Přejít k navigační liště

Zdroják » Různé » Anglicky radši špatně, než vůbec

Anglicky radši špatně, než vůbec

Články Různé

Taky máte strach anglicky žbleptnout, protože víte, že vaše angličtina není perfektní a že děláte chyby? Říkáte si, že než se zesměšnit nějakou hotentotskou angličtinou, to je lepší zůstat hezky doma, mezi svými, na českém trhu, kde se s každým domluvíte bez problémů? A to děláte velikou chybu!

Nálepky:

Nejsem v angličtině nijak dobrý. Tedy, jsem o tom přesvědčen. Už dvacet let sice louskám anglické manuály bez problémů, jako snad každý programátor, a když na to přijde, tak i něco (s chybami) napíšu, ale věřím, že rozhodně nejsem s to se anglicky domluvit. Mám divnou výslovnost a nerozumím některým lidem, když mluví anglicky, třeba ve filmech. Má znalost angličtiny je nepříliš dobrá; navíc nevím přesně, kdy zvolit čas předpřítomný a kdy minulý, cpu to tam „podle citu“, někdy udělám minulý čas u nepravidelného slovesa příponou -ed jako by se nechumelilo, a někdy taky házím určitým a neurčitým členem, až oči přecházejí.

No zkrátka hrůza.

Slečna v personální agentuře, která byla půl roku v Anglii jako au pair a po návratu dělala ehm, jak se to… řekne česky?, na mne spustila při pohovoru na místo programátora anglicky „co jsem dělal o dovolené“, kroutila při mých odpovědích očima v sloup a opravovala mi výslovnost. Jdi se zahrabat, jsi nepoužitelný… Ani v Lidlu do skladu mě nevezmou, protože co kdyby přišel anglicky mluvící cizinec a chtěl vědět, kde najde levný salám…?!

I am sorry, nemluvím!

A tak anglicky nepromluvím, protože se stydím, jak špatnou výslovnost mám a jaké chyby dělám. Nedostatečné jazykové sebevědomí bych to nazval. Co je vám platné, že znáte spoustu jiných věcí, když v angličtině děláte chyby! Jste nula, niktoš, niemand a loser (běda tomu, kdo napíše v českém diskusním fóru „looser“; bude ukamenován!)

Esperantem? Jako bych se tam narodil…

Byl jsem smířený s tím, že mi není dáno, a že na dovolených budu zkrátka mlčet. Až do příhody z Paříže: Doprovodil jsem manželku ráno k autobusu a vrátil se do hotelu. Celou cestu metrem jsem si nervózně opakoval ty věty, kterými vrátnému oznámím, že chci klíč od pokoje 304, až jsem přišel k hotelu. Zazvonil jsem, otevřely se dveře – a v nich stál dvoumetrový Alžířan, který uměl anglicky jen „Eh?“ A já měl v tu chvíli v hlavě dokonalé prázdno, jen mi v uších zněl takový ten ostrý tón, co zní vždycky ve filmech, když se někomu na EKG objeví rovná čára. Po několika vteřinách jsem promluvil cizím jazykem, Alžířan pokýval, podal mi klíč a popřál hezkého dne, a já si až ve výtahu uvědomil, že jsem neřekl anglicky ani slovo: „Bonžúr mesjé, šámbr troá zero kvatre, silvuplé… mersí…“ Dodneška nevím, jak to, že mi naskočily slova v jazyce, o kterém pozitivně vím, že jsem se ho nikdy neučil, ale nahlodalo mě to.

O pár let později jsme v Irsku jeli vlakem. Bylo plno, tak jsem manželku usadil na volném místě a šel si stoupnout do chodbičky. Tam se ke mně přidal nějaký gentleman a zkonstatoval, že je opravdu plno, a navíc jsme o něco zpoždění, ale to je tento týden pořád. Chvilku jsme podebatovali o počasí, a když jsme se v Dublinu rozloučili a vystupovali, tak se manželka ptala: „To byl Čech, ten jak jste si spolu povídali?“ No – nebyl. Ale popovídali jsme si. Když jsem si pak ten rozhovor vybavoval, přišel jsem na to, že jsem používal košatá souvětí a konstrukce, o kterých jsem ani nevěděl, že je znám. A do toho jsem motal špatně členy, podivné slovesné tvary a – dle mé ženy otřesnou – výslovnost. Ale přitom jsme si s pánem rozuměli… Aha?! Problém bude asi jinde…

Máš-li špatný (slovesný) čas, nechoď mezi nás!

Před dvěma lety mi v práci jeden mladší kolega něco říkal, a přitom mi koukal přes rameno na monitor, kde jsem měl rozepsaný nějaký anglický text. Najednou zařval: „Ty jsi trubka, tyvole, jaký writed? Vy jste neměli, tyvo’e, ve škole časování sloves? Ty si fakt dement, tyjo, writted… Snad written, ne, to nevíš?“ Mno. Jo, měli jsme to ve škole, vím že je to written, udělal jsem chybu, dík žes mě civilizovaně upozornil.

Tři měsíce nato se se mnou bavil imigrační úředník na letišti v Los Angeles. Kam jedeme, odkud jsme, a nakonec se zeptal, jak že se to moje jméno čte v našem jazyce. A já si spletl „výslovnost“ a „hláskování“ a hrdě jsem mu odpověděl, že em-ej-el-waj… Úředník povídal, že nechtěl spelling, ale výslovnost. Odpověděl jsem, že se omlouvám, že jsem si spletl slova, a dodal jsem, že sorry, ale moje angličtina není perfektní. Podíval se na mne, usmál se a odpověděl: „Moje taky ne, pane. Užijte si pobyt!

Mluvte, jinak se nedomluvíte

A právě tam mi došlo, jak to s tou angličtinou ve světě vlastně je. Že nejde o to, jestli dáváte správné členy na správné místo a slovesa časujete jako rodilý mluvčí. Ve světě vědí, že jste cizinec a neočekávají od vás, že budete mluvit anglicky jako sir Noël Coward. Nebudou vám nadávat do trubek a dementů, ani nebudou obracet oči v sloup, když řeknete „But I think they has…“, protože je zajímá, co si myslíte, že měli. A když jim nebudete rozumět, zopakují vám to znovu, jinak, jinými slovy… Od té doby v cizině drze hovořím i píšu anglicky, i když vím, že dělám chyby, ale – upřímně – když je nebudu dělat, nezbavím se jich! 

Angličtina je lingua franca, univerzální jazyk, kterým hovoří celý svět, když se chce domluvit. A celý svět ji – s prominutím – przní a kroutí a tvoří těžkopádné věty, protože potřebuje něco sdělit bez ohledu na to, jestli je to gramaticky perfektní. Kdo kdy zažil indická call centra, francouzského přednášejícího, „hunglish“, hovor s Číňany, pro které je R a L stejná hláska („Its mól derišas…“), holandského fyzika tvrdošíjně vyslovujícího „vacuum“ jako [fakjum] nebo Malajce, oznamující odjezd autobusu na letiště voláním „Batidi épó, batidi épó!“, tak ví, o čem mluvím.

V současné práci musím často komunikovat s lidmi z různých koutů světa, takže píšu celkem běžně anglicky maily a komentáře. Nejprve jsem z toho měl nerva a nechával si text kontrolovat manželkou, ale postupně jsem se otrkal (i manželka – překladatelka a tlumočnice – prohlásila, že „jsem se zlepšil“ – asi ji přestalo bavit číst programátorské řeči), tak to tam sázím jak mi to slina na jazyk nese – a víte vy co? Je mi jedno, že to není tak, jak vás to ve škole naučili, protože příjemce vážně spíš zajímá, co jim chci, než jestli správně časuji sloveso „plížit se“.

Nikde po světě jsem se nesetkal s někým, kdo by řekl „člověče, vy píšete anglicky naprosto hrozně, řekněte někomu, ať to přeloží, tohle já číst nebudu!“ Jenom u nás se mi stalo, že nad mou angličtinou, třeba při rozhovoru s někým třetím, někdo ohrnul nos a začal mě peskovat, že jsem idiot, co používá špatné tvary, a že mluvím příšerně… Nemám teď na mysli situaci, kdy člověk řekne blbé slovo a druhý ho opraví, to ne. Mám na mysli situace, kdy (třeba) Angličan rozumí, ale kolega vás česky vypeskuje za to, že děláte chyby.

Přitom to je kuriózní – celý svět to přejde (alespoň ti slušnější) a chyby v cizím jazyce si navzájem tolerují, asi proto, že se snaží porozumět a domluvit. I my tolerujeme cizincům jejich výslovnost češtiny nebo to, že použijí špatný tvar a divný slovosled; nikdo kulturní nebude kritizovat třeba Mongola za jeho špatnou češtinu – však se tím neživí, nepíše do novin ani nedělá copywritera, jen se chce domluvit s okolím. Tak proč tenhle „english grammar nazi“ přístup?

Jde o sdělení…

Komunikovat cizím jazykem s lidmi je snad jediný případ, kdy je přípustné řídit se heslem „jde o sdělení, ne o pravopis“. Což je dobrá zpráva pro všechny, co jsou na tom jako já, co se stydí promluvit, protože vědí, že nemluví cizím jazykem naprosto dokonale: Jděte do světa a nebojte se s lidmi komunikovat – i špatnou angličtinou. Pamatujte, že ve světě se vám za to nikdo smát nebude; anglickou gramatiku řeší leda vaše učitelka angličtiny a váš přitroublý český kolega! A věřte, že aktivní komunikace se zahraničím, cesty do ciziny, diskuse v zahraničních diskusních fórech, to vše má mnohem větší cenu než názor těchhle dvou.

Heslo dne pro nás, jazykově nesebevědomé, je: anglicky radši blbě, než vůbec ne!

Jo a PS – já vím, že čtenáři Zdrojáku jsou kultivovaní lidé a jich se to netýká, ale zmínit to musím: Věta „Nauč se česky, když po nás něco chceš, nebo sem nelez!“ je vrcholem buranství, které není ničím omluvitelné – snad jen sníženým sociálním intelektem a těžkým mládím, stráveným ve chlívě…

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
219 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
belzebub

Kdyz vim ze moje anglictina neni moc dobra a stydim se mluvit, tak si zaplatim konverzacni kurz (s rodilym mluvcim!!), ne? A ne ze budu delat zagorku a schvalne nebudu mluvit anglicky.. to je chovani hodny tak 5tiletyho ditete :)
Po par lekcich kurzu se clovek rozkeca a i ta gramatika se pak spravi…

co se grammar nazi tyce.. hmm.. to dost zalezi na situaci.. pokud je to anglicky psana nabidka, je kazda chybicka problem.. pokud je to prispevek to nejake diskuse na netu, pak je to asi celkem fuk..

mandak

„Každá chybička“, to je přesně ono. Četl jste ten článek vůbec?

belzebub

jisteze cetl.

A ANO, pokud se jedna o nabidku, hraje roli KAZDA chybicka – kdyz prijde 5 nabidek, z nich budou 2 nevyhovujici technicky, 1 bude moc draha, a dalsi 2 budou ok, nicmene jedna z nich bude psana v „engrish“, hadejte kterou nabidku si vyberou?

Cetl jste vubec muj prispevek :) ? Psal jsem ze VELMI zalezi na tom v jake situaci se ta chybicka vyskytne

ady

Promin, ale predpokladam ze soudny clovek nebude psat nabidku v cizim jazyce pokud si neni stoprocentne jisty ze to zvladne minimalne stejne jako vystudovany rodily mluvci.

Clanek je podle meho nazoru spis o tom, ze lidi se zbytecne boji bavit anglicky kvuli tomu aby je v cechach nekdo nedrbal za to ze mluvi strasne. A naprosto sprave tvrdi, ze jazyk neni prekazka – pokud se s vami nekdo chce domluvit, tak ho zajima to co chcete rict a ne jak to rikate.

Z me vlastni skutecnosti je daleko tezsi presvedcit native lidi aby vam mimodek opravovali chyby pri rozhovoru – vetsinou nechapave hledi a rikaji ze to neni potreba protoze vsemu rozumi (i kdyz delate strasne gramaticke prehmaty).

Uplne nejhorsi je pripad, kdy se s vami nekdo chce bavit anglicky a vy mu neodpovite vubec, nebo jen nepritomne zabrblate neco abyste se ho zbavili a to jen kvuli tomu, ze se bojite mluvit abyste se nezesmesnili.

Btn

ja bych si dovolil vsadit si na to, ze si vyberou tu nabidku, ktera zajistuje nejvetsi uzitek. Takze pokud to nebude nabidka na preklad do anglictiny, tak se nikdo pri vyberu nebude zabyvat jetsli je tam je nekde hrubka. Rozhodovat bude pomer cena/ uzitna hodnota!

Pavel2

Kolik ti je?

merlin111

když bude vybírat člověk, který ty chyby nerozpozná?

Jerry12

Takhle to vazne nefunguje. Oficialni papiry by mely mit nejakou kvalitu, ktera vlastne prokazuje, ze mate zajem. Odflakla anglina je spatny znameni. Tolerance k chybam i u oficialnich papiru je, co vim, rozdilna narod od naroda a firma od firmy.

Jenze tady bych dodal, ze mluveny slovo/pracovni mail a oficialni nabidka jsou si na hony vzdaleny. Vubec bych je nesrovnaval. Nabidka by proste mela mit kvalitni jazyk a je jedno jakej. Nema to primou spojitost s tematem clankem.

evelyn

Jj…je to tak….pokud nema office lejstro nalezitosti jake ma mit, je to trosku problem. A v ENglish language to plati na 100%. Tzn. differencies=Formal and Informal. Je to neprijemne, ale je to tak. Dalsi veci jsou akcenty a slangy. Hruzostrasna zalezitost. Ale clanek je to povzbudivy a diky za nej!!!:))

kmarty

Ani kurz mi nepomohl odstranit blok, ktery mam pokazde kdyz mam neco rict v cizim jazyce.
Zatim mi funguje jedina vec – kdyz mne protistrana nas^Hštve. Ale to jaksi neni uplne vhodne pro vetsinu pripadu konverzace.

x14

Zkus pár piv v příjemné hospodě nebo vínečko ve sklípku. Úspěch zaručen! :-)

lobo

presne tak, to je uz potom iny level ked sa dokazes bavit so Skotom/Irom v pube po 6 pivach(celkom rychlo sa da na tento level vypracovat)…
a kazdemu je uplne jedno ci si nespravne pouzil koncovku alebo clen, podstatne je ze chytas ten jazyk od domorodca

ked som povedal skotovi nech to zopakuje, ze som mu nerozumel, tak kolega z Londyna mi hovori :’nic si z toho nerob, ani ja mu nerozumiem, oni rozpravaju jak neandertalci‘ :-)

dalsi priklad z gymnazia – baba co bola z anglictiny vzdy tak medzi 3 a 4 na konci roka, ked do seba hodila 3 vodky, tak sa bez problemov dohovorila po anglick

Jerry12

Muzu potvrdit, dokonce staci jeden panak tvrdyho. Alkohol totiz previt odbourava zabrany. A kdyz se mozek nevari ve vlastni stave kvuli nervum a pochybam, tak ma dost kapacity vystarat z pameti vazne celou aktivni slovni zasobu a hlavne i casti pasivni, coz je ten velikej rozdil. Nejvetsi dopad to ma prave na nas ITaky, ktery maj velikou pasivni slovni zasobu, ale vubec ji nepouzivaj.

Par piv v hospode je vazne jistota. Navic cesi maj na ostrovech tu vyhodu, ze umej pit. Jizani a vetsinou i Francouzi jsou u 5tyho piva vetsinou na ****** nebo zbabele prchnou po 3tim.

vita

Mně pomohlo, když jsem si uvědomil, že NEMUSÍM správně vyslovovat. Vždycky mě dostali učitelé na těch znělém a neznělém th. Kdyý neumím tohle – jak můžu jít dál? (BTW – takhle mě oddělal v „lidušce“ kantor na piáno – půl roku mě učil stavět ruku – on měl tlapu jak menší slon, mně bylo 8… za půl roku jsme se nodostali k Ovčákům čtverákům – tak naši usoudili, že je to marný).
Musím vyslovovat th jako rodilý Brit? Nemusím! Nikdo mě stejne nikdy za Brita považovat nebude. Nejsem Bond, nepotřebuju zapadnout. A čím hůř mluvím, tím častěji připomínám besedníkovi, že jsem cizinec, tak ať kouká mluvit srozumitelně.

Ale jak říkám – blok je blok. Na to s argumenty jít nejde.

Pavel2

To je na jednu stranu pravda, ale na druhou stranu ne vždy je komunikace s rodilým mluvčím, kterej si to většinou nějak domyslí, ale často s nerodilým mluvčím kterej se špatnou výslovností může mít problémy. Když mlůuví anglicky čech tak často prostě nerozumim a to bych jako čech měl mít výhodu. To ať zase autor článku nepovažuje za rejpání, neni to vždycky rejpání. Samozřejmě neni nutný mluvit jako rodilej američan nebo brit, ale zase na druhou stranu neni dobrý používat vyloženě špatnou výslovnost.

Pavel2

Já mam spíš opačnej problém…

pavel

tak to okecám okamžitě složitěji více slovama i větama obklikou, jim to většinou hned dojde, než mít mlčící půlminutový výpadky v mozku na vzpomenutí,to pak dělá dojem, že jsem natvrdlej, radši používat nepřesný synonyma…

Mareš

Jo, tak takhle se mi povedlo vyděsit známého, když jsem mu napsal, že se mu budu věnovat za chvíli, protože „I am evacuating.“ Zrovna jsem luxoval. :-)

honzamac

Semestr v zahraničí na erasmu mi hodně pomohl.
Ze začátku jsem musel mluvit, ale gramatiku jsem neřešil. Až tak po 2 měsících jsem nad ní začal přemýšlet a vyvaroval se základním chybám. Teď už si dokonce věřím, ale předtím jsem byl jak v článku, stydlivka a ňouma.

wake

…ehm… ja vim, ze se to nehodi, ale… vyvarovat se ceho, vyhnout se cemu, tedy „…vyvaroval se zakladnich chyb“ ci „…vyhnul se zakladnim chybam“.

Nauc se cesky, nebo sem nelez… ;-)

faramir

Obavam se, ze prave toto muceni presnym pravopisem Cestiny je duvod, proc autora clanku mucili kolegove kvuli spatne Aj a proc jsme mi Cesi v tomhle ve svete vyjimky. Dulezitejsi je, co chtel autor prispevku rici, a prispevek v diskuzi neni diplomova prace. :-)

ppp

Až na to, že čeština se píše s malým…

Jenda

Nauč se česky, když už chceš rýpat :-).

Norwi

Ukapla me slza.

Tak na tenhle clanek a hlavne nazor cekam uz 5 let!!!!

Mam uplne stejny nazor. Jen pridavam, ze personalni agentury s English me vice … nez tebe. Misto toho aby zjistily zda na tu pozici mas znalosti nebo schopnosti, hodnoti te jenom podle English.

Pindal

No jasan, good englis speaked = dobra pracovnik.

Jahod

zase chyba Toprá pracovník

rooobertek

Neviem ako v ČR, ale u nás na Slovensku tie agentúry stoja za … Tie tupé ksichty ľudí, ktorí sa snažia tváriť, že rozumejú tomu, na čo sa ma pýtajú… To je hrozné! Mal som to šťastie, že ani jeden nebol úchyl na angličtinu.

Od istej doby som zatrpknutý voči agentúram. Najlepšie skúsenosti mám s pohovormi priamo u potenciálneho zamestnávateľa. Úspešnosť 80%, v agentúrach 0%.

trsek

Tak tak. Mne v jednej agenture povedali ze pokial nebudem ochotny zhanat zakazky pre zamestnavatela nikto ma neprijme. Ja celkom vyjavene som argumnetoval ze ja som programator, a mojou ulohou je programovat a sustredit sa nato aby bol program kvalitny a vcas. Nemozem predsa mrhat svojimi silami na zhananie zakazok. BTW ak by som to robil tak to mozem robit na seba, nemusim sa zamestanavat vo firme ze?

Balvan

jop presne ako autor pise, som presna taka istu pripad, este aj moj rodna slovencina dokazem niekedy pekne do…..

Pre personalne agentury, do dnesneho dna nechapem ako moze niekto kto nema ani tucha o IT praci rozhodovat o tom ci je kandidat vhodny na danu poziciu.

Ale to je na iny clanok (snad ho niekto napise) a inu diskusiu :-)

Pika

Presne tak! stale to hovorim. Pipenky s otazkami, ze si len do jazyka kusem aby som sa nerozosmial…. :-D

sidik

Zrovna včera jsem na nádraží potkal dvě děvčata a na jejich, v angličtině položenou otázku, automaticky odpověděl. Pak jsem si uvědomil, že jsem jim to mohl říct mnohem lépe ale zjevně to bylo dost srozumitelné.

dba

skolsky princip – ucebnice po lekcich s gramatickymi cvicenimi nikam v mem pripade nevedly

pomohly mi az ciste konverzacni hodiny s rodilym mluvcim (cteni beletrie a diskuze)

tri roky pouzivam anglictinu na urovni intermediate denne a spise se zameruji na slovni zasobu nez abych si osvojil nejake gramaticke jevy

Michal Augustýn

To já chodil 2x týdně na individuální konverzace s rodilými mluvčími, skoro rok, a vůbec nikam mě to neposunulo – stále rozumím mluvenému slovu jen velmi obtížně :-(
Přitom s jinými jazyky tenhle problém nemám, jen s tou zpropadenou angličtinou…

beda

Mám pane Augustýne stejný problém. V ostatních jazycích i když nerozumím z důvodu neznalosti jazyka, můžu aspoň papouškovat, co slyším. S angličtinou je problém ve srozumitelnosti. Snad bych ještě pochytil spisovnou britskou výslovnost, jakou se učíme i u nás, avšak pustím-li si CNN, jsem vedle. Je to stejné, jako poslouchat Asiaty, ať už hovoří svým jazykem, nebo se pokoušejí o „engliš“. Možná svět v té globální domluvě směřuje ke kombinaci „spanglish“ a pidžinu?

Pavel2

Musíte se nejdřív naučit hlásky. Pokud vás to ve škole naučili špatně tak to musíte zapomenout a naučit se to znovu.

Michal Augustýn

Můžeš to nějak rozvést?
Jinak ještě k té srozumitelnosti – hlavní problém je pro mě odlišit začátky a konce slov.

Pavel2

Nevím co na tom chcete rozvádět, anglické hlásky jsou velmi odlišné od českých, proto může být problém porozuměním řeči, pokud chete rozumět, musíte se je naučit. Do toho počítám i přízvuk (v angličtině může být kdekoliv ve slově, v češtině jen na začátku slova, to vás možná mate)

marwyn

Tak to bych moc rád slyšel, jak papouškujete francouzštinu, třeba nějakého trafikanta na předměstí Paříže. Hahaha.

Rezza

Me osobne dela vetsi problemy ta britska anglictina, ja jim proste nerozumim, oni mluvi hrozne, i kdyz to ma jisty nadech neceho zajimaveho :) Amici maji milion prizvuku, ale pul milionu jde rozumet…

Eric Force

o asi přimělo autora napsat tenhle článek? :)
každopádně pěkně napsáno…

vladas6274

napsaný moc pěkně.

x14
Pavel2

Tak to je s prominutím pěkná kravina, tak se člověk naučí tak akorát blbě. Jasně že u neznámýho jazyka člověk hned nepozná, ale když tomu věnuje trochu času před tim než se začne učit (v době internetu a sat. televize není problém) tak potom žádný problémy mít nebude a naučí se to správně.

Pavel

Přečetl jsem několik tvých reakci a musím uznat, že ty jsi fakt chytrý jak rádio a přesně zapadáš do profilu toho českého kolegy z autorova článku.

Pavel2

Proč jako?

Pavel2

Jako jedna věc je bát se promluvit, ale druhá věc je učit se to záměrně špatně protože „je to tak jednoduší“. To je prostě pitomost.

Xakru

Anglicky bych se chtěl naučit již několik let, bohužel k tomu nemám dostatek píle. Tak alespoň chodím na soukromé hodiny. Tam mě zaujal článek o Globish tedy o redukované angličtině čítající cca 1500 slov vhodné pro internacionální domluvu mezi lidmi. Info je na http://www.globish.com/ . Vše je soustředěno na domluvu mezi lidmi a ne na literární angličtinu. Touto globální angličtinou se hovoří i na konferencích takže bych to moc nezatracoval.

Pavel2

1500 slov v angličtině nemůže stačit.

Necroman

Je to vazne tak, a jako jeden z nejlepsich zpusobu jak se trenovat je sledovat napr serialy a filmy v originale s anglickymi, ne ceskymi, titulky. V soucasnosti pro me neni problem porozumnet 95% textu u filmu i bez titulku a zacinam cist i anglicke knihy (pro zacatek je dobry napr. Harry Potter, v Kindlu mate navic i zabudovany slovnik, takze prekladani novych slov je hracka).
Jak jsem si ale nedavno overil na Floride mluveni je porad vyssi level – aktivni anglictinu chce take trenovat, jenom serialy se ji clovek nenauci :)

Jenda

Zvláštní, já to mám přesně naopak. Anglické knihy (nejdřív technické, pak sem tam i nějakou tu beletrii) už čtu dlouho, ale rodilým mluvčím rozumím dost blbě.

Mareš

Mě učily v devadesátých letech počítačové hry. UFO, Dune 2, Kyrandia, Simon the Sorcerer, Ultima Underworld. Že mám zaděláno na průšvih, to jsem zjistil až ve chvíli, kdy jsem ve slohu začal používat slovíčka pro mou učitelku angličtiny naprosto neznámá.
Ale časy jsem nepochopil dodnes a už se jimi odmítám zabývat. Zjevně nejsou až tak důležité, když mi všichni rozumí i bez nich. :-)

Leona

Často si lidé myslí, že když někdo říká: „OK, OK“ nebo přikyvuje, že jim rozumí. To je omyl. Představte si sebe ve stejné situaci. Taky by Vám bylo trapné znovu a znovu se ptát, co ten druhý říkal, tak raději odkývnete, co říká, a jdete dál.

Samozřejmě neříkám, že to je Váš případ. Jsou lidé, kteří tím, že neumí časy, myslí: „Neumím aktivně používat Past Perfect.“ a jsou Ti, kteří neumí sestavit jedinou kloudnou větu v minulém čase. Těm druhým bude kývat každý a oni mají většinou příjemný pocit, jak si skvěle popovídali. :-)

KArel2

Keci, segra zije v anglii uz 9 let, a sama rekla, ze rodile mluvci pouziva fakticky 3 casy sem tam 4. Takze prohlasit jinymi slovy nebudes umet pouivat vsechny casi, pak pro me je jasne, ze vubec nemas sajnu jak mluvi bezne anglan, natoz american, pro toho neznamena problem pouzit misto was were a naopak. Ale takto je to s vetsinou prispevku tech superanglictinaru. Byli ste panove nekde mezi obycejnym lidem anglie ci USA? Asi ne jinak byste nemeli takove keci, ze slovosled a vyslovnost ma takove vyznam. Pokud ano, pak vam osobne doporucuju skotsko, a pak me reknite, ze jeste myslite vazne vyslovnost, casovani ci dokonce slovosled.

David

Tak si říkám, kde asi leží hranice mezi zdravým sebevědomím a ignorantsvím?

Lawondyss

Musím říct, že po tomto článku se najednou úplně jinak dívám na komunikaci v cizím jazyce. Zatím co doposud jsem povětšinou jenom poslouchal rozhovory v angličtině, kterým jakež takež rozumím, tak nyní se mi zvedlo sebevědomí natolik, že bych se z fleku připojil.

japan san

mam presne ten samy problem, jak kdybych cetl o sobe

Jan

Pracuji leta ve firmach v zahranici, mluvim spatne nekolika jazyky a mohu rict, ze nejaka drobna chyba nikdy nehrala roli. Ona je totiz na prvnim miste slusnost a pak predmet hovoru. Ovsem v ceske firme, to je jina. Pred par lety se pokousel spatne cesky mluvici kolega z Nemecka uchytit na bezne pozici v ceske firme. Zadna vstricnost, posmesky, zavist a nulova ochota pomoci. Pokud porovnam, jak se chovaji „cizi“ lide ke me a jak se chovali „nasi“ lide k nemu, tak se musim stydet.

Inkvizitor

Naše firma asi není dostatečně česká, protože u nás pracuje několik cizinců a za lámanou češtinu se jim nikdo neposmívá.

nou

no to ja mam teraz sefa americana ktory sklada vety tak napoli. ze jedno dve slova po slovensky a zvysok po anglicky. a nemame s tym najmensi problem.

moja vyuka anglictiny bola kazdodenne sledovanie cartoon network ako decko a neskor a vlastne aj doteraz sledovanie anime s anglickymi titulkami. to ma donutilo si dohladavat slovicka takze dnes ma uz len obcas prekvapi nejake slovicko ktore si musim dohladat.

Roger

Nevím jak Číňani, ale l a r si rozhodně pletou Japonci (oblíbené je „election“ vs. „erection“). Nepopletl si to autor trošku? :)

Inkvizitor
v6ak

Mám pocit, že toto se týká více asijských jazyků. Čínštiny určitě, asi i arabštiny. Japojština mě trošku překvapila, ale, na druhou stranu, když od Číňanů převzali písmo kandži (tím ale mimochodem zapisují jen kořeny slov – čínština je založená na syntaxi a neskloňuje (analytický jazyk) a japonština je založená na tvarech a skloňuje (syntetický jazyk, byť japonština je na tom trošku systematičtěji než čeština)), asi s nimi budou nějak ve styku.

Ales Hakl

Japonstina je z fonetickeho hlediska vcelku jednoduchy jazyk, kde o spravnou vyslovnost zas az tolik nejde. Jednou z ukazek tohohto je prave to, ze ve slabikach, ktere se obvykle zapisuji „r“ („l“ japonstina nema) japonci vyslovuji obcas „r“, obcas „l“, obcas take neco uplne jineho a navzajem si rozumi.

Pavel2

Arabština tedy určite ne.

dasim

Týká, další v řadě je korejština. Ta má jeden znak (ㄹ, rieul), který se vyslovuje přesně mezi R a L. Jejich potíže s rozeznáním správné výslovnosti R a L v angličtině pak způsobuje občasný „šišlání“, kdy vysloví L místo R.

Linuxový otaku.

Japonci L nemají vůbec. Musí se ho učit až v hodinách angličtiny (Eigo). Díky vlivu západní kultůry ale vznikají nové, často vtipné patvary. Takže místo love řeknou rabu, místo Merry Christmass řeknou meri kurisumasu, a podobně. Cízí slova se přebírají poměrně často, takže třeba pracovat se dá kromě shigoto říct i jako arbaito, zkráceně baito, tedy převzaté z němčiny. Nejsem si teď ale jistý, zdali se to nepoužívá jenom u part-time, tedy nekvalifikované brigády. Evidentně si ale z výslovností hlavu nelámou, takže opravdu dovedou mluvit pořádnou „engrish“. Způsob jakým čtou aplikují na všechno, a tak třeba i latinský název rostliny rosa chinensis přečtou jako „rósa kinézisu“. Většina jejich slov je složena kombinací slabik, takže se snaží toto narvat i do slov převzatych, pokud mají dvě souhlásky vedle sebe. Z cizího slova se udělá japonské obvykle tím, že se l nahradí ra,ri,ru,re,ro podle toho jak se hodí, slabikami se nahradí více souhlásek vedle sebe, a velice často se na konec slova přidá o. Tak třeba v anime Special A jsem se hodně chlamal, když bylo použito slovo „pesu“ ve smylu pes ;)

Mimojiné převzali i mnohé svátky, ale takovým způsobem, že třeba na štědrý den je tradicí pozvat svojí dívku na rande, a třeba „Barantainu dé“ importovala firma prodávající čokoládu, a Santu také kupodivu mají. Hold vliv USA se nezapře.

Hodně pravdy je kupodivu i v tomto satirickém videu:

http://www.japansugoi.com/wordpress/speak-fluent-japanese-without-saying-a-word/

v6ak

Asi mají problém rozkládat výslovnost na kratší části než slabiky. Myslím, že důvod bude zřejmý z:
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Katakana
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Hiragana

Mimochodem, ta písma se snad liší jen použitím a zápisem: http://cs.wikipedia.org/wiki/Katakana#Z.C3.A1kladn.C3.AD_sada_znak.C5.AF_katakany s http://cs.wikipedia.org/wiki/Hiragana#Z.C3.A1kladn.C3.AD_sada_znak.C5.AF_hiragany

Pavel2

Jednoduše neumí vyslovit složitější slabiky.

Vojtech.Semecky

Asi tím bude trpět celá Asie. Já to znám zase z Thajska.

„Kom hýl mistl, jól lům“ :-)

Jo a v Thajsku to není tak, že by si to „pletli“, v thajštině je totiž R a L volně zaměnitelné. Víc závisí na tom, jak klesáte a stoupáte s tónem, než na tom, co vyslovujete za souhlásku.

Ještě taky zaměňují Š a T. Ještě teď se musim smát, jak jsem nechápal co myslí tím „big fit“ :-)

zimiston

Jojo, a ještě si thajci často pletli p/f. Takže v každý druhý restauraci měli „pret pit“.
A kdysi sem znal japonce, pletl si l/r a taky v/b. Jak byli kdysi v módě takový ty imbecilní obrovský červený, žlutý apod. čepice s různejma výrůstkama, tak jednou ukázal na někoho, kdo to měl na ulici na hlavě a povídá: „Look, debil.“ Tak sem se ho ptal, vodkaď zná slovo „debil“, protože mi to docela sedělo a nakonec sem zjistil, že japonci si asi myslej, že ďábel nosí podobně idiotský čepice :-)

mikro

Trochu neobvykly clanok, ale velmi ludsky pisane. Inak ironia je, ze u nas sa ma zaviest povinna vyucba anglictiny (miesto sucasneho vyberu anglictina/nemcina) a niektori nasi narodovci argumentovali v style „cim je anglictina taka specialna, neexistuje jediny dovod, preco by sa mal niekto ucit radsej anglicky ako nemecky“ :)

trsek

Tak tak. Nasi narodovci su hejslovaci.
Paradoxne ja sa naviac hambim prave za ludi, ktory o sebe tvrdia ze su pravy slovaci.

.

Příště do blogu.

pepa_u

Ona je cela velika rada urovni ovladani Anglictiny. Sam jsem uz ctvrty rok v Australii a porad bych si netroufal tvrdit, ze ovladam Anglictinu dobre. Clovek sice pomerne rychle zvladne „oborovou“ Anglictinu, ale pak je dalsi level a to je obecna konverzace o cemkoliv. Hned na to nasleduje level „hospoda“. Je velky rozdil bavit se s jednim clovekem v tiche mistnosti nebo v prostredi, kde se prekrikuje n lidi.
Pocitam, ze slecna na zacatku clanku mohla byt po tom pul roce sotva tak v polovine druheho levelu…
Co se kurzu s rodilym mluvcim tyce: neni rodily mluvci jako rodily mluvci. V jednom kurzu vas nauci rozumet americke Anglictine vychodniho pobrezi a vy pak potkate Ira, ktery je 20 let v Australii a jste vedle (a jeste lepsi je cistokrevny Skot! :-).

Ale ve skutecnosti je to presne tak, jak pise autor clanku! Mluvit, mluvit, mluvit a nestydet se delat chyby. Ostatne, vetsina anglickych rodilych mluvci umi jenom tu Anglictinu a jsou si toho vedomi, takze nase chyby toleruji (daleko vic, nez nejaka nabubrela slecna z „HR“).

Jakub

V UK velmi zavisi na urovni vzdelani. Skotove jsou na tom jeste dobre, nejhorsi je debata v hospode s 80let starym panem.
(Skotove maji velmi tvrdy prizvuk ktery je sice mirne smesny ale je mu celkem rozumet a navic se celkem pekne napodobuje jelikoz mame taky to tvrde R. A nebo jsem si zvykl :)

Michal

Se Skotem jsem kecal po telefonu a potom jeste v hospode. Bylo to celkem v pohode na to ze anglicky moc neumim.

beno

To ja som v Parizi stretol Petrohradcana a nonsalantne mu ponukol, ze sa mozeme spolu bavit po rusky (kedysi som rustinu ovladal – podla mna – celkom slusne). Prvu vetu (vyslovenu v petrohradskom akcente) som si nechal zopakovat, potom este raz a po tretom zopakovani som s rozpacitym usmevom radsej ponukol konverzaciu v anglictine. Az po niekolkych dalsich vetach mi doslo, ze chlapec je koktavy …

Z mojich osobnych skusenosti sa najlepsie dohovorim po anglicky s Nemcom, Rakusanom (ale nie Viedenakom) a Juhoafricanom. Izraelcan a Sved tiez na tom nebol zle. Najhorsie su na tom Francuzi a Bostoncania – ostatne narody som zatial nemal to stastie pocut. Stretol som jedneho Bostoncana (zhodou okolnosti tiez v Parizi), ktory plynule prechadzal z anglictiny do „bostonciny“ a to som ho vzdy musel zavratit, pretoze som nerozumel ani slovo … Kupodivu menej problemov som mal so anglictinou Skota, na rozdiel od Walesana (to ani tuk). Zatial som pri konverzacnych kurzoch prestriedal 3 Americanov (Missouri, Virginia, Boston) a 2 Anglicanov (Londyn) – vzdy to bolo o tom najprv si zvyknut. Ale uplne na zaciatku to je vzdy o tom zacat rozpravat – bez ohladu na gramatiku.

Pavel2

Že se tak blbě ptam, ale co to je Bostoncan?

backup

taky me zarazilo, ze obyvatele Bostonu neumi dobre anglicky

Nelly

Nemyslel Bosňáka?

beno

Nie – nemyslel som Bosňáka – skutocne som myslel obyvatela mesta Boston v USA. Maju tak priserny dialekt, ze im poriadne nerozumie ani zbytok Ameriky …

Radek

S tim bych si dovolil nesouhlasit, jsem v USA ne vymenem rocnim pobytu a jedna z exchange studentek z Holandska (17) mluvi fakt dobre a uplne o vsem. A to predtim byla jen asi 4x na tyden v Anglii, jinak bylo vsechno samostudium a tydny cisteho casu na Skypu s Americanama. Udajne zacala ve ctrnacti (ten skypovaci projekt se jmenuje languageexchange).

Ble

Nizozemština je germánský jazyk a je tak podobnější angličtině, takže mají lepší startovací pozici.

v6ak

Ale čeština je taky indoevropský jazyk, takže na tom nejsme až tak špatně ;-)

pepa_u

Vyhoda, kterou maji Holandani, Danove, Norove, Svedove a Finove je, ze u nich v TV prakticky nejsou dabovane filmy. Takze podle mych zkusenosti, lide z techto narodu obecne mluvi Anglicky velmi slusne. Dokonce jsem zazil, ze na me pokladni v obchode v malem meste ve Svedsku promluvila vybornou Anglictinou. Pak se ukazalo, ze to nebyla vyjimka. (Ruku na srdce, muze se to stat v CR?)

Dalsi vec je, ze nekteri lidi maji na jazyky vylozene talent a staci jim poslouchat a pak najednou zacnou mluvit dokonce bez prizvuku. Nase ucitelka Anglictiny na prumyslovce prijela z Kanady a za dva roky mluvila velmi slusne Cesky, temer bez chyb. Jiny kolega je v CR uz roky (10?) a preci jen dela stale chyby. Zkratka, chce to i trosku stesti na jazykove DNA :-)

beno

Jedna vec je talent, dalsia vec individualna osobnost a dost urobi tiez tlak prostredia. Zoberiem to len na takom velmi blizkom priklade slovenciny a cestiny. Vzdy sa daju najst protipriklady na obe strany, ale fakt je ten, ze prevazne to funguje takto – Cech presadeny do slovenskeho prostredia ostane aj po desatrociach hovorit po cesky (Petr Kašpar – manazer futbalistov Slovana Bratislava), maximalne miesat cesko-slovensky (otec tenistu Miloša Mečířa), Slovak po presadeni do ceskeho prostredia kratko przni cestinu a po par rokoch iba v horsom pripade vyvolava dojem, ze je niekde z Moravy (Jozef Chovanec, trener Sparty), v lepsom je na nerozoznanie (Hana Hegerová). Opakujem – nie je to na 100%, ale zvacsa je to tak. Nikto mi nebude navravat, ze jeden narod z nas ma vacsi talent na jazyky. Skor to vidim na tlak prostredia.

A potom je to aj o individualite – niekomu nevadi, ze hovori so silnym prizvukom, pripadne az gramaticky zle – staci mu, ze vie povedat co potrebuje a citi, ze mu rozumeju. Iny je perfecionista a jednoducho mu to neda.

Jeden z mojich ucitelov anglictiny bol American z Bostonu. Naucil sa perfektne a bez vyraznejsieho prizvuku aj po slovensky (bol tu asi 3 roky – klobuk dolu), ale potom narocky zacal znovu hovorit so silnejsim anglickym prizvukom, pretoze zistil, ze ak hovori perfektne, tak Slovaci si prestali v rozhovore s nim davat pozor a okrem vyssej rychlosti castejsie zacali pouzivat miestny dialekt – to uz nebol schopny absorbovat a stracal sa. Najhorsie to bolo pri telefonovani. Ak hovoril so silnym cudzim prizvukom, davali si pozor, hovorili zretelne, pomaly, bez dialektu a on nemal problem.

beno

A este som zabudol jedno – ak clovek nema hudobny sluch, nema sancu sa zbavit prizvuku (on tu zmenu jednoducho nepocuje). Mozno usmevne, ale stojim si za tym. Tym sa vysvetluje aj skutocnost, ze niekto sa vie naucit vyslovnost bez prizvuku (s minimalnym prizvukom) a niekto nie.

Nadšený komentátor

To není úsměvné ale naprosto logické. Když to neslyší, nemůže se to naučit, to je jako když se učí hluchý mluvit. Ale není to jen hudební sluch ale dobrý sluch obecně a stejně jako hudební sluch to není věc kterou musí mít člověk vrozenou, obojí se dá naučit.

moolker

Jojo, svatá pravda, s tím maločecháčstvím je to bohužel smutná realita a vlastně to někdy i pozoruji na sobě, když po několika letech ve Státech čas od času někoho opravím… pokud to je podle mě vhodné, rozhodně se z nikoho nesnažím dělat blbouna a dělám to s úmyslem pomoci, ne zdrbat :) A jen u lidí, které důvěrně znám.

Jinak s tím R/L problémem to nepatří pod Číňany, ale hlavně pod Korejce, ti s tím mají problém největší (docela vtipně na to upozorňoval Team America :). A sem tam Japonci. Číňané ale normálně „L“ používají, říkají a umí ho odmalička.

Aichi

Mě takhle dohnalo rozhodnutí se poprat s angličtinou k tomu pracovat v zahraničí :) Nejhorší je standup call s indem a číňanem, kdy ani jednomu nerozumím ani zbla :D

moolker

Nu dobrá, tak asi bude záležet na dialektu, čínština je všude jiná, však je to velká země :) Já taky jen mluvil z osobních zkušeností, v Číně jsem sám nebyl, ale dva roky jsem se učil mandarínštinu (a tam to L normálně bylo) a měl na škole spoustu Číňanů (zpravidla z urbanistického severu… jestli to hraje nějakou roli) a nezaznamenal jsem ten L/R syndrom.

A vtip výbornej :)

Pavel2

V číně není jen jeden jazyk, je možný že zrovna ten jejich r nebo l neměl a jiný ho mít můžou.

v6ak

To taky nemohu vyloučil, ale spíš jde o to, jestli je mluvčí tyto hlásky rozlišuje.

Určité další čtení na toto téma je na http://cs.wikipedia.org/wiki/Alofon#Distribuce_alofon.C5.AF (úvod článku se mi nezdá, ale ta distribuce alofonů vypadá OK a jde právě o to, o čem je tu řeč.)

Pavel2

Jsem rád že se staráte ale číst něco takového opravdu nepotřebuju.

v6ak

My taky máme znělé a neznělé ‚ch‘ (přesněji řečeno, zvuk, který má český rodilý mluvčí spojen s ‚ch‘, má dvé varianty a to znělou a neznělou) a neslyšíme v tom rozdíl. Pokud bychom se učili jazyk, který by tyto dvě hlásky rozlišoval (existence minimálního páru – existuje dvojice slov, které se liší významem a ve výslovnosti se liší pouze znělostí této hlásky), asi bychom s tím měli podobné problémy, ačkoli obě hlásky ovládáme odmalička :-)

Pavel2

Daleko lepší příklad je n a ng, když už je článek o tý angličtině.

v6ak

Na „fakt jo“ jsem si vzpomněl, když‘ jsem četl to [fakjum] :-D

Pavel Růžička

Dovolím si doporučit všem, kterým se nedostává běžně možnost konverzace v angličtině a tak si vylepšit „mluvu“, že na tohle velmi dobře a dokonce levně, levněji než jazykové kurzy, fungují kluby Toastmasters, které se především zabývají komunikačními schopnostmi – ale protože jsou většinou v angličtině, tak se zde dají zvládnout dvě mouchy jednou ranou. (ono je těch much více, člověk se pozná s úžasnými přátelskými lidmi, zlepší si sebevědomí a taky začne být schopnější ve vedení druhých lidí). Každopádně já jsem právě kvůli angličtině stal členem klubu PragueSpeakers – a po roce musím říct, že to funguje.
Přijď se do některého blízkého klubu podívat, zde je pěkný článek jak to funguje:

http://navolnenoze.cz/blog/toastmasters/

-tri-

absolutni souhlas s autorem clanku. Jde o obsah a ne o formu (pokud zrovna nepisete poesii…)

pkroh

Mýlíte se. Jde o obojí. Důležité je aby strach o dokonalost formy, nikoli nedokonalost formy, nezablokoval sdělování toho obsahu.

Článek se mi také líbí. Jenom bych poznamenal že opačný přístup, který vede k nezájmu o gramatiku pokud je člověku „nějak rozumět“, také není úplně zdravý. Ono se pokud člověk postupně ovládá tu formu vyjadřuje podstatně lépe, přesněji a radostněji.

drake127

Vždycky, když slyším, že někdo nemluví, protože si myslí, že neumí, tak se mi otvírá kudla v kapse. Většina maldých lidí angličtinu měla na škole, a jen si nevěří.

Tak pro ty mám následující sdělení: Ztraceným cizincům je úplně ukradené, jakým mluvíte časem, jestli si pomůžete rukama, jestli místo auto řeknete „věc s koly dělající vrrr“. Oni se chtějí domluvit, zeptat, najít a to jediné, na čem záleží je, jestli se pochopíte. Pro běžnou komunikaci je důležitější plynulost hovoru před obsahovou správností (nikoho nebaví 20 sekund čekat než se rozmyslíte, jestli použijete předpřítomný nebo minulý čas).

Samozřejmě, existují případy, kdy na správné gramatice záleží (např. ucházíte-li se o místo tiskového mluvčího). A samozřejmě je dobré se zdokonalovat (někdy to totiž nebudete vy, kdo umí hůře a budete muset sami pomáhat se vzájemným pochopením).

Má mluvená angličtina není 100%, ačkoliv mluvím docela plynně, na konci řečené věty si často uvědomím několik chyb, co jsem v ní udělal, ale nikdy se mi nestalo, že by to kdy kohokoliv zajímalo (a opravovat se je zdržování hovoru).

Proto na všechny apeluji, nebojte se mluvit. Občas to nepůjde, nemusíte se domluvit s každým, ale když vidím na Florenci co týden nějakého cizince, který zoufale shání někoho, kdo umí anglicky (přečíst jeho místenku a mávnout rukou k jeho autobusu), tak věřím, že 90 % lidí by mu bylo schopno pomoci, ale stydí se. Nestyďte se prosím, vím jaké to bývá být sám v cizí zemi (nejlépe frankofonní).

Petr

„Vždycky, když slyším, že někdo nemluví, protože si myslí, že neumí, tak se mi otvírá kudla v kapse. — nikoho nebaví 20 sekund čekat než se rozmyslíte, jestli použijete předpřítomný nebo minulý čas“

No tak to byste mě podříznul :) Předevčírem se mě někdo ptal na cestu, já věděl kde to je, ale dělal jsem, že nerozumím/nevím. Samozřejmě, že následně bych si nejradši nafackoval, ale já mám problém, že prostě nevypotím nic a to ani špatně. Nevzpomenu si na žádné slovíčko a člověk by musel čekat těch 20s, než bych vůbec začal něco blekotat. Přitom lidem většinou rozumím, texty čtu normálně a často píšu i na angl. diskuzní fóra (ale pomáhám si slovníkem i na slovíčka co znám, já je prostě v hlavě neudržím). No a s tou výslovností: jednou jsem cizinci asi 5x říkal, že jsem z „Czech Republic“ – nerozuměl mi. Pak přišel kamarád, řekl to podle mě úplně stejně a v pohodě – no takové zážitky mi samozřejmě na kuráži nepřidají..

drake127

V pohodě, násilník nejsem.

Dobře vím, jaké to je, vždyť já se dřív styděl i stoupnout před tabuli (tím spíše, když jsem si nebyl tak úplně jistý, že vím, o čem vůbec daný předmět je).
Důležité je se prostě otrkat. Docela dobře pomáhá, když vás vyhodí letadlo v Addis Abebě s tím, že si máte vyřídit tranzitní víza – obecně jakákoliv situace, kdy prostě musíte a nemáte nikoho, komu byste se přidržel sukně.

Dobře si vzpomínám na mou první větu s Francouzem, který se mě někde na odpočívadle ve střední Francii něco ptal … zeptal se asi čtyřikrát, když jsem si konečně uvědomil, že se asi ptá odkud jsem (chytil jsem v relativně dlouhé větě slovo „pays“) … to vědomí mi však vyrazilo dech, že jsem pomalu zapomněl čí jsem, ale po chvíli jsem ze sebe vypravil „czech“ (naštěstí fr. je to „tchéque“ se stejnou výslovností). Hovor to tedy nebyl moc dlouhý, plynulý nebo na úrovni, ale rozhodně jsme dosáhli vzájemného porozumění a na tom jediném záleží.

Na sebevědomí se vykašlete, na úšklebky ostatních taky a prostě dělejte, co umíte. Do příště se naučte větu „Yes? Moment.“, nadechněte se, rozmyslete a přinejhorším mávněte rukou odhadovaným směrem. Cokoliv lepší než nic a až se vám to stane příště, třeba ten směr i trefíte.

Petr

Díky za povzbuzení. Teď jsem si ale uvědomil, že v tom bylo to, co už tu několikrát zaznělo: nedaleko stáli známí a když nad tím tak přemýšlím, mnohem více mi vadila představa, že se „ztrapním“ před nimi, než že budu blekotat před cizincem, kterého beztak už nikdy neuvidím a nakonec bude rád, že mu pomohu – rukama, nohama, jakkoliv. Češi jsou v tomhle opravdu divní, posmívat se a zesměšňovat druhé jim jde výborně a když člověk není dostatečně „splachovací“, tak ho to sráží. Až budu někde sám, myslím že to dopadne lépe.

Pavel2

A úplně nejhorší je oblíbená „zábava“ některých čechů učit cizince nesmysly když se chtí naučit něco česky. To nikdy nepochopim.

josefrichter

Je fakt dobrý si uvědomit, že i ti native speakři jsou ZVYKLÍ na různý sebehorší mutace angličtiny. Hlavně na různý Nigerijce, Indy, apod. (žijící v UK, USA…) kteří se s tou angličtinou fakt nemažou.

Dobrý je pustit si nějaký přednášky, třeba na TED.com kde přednáší spousta cizinců více nebo méně lámanou angličtinou před tisícema lidí a je to OK (doporučuju najít si Philipa Starcka). Tam si člověk uvědomí, že se fakt nemá za co stydět.

Vzpomněl jsem si když jsem se ve Španělsku ptal na cestu, pán ukazoval doprava a říkal „tú centimítrs left“ – nevím jestli v tak krátké větě jde nasekat víc chyb, nicméně i tak bylo jasně srozumitelný, že myslí dvě stě metrů a doprava. O wo tom to je :-)

v1kt0r

se vsude poznaji. Co je platne, ze mam ze skoly teoreticky betonove zvladnuta nepravidelna slovesa, kdyz pak prijedu do ciziny a blemtam cose nesorzumitelkneho, nebo v horsim pripade mluvil P-O-M-A-L-U cesky a doufam, ze mi nejak porozumi. Navic pravdepodobne rikam „fenk ju“ a „sene frauen iberal“.

To uz pak jedina zachrana je, najit nekoho, kdo mluvi kazdy den, plynule, sem tam udela chybu v clenu nebo koncovce – jaka to trubka, ze nevi, ze Richtung je ta a ne to, pripadne neni sended , ale sent.

I can has cheeseburger

Tak se tady poplacejme, jak je vlastne super, ze neumime anglicky a rekneme si narovinu, ze kolega, ktery upozorni na zasadni chybu, je vlastne idiot. To, ze nekde zapomenem clen, prece neni takova chyba. Takze, az priste prijedu do Berlina, s hrdosti budu moct rict: ,,Ich bin ein Berliner!“

Vlastne me tento pristup vylozene sedi k webarske komunite. ,,Ja to v tom PHP nejak nabastlim. A co jako, ze to obsahuje chyby?! Vsak mne to funguje, tak mi do toho nekecej.“

A abych to vsechno srhnul. Nechcete konecne zdrojak prejmenovat na blogisek pana Maleho?

josefrichter

Prosimtě běž se vyspat, koblížku ;-)

Kunta Kinte

Ne, tady to neni o poplacavani, jak jsme dobri, ze neumime. Tady to je o tom, ze ti, co neumeji dokonale, by se nemeli bat posmesku od podobnych idiotu, co se tvari, ze sami umi vsechno perfektne uz od narozeni, a hlavne by se od nich nemeli nechat znechutit, protoze kdyz budou mlcet, tak se rozhodne nezlepsej.

lobo

tu ide o to, ze bez toho aby si hovoril sa nemas sancu zlepsit.
cize musis zacat hovorit(aj zle, aj rukami-nohami) aby si mal sancu sa vobec zlepsit.
cakat na to ze sa jedneho pekneho dna zobudis s Oxfordskym prizvukom je blbost

jd

Do kamene vytesat a pripadne nekoho tim kamenem prastit.
Dulezitejsi nez presna pravidla je domluvit se. To ze jste cizinec stejne neutajite. Zkuste si poslechnout ostatni cizince kdyz mluvi Anglicky.
Nemce poznate ihned, francouze, fina, madara, cinana, japonce, dokonce i slovaka od cecha se da poznat. Tam na co si to hrajem?

tomy

Na nic si nehrajem.. Já znovu říkám, že samozřejmě je důležité nebát se používat jazyk v ústním i písemném projevu, ale chyby slouží k učení, níkoli k samolibému ustrnutí a zafixování...
Od toho jsou právě gramatická pravidla, která existují pevně a téměř nezávisle na anglicky mluvící zemi..Když zkrátka anglicky (a to jsem viděl v různých manuálech napsaných právě nerodilými mluvčími) napíšeme „signal is inputted“ místo „signal is input“, když zaměňujeme „how much“ s „how many“, „May I“ s „Can I“, když se obracíme slovosled v nepřímých otázkách/řeči (typická chyba: „Can you tell what does she read?“), když místo „what it is like“ říkáme „how it is like“, tak je mi líto, to je zkrátka špatně a nepřípustné, i kdybychom si s tím třeba obývák vytapetovali.. Gramatika není žádná vypustitelná formální stránka jazyka, ale naopak je a musí být vždy s obsahem neddělitelně propojena.

Pavel2

A rodilý mluvčí opravuješ taky?

tomy

No to rozhodně ně, nicméně stejně, jako bychom neměli dělat chyby ve vlastním jazyce, tak ani v cizím. Samozřejmě chápu, že opravovat někoho překračuje meze zdvořilosti, ale to neznamená, že to chybujícího omlouvá..
Já se jen snažím vysvětlit, že ani 1000x opakovaná chyba kýmkoli nepřestává být chybou. Takže masově rozšířené „prznění“ angličiny není záminkou, omluvou ani důvodem pro ostatní, aby na těchto chybách ustrnuli či rezignovali pod heslem „hlavně, že se domluvíme“..

Pavel2

Jenže ty tady píšeš i o věcech co se běžně používají. Samozřejmě je špatně používat vysloveně chybné věty, ale je nesmysl trvat na věcech které si vymyslel nějaký ichtyl a vůbec se nezakládají na pravdě.

Jediné co by tě mohlo omluvit je že jsi autista.

trsek

Pre mňa je naprosto neprekonateľný Google Translate.
http://translate.google.sk/?hl=sk&tab=wT#
Používam ho tak že keď niečo napíšem pošlem to doň a zistím či ten preklad je taký aký chcem. Prípadne vety prekladám tam a spať a presne ako autor píše snažím sa podľa citu nájsť dobrú vetu. O preklade z angličtinz nehovorím v tom je super. Super pre nás vývojárov.

PS: Moja manželka má tiež doktorát z angličtiny a už ju nebaví opravovať moje mailz. Naopak začala doma hovoriť po anglicky. Aj s deťmi. Zo začiatku mi to prišlo divné ale teraz super. Manželka vraví anglicky ja slovensky a deti si možu vybrať. Kedže chodia do školky hovoria česky. (Len som sa chcel pocváliť ;o)

marwyn

Po přečtení prvního odstavce bych to shrnul tak, že mluvíte anglicky celkem dobře, jenom je to prostě americká angličtina. To už zní lépe, ne? :-D

NoNick

Nedávno jsem hledal různá ztvárnění písně „Can’t Take My Eyes Off You“.

Pomiňme obecný fakt, že v písních se na gramatiku docela dost často nehraje… Oni totiž lidi, různě po světě, kašlou ledaskde třeba i na výslovnost. Proto mám, podobně jako autor článku problém některému mluvenému slovu porozumět.

Zpět k písničce. Našel jsem jeden nádherně nazpívaný kousek. Zpívá ho, pravděpodobně černoch, s krásným hlubokým hlasem. Vyslovuje naprosto zřetelně a čistě, ale nezazpíváte si sním i přesto že „frázování samotných vět“ má shodné s vaším. On prostě ty slova říká po svém, což mne osobně okamžitě vykolejí z rytmu. Například „much“ vyslovuje „meč“ a podobně. Nedávno jsem při poslechu nějakého BookWorms-u (takhle se já osobně učím anglicky, pomocí zjednodušených knih) zaznamenal „sea“ vyslovované jako „sé“.

Takže jak říkáte, bez snahy porozumět si to prostě nejde nikdy.

Pavel2

To je jen rozdíl v přízvuku, je to jen o zvyk. Ze stejnýho důvodu se zřejmě flush (poker) v češtině vyslovuje fleš.

hejbi

souhlasim plne s clankem. V roce 2006/07 jsem byl o prazdninach 2x na cca 4 mesice v USA na pracovni programu Work and Travel. Hodne mi to dalo a hlavne jsem ztratil strach mluvit in English. Bohuzel od r. 2007 uplynulo hodne casu a prestoze jsem se snazil s anglinou tady v CR neco delat….nejake kurzy, filmy, cteni, strach z mluveni se vratil a Anglictina jako takova sla hodne dolu…. Mohu potvrdit ze v cizine vetsinou clovek trosku automaticky ztrati strach mluvit, nestresuje se ze ho budou opravovat za blbosti, cizincum (mluvim predevsim za amiky) zajima predevsim zajimave informace, ktere z vas mohou vytahnout a vubec ne jaka je kvalita anglictiny, chyby se plne toleruji. Tohle muzu potvrdit ze tenkrat jsem se dokonce s moji mizernou anglictinou dostal na pozici cisnika v jedne pomerne luxusni restauraci, byl jsem z toho sakra nervozni, ale tenkrat me pomohli strasne prijemni americti kolegove a potom i casto prijemni hoste, ktere jsem obsluhoval…
Po nejakem case jsem se pak ptal sefa restaurace proc mi nabidl (v podstate dotlacil na) pozici cisnika. Odpoved byla, ze hostum restaurace nevadi horsi anglictina toho kdo neni rodilym mluvcim, jde jim primarne o informace o vas, vasi zemi, co delate, o co se zajimate atd.. Spise nez ze vam vynadaji za spatnou anglictinu, vas za ni pochvali……, NEJDULEZITEJSI JE NEBAT SE MLUVIT, jediny kdo resi vasi spatnou anglictinu v zahranici jste vy. V Cechach ale jsem zatim nejaky rozumny recept nenasel co s tim blokem :-( . hejbi

Atrament

„Your english is better then my czech“ tohle jsem poslouchal prvních pár měsíců v Anglii, kdy jsem se čas od času snažil omluvit za svoji nedokonalou, školskou, angličtinu. Tak jsem toho omlouvání nechal…

mat

souhlas s clankem. pracuji take se zahranicnimi nadrizenymi a pamatuji si tezke zacatky … vsechny ucebnice staly za prd, jedina sance je mluvit a mluvit. to ze nekdy pouziju minula cas misto pritomneho nebo naopak? nebo much/more? K smichu .. on to vzdycky kazdy pochopi …..

Jakub

Souhlasím s tím, že mluvit se může anglicky různě. Důležité je, že ostatní chápou a kdyžtak se zeptají.

Mluvení ale nestačí a nevýhody nedoučené gramatiky se projeví v psaných textech. Čtení textu bez překlepů a s rozumnou gramatikou je podstatně jednodušší. Díky absenci skloňování si angličtina vypomáhá různými tvary v případech nejednoznačnosti (who/which/that, have/has, …) a v případě blogu jejich zpřeházení moc nevadí, ale už čtení delších článků je pak unavující a číst takto napsanou knihu bych nechtěl.

Dobrý příklad chyby v angličtině, za který jsem autorovi v duchu už párkrát vynadal, je název HTTP hlavičky Referer. Zajímalo by mě, kolik tenhle překlep už spotřeboval člověkohodin.

andrejk

cotoje Batidi épó?

Airborn

Podle mě „bus to the airport“ :-).

NoNick

Takhle bez souvislostí… to máte opravdu hodně fantazie. Já bych vůbec nepoznal že jde o angličtinu.

Mareš

Doporučuju říct si to nahlas, hodně protahovat dlouhé hlásky a trochu u toho huhňat na způsob Rony Martona. Pak to začne být srozumitelné. :-)

Pavel

Nic si z toho nedělejte, tihle rejpalové sice naprosto přesně mechanicky umí časovat a všechno možný, ale právě to umí jen mechanicky, v praxi jsou nepoužitelný.

I saw it. Viděl jsem to. – jde tam o nějakou konkrétní událost kdy jsem to viděl
I’ve seen it. Už jsem to viděl; viděl jsem to. – jde tam o ten fakt že ta událost už proběhla, ne o událost jako takovou.

Výslovnost je dobrý se naučit, lidi vám líp rozumí a neni to až tak těžký, prostě to zkoušejte tak dlouho dokud to netrefíte správně.

Biktop

Ono záleží při učení se na jazykovém citu a taky na tom, jak se to učí. Především je pravda, že čím má člověk lepší cit pro mateřský jazyk (ve smyslu čím lépe ho chápe, jeho logiku atp.), tím lépe se dokáže naučit kterýkoli jiný na základě analogií. Kolikrát jsem si říkal, proč to v té učebnici tak komplikují, proč prostě nenapíšou, že se daná věc používá stejně nebo velmi podobně, jako v češtině?
Kupříkladu v angličtině různé ty časy. Ale když se nad tím člověk zamyslí, tak zjistí, že čeština je má taky! Akorát že je nijak nerozlišujeme gramaticky nebo je vyjadřujeme jinými gramatickými prostředky. A jakmile si člověk uvědomí, kde a jak se daná vazba používá v češtině, zjistí, že v angličtině je to totéž.
Př.:
1. měl jsem napsáno
2. mám napsáno
3. budu mít napsáno
4. napsal jsem
5. napíšu
6. psal jsem
7. píšu
8. budu psát

Prakticky každá z těch vazeb má nějakou analogii i v angličtině a to v podobě nějakého času a používá se podobně. Zvláště vazba „mít něco uděláno“ je téměř naprosto přesná analogie anglických „před-časů“ a dokonce se stejně používá, obzvláště v hovorové češtině. „I have seen it“ se dá přeložit „mám to zkouknuté“ (předpřítomný čas) a každý cítí rozdíl mezi tím a „viděl jsem to“ (prostý minulý), „díval jsem se na to“ (minulý průběhový), „uviděl jsem to“, „měl jsem to zkouknuté“ (předminulý čas) a „budu to mít zkouknuté“ (předbudoucí čas). Mimochodem už někdy před 70 lety o tom byla debata mezi našimi jazykovědci, jestli vazbu „mám něco udělané“ neklasifikovat jako další nové slovesné časy v češtině (perfektum minulé, přítomné a budoucí). Takže by čeština měla v podstatě celkem 8 časů:
1. přítomný prostý (presentum), pouze od nedokonavých sloves: píšu
2. přítomné perfektum (perfektum presentum), pouze od dokonavých sloves: mám napsáno
3. budoucí jednoduchý (futurum I), pouze od dokonavých sloves: napíšu
4. budoucí složený (futurum II), pouze od nedokonavých sloves: budu psát
5. budoucí perfektum (futurum perfektum): pouze od nedokonavých sloves: budu mít napsáno
6. minulý prostý (préteritum), pro všechna slovesa: psal jsem, napsal jsem
7. minulé perfektum (perfektum), pouze pro dokonavá slovesa: měl jsem napsáno
8. předminulý prostý (antepréteritum), pro všechna slovesa: „byl psal/napsal“ k použití ke tvoření minulého kondicionálu: „byl bych psal/napsal“
…a pro masochisty ještě
9. předminulé perfektum (plusquamperfek­tum), pro dokonavá slovesa: „byl měl napsáno“ ke tvoření minulého kondicionálu: „byl bych to měl napsáno“

Tyhle časy, když se nad tím zamyslíme, v češtině skutečně jsou! Ale pro jednoduchost se v nich nehrabeme a neděláme z toho kovbojku, jako třeba angličtina a jiné jazyky.
Člověk by měl k jazyku přistupovat především s citem a ne se drtit nějaké gramatické tabulky. A učitel/učebnice by ho k tomu měla vést. Jinak se jazyk aktivně naučit nedá.

Pavel2

Je to přesně naopak, ne ten kdo má cit pro češtinu, naopak ten kdo to s češtinou srovnává co nejmíň. Ssrovnávat s češtinou je právě chyba, protože si to jen málokdy přesně odpovídá.

Biktop

Bez analogií se dá jazyk učit jedině v prostředí toho jazyka, v podstatě odposloucháním. Je fakt, že tak se člověk naučí jazyk nejlépe, protože přesně tak se učí i svůj první, tedy mateřský jazyk, ale taky to trvá nepoměrně déle.

Pavel2

Poslouchání to chce každopádně, ale taky jsou proto v učebnicích ty „zbytečně komplikované“ popisy místo příkladu v češtině. Protože v češtině tomu nic přesně neodpovídá. Ani slovíčka se tak nedají učit, když se naučíte jen dvojice slovíček tak nepoznáte kam co patří, protože si ty slova přesně neodpovídají. Pokdu se učíte jazyk tak, že se ho naučíte mechanicky převádět z a do češtiny tak se to nenaučíte ani rychle ani dobře ani použitelně ale jen blbě. Budete do cizího jazyka míchat češtinu a české obraty a naopak. (jako ve článku – „o kterém pozitivně vím, že jsem se ho nikdy neučil,“)

v6ak

Vzpomněl jsem si na pana doktora Peňáze a na „to je to v češtině úspěšně zamlčované perfektum“.

Jinak rozdíl oproti angličtině tu přecejen je: čeština má relativní časový systém, zatímco angličtina má absolutní. V angličtině musí být vše (snad jen s výjimkou přímé řeči) vztažené k aktuálnímu okamžiku, v češtině tím obvykle (asi vždy) začínáme, ale pak můžeme vztahovat čas k různým podkontextům. („Řekl, že přijde.“ – to „přijde“ se může vztahovat třeba ke včerejšku, ačkoli jde o budoucí čas. Toto v En nejde.)

Pavel2

Čeština má hlavně samostatně vid a čas, kdežto angličtina to má smíchaný dohromady. Jednoduše jsou to odlišné systémy a nejde je mezi sebou jednoduše převádět.

Biktop

Zas tak odlišné to není – oba to jsou přeci jen indoevropské jazyky a je spousta věcí, která má logiku úplně stejnou nebo jen mírně odlišnou. Například souslednost časů – noční můra většiny studentů angličtiny. Je to příklad konstrukce, která je na první pohled zcela odlišná od češtiny, ale stačí si říct, že celý časový rámec musí odpovídat absolutní posici vzhledem k současnosti, tak s pomocí těch „zatajovaných“ českých časů utvoříte _přesně_ tu samou konstrukci i gramaticky a stačí to pak jen _doslovně_ přeložit. Neměl jsem upito, takže jsem mohl řídit. Kdybych býval měl naspořeno dost peněz, nemusel jsem si brát úvěr. Většina učebnic vám to předloží tak, jako by se to v obou jazycích tvořilo úplně jinak. Zde vidíte, že se to dá vytvořit naprosto stejně. A on už Komenský přišel dávno na to, že učit se člověk musí na základě poznaného a společného a ne na základě odlišného a neznámého. Tím neříkám, že člověk by si to měl konstruovat v češtině a pak to překládat. Mluvením se naučí „myslet“ přímo v tom jazyce, ale nejdřív k tomu mluvení musí dojít – a to nedojde, pokud to dotyčnému nebude jasné nebo mu to bude připadat příliš komplikované. A při překladu z angličtiny do češtiny znalost těchto „mnemotechnických analogií“ vyniká plně – já díky tomu v podstatě dokážu při čtení nahlas v reálném čase překládat anglický text do češtiny tak, že spousta lidí ani nepozná, že nečtu český text – protože nad tím nešpekuluju a prostě to překládám pomocí těch konstrukcí, jež jsou podobné nebo společné nebo se tak dají vytvořit. Tak proč bych měl dumat nad tím, jak přeložit předminulý čas v souvětí s časovou sousledností (vyžadovalo by to nejdřív přečíst celé souvětí a pak ho reinterpretovat v češtině), když ho můžu překládat doslovně s použitím stejných časů (ačkoli v české gramatice nepojmenovaných)…

Pavel2

Člověče ty seš fakt natvrdlej.
1. To přece znamená, že ten systém je jinej než českej.
2. Myslíš že někdo bude čekat minutu než si vymyslíš větu v češtině a pak to přechroustáš do nějakýho nesmyslu v angličtině? Mluv rovnou anglicky a češtinu do toho nemotej.
3. Ano, v obou jazycích se to tvoří jinak. Když budeš mechanicky převádět z češtiny, vznikne paskvil. Proč myslíš že z automatických překladačů leze taková hrůza?
4. Myslet se tak v lepším příadě nenaučíš, v horším případě se naučíš paskvil z bodu 3.
5. Ten tvuj překlad musí stát fakt zato. Rozumíš mizerně aniž by sis to uvědomoval.

Biktop

Rád si od vás nechám poradit. Měl bych tu jeden článeček, jde jen o korekce – můžete předvést, jaký talent ve vás dříve.

Pavel2

Takže jsme přešli k osobním útokům? To mi moc nejde, ale zkusim to:

Smrdíš.

Nic za tebe dělat nebudu. Ale pokud dělá korekce chytrák jako ty, to tedy musí bejt maso.

honza

tady doslo k umazani nekrerych prispevku? protoze ja tam vidim, ze s utoky jste zacal vy. A mimochodem byt vami, tak bych nebyl tak skromny, jde vam to dobre.

Pavel2

Kde prosím?

honza

http://www.kde.org nebo v repo Vasi distribuce :)

Biktop

:-)
Víte, čím byste mne býval dostal? Kdybyste byl odepsal, že do toho jdete. Ale tato vaše reakce byla naprosto předvídatelná – lidí, jako jste vy, je internet plný.
Tímto je myslím zřejmé, že jakákoli další debata s vámi je zbytečnou ztrátou času.

Pavel2

1. nejsem otrok
2. to nijak nesouvisí s tématem
3. to to chcete kopírovat sem, nebo jak si to představujete?

Pavel2

A na to nejdůležitější jsem zapoměl – korekce by měl dělat zásadně rodilý mluvčí.

Pavel2

Teď mě napadlo, že byste mohl poslat hash vámi opravené verze.

Pavel2

A vůbec, nic neposílej. Nechápu jak jsem ti na to moh skočit. Buď se se mnou bav věcně nebo vůbec, není důvod proč bych ti měl prokazovat nějakou kvalifikaci.

Anngy

Souhlasím s honzou. Myslím, že je hezky vidět, kdo si s útoky začal a nešetřil urážkami. Trocha slušnosti by myslím neškodilo. A soudit takhle někoho, koho ani neznáte, to je vážně síla. Mimochodem i těmi dalšími reakcemi tohoto vlákna jste se „pěkně“ ukázal. No jo. I tací jsou.

v6ak

Ještě jsem si vzpomněl na takové tvary jako „Ten dům je stáván se postaveným.“ (možná lépe „Ten dům je učiňován postaveným.“) a „Jsem běžící.“.

Ještě bych chtěl říct, že oba extrémy („angličtina je naprosto jiný jazyk“ a „vždyť je to jako v češtině“) jsou špatně. Určitá příbuznost tu je, ale rozdíly tu taky jsou. Určitě je zajímavé hledat podobnosti, pomůže to k tomu, aby některé tvary nebyly jen tupě nadrcené. Ale je špatně, pokud to vede k zapomenutí rozdílů. (Co lze použít v jednom jazyce, může být ve druhém neobvyklé nebo dokonce nepřípustné.)

Michal Augustýn

Na jedné letní univerzitě v jižní Francii jsem mj. chodil na kurz EuroCom.
To je výzkum, který se zabývá souvislostmi mezi indoevropskými jazyky v rámci jednotlivých skupin.
Konkrétně jsem chodil na EuroComRom a bylo to docela impresivní – díky znalosti jediného románského jazyka (katalánština) a dodání seznamu analogií jsem byl schopen porozumnět textu v portugalštině, španělštině, francouzštině, italštině, rumunštině, okcitánštině, …
Jistě, má to své limity, ale pro základní orientaci v jazyce docela užitečné.
Proto věřím, že nějaké analogie lze najít i mezi indoevproskými jazyky napříč skupinami…

tante

ked som siel do UK tak jedne co som vedel plynulo povedal bolo „prepacte nerozumiem povedzte mi to prosim znova“ … s programatorskym syndromom (citam – nehovorim) som zapasil asi 2 mesiace nez som zacal hovorit plynulejsie a vzdy ked som sa za moju anglictinu ospravedlnil sef mi povedal, ze moja anglina je rozhodne lepsia ako jeho slovencina.
Okrem toho docela velky problem bol dokopat kolegov aby ma zacali opravovat ak poviem nieco zle/nespravne … po roku uz boli na to navyknuti takze uz okrem gramatiky pripojili aj vyslovnost a dnes som sa dohovorim a dopisem takmer bez problemov. Ale koho obdivujem je moj brat, ktory odisiel do UK s podobnou zasobou a zacal robit v bare ako bartender … tomu hovorim tvrdo na cvicisku lahko na bojisku ..:)

lobo

kamarat isiel pred cca 5 rokmi do australie ako student na dovolenku s tym ze vedel po anglicky ‚hello, marlboro, coca-cola, beer‘
este stale je tam a po case sa vypracoval na spolumajitela pekneho baru :-)

andrejk

hmm, s takou slovnou zasobou (marlboro, coca-cola, beer) sa bar priam ponuka. ;o)

Mac

Jazyk se musí naposlouchat, abyste mohli mluvit. A potom přidat gramatiku, abyste mohli psát a pochopit ho. Úplně stejně jako u češtiny. Writed je jen lajdáctví. Dobré stránky na gramatiku jsou http://www.helpforenglish.cz. Angličtina je celkově velmi obtížný jazyk, je těžší než němčina a úplně jiná než čeština, takže se nám špatně učí. Musíte myslet jako oni:) Angličtina má 12 časů, 4 infinitivy (6 včetně trpných), používá hodně přechodníky (participium), přechodníky má 2 plus trpné. Doporučuji se naučit participium a gerundium. V angličtině jsou také rozdíly ve spojování 2 sloves, např. she considered fucking, she decided to fuck, she taught me to fuck, I heard her fuck. Slovesa doprovázena ing i infinitivem: she stopped fucking (přestala šukat), she stopped to fuck (zastavila se, aby šukala). Angličtina nejdříve vypadá snadně, ale je vážně těžká, plná výjimek, je to prostě jeden bordel. Naštěstí v dnešní době máme hodně anglických zdrojů (knihy, satelit, rádio, internet, cestování). Já sám dokonale anglicky neumím, ale učím se.

Pavel2

Doporučuju nestrašit těma hrůzama, Většina gramatiky se dá pochopit jen z celých vět, vůbec není třeba vědět jak se to jmenuje, hlavní je vědět co ta věta znamená.

Mac

No, když myslíš…akorát, mě nešlo o to, jak se co jmenuje.

Ještě jedna věc, lidé dost chybují ve výslovnost -ng. Jestliže je na konci slova ng, g se nečte. Hodně lidí ho jasně vyslovuje. Např. doing, thing, nothing, sing, song, ring, king, along atd. Jde o temnější n tvořené vzadu v krku.
http://www.rachelsenglish.com/consonant_ng

Pavel2

To já přece vim, vždyť jsem to sám psal nahoře, tak proč mi to píšeš?
Stejný n má čeština před k a g.

Daniela Patterson

A jak se tohle vztahuje k tématu článku?

Cestovatel

Zdravím mám podobné zkušenosti jako autor.
Mám pár známych co mají státnici, výborné známky, ale prostě se nedomluví. Bojí se mluvit. Mě hodně pomohly výlety do zahraničí bez cestovky. To byla výborná lekce.

V zahraničí doporučuji začít česky, venku je spousta čechů. Je trapné se bavit s čechem Anglicky :-))

Taky jsem zažil úžasné chvíle na cestách při rozhovorech s cizincem, který mluvil mi neznámou řeči a on zase neznal moji. Ale perfektně jsme si rozumněli. Tohle je jedno z velkých kouzel cestování.

noname

…primo sedi na me :-)

ja se anglicky nikdy neucil, neco sem pochytil pri sledovani filmu v anglickem zneni s titulkama a samo neco pri praci v IT. kdyz sem prisel na pohovor kvuli pracovni nabidce a borci na me zacali chrlit dosti rychlou anglictinou, byl sem vedle. nakonec to klaplo, typek mi akorat rekl ze ta anglictina by potrebovala zlepsit, ale staci se dorozumet, gramatika prijde casem…

…a mel naprostou pravdu. nerikam ze bych umel ted anglicky, ale jsem schopen se dorozumet plynulou anglictinou i kdyz obcas lovim slovicka a o nejake gramatice nelze mluvit.

tudiz je naprosta pravda nebat se a mluvit i kdyz spatne, me k tomu donutil pracovni kolektiv.

btw, sleduju ze cim vice se moje anglictina zlepsuje, tim vice se zhorsuje cestina… :-D

asipablb

Plne suhlasim s clankom , nadchol ma ako nic dosial :) ,asi si ho vytlacim , dam na dvere a nieco aj na tricko …

Moje jazykove skusenosti (rozne) {pre tych co by mali obsesivnu potrebu trvat na gramatickej spravnosti ,aj „v krajine povodu toho ktoreho jazyka“ to maju dost divoke/pestre }.
Svojho casu (ked som sa pobyval na jazykovo zmiesanom uzemi-vid juzne slovensko) som si najlepsie pokecal s rodenym madarom (a to ja som vedel madarsky minimum a on slovensky obdobne),ale s nasincami pri snahe skusit madarsky to bolo vzdy iba o divokom vysmechu (ale co sa clovek nauci iba z pocutia).
Pri pobytoch v anglicku sa nik nikdy (natural.domo­rodci)nestazo­val na moju anglictinu (a to je naozaj uboha), zato stretnut tam nasinca bola pohroma. Personalne agentury vynecham zamerne (do zivakov si pisem level elementary alebo passive) ale cuduj sa svete raz som dokonca dostal sprda ze ini si pisu pokrocily preco to nerobim i ja …. ale sebekritika sa asi nenosi.
K anglictine sa vratim , s francuzom v praci sa dohodnem aj mojou „privat ingliš“ s belgicanom obdobne, nemec a rus mi odpevedaju bez probelmov, isto priznavam, asi to nemaju lahke, zato s nasincami (a SNAHOU VYKOMPENZOVAT SI NEJAKY KOMPELX) to je obtiazne.
teda k zaveru (je to na konci diskusie asi sa k tomu malo kto aj prehrabe):
Na rozne pozicie by konecne mali vyberat nie podla jazyka ci toho co kto donesie na tom ci onom lajstre (ked aj obsluzit fax bude tomu fenomenu robit problem), ale co sa naozaj ziada (hned tyzden na zaciatku aj tak ukaze ci sa hodi adept alebo nie, teda pokial nejdem rovno za tlmocnika)
Kto chce rozumie kto neche nebude rozumiet ani co by mu to vlastna mat do ucha rucala…

grovik

… zeptala se mě (čtu anglicky velice dobře, chápu obsah a prostě nemám problém. Přesto mluvená angličtina je pro mě trošku pakárna. Vím že nemám dostatečnou slovní zásobu, ale v cizině se většinou domluvím. Ale zpět…
… slečna se mě zeptala přesně na tu dovolenou (zaměstnání bylo správce sítě). Chvíli sem na ní koukal jestli si dělá pozadí. A když se tvářila vážně. Anglicky jsem ji řekl: „Jsem tady snad kvůli práci a ne kvůli mojí posrané dovolené!“
Chvilku jsem myslel, že jí zavolám sanitku. Ale dosáhl jsem svého… už mi nevolala.

Mareš

„Nauč se česky, když po nás něco chceš, nebo sem nelez!“ je opravdu trochu extrém. Zase na druhou stranu nutno podotknout, že když už sem někdo „leze“ za prací nebo za obchodem, nemusel by být líný naučit se aspoň pitomých sto frází a základy gramatiky. Vždyť se to vejde na dvoustránku A4. Pořád je to menší buranství, než někam přijet a automaticky očekávat, že se tam všichni honem začnou učit můj jazyk, aby nebyli ukráceni toho neskonalého potěšení popsat mi cestu k nejbližšímu veřejnému záchodku / autobusu / McDonaldu. :-)

Já se třeba v Čechách zásadně odmítám bavit s Rusy rusky a s Němci německy. Ne že bych neuměl, ale z historických důvodů. Panské manýry jim trpět nebudu, už dávno nepíšeme ani rok 1938, ani rok 1968. ;-)

100% Lenin

Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem.
Domnívám se, že panské manýry jsou vlastní Tobě.

A vo tom to je.

dsaiko

Je potřeba si uvědomit jednu věc – když nepřídete do intenzivního denního styku s jazykem maximálně do svých cca 18ti let, tak nikdy nebudete jako rodilí mluvčí a i po dalších 10ti-20ti letech v zahraničí bude každému hned na začátku konverzace jasný, že jste cizinec.

Situace Čechoslováků (první vlny emigrantů) v zahraničí je jazykově podobná situaci Vietnamců v ČR.
„CASIO holinka moč šuší“ …

Nicméně to je normální, cizinců je všude plno, hlavní je se domluvit a většinou to jde líp než se na něčem domlouvat v ČR :-)

Takže takové ty Au-Pair po roce v Anglii, to je jako by tady nějaká levná pracovní síla z východu rok vytírala podlahy a pak doma šla učit jazyk. To samý někteří sportovci kteří po půl roce zapomínají mluvit česky.

Má to jeden zajímavý efekt. Angličtina je krásný jazyk obrovského rozsahu, začínám si docela užívat poslouchat někoho, kdo ji umí používat. Nicméně je mi jasný, že ji nikdy nebudu schopen pojmout ani zdaleka takovým způsobem, jako rodný jazyk a tak si docela začínám vážit toho, když rozumím poezii, skrytým významům textu, když mohu rozebírat historii a původní významy slov atd. A není to jenom o jazyku, je to o celkovém kulturně historickém podvědomí.

Z této zkušenosti např. docela obdivuji Kunderu a jeho schopnost psát francouzskou literaturu a zajímalo by mne, co její jazykové stánce říkají samotní Francouzi.

Multikultura je krásná věc, naproti tomu NÁROD je jenom prázdný demagogický pojem, o to víc v titěrném a promíchaném centru Evropy. V každé komunitě jsou lidé s rozhledem a nadhledem a zároveň lidé s naprosto omezeným a arogantním úsudkem. Češi se ještě budou brzy divit, až se na náš „hrdý“ (haha) (a nezajímavý) stát dostane řada a zaplaví ho cizinci, kteří budou v hodně případech skromější, pracovitější a cílevědomější. Přitom budou „divní“, „jiní“ a asi i jinak barevní.

Přidám ještě „zábavnou historku z natáčení“:
Opera v Sydney – Sen noci svatojánské. Abstraktně předělané klasické dílo převedené do asi tří prolínajících se časových realit, jazykově však v Shakespearovské klasické angličtině. Moc hezký zážitek. Jenom bylo trochu trapné dvě hodiny sedět, usmívat se a snažit se rozumět alespoň něčemu. :o)

Pavel2

Učení jazyka není omezené věkem.

anonym

Videt, ze absolutni tuseni, kdo byl v te prvni vlne emigrantu. Vetsina to byli vzdelani lide, kteri umeli cizi jazyky a dostavali velmi slusne zamestnani. Srovnavat je s vietnamci muze opravdu jen mamlas..

mamlas

ale prosimte ….

Ada

Naprosto souhlasím! :) Já angličtinu miluju a doučuju se nový slovíčka, kde můžu.. ale začínala jsem přesně tak jak říkáš – jde o přístup. Nebát se. Mluvit. Komunikovat. To je klíč k úspěchu.

Super článek, mimochodem.

Ada

A. S. Pergill

Je to agramaticko – aortografická hatmatilka. Tj. nemá (použitelná) gramatická ani ortografická pravidla. To první je dáno tím, že vznikla splynutím několika keltských a germánských jazyků s latinou a středověkou francouzštinou (která sama o sobě byla germánsko latinská hatlapatlanina), a každé slovo si z původního jazyka dotáhlo i původní gramatiku. To druhé má původ v tom, že původně se tam mluvilo anglicky a psalo nějakým dialektem středověké latiny a tyhle dva jazyky sice konvergovaly, ale nesešly se. Psaná a mluvená angličtina jsou tudíž dva odlišné jazyky (jeden jen psaný, druhý jen mluvený + mimo slovníky nepoužívaný fonetický zápis) a při čtení nebo psaní probíhá překlad z jazyka do jazyka.
Důsledkem především toho druhého problému je skutečnost, že rodilí mluvčí se učí psanou angličtinu jako cizí jazyk a navíc jednotlivá slova v podstatě chápou jako obrázky, byť poskládané z písmenek latinky. Pokud nemají nějaké slovo v jeho grafické podobě nadrilované, tak ho nepřečtou, ani když v mluveném jazyce patří do jejich aktivní slovní zásoby (osobně jsem se o tom přesvědčil u anglických VŠ studentů). To je naprosto zásadní rozdíl proti valné většině kontinentálních jazyků, kde je psaná řeč zakódovanou řečí mluvenou a naopak, a to při použití relativně jednoduchých pravidel. Navíc chybný ale fonetický zápis zůstane zpravidla srozumitelný (napíšu-li „vjecy“ místo „věci“, tak to bude přečteno správně a dvojic, kde ortografie je nositellkou významu, jako „bít“ a „být“ je málo, a nejen v češtině).
Důsledkem výše uvedeného je skutečnost, že průměrný anglický rodilý mluvčí má v psaném jazyce jen cca 10 – 20 % aktivní slovní zásoby a má i výrazně menší slovní zásobu v mluvené řeči oproti rodilým mluvčím kontinentálních jazyků (pomíjím skutečnost, že slovanské jazyky mají obecně slovní zásobu cca 150 % slovní zásoby germánských a románských jazyků). (Perlička: pro našince se slovníkem je takový J.R.R.Tolkien s bohatou slovní zásobou „čitelnější“ než pro rodilého anglického mluvčího, opět viděno na vlastní oči a u vysokoškoláků. Proto také mají v angličtině masový úspěch „simplifikovaná čtení“, tj. převody uměleckých děl do jednoduchého jazyka s bazální slovní zásobou, zatímco u nás o tento druh literatury nebyl prakticky žádný zájem.) Důsledkem zmíněné chudičké slovní zásoby je vznik další vrstvy jazyka, tzv. ustálených frází, kdy jsou tato nemnohá slova užívána v dalších, mnohdy naprosto odlišných, významech (něco podobného sice v kontinentálních jazycích, včetně češtiny, existuje také, ale nikoli jako masový jev, na němž by jazyk v podstatě stál a padal). Tyto ustálené fráze mají navíc značnou dynamiku (jejich životnost se počítá na roky až desítky let) a jsou i lokálně odlišné. Neexistují na ně rozumně dostupné a rozumně uspořádané slovníky (v žádném směru) a i z velkých slovníků většinou nepoznáme, že řada z uváděných desítek významů pro dané slovo platí jen v jednom určitém konkrétním slovním spojení.
Angličtina je z výše uvedených a mnoha dalších důvodů naprosto nevhodná jako nástroj myšlení (především vědeckého a technického), Anglie také začala technologicky zaostávat v době, kdy odrostla generace myslící v kontinentálních jazycích (především ve francouzštině) a velcí angličtí myslitelé dob vzdálenějších tvořili v latině. V USA je toto do jisté míry kompenzováno imigranty (také dva nejvýznamnější vědecko technické projekty USA za minulé století, projet Apollo a projekt Manhattan, stály na neanglofonních imigrantech), značný podíl vědecké literatury z USA je dílem lidí s neanglickým jazykovým zázemím.
Je dost neštěstí, že se angličtina dere do pozice „světového jazyka“, protože na to jednoznačně nemá. Naštěstí už v samotných USA ji celkem s přehledem začíná válcovat španělština.

Biktop

Z anglické ortografie si dělají legraci i rodilí mluvčí. Připomeňme známou anekdotu, jejíž autorství je připisováno G. B. Shawovi: Proč se slovo „ghoti“ nečte stejně, jako „fish“, když „gh“ may be pronounced „f“ as in laugh, „o“ may be pronounced „i“ as in women and „ti“ may be pronounced „sh“ as in nation.

Pavel2

V tom máte naprostou pravdu, až na tu slovní zásobu slovanských jazyků a myšlení v jazyce.

A. S. Pergill

S tou slovní zásobou pochopitelně pravdu mám.
Z tohoto důvodu jsou prakticky jakékoli umělečtěji pojaté (české, ale nejen české) texty do angličtiny nepřeložitelné, protože pokud to přeložíte za pomocí nějakého hodně tlustého slovníku, tak tomu nebude nikdo rozumět (tak, jak mají problémy třeba s tím JRRT), nebo to napřed simplifikujete na úroveň „reader digestu“, a pokud je ten text postaven na uměleckém jazyce (na způsob Vančury), tak ho tím zabijete.
V souvislosti s tím JRRT zvláště zlí, leč dobře v obou jazycích vzdělaní, jazykové tvrdí, že Vrbův překlad Hobbita je po jazykové stránce lepší než originál. Jenže takovéto překlady, podobně třeba Kantůrkovy překlady cyklu Zeměplocha, jsou v podstatě spíše samostatnými kongeniálními díly. Traduje se, že si Pratchett nechal přeložit polarisácká vydání Zeměplochy zpět do angličtiny, strašně se nad nimi chechtal a komentoval to, že je to vynikající, ale on nic takového nikdy nenapsal.

Atrament

Četl jsem jak Tolkienova Hobita tak i něco od Pratchetta v obou jazycích a co se týče Tolkiena, tak upřednostňuju originál, ale v případě Pratchetta raději překlad pana Kantůrka – já té Pratchettově angličtině prostě nějak nerozumím :)

Pavel2

To bude tim že v anglický verzi spousta vtipů závisí na podobně nebo stejně znějících slovech.

Pavel2

Ne tak docela, to je tím že slovanské jazyky tu slovní zásobu co mají dovedou daleko líp využít, mají mnohem „výkonnější“ gramatiku. Kdežto angličtina potřebuje vždycky nové slovo.

Pokud si přečtete aspoň kousek Pratchetta v originále tak pochopíte proč to není překlad – to prostě přeložit není možné.

tomy

ale všechno má své meze.. Jsou situace, kdy se jazykové-gramatické chyby tolerovat nedají a nesmí..Fakt, že celý svět, zejména nerodilých mluvčích, angličtinu „przní“ není omluva pro to, aby se třeba v oficiálním překladu vyskytovaly chyby. Takže říkat něco jako „I go to home“ místo „I go home“ bylo, je a bude špatně bez ohledu na rozmach internetu, apod.. Tohle se zkrátka netoleruje..

tomy

angličtiny zejména nerodilými mluvčími není omluvou pro ostatní nebo dokonce důvodem proto, aby se z těchto chyb stávaly normy.. V češtině také nebudeme mávat rukou nad „Děti si hráli“, tak to nedělejme ani v angličtině „zneužívaje“ toho, že si to přece můžeme dovolit, protože angličtina není naše rodná řeč. Nemůžeme. Zkuste někde česky napsat „aby jsme“ místo „abychom“, „Filmaři sfilmovaly“, „Ženy se radili“, „Muži pracovaly“ apod. – tím si uděláte ostudu takovou, že např. při pohovoru do zaměstnání vás nevezmou, i kdyby jste jinak měli bůhvíjaké dovednosti, schopnosti, znalosti a praxi.. A vyhodili by vás zcela právem..

Pavel2

Vy jste ten článek vůbec nepohcopil.

A pokud nebudeme spisovnou češtinu přibližovat normální řeči tak brzo dopadne jako angličtina.

tomy

Ale pochopil, a dokonce se mi líbí a chápu autora.. Ale v něčem s ním nesouhlasím.. Spokojit se s tím, že jde přece o obsah a sdělení a nikoli o gramatiku, NELZE.. Proto opravování gramatických chyb není přihlouplé, ale nutné… Proč se tedy u překladů dělají korektury rodílým mluvčím a proč jsou vyžadovány jako standard, a to i v případě velmi odborných textů, kde jde o ten obsah především? To bychom je mohli rovnou vypustit a ušetřit nemalé částky za práci korektorů..

Pavel2

Autor nepsalo o pravopisu.

A. S. Pergill

Problém těch korektur rodilým mluvčím je ten, že oni velice často nerozumějí tomu textu, nemají odpovídající slovní a frazeologickou zásobu atd. (pokud nejsou odborně vzděláni daným směrem). V češtině není problém, aby např. stavební inženýr provedl správně jazykovou korekturu (pochopitelně mimo ryze odborné termíny) odborného článku o molekulární biologii, v anglickojazyčném prostředí je to nepředstavitelné.

Solidnější profesionální překladatelé z angličtiny děl žijících autorů často kontktují autora o vysvětlení toho či onoho, protože jestliže při ubohé slovní zásobě angličtiny je tam jedno slovo tak v češtině jich tam může být třeba tři až pět s trošku odlišnými významy (a ne vždy se to dá odhadnout z kontextu). Při překládání z jiných jazyků tohle potřeba není.

gofi

„do zaměstnání vás nevezmou, i kdyby jste jinak měli bůhvíjaké dovednosti, schopnosti, znalosti a praxi.“
zaujimave, napriek tomu ze jeden moj znamy napise Londin, mis, boly … ma doktorat z biofyziky , aj ked podla tvojich kriterii je debil ktoremu by mali dat krompac do ruky

tomy

Když ten, kdo má doktorát z biofyziky, dělá školácké chyby, tak by se měl zamyslet nad sebou a nedělat je – tohle si nemůže dovolit nikdo, ani ten, kdo má třeba deset titulů před jménem a za jménem..

D.J.BoBo

Přesně!. Chodil jsem do kurzu a … rozuměl jsem, muvil pramálo. Přesto jsem vyrazil do Londýna na dvoudenní dovolenou a … kupodivu žádný problém. V metru jsme s „fat“ černoškou vyřešili můj nefunkční TravelCard, ubytoval jsem se v hostelu a pochopil vše, co mi říkala slečna (evidentně ruska) na recepci, nakoupil jsem, prošel se památkami a kupoval lístky … sice to byla angličtina typu „Já chtít lístek“ (s nadsázkou), ale rozumněli jsme si.
Teď po zkušenosti jedu do Londýna znova, do školy. A zase vše na vlastní pěst, dokonce jsme si s anglickou školou popovídali telefonem (czech desk byl unavailable now) a zvládli jsme to. Můj první telefonní hovor v angličtině a dobrýýý.
Teď už to vím taky, nebyla to slovní zásoba, byl to ten blok.
PS: Ještě mluvím celkem plynule rusky, to jsme se učili ve škole … ale kdo dnes chce ruštinu? Nicméně v Hostelu byla staff, co uměla anglicky jen několik slov … ukrajinka … takže jsme si pokecali rusky :-)

tomy

Souhlasím s autorem v tom, že je zásadně důležité nebát se používat jazyk (angličtinu) v ústním i písemném styku a to třeba i s chybami.. Ale za předpokladu, že těmito chybami se učíme, nikoli, že si je fixujeme. Nakonec fakt, že chybami se člověk učí platí u jazyků dvojnásob. Proto jsou důležité zpětné vazby a případné upozornění na tyto chyby.. Na gramatiku „kašlat“ nelze, ani nelze se dohadovat o tom, jestli je důležitější slovní zásoba nebo gramatika. Důležité je obojí, samozřejmě. Pokud řekneme třeba „She knew I will arrive“ (will namísto would) nebo Číňany či Japonce přeložíme jako „Chineses“ či „Japaneses“ tak je to prostě špatně a špatně to zůstane, ať je to ústně či písemně, ať nám příjemce rozumí či nerozumí, tyhle hrubé chyby nikdo neodpáře a nelze se vymlouvat na to, že „jsme se nakonec domluvili“..

Pavel2

Jste posedlý? Vždyť jste tu skoro to samé psal už včera.

Wolfe

Myslim, ze clanok nebol vobec o anglictine, ale o pristupe (mozno az mentalite).
Keby na roote bolo facebookovske *like it* tak stlacam.

Co sa tyka kurzov. Bol som na nejakom 3 mesacnom kurze, dost som sa naucil, ale uz som z toho snad asi 2/3 zabudol :)

Pokial to clovek stale nepouziva, tak to zabudne …

w4rr10r

Musím konstatovat, že částečně nesouhlasím. Proč? Protože v mém okolí je spousta lidí, kteří se „učí“ nebo „učili“ angličtinu, jenže nějak špatně. Tak na to kašlou a nějak to matlají, patlají a vůbec. Zní to strašně, nadávají na blbou angličtinu s nesmyslnou výslovností, podivnou gramatikou a omezenou slovní zásobou, jenže je to jejich blbost. Przní krásný jazyk (opravdu krásný). Vadí mi to úplně stejně jako u češtiny.
A kazí to dojem. Občas musím jednat s lidmi, kteří jsou Češi, ovšem česky neumí a nezajímá je to. Po chvíli kontaktu obvykle skutečně zjistím, že jsou to vesměs lidé nevzdělaní a obecně nepoužitelní (a také fanatiční voliči našich majoritních politických stran, ehm). Nelze se spolehnout, že člověk, který má na háku vyjadřování, nebude mít na háku všechno ostatní.

Aničce Dajdou se smáli, když „zpívala“. Tak se nedivte, když se někdo bude smát, když „promluvíte“.

tomy

Naprostý souhlas.. Něco podobného jsem tady napsal i já a byl jsem za to kritizován… Jazyk je zároveň kulturou a prznění si nezaslouží..Vy­jadřování svědčí o úrovni člověka.. Tento článek, mi, při vší úctě k autorovi, připadá jako návod na tolerování nepřípustných jazykových chyb pod heslem „co na tom, hlavně že se domluvíme“..

smoofy

Kritizovan si byl pravdepodobne proto, ze ses chytrej jak radio a ani si nepochopil o cem je ten docela kratkej clanek co autor napsal. Pokud nechapes ani vlastni rodnej jazyk tak jak chces moralizovat s anglictinou?

smoofy

Nema cenu to vysvetlovat. Blbci a ignoranti kterym jde predevsim o informaci a vzajemne dorozumeni to uz pochopili a inteligence naroda a bojovnici za spisovny jazyk to nepochopi nikdy, pac pro ne je samozrejme prednejsi forma a nikoliv obsah a na svoji uroven „more than fluent english“ a „better than god english“ se dostali bez jakehokoliv chybovani a zkouseni. Kdo chce psa bit, hul si vzdycky najde, ze?

w4rr10r

V tom, že je lepší se snažit nějak domluvit než mlčet, určitě souhlasím. Na druhé straně si myslím (a vidím to kolem sebe), že od toho je u většiny lidí velice blízko k tomu, aby rezignovali na snahu o zlepšování se. Prostě usoudí, že rukama-nohama, posunky a pár primitivními lámanými větami se už nějak dorozumí a víc nepotřebují.

Podobně vidím, jak lidé z lenosti odmítají formu i v mateřském jazyce. Mají potíže s interpunkcí, nepoužívají diakritiku, pletou si gramatiku — pak se diví, když to pomalu nejde přečíst (nebo jen s námahou) a plynou z toho nedorozumění. Starám se o něco zhruba jako wiki, uživatelé tam posílají záznamy a aktualizují stránky, já to po nich upravuji do čitelné a srozumitelné formy, ale velmi často se mi stává, že nemám sílu to opravovat, když je v každém druhém slově chyba, a radši to celé přepíšu.

Wolfe

Ad Anicka Dajdou .. pozor tu uz ide o prezentaciu, nie o nejake zbleptnuti s niekym zo zahranicia.
Ak niekto prezentuje lukrativnu firmu, alebo ked uz je na kamere a chce anglicky profesionalne spievat, tak by asi anglicky vediet mal.

A fakt, ze mam niekedy gulas s past tenses. Niekedy mi to uz ani nepride o cudzom jazyku, ako skor o nejakej zvlastnej logike.
Neprijemne su podmienovacie casy (hlavne cim viac to tlacime do predpritomneho/mi­nuleho/predmi­nuleho casu) a prepositions asi do hlavny nikdy nedostanem :)

Je pravda, ze anglictinu pouzivam skor na citanie, nie na pisane/hovorenie.
A na kurz nenadavam (na rozdiel od kolegov) pretoze som sa tam dost naucil.

A ked niekto mrvi slovencinu, na to som tiez alergicky. Dost vela ludi som opravoval, az kym som nespoznal manzelku, ktora zacala opravovat mna :)

(Inak tento text som pisal narychlo a doplnoval som ho roznymi preskokmi, niekedy fakt ide skor o to predat informaciu, nez aby bola podana uplne perfektne)

Olča

Taky neovládám Aj dokonale, což je slabě řečeno. Český jazyk je pro mě důležitý, i když mám některé věci nadřené. Ale líbí se mi, když k nám přijedou z Rakouska, Německa nebo i z větší dálky a lámou Dobrý den a děkuji a líbilo se mi to i v Tunisku, když mi ráno prodavač v hotelu řekl Dobrý večer. Snaží se nám vyjít vstříc, nechtějí jen koukat a krčit rameny, tak Proč by to nemohlo být i obráceně. Je důležité se v jazyku zdokonolavat a je nutné nějak začít. Proč bychom se léta učili řeč, kterou nebudeme používat? Kdo ovládá perfektně jakoukoliv řeč, včetně svojí? To bychom si v životě moc nepokecali.

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.

Pocta C64

Za prvopočátek své programátorské kariéry vděčím počítači Commodore 64. Tehdy jsem genialitu návrhu nemohl docenit. Dnes dokážu lehce nahlédnout pod pokličku. Chtěl bych se o to s vámi podělit a vzdát mu hold.