Názory k článku
Nejčastější chyby v přístupnosti z pohledu nevidomých uživatelů

Zdravím,

ono se obvykle nejedná o nějaké složité úpravy, pokud víte jak na ně.

Tento článek tedy zajistí, že příště novětvořené stránky v tomto směru zlepšíte - a nebude vás to stát ani korunu navíc (pokud tedy nepočítáte přečtení tohoto článku).

Státní instituce a projekty, které jsou dotované státem/evropskou unií, musí podmínky přístupnosti splňovat.

Společnost hendikepované lidi často dotuje a cílem těchto dotací je, aby se ti lidé o sebe dokázali postarat sami a nemuseli nikoho prosit o laskavost. Každému se to může stát a tím se lišíme od barbarské společnosti.

Podívejte se na to i z druhé strany - tím, že provedete tuto úpravu zjednodušíte stránky pro strojové zpracování. Víte jak velký pokrok v přístupnosti způsobili vyhledávače?

Vyvojari se ani neobtezuji aby jejich stranky fungovali v jinych prohlizecich nez IE (mozna dnes v FF), tak proc by se obtezovali s timhle?

Třeba proto, že jim to u některých typů webů přímo ukládá zákon.

Ale no tak, zákon to nařizuje, no a?! Možná za to mají aktivní obce víc bodů ve Zlatém erbu, ale jinak nikoho přístupnost nezajímá. Sankce za to nejsou žádné, tak proč to řešit, že :o) Vždyť toto téma bylo aktuální před zhruba čtyřmi lety, dnes již sémantický web a přístupnost nikoho nezajímá. Dnes už bereme jako přístupné i ovládání javascriptem... Staníček by zaplakal. Tak dost té ironie, ale bohužel nejsem daleko od reality. :o/ a přitom to nedávno vypadalo nadějně...

Myslím, že žijete v omylu, situace se rozhodně zlepšuje, jak by vám handicapovaní uživatelé potvrdili. A hlavně se zlepšili nástroje, které handicapovaní uživatelé používají. Takže např. ovládání pomocí JavaScriptu nejen považujeme za přístupné, ono dokonce přístupné je! Tedy, pokud je vytvořeno správně.

Určitě je to velký krok k lepšímu. Ostatně stačí si nainstalovat nějakou demo verzi screenreaderu a člověk se nestačí divit, co všechno se s tím dá dnes zvládnout.

Nebo proto, že doplnit pár nadpisů, udělat položky menu jako seznam a přiřadit formulářovým prvkům popisky není nikterak složité? Dnes už přístupnost v mnoha případech není o náročných, komplikovaných a (proto) drahých úpravách (samozřejmě za předpokladu, že autor webu odvede kvalitní práci), mnohdy stačí pár drobných úprav a přístupnost webu vzroste takřka exponenciálně. Navíc řadou úprav (a ty jsou mezi tvůrci webu nejoblíbenější ;-) pomůžete všem - třeba přiřazení popisků formulářovým prvkům ocení každý, protože pak nemusí myší trefovat malé kolečko radiobuttonu, ale může kliknout i na jeho popisek.

No nevim, ja kdyz delam web, tak musi bejt v pohode v IE6 a 7, FF2 a 3, Opere 9.6 (proste nejnovejsi desetinkova rada) a Safari/Chrome. Pokud nekdo dela web IE only a neni to nejakej extranet, tak to neni vyvojar ale s prominutim prase

Já vím, že se budu na Zdrojáku opakovat. Ale pokud člověk (v tomto případě kodér) své práci rozumí, tak se neobtěžuje vůbec nijak a jeho práce je pro tyto uživatele optimalizovaná automaticky.

Když seš čuně, a stránky děláš nepřístupný hned od počátku, tak prosimtě tuhle svojí neschopnost aspoň nerozhlašuj, a navíc jdi dělat něco, co umíš, a ne, čemu nerozumíš a neumíš to.

http://www.ippi.cz/standard-klavesovych-zkratek/

... rek bych ze pouzivani napriklad tohodle nikoho nezbije. IMHO to mohlo bejt i v clanku.

V článku to není pravděpodobně proto, že se nejedná o tak závažný problém, jak by se mohlo zdát (na rozdíl od těch v článku zmíněných), viz také výsledky ankety chování uživatelů screenreaderů http://zdrojak.root.cz/clanky/pruzkum-mezi-uzivateli-screenreaderu/ .

Uživatel si nepřál zůstat v anonymitě ;-)

Nehlede na to, ze minimalne po inputech a odkazech se da v pohode skakat pomoci tabu. A pokud je ten kod aspon trochu dobre napsanej (plus na zacatku stranky odkaz skrytej "preskocit navigaci"), tak to funguje automaticky.....

Protože to nefunguje ve screenreaderech. Screenreadery neumí přečíst obsah, skrytý pomocí display:none a visibility:hidden. Pokud chcete, aby obsah byl skrytý, ale současně zůstal čitelný pro screenreadery, je třeba použít absolutní pozicování mimo viditelnou oblast obrazovky.

by měly umožňovat (volitelně) zobrazovat skrytý text

On je to problém, protože často bývá text skrývám právě proto, aby nebyl vidět (a ani čten). Můžeme si vzít případ intextové reklamy vkládané přímo do textu (ta se má zobrazit jen po najetí myší, jinak musí zůstat skryta a to i před hlasovou čtečkou - čtení reklamu spolu s textem by celý text poměrně znepřístupnilo). CSS proste neumí odlišit dva stavy neviditelnosti.

Řešením by samozřejmě byly alternativní stylopisy pro aurální výstup. Ty ale zatím nejsou moc podporovány a ani tvůrci webů je nepoužívají. Jedná se o začarovaný kruh, který se v nejbližších letech pravděpodobně neprotrhne, zatím proto nezbývá, než používat řešení podobné tomuto pozicovacímu.

Neda se spis vyuzit alternativniho CSS pro screenreadery? Absolutni pozicovani mi prijde jako velka prasarna...

Neda, s alternativními předpisy si tady nepomuzete. Na tomhle zpusobu pozicovani neni nic spatneho. Teoretikum tenhle pristup mozna nevoni, za to funguje skvele.

Jediny problem muze nastat v pripade, kdy takto pozicujete prvky ziskavajici focus (odkazy, formularove prvky), v takovem pripade je vhodne vyresit v CSS i :focus stav, ve kterem by se mel prvek na zobrazovane plose objevit (jinak muze byt uzivatel zmaten, kam se to ten focus vlastne podel).

Nie je na to urceny typ media? V zobrazovacich nezobrazovat a v ostatnych zobrazit. Ved ak je agentom specialne zariadenie, tak by malo "pocuvat" prave na specialny typ media napr. speech alebo braille. Nie som v css expert, ale naco to tam potom je?

Máte pravdu, ale realita je bohužel jiná.Screenreadery je v potaz neberou, takže se nedají použít.

jenom doplneni: u textovych informaci (treba odkaz "preskocit navigaci") se krom absolutniho pozicovani da jeste pouzit text-indent: -1000em

Screenreadery se řídí podle vizuálních stylů?!? Ty by snad měly číst čisté XHTML. Kvůli tomu je oddělený obsah od vzhledu a toho nevidomého zajímá ten obsah. To tam nemají alespoň volbu "zobrazit bez stylu".

To je mýtus. Myslím, že většina ne-li úplně všechny screenreadery pracují a verzí dokumentu přesně v té podobě, v jaké ji zobrazuje prohlížeč.

Umístění doleva (mimo obrazovku) se používá pro selektivní zneviditelnění. Text je ukryt pouze před běžným uživatelem, který tento text neuvidí. Prohlížeče s textem pochopitelně počítá, spočte poctivě jeho pozici atd., jen jej nevykreslí dovnitř zobrazeného okna. Při předčítání stránky screenreaderem tak bude text přečten. Toť celý trik.

Číslované úrovně nadpisů je jedna z velkých slabin HTML. Kdyby to bylo uděláno jako v docbooku, kdy prostě vytvoříte novou section a teprve do ní vložíte title (a pokračovat lze rekurzivně), tak by byl život mnohem snazší.

Len poradim, XHTML 2 to riesilo :)

Potřeboval bych radu, skryté nadpisy nepoužívám proto, protože nechci zbytečně "vyhazovat" nadpisy H2 na fráze typy: menu, vyhledávání apod., které z hlediska SEO nejsou nijak výživné.

Prostě a jednoduše tu vidím konflikt mezi SEO a přístupností. Napadlo mě, že bych třeba proty skryté nadpisy používal nějaké nadpisy nižní úrovně H3 nebo H4. Mohlo by být právě toto řešení nebo jaký na to máte názor? Díky.

Teď jsem si to neověřoval, ale pokud si dobře vzpomínám, specifikace HTML o žádné hierarchii nadpisů nehovoří. Říká jen, že nadpisy jsou odstupňované podle důležitosti.

Požadavek na striktní hierarchii by tedy byl dost podstatným rozšířením pravidel HTML a autorům stránek by dost podstatně zužoval manévrovací prostor. Mimo jiné by to znamenalo, že každá část stránky musí mít nějaký nadpis, což mi připadá nejen mimo pravidla HTML, ale i v rozporu se zdravým rozumem.

Abych ale jen neteoretizoval, Wikipedia používá pro tyto pomocné nadpisy H5 a do žádné hierarchie je nezahrnuje. To mi připadá přijatelné. Co si o tom Radku myslíš? Je to z pohledu současných screenreaderů OK?

Jen aby bylo jasno, dívám se na to čistě z pohledu přirozeného strukturování textu a prioritizace informací. Z pohledu SEO považuji vyznačování nadpisů za nepodstatný detail.

Díky za doplnění, Marku.

...každá část stránky musí mít nějaký nadpis,...

To určitě nikdo nechce. Obecně platí, že nadpisů musí být "tak akorát", protože pokud už je jich hodně, tak je na stránce "přenadpisováno" a nadpisy ztrácejí svůj význam.

Je to z pohledu současných screenreaderů OK?

Ano, je. Po technické stránce je screenreaderu úplně jedno, jestli je nadpis 1. nebo 6. úrovně - umí pracovat s nadpisy všech úrovní.

Vyčlenění pomocných nadpisů mimo hierarchii je proto určitě jedno z možných a akceptovatelných řešení. Dopoledne jsem to probíral i s mými nevidomými kolegy-testéry, v zásadě se tomu při dodržení určitého "pořádku" v nadpisech (aby pak poznali, co ještě je pomocný nadpis a co už patří do obsahu dokumentu) také nebrání ;-) Napíšu o tom něco víc k sobě na POSLEPU.

@Radek Pavlíček:

> Tím základním je korektní vazba mezi formulářovými prvky a jejich popisky pomocí značky label a vazebních atributů for a id, která zajistí spolehlivou identifikaci toho, k čemu formulářový prvek slouží.

Otázka zní - a co vnoření prvku do labelu?

Je to jedna z moznosti ked si developer nevie rady ako to poriesit inak.

Samozřejmě, ale zajímá mě teď v kontextu čteček a přístupnosti.

Vnoření prvku do labelu bohužel nefunguje spolehlivě. Teď jsem to zkoušel a je mi čtena například jen část popisku, byť je tam vložený celý. Jistotou je tedy vazba přes for a id, v tomto případě vyčitání funguje naprosto bez problémů.

Mimochodem Yahoo zacalo generovat ve svem YUI CSS Grid builderu (http://developer.yahoo.com/yui/grids/builder/) Aria landmarky. Pokud by mela cela implementace pro nevidome fungovat takhle tak jen tleskam - "skryvani" prvku se mi opravdu nelibi, uz jenom protoze to neni systemove.

"Nejčastější chyby v přístupnosti z pohledu nevidomých uživatelů." - tak krásně cynický nadpis už jsem dlouho neviděl... :)

To není cynismus, nevidomí lidé běžně slova jako vidět, podívat se, prohlédnout atp. používají - jen je vnímají po svém.