Vlákno názorů k článku
Co zaujalo Jana Koderu?

Štátne dotácie a protekcionistické štátne intrvencie sú práve to najhoršie riešenie – cesta do pekla je dláždená dobrými úmyslami a v tomto prípade je peklo etatistický raj. Najlepšie laissez-faire riešenie by bolo znížiť dane a odbyrokratizovať, uvolniť a zjednodušiť podmienky natoľko aby bolo Chile atraktívne pre investorov.

Přesně tak. Chce to: žádná cenzura, žádné softwarové patenty, minimum byrokracie, minimum nároků na ISP (odposlechy a spol.), fungující bankovnictví a dobré právní podmínky pro existenci mikroplatebních systémů… Prostě házet podnikatelům co nejméně klacků pod nohy, pokud možno žádné. A ne se to snažit kompenzovat nějakými pochybnými dotacemi (ty ostatně nespadly z nebe – ty peníze bylo nejdřív potřeba někomu „ukrást“ – zdanit).

A jak chcete bez zásahů státu vytvořit většinu toho co zde píšete?
Teorie laissez-faire je skvělé, na papíře, ale cokoli v praxi tímto směrem dopadne většinou špatně. Já bych si přál, aby jeho zastánci vytvořili rezervaci a v nějakém místě si ho důsledně zavedli. Je třeba to místo ale oplotit a střílet ty, kteří po nějakém čase, až se to rozběhne se všemi důsledky by tento prostor chtěli opustit.
Fungující bankovnictví, které se vyvázalo z regulačních podmínek USA (jakožto prevence proti krizím) od té doby plodí jednu krizi za druhou.
Snížení daní je skvělá věc – pro mnoho investorů jsme to zde zavedli jako pobídky. Často jim byly na několik let zrušeny zcela.

typická ukážka vygumovanej hlavy