Vlákno názorů k článku
CSS frameworky pro masy, díl druhý

Mohl bys prosímtě vysvětlit, co myslíš, když říkáš „typografická vrstva“ nebo prostě „typografie“ v těchto souvislostech…? Chápu to dobře, že to znamená výchozí nastylování textových prvků?

PS & OT: rád bych se přihlásil, ale výrok „Jméno a heslo platí pro všechny servery společnosti Internet Info.“ zjevně neplatí.

Ano. „Typografickou vrstvou“ myslím výchozí nastylování všech prvků, nejen textových. Někdo téhle části říká vertikální rytmus.

Je to část, která má ze všech k typografii nejblíže, byť na plnohodnotnou práci s písmem si na webu ještě počkáme.

OK. Ještě by mě zajímalo: je něco z těchto typo-definic použitelné při kódování dle graf. návrhu (a příp. kolik), anebo v takovém případě je lepší začít nanovo?

Druhý dotaz: díval jsem se, že některé frameworky pro některé prvky předepisují i způsob zápisu HTML, např. účast zvláštních tříd. Narážím teď na formuláře v tvém srovnání typografie – sdílí všechny příklady stejné HTML anebo ne? (Protože pokud framework předepisuje i HTML, srovnání které na to nebere ohled trochu dojem zkresluje…)

Opět OT: Jestliže tento článek je součástí seriálu, jak mám najít první díl a jak poznám, jestli ještě nějaké díly budou?

je něco z těchto typo-definic použitelné při kódování dle graf. návrhu

Všechny jsou v takovém případě použitelné. Osobně jinak CSS frameworky nepoužívám.

Můj postup je takový:

1) k dokumentu přilinkuji Blueprint (tím za 10 minut práce získám docela dobrý základ – třeba takovýto http://www.vzhurudolu.cz/…ss/test.html)

2) k tomu přilinkuji nějaké své CSS, kterým si nastavení Blueprintu upravím a dalé kóduju už „normálně“ vzhled a layout

sdílí všechny příklady stejné HTML anebo ne?

HTML je totožné. Dobrý podnět – je to tam potřeba zdůraznit.

jak mám najít první díl a jak poznám, jestli ještě nějaké díly budou

Obecně to je na redakci. V tomto případě se jedná o druhý a zatím závěrečný díl.

Pokud z diskuze vyjde potřeba dalšího vysvětlení, budu se mu rád věnovat na blogu nebo v případě potřeby i zde na Zdrojáku.

> Všechny jsou v takovém případě použitelné

> k dokumentu přilinkuji Blueprint (tím za 10 minut práce získám docela dobrý základ – třeba takovýto http://www.vzhurudolu.cz/…ss/test.html)

A pak předpokládám (oprav mě prosím), že musíš přepsat definice rodiny písma, velikosti a řádkování (běžné texty + nadpisy) a případně barvy podle toho, jak jsou na grafickém návrhu. Pak musíš zkontrolovat zbývající prvky (seznamy, tabulky, citace) a případně je rovněž zkorigovat.

Z mého pohledu se zdá, že naprostou většinu věcí musíš buď zcela přepsat anebo alespoň zkontrolovat a jako hlavní výhodu oproti psaní na zelené louce vidím v tom, že je těžší zapomenout něco nastylovat, neb tam ty prvky v CSS vždycky vidíš všecky potenciální…

předpokládám (oprav mě prosím), že musíš přepsat definice rodiny písma, velikosti a řádkování (běžné texty + nadpisy) a případně barvy podle toho, jak jsou na grafickém návrhu

Ano, na každý projektu je potřeba drobnosti v typografii přenastavit. O barvách nemluvě, ty se týkají vzhledu a ten kóduješ vždycky od nuly.

Osobně dělám na projektech v Shortcat s jediným designérem a máme vybudovaný systém, ve kterém se resetovací a typografická vrstva skoro vůbec nemodifikují a pokaždé myslím jen na ty horní vrstvy – layout, vzhled.

V tvém případě (pokud chápu správně, že děláš různé weby s různými grafiky) můžu jen teoretizovat. Mám ale docela silný pocit, že minimálně ten vertikální rytmus (http://www.blueprintcss.org/…lements.html) a nastylování všech prvků ti hodně pomůže. Zkus to, rád si vyslechnu tvé zkušenosti. :-)

Díky za trpělivost. Ve zkratce: že je možné se s grafikem domluvit na nějakých konvencích, to mě nenapadlo. Nevím jistě, co si o tom myslet. Nepůsobí potom styl obsahů trochu šablonovitým dojmem? (Když si postavíš vedle sebe různé práce téhož grafika.) Možná to není na závadu. Ale osobně to dělám raději pokaždé o něco málo jinak.

Při stylování typografie (v mém pojetí: obsahu) si občas kopíruji kusy kódů z předchozích prací, to ale hlavně kvůli 1. výčtům prvků 2. jaksi zažitému způsobu stylování této části 3. specifikům výstupu z redakčního systému. Vlastně by to bylo docela podobné práci s typo.css např. z Blueprintu: prošel bych seznam a zkorigoval hodnoty. Ale tohle považuji jen za drobnou pomůcku, nic zásadního, ušetří mi to řekněme patnáct minut. Což se mi při pohledu na celý proces stylování velice snadno ztratí.

Nepůsobí potom styl obsahů trochu šablonovitým dojmem?

To je na jinou diskuzi, ale jsem přesvědčený, že cílem designéra by mělo být navrhnout k danému obsahu optimální uživatelské rozhraní, nikoliv zabývat se drobnými odlišovacími úpravami v typografické vrstvě.

Jak je patrné z grafu v prvním díle článku, věřím, že u typografické vrstvy existuje pro různé weby jen málo optimálních způsobů jejího navržení a z toho pohledu nejsou dle mého názoru úvahy o škodlivosti „šablonovitosti“ na místě.

Dalo by se říct, že návrh typografické vrstvy je v zásadě řemeslo, kdy výsledek můžeme hodnotit jako dobře nebo špatně odvedenou práci. Naopak třeba vzhled (barvy atd.) jsou čistě o emocích a tam je vnímání různými lidmi zcela subjektivní.

Proto ta typografická vrstva je třeba v našich projektech v zásadě pořád stejná (nebo postupně vylepšující se).

A proč si ji nenapíšu sám, když je to v zásadě subtilní kousek software? Protože Blueprintu věřím a hlavně věřím, že výsledek práce v komunitě je daleko méně náchylný k různými triviálním chybám, které jsem jako individuál schopen nasekat.