Vlákno názorů k článku
Jiří Kosek: příprava specifikací je boj
eclipse_guru (neregistrovaný)
---.pikeelectronic.com
12. 2. 2009 9:12
Copyrigthovat smlouvy a specifikace je nesmysl
U smluv to myslím u nás ze zákona nelze, u těch specifikací je to řekl bych "podvrh".
Synkretik (neregistrovaný)
---.helios.eu
12. 2. 2009 13:35
Copyrigthovat texty standardů je nesmysl
Vynucování copyrightu u schválených veřejných standardů mi přijde jako nesmysl. To je jako chránit copyrightem texty zákonů a ústavy. A ani OSA u nás nevybírá poplatky za zpěv Národní hymny :)
Žil jsem v domnění, že zákony, vyhlášky a standardy přijaté státními institucemi jsou z hlediska copyrigtu "public domain", tj. každý je může volně citovat či na ně navázat. Viz citace z Autorského zákona na konci mého příspěvku.
Pokud tedy W3C aspiruje na to, že jeho standardy jsou přejímány Úřadem pro technickou normalizaci, může IMO na copyrightovou ochranu zapomenout. Předpokládal bych, že podobný princip platí i v ostatních civilizovaných zemích.
Samozřejmně že soukromé standardizační instituty je jiná věc, ty ať si texty texty svých norem prodávají za takové peníze, jaké uznají za vhodné, ale pokud mají být webové standardy součástí státem přejatých norem (vzpomeňme na argumentaci kolem ODF / OpenXml), na copyrightovou ochranu můžou zapomenout. Což je IMO správně.
---------
Citace z Autorského zákona:
§ 3 Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu
Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na
a) úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany,
b) ...
Žil jsem v domnění, že zákony, vyhlášky a standardy přijaté státními institucemi jsou z hlediska copyrigtu "public domain", tj. každý je může volně citovat či na ně navázat. Viz citace z Autorského zákona na konci mého příspěvku.
Pokud tedy W3C aspiruje na to, že jeho standardy jsou přejímány Úřadem pro technickou normalizaci, může IMO na copyrightovou ochranu zapomenout. Předpokládal bych, že podobný princip platí i v ostatních civilizovaných zemích.
Samozřejmně že soukromé standardizační instituty je jiná věc, ty ať si texty texty svých norem prodávají za takové peníze, jaké uznají za vhodné, ale pokud mají být webové standardy součástí státem přejatých norem (vzpomeňme na argumentaci kolem ODF / OpenXml), na copyrightovou ochranu můžou zapomenout. Což je IMO správně.
---------
Citace z Autorského zákona:
§ 3 Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu
Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na
a) úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany,
b) ...
Dlouhán (neregistrovaný)
---.802.cz
12. 2. 2009 20:25
Re: Copyrigthovat texty standardů je nesmysl
No jo, ale tady by nebylo až tak důležité kontinentální právo, a české už vůbec ne. Zákony amerických soudruhů jsou trochu jiné, než je v Eurosajůzu zvykem.
Petr Adamek (neregistrovaný)
---.net.upc.cz
18. 2. 2009 10:56
Re: Copyrigthovat texty standardů je nesmysl
Na normy vydávané Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví se výjimka dle § 3 nevztahuje, nejedná se o úřední dílo (viz explicitní výčet toho, co je úřední dílo).
Nejedná se ani o "jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany", protože ten veřejný zájem by musel být nějakým zákonem explicitně deklarován. Naopak zákon č. 22/1997 Sb. říká, že
"České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být, pokud zvláštní zákon (odkaz na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) nestanoví jinak, rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu." (§ 5 odst. 8)
a že
"Úřad na základě podnětu, který obdrží, nebo na základě vlastního zjištění, uloží pokutu do výše 1 milionu Kč tomu, kdo
...
b) neoprávněně rozmnožil nebo rozšířil českou technickou normu, nebo její část (odkaz na autorský zákon)," (§ 19, odst. 3)
Takže když to shrnu:
1) normy jsou v ČR chráněné autorským zákonem jako jakékoliv jiné autorské dílo;
2) normy jsou v ČR chráněné i zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky;
3) autorská práva k převzatým normám navíc nedrží ani nevykonává Úřad pro technickou normalizaci, ale skutečný autor normy (v tomto případě W3C);
4) případný spor W3C s autory specifikace HTML 5 by stejně neprobíhal podle evropského autorského práva (které platí i v ČR), ale nejspíše podle amerického práva (které funguje na odlišném principu).
Nejedná se ani o "jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany", protože ten veřejný zájem by musel být nějakým zákonem explicitně deklarován. Naopak zákon č. 22/1997 Sb. říká, že
"České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být, pokud zvláštní zákon (odkaz na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) nestanoví jinak, rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu." (§ 5 odst. 8)
a že
"Úřad na základě podnětu, který obdrží, nebo na základě vlastního zjištění, uloží pokutu do výše 1 milionu Kč tomu, kdo
...
b) neoprávněně rozmnožil nebo rozšířil českou technickou normu, nebo její část (odkaz na autorský zákon)," (§ 19, odst. 3)
Takže když to shrnu:
1) normy jsou v ČR chráněné autorským zákonem jako jakékoliv jiné autorské dílo;
2) normy jsou v ČR chráněné i zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky;
3) autorská práva k převzatým normám navíc nedrží ani nevykonává Úřad pro technickou normalizaci, ale skutečný autor normy (v tomto případě W3C);
4) případný spor W3C s autory specifikace HTML 5 by stejně neprobíhal podle evropského autorského práva (které platí i v ČR), ale nejspíše podle amerického práva (které funguje na odlišném principu).