Vlákno názorů k článku
Nejčastější mýty v oblasti přístupnosti

Moc jsem se tedy o tom, jak mam svuj web zpristupnit, nedozvedel.
Nastesti neco malo vim, takze prozradim, ze pro ctecky pro slepce je dulezite, aby mel kazdy graficky prvek textovou verzi/nahradu – tj vsude vyplnovat alt a title – hlavne u obrazku, odkazu, ale treba i policek tabulky, protoze pozdeji uz se muze ctenar ztratit v tom, jaka hodnota je mu vlastne ctena (kdyz je to napr. id produktu apod).

Co se velice hodi, kdyz mate na zacatku stranky nejake menu, hodit nad nej neviditelny odkaz pro preskoceni menu, protoze jinak nevidomy porad dokola posloucha obsah celeho menu.

Jinak k Javascriptu – neprijemna vec pro weby verejne spravy a dalsi, je tzv Vyhlaska o pristupnosti, vydana MV CR nekdy pred rokem cca (?)
Ta zhruba hovori o tom, ze kazdy prvek nebo funkcnost stranky, ktera je realizovana nejakou technologii, jako Javascript, musi mit i alternativu, kterou lze vyuzit bez podpory teto technologie.
Tzn budto lze udelat dve verze webu – jeden s JS a druhy bez a na zacatku to podle prohlizece „rozhodit“, nebo se musi kazda blbost vymyslet zvlast.
Napriklad combo box, jehoz prepinanim se meni obsah stranky → musi tam byt schovane submit tlacitko, ruzne enablovani/di­sablovani polozek na zaklade nejakeho checkboxu → musi byt bez JS enabled, apod.

„hodit nad nej neviditelny odkaz pro preskoceni menu“

Nebo uspořádat kód stránky tak, aby na začátku byl obsah a navigace a další „nepodstatné“ věci až za ním.

Problém totiž je, že míra významu navigace a obsahu je pro každého jiná. Kdo je na stránce poprvé nebo hledá nějaké téma, tak nejvýše tak zkontroluje nadpis obsahu a okamžitě hledá navigaci. Proto se taky vizuálně navigace nebo ostatní obsah dává do souběžných sloupců (nebo se výrazně zmáčkne do prvního řádku, kde se jeden řádek snadno ztratí).

Řešením by bylo zapomenout plakátový přístup ke stránce a odlišit obsah a navigaci sémanticky (<abbr>HTML5</ab­br>). Prohlížeč je pak schopen na žádost uživatele přejít na navigaci nebo obsah (a zobrazovat je v pořadí, které si uživatel zvolil). Něco jako umožňuje <abbr>PDF</abbr> a jeho prohlížeče s rejstříkem a samotným obsahem.

Stejně většina webových stránek se snaží nasimulovat tuto funkcionalitu pomocí vlastního kódu a pak se vedou diskuze na intuitivností zvoleného řešení. Například u formulářů nikoho nenapadne reimplementovat jednotlivé prvky přes divy, spany a javascript. Tak proč nezavést stejný přístup i zde?

Zrovna tak by prohlížeče mohly automaticky generovat obsah ze správně zanořených bloků a jejich nadpisů. (Simulaci dělá třeba Wikipedie.)

Nebo vytváření odkazů. Spousta stránek má části identifikované přes @id nebo @xml:id, jen prohlížeče neumí tuto informace uživateli zpřístupnit, když potřebuje vytvořit odkaz na fragment. Přitom jsem už viděl redakční systémy, které tyto údaje „exportovaly“ jako skryté odkaze. Dokonce existuje speciální jazyk XPointer, který dokáže udělat odkaz bez pomocných atributů (čistě ze struktury dokumentu) nebo na libovolný (i nesouvislý) výběr. Uživatel by tak mohl vyznačit uprostřed stránky jedna a půl odstavce, přes kontextovou nabídku získat na vyznačený text <abbr>URL</abbr> a to poslat někomu jako přímý odkaz na relevantní věty.

Akorát se obávám, že takový přístup je pro mnoho lidí příliš revoluční, když se sotva v textovém procesoru naučili udělat tučné písmo a styly jsou pro ně něco naprosto nepochopitelného.