Vaše řešení je hodně podobné. Jediný rozdíl oproti faux absolute position je v tom, že vy prvky posouváte relativně proti jejich původní pozici na obrazovce (tudíž jí musíte znát a pak spočítat, kam co a jak posunout). Faux absolute position na to jde tak, že prvek vyhodíte pryč a poté znáte jeho přesnou pozici (nachází se na kraji plátna/obrazovky) a posunutí nazpět pak zadáváte tak, že zadáte přesný počet px/em/%/čehokoli jiného od toho okraje obrazovky. Osobně mi pak přijde pozice v kódu jasnější.
A ještě mě napadá, že u faux absolute position se mi nemůže stát, že by mi poslední box odskočil dolů (protože ty před ním se tam již nenachází, jsou vyjmuty z toku dokumentu). U vašeho řešení, pokud se seknete o pixel v počítané šířce a box by se do řádku nevešel, tak skočí pod ty dva boxy před ním, je to tak?
Odpověď na názor
Odpovídáte na názor k článku Současnost a budoucnost layoutů: CSS tabulky.
Pravidla pro diskutující: Přidáním čtenářského příspěvku do diskusí či fóra souhlasíte s pravidly.
Informace o soukromí: U všech přidaných komentářů provozovatel ukládá IP adresu a hostname odesílatele. U neregistrovaných uživatelů se na webu zobrazuje část hostname, případně IP adresy, neumožňující identifikovat konkrétní počítač.
Povolené značky XHTML: a, br, code, em, li, ol, p, pre, strong, sub, sup, ul
