Vlákno názorů k článku
Úvod do Sémantického Webu

Nejsem si jist, nakolik již první fáze pominula. Například co se týče dotazovacích jazyků, tak mám dojem, že situace ještě není zcela ideální. Například zmiňovaný SPARQL snad patří mezi ty nejhloupější dotazovací jazyky, které lze na Sémantickém Webu použít.

Mezi jeho nevýhody jistě patří:
* Není uzavřený (výstup jednoho dotazu nelze použít jako vstup dalšího).
* Pracuje vnitřně v podstatě s tabulkami, místo s RDF daty.
* Je velmi slabý, není schopen z dat vytáhnout ani kolekci (a to je její struktura definována už při RDFS).
* Jeho schopnost nové trojce vytvářet je také velmi špatná (hlavně co se týče blank nodes).

Prosím prosím, prozraďte aspoň jména nějakých lepších jazyků. Nejlépe již v něčem implementovaných, aby se s tím dalo hrát.

Vzhledem k tomu kolik a jakých dat dnes v RDF je mi pořád přijde praktičtější mít data v nějakém pěkném XML formátu pro to, co potřebujete, a dotazy psát v XQuery nebo XSLT 2.0.

Ale časem se třeba ujme něco lepšího, třeba XSPARQL http://xsparql.deri.org/…e-cases.html

Už jsem to nějaký ten pátek neviděl, ale:

Sesame používá jazyk SeRQL, opět ideově vychází z SQL (což je dle mého špatně), ale obsahuje už například vnořování dotazů (byť bych si ho netroufl označit za uzavřený).

Jena používá SPARQL, ale mají i nějaká rozšíření. Třeba si hráli s Property Paths, což vám v podstatě umožní popsat cestu grafem pomocí regulárního výrazu. Pak už není problém vytáhnout z dat třeba tu kolekci.

Pěkný je jazyk TRIPLE, jenž je založený na Hornově logice a moc pěkně se v něm popisuje třeba vyvozování.

Těm, kterým se líbí Lisp, by se mohl líbit jazyk Versa. Mně osobně přišel hodně ulítlý.

Celkem těžkotonážní je jazyk Xcerpt, který ale není určen přímo na RDF.

Já sám jsem si kdysi hrál s jazykem Tequila, který používal pojmenované vzory, což umožnilo relativně snadno popsat data s rekurzivní strukturou (což je třeba ta již zmiňovaná kolekce). Ale k němu se asi jen tak nedostanete.

Pokud by vás zajímalo trochu té archeologie za účelem porozumění dnešku, tak je tu třeba dotazovací jazyk v RDF-Core

RDF-Core dodnes používá jedna platforma co pracuje s mobilními telefony (UAProf je v RDF) a pokud si dobře pamatuji z mailového listu, tak s tím někdo dělal něco v NASA… taky je to zahrnuto v „Practical RDF“ od O'Reillyho.

První fáze nepominula, ani nepomine, probíhají paralelně.

Máte pravdu, situace ohledně dotazovacích jazyků není ideální, ale SPARQL je zatím nejlepší co je – tzn. vyhovuje nejvíce lidem. Na cestě je verze 1.1, která mimo jiné přidává UPDATE funkcionalitu – možnost měnit RDF grafy, což dříve bylo jen možné pomocí nestandardních rozšíření.

Osobně budoucnost vidím spíše v GUI než v různých syntaxích, ale to je na delší diskuzi do které nechci zabíhat.

Kdo probůh tvrdí, že SPARQL je zatím to nejlepší, co je? Kterým lidem vyhovuje dotazovací jazyk, kterým se ani nemůžou zaptat na tak jednoduchou strukturu, jako je ta již zmíněná kolekce, což je přeci pouhý seznam.

Mam dojem, ze na to koukate moc akademicky. Jedna vec je, koukat na to z pohledu matematika a druha vec z pohledu praktickeho uziti. SPARQL, ac neni idealni, je v soucasnosti uzivan k vseobecne spokojenosti. Neni zkratka pravda, ze to, co je nejmocnejsi, nejuplnejsi, nejortogalneni navrzene je vzdy nejlepsi pro normalni uziti.

Každý z nás si asi představuje praktické užití jinak. Prostě jazyk, který mi neumožňuje najít všechny instance dané třídy (podle RDFS), zjistit si všechny vlastnosti dané třídy, zacházet se seznamy, rozumně vytvářet nové RDF grafy, mi nepříjde kdoví jak praktický a vhodný pro normální použití.

Nevim, jestli mi rozumite. Ja omezeni SPARQLu chapu. Moje otazka zni: u kolika praktickych aplikaci (rekneme napr. webu s navstevnosti aspon 1000 UIP) vam tato omezeni vadila?

Jen aby to nebyl důsledek nějakého začarovaného kruhu. Neboť je jazyk SPARQL velmi omezený, používají se jen jednoduché aplikace. A protože na tyto jednoduché aplikace SPARQL stačí, není důvod vymýšlet nic silnějšího.

Ale abych se přiznal, já to nikdy moc prakticky nepoužíval.

Muzete prosim rozvest tyto body, idealne doplnit konkretni priklad, ktery sparql nezvladne? Pripadne bych byl vdecny za nejaky clanek s kritikou sparql. Me vadi nejvic ze neumi tranzitivni uzaver. Zlatej Lorel.

„* Pracuje vnitřně v podstatě s tabulkami, místo s RDF daty
* Je velmi slabý, není schopen z dat vytáhnout ani kolekci (a to je její struktura definována už při RDFS).
* Jeho schopnost nové trojce vytvářet je také velmi špatná (hlavně co se týče blank nodes).“

btw jak tady nekdo psal o utapeni penez, tak to docela sedi, NEPOMUK platila EU a stal 11.5 milionu euro

Původně jsem myslel, že se rozepíšu, ale nakonec jsem se rozhodl hodit tu jen link: http://siret.ms.mff.cuni.cz/…s/thesis.pdf

Diky, diplomka by mela stacit ;)

OT: nemate na matfyzu prochazeni diplomek jako je na cvut (https://dip.felk.cvut.cz/)? clovek by tam urcite nasel cas od casu neco zajimavyho

Diplomky jdou najít přes katalog knihovny (http://ckis.cuni.cz), ale s jejich elektronickou podobou to bude horší.