Vlákno názorů k článku
Uživatelé nejsou programátoři!

Autor tvrdi, ze pred patnacti lety mohly pocitace ovladat pouze programatori. S tim nemuzu souhlasit, ja jsem v pohode pouzival skolni pocitace pmd-85 jako male dite chodici do druhe tridy zakladni skoly, stacil jeden prikaz na nahrati programu z magneticke pasky a spusteni. A zadny programtor jsem tehdy nebyl (s pocitacem jsem se setkal poprve).
Dalsi poznamku mam k otazce u obrazku: Proc by se nemohl uzivatel prihlasovat svym jmenem (Jan Novy)? – Jak budete resit situaci, kdy ma vice uzivatelu stejne jmeno? (Zrovna Jan Novy bude asi hodne bezne).
Jinak s tim, ze chyba by mela rikat, co dela uzivatel spatne se neda nez souhlasit.

„Autor tvrdi, ze pred patnacti lety mohly pocitace ovladat pouze programatori.“
Kde presne toto tvrdí? V článku som to nenašiel.

Mel jsem na mysli tuto pasaz:
„Tehdejší počítače totiž neměly běžnému uživateli co nabídnout. Byla to, při vší úctě k práci na nich odvedené, hračka pro geeky s téměř nulovou uživatelskou atraktivitou. Počítače používali ti samí, co je vytvářeli, a s programy pracovali většinou zase programátoři, nebo lidé, co alespoň nějaké povědomí o programování měli.“
A s tema 15 lety jsem se sekl, hovori o konci osmdesatych let coz je uz pres dvacet let.

„Většinou“ != „výhradně“

Pane, vy si hrajete na to že rozumíte logice, ale bohužel není tomu tak!
Věta:
„Počítače používali ti samí, co je vytvářeli, a s programy pracovali většinou zase programátoři, nebo lidé, co alespoň nějaké povědomí o programování měli.“
znamená, že s programy pracovali buď programátoři, nebo ti, kteří nebyli programátory – tak museli mít povědomí o programování. Tedy možnost že by program používal člověk, který o programování nic neví, je vaším tvrzením vyloučena. Pokud to ovšem nechápete, tak je mi zřejmé, proč je vám názor "Ten přihlašovací dialog je složitý“ tak sympatický! :-(

Někam se vám z vašeho přísně binárně logického přepisu vytratilo slůvko „většinou“, nezdá se vám? Sice rozumíte logice, ale ne psanému textu.

Tak to je legrace, právě se tady objevil jeden uživatel, který nepochopil, jak jste danou větu myslel. Místo toho, aby jste se zamyslel nad tím, proč se čtenář choval tak, jak se choval a text upravil (přesně dle vlastních rad), tak jste mu vmetl do obličeje že nerozumí psanému textu. :-D

V reakci na to, že mi pán vmetl do obličeje, že nerozumím logice, a dokázal to na chybném příkladu, mi to přišlo adekvátní.

Minulý měsíc měl můj dlouholetý zákazník nejspíše splín a stěžoval si, že programátoři pořád něco vymýšlejí a jsou asi úplně mimo. Měl jsem mu taky odpovědět Vašim stylem, že sice umí obchodovat, ale nerozumí počítačům a takto ho poslat do míst kam slunce nesvítí?
Člověk si musí uvědomit, pro koho to děla a tomu svou činnost přizpůsobit ;-)

Checht, to mne pobavilo, že jste ho dostal vlastní zbraní a on se brání jako „pitomej“ programátor :-) :-)

Pane Malý, vy opravdu máte problém s matematikou!
Pokud řeším množinu uživatelů, která se dělí na dvě další, tak z hlediska logiky je jedno zda je jedna o hodně větší než druhé či nikoliv. Pro Vás opakuji: <b>z hlediska logiky</b>!
Vaše chybné tvrzení: „s programy pracovali většinou zase programátoři, nebo lidé, co alespoň nějaké povědomí o programování měli“ znamená že:
a) buď s programy pracovali programátoři (a je jedno že jich byla většina nebo kdyby jich byla menšina)
b) ti ostatní (pro vás menšina, aby jste to pochopil!), kteří alespoň nějaké povědomí o programování měli.
Z toho vyplývá, že nikdo jiný než programy nepoužíval, žádný nepoučený člověk, což je lež! Takže buď lžete z neznalosti, se záměrem nebo z neschopnosti formulovat psaný text. A je jedno která z těchto možností se ve vašem textu objevuje většinou. :-)

Pane Marde, slovo „většinou“ se v daném kontextu váže ke slovu „používali“, nikoli ke slovu „programátoři“, což je naznačeno i slovosledem, kde je mezi „většinou“ a „programátoři“ vloženo slovo „zase“. (Jak tu někdo kolem podotknul, problém je v „závorkování“.) Ale lze to, samosebou, pochopit i tak, jak píšete vy. O tom, který výklad je správný, rozhoduje kontext. Zde je kontext navíc podpořen tím, že ze dvou možných výkladů je jeden nelogický, jak jste právě dokázal. Při čtení lze tedy předpokládat, že buď je autor naprostý idiot, který píše nelogické věci, nebo že měl na mysli ten druhý výklad, který smysl dává. (Takto nějak vypadá odpověď pro uživatele.)

Nemohu se ale, nezlobte se na mne, ubránit neurčitému dojmu, že to víte, ale že vám jen z nějakého důvodu dělá dobře, když můžete psát věci jako „lžete z neznalosti, se záměrem nebo z neschopnosti“. Že ať napíšu cokoli, tak se budete na tomhle dál točit s radostí, jak jste mě nachytal a jak jste mi to nandal. Samozřejmě, když to pro vás není nedůstojné, tak si poslužte podle chuti. Jen si dávejte pozor na to, aby vám samým nadšením nevypadávaly kusy textu („nikdo jiný než programy nepoužíval“), mohlo by to v situaci, kde někoho jiného sám chytáte za slovo, působit poněkud ironicky. Hezký večer.

To je bohužel ta nejednoznačnost přirozeného jazyka. Jestli to chápete jako:
„Počítače používali ti samí, co je vytvářeli, a s programy pracovali {většinou zase programátoři}, nebo lidé, co alespoň nějaké povědomí o programování měli.“
nebo
„Počítače používali ti samí, co je vytvářeli, a s programy pracovali většinou {zase programátoři, nebo lidé, co alespoň nějaké povědomí o programování měli}.“

Bohužel? Ale ne. Ať už to chápete spíš jako a) nebo jako b), tak hlavně musíte chápat, co chtěl autor vyjádřit, jakým směrem se v textu ubírá, musíte s ním konstruktivně spolupracovat, jít k němu blíž. I o tom je tento článek, jak mají někteří lidé tvořící IS určité problémy s mezilidskou blízkostí, a tak prskají, reptají, berou na pomoc logiku, kdykoliv se je někdo snaží postrčit blíž k uživateli. ;-)

To mi připomíná onen starý vtip:
Manželka pošla programátora na nákup s pokyny: „Kup chleba, a kdyby měli rohlíky, kup jich deset.“ Programátor dojde do obchodu, a protože měli rohlíky, koupil deset chlebů.