Společnost WebAIM v květnu 2012 už po čtvrté požádala uživatele screen readerů o vyplnění dotazníku, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem tito uživatelé s webem pracují a jaké postupy a funkce skutečně používají k dosažení svých cílů na webových stránkách. Screen reader je program, který pomáhá nevidomým uživatelům v práci s výpočetní technikou a umí informace (nejen) z webových stránek předat uživateli prostřednictvím hlasové syntézy nebo Braillova slepeckého písma.

Několik „servisních poznámek“ na úvod. Průzkumu se zúčastnilo 1782 respondentů – což je doposud nejvíc. Čísla a doporučení, která vycházejí z odpovědí od takového množství respondentů, už jistě lze považovat za dostatečně autoritativní a je dobré je při vývoji webu brát v potaz. Respondenti nebyli cíleně vybráni, jedná se tedy o náhodný vzorek, v němž nemusí být rovnoměrně zastoupeni všichni uživatelé screen readerů. Součty nemusí dávat 100 % kvůli zaokrouhlování (i já budu některé údaje pro lepší čitelnost textu zaokrouhlovat) a celkový počet odpovědí také nemusí být 1782, protože všichni respondenti nemuseli odpovědět na všechny otázky.

Stručné shrnutí na začátek…

…pro ty, kdo nechtějí číst celý článek a jsou už zvědavi na nejzajímavější zjištění.

• JAWS je stále nejpoužívanější screen reader, ačkoliv jeho zastoupení trvale klesá, zatímco zastoupení NVDA a VoiceOveru roste.
• 98,6 % respondentů má zapnutou podporu Javascriptu.
• Nahlížení na bezplatné nebo „nízkonákladové“ screen readery se stále lepší.
• Vnímání přístupnosti webového obsahu se zhoršilo.
• 72 % respondentů používá screen reader na mobilním zařízení.
• Používání iZařízení se významně zvyšuje a je mnohem vyšší než u běžné populace.
• Řádné strukturování stránky pomocí nadpisů má stále velký význam.
• Za velké překážky v přístupnosti na webu je stále považována CAPTCHA a nepřístupný Flash.

Kdo byli respondenti?

Většina respondentů (73 %) pocházela ze Severní Ameriky. Evropa a Spojené království byly zastoupeny 15 % respondentů, ostatní kontinenty pak přispěly řádově procenty. Drtivá většina respondentů používá screen reader kvůli svému zdravotnímu postižení. Za pokročilé uživatele screen readeru se považuje 58 % těch, kteří na tuto otázku odpověděli. Dovednosti v oblasti práce s Internetem zůstávají stále na přibližně stejné úrovni: 64 % uživatelů se považuje za pokročilé uživatele, 34 % za středně pokročilé a 2 % za nováčky.

Jaká zařízení používají?

Screen readery

Skoro polovina respondentů (41 %) používá screen reader na stolním počítači, notebooku i mobilním zařízení, 59 % respondentů pak používá screen reader na stolním počítači i notebooku. Dominujícím operačním systémem jsou Windows, následují (s řádově menším zastoupením) operační systémy od Applu.

Screen reader JAWS stále je stále pro řadu uživatelů „primární“/nej­používanější screen reader, byť jeho zastoupení vytrvale klesá: z 66,4 % v říjnu 2009 na dnešních 49,1 %. Naopak open source screen reader NVDA zaznamenává vytrvalý vzestup: z 2,9 % v roce 2009 na letošních 13,7 %.

Zajímavá čísla přinesla odpověď na otázku „Jaké screen readery běžně používáte“. JAWS používá 64 % respondentů, NVDA 43 % respondentů, VoiceOver 31 % respondentů. Z čísel je tedy zřejmý vzestup bezplatných či „nízkonákladových“ screen readerů na úkor těch placených. I přesto ale lze screen reader JAWS stále považovat za „nepsaný standard“ v této oblasti a brát jeho chování na webu v potaz jistě není krok špatným směrem.

Tak jako tak pozitivní vnímání bezplatných/„níz­konákladových“ screen readerů roste. Za srovnatelnou alternativu s těmi komerčními je považuje 66,5 % respondentů a pochopitelně hlavně ti, kteří je používají (zřejmě jako primární screen reader, z komentáře to není úplně jasné) – 95 % uživatelů NVDA a 98 % uživatelů VoiceOveru odpovědělo na tuto otázku ano.

Ačkoliv si 83 % uživatelů aktualizovalo svůj screen reader během posledního roku, stále zde máme 17 % uživatelů, kteří nemají nejnovější verzi screen readeru. Z tohoto důvodu je vhodné při implementaci některých novinek (například z WAI-ARIA) myslet i na zpětnou kompatibilitu a zajistit, aby i uživatelé, kteří nemají možnost používat nejnovější „vychytávky“, mohli web bez obtíží používat.

Prohlížeče

Skladba používaných prohlížečů už se roky nemění. Některou z verzí Internet Exploreru používají dvě třetiny respondentů. V porovnání s běžnou populací je poměrně málo používán Google Chrome. Je tomu tak pravděpodobně kvůli jeho nízké podpoře pro screen readery, která se začala zlepšovat až loni na podzim.

Mobilní zařízení a screen readery

72 % respondentů používá screen reader v mobilním zařízení (což je nárůst o 600 % oproti 12 % v lednu 2009). Největší zastoupení mají zařízení od Applu (59 %), na druhém místě je Nokia (20 %) a na třetím zařízení s operačním systémem Android. Mezi screen readery pak celkem nepřekvapivě dominuje VoiceOver (48,7 %), následován screen readery Talks a Mobile Speak. Velké zastoupení produktů Apple poukazuje na důležitost testování přístupnosti právě pro tato mobilní zařízení. Co se týká testování, tak VoiceOver je naštěstí nedílnou součástí systému a vývojářům a testerům nevznikají žádné další náklady (vyjma času, který musí věnovat tomu, aby se s VoiceOverem naučili pracovat).

Jak respondenti nahlížejí na přístupnost webu?

Mají respondenti zapnutou podporu Javascriptu?

Javascript byl dlouhou dobu (a některými tvůrci webu stále je) považován za velké zlo pro přístupnost. Navíc mezi tvůrci webu převládá názor, že uživatelé s handicapem si podporu Javascriptu ve svém prohlížeči vypínají. Jaká je realita? Ano, úplně jiná. 98,6 % uživatelů screen readerů má – z mnoha důvodů – podporu Javascriptu aktivní. Bez Javascriptu totiž například nefungují některé věci z WAI-ARIA, které mohou ve skutečnosti přístupnosti velmi pomoci.

Je zřejmé, že tato situace klade větší nároky na tvůrce webu a větší důraz na testování, zda použité řešení je přístupné, ale pokud chceme mít opravdu přístupný web s Javascriptem, tak je to nezbytné. Dříve to bylo jednoduché – Javascript přítomen = špatně, Javascript nepřítomen = dobře. To už ale dnes neplatí. Další informace o přístupnosti Javascriptu si můžete přečíst i zde na Zdrojáku v článku Tak nám zpřístupnili JavaScript.

Jak respondenti vnímají pokrok v přístupnosti v oblasti webu a sociálních sítí?

Odpověď na otázku, zda se za poslední rok zlepšila přístupnost webu, je obecně spíše negativní a respondenti jsou spíše pesimisté. 40 % si myslí, že přístupnost se za poslední rok nezměnila, 25 % pak považuje web za méně přístupný než před rokem (loni si toto myslelo 20 % respondentů).

Podobná situace je u sociálních sítí, kde pouze 7 % je považuje za bezproblémově přístupné, skoro polovina respondentů na ně nahlíží tak, že jsou tak trochu přístupné a 25 % je pak vidí jako poněkud nepřístupné.

Používají respondenti oblasti stránky (ARIA landmarks)?

Přibližně čtvrtina respondentů uvedla, že oblasti stránky používá kdykoliv, kdy jsou k dispozici, často je používá 16 % respondentů a občas 26 %. Na otázku, který navigační mechanismus použije respondent jako první, ale uvedlo oblasti stránky pouze 2,3 % respondentů. Jistě to může být způsobeno tím, že oblasti stránky jsou stále poměrně novou a čerstvou věcí (a mnohdy bohužel ne úplně ideálně implementovanou), stejně tak s nimi nemusí umět pracovat uživatel (či jeho screen readerem).

Mezi uživateli totiž stále dominuje (i přes jisté nevýhody) jiný navigační prvek, kterým jsou nadpisy.

Nadpisy, nadpisy, nadpisy… všude samé nadpisy

Ačkoliv nadpisy určují pouze začátek určitého navigačního bloku (na rozdíl od oblastí stránky, pomocí nichž lze vyznačit opravdu oblast, tedy něco ve 2D), jsou stále velmi oblíbeným navigačním prvkem uživatelů screen readerů. Jako primární navigační mechanismus je používá 61 % respondentů, skoro 50 % pak považuje za velmi důležité i zohlednění jednotlivých úrovní nadpisů při strukturování stránky.

A co přeskakovací (skip to) odkazy?

Přeskakovací odkazy nejsou uživateli screen readerů příliš využívané. A je to celkem pochopitelné, protože pokud jsou k dispozici jiné navigační mechanismy (nadpisy, oblasti stránky), tak je pro uživatele screen readeru pohodlnější použít je.

Bylo by ale chybou z těchto odpovědí usuzovat, že přeskakovací odkazy jsou z hlediska přístupnosti nedůležité. Je celá řada uživatelů z jiných cílových skupin, pro které mohou být užitečné. Jedná se například o uživatele s motorickým postižením rukou, kteří používají při práci s webem jen klávesnici, nebo uživatele slabozraké, kterým mohou přeskakovací odkazy při velkém zvětšení pomoci najít hlavní obsah stránky či menu.

CAPTCHA a další problematické prvky na webových stránkách

CAPTCHA je stále považována za nejproblematičtější prvek na webových stránkách. Za velmi nebo poněkud obtížnou ji považuje 90 % respondentů. Mezi další problematické prvky pak patří nepřístupný Flash a odkazy nebo tlačítka, u nichž není zřejmý jejich smysl.

Závěr

I čtvrtý průzkum nám potvrdil některé „staré pravdy“ a v některých oblastech přinesl nová zjištění:

• typický uživatel screen readeru neexistuje,
• nadpisy mají stále velký význam,
• přístupnost mobilních zařízení a webů je důležitá a je třeba na ni myslet.

Obrázky jsou převzaty z WebAIM.org.

Kompletní výsledky najdete v článku Screen Reader User Survey #4 Results, další shrnutí pak v My Take on the WebAIM Survey.

Související odkazy

• Výsledky průzkumu mezi uživateli screenreaderů: bezplatné screenreadery na vzestupu
• Průzkum mezi uživateli screenreaderů – mobilní web přestává být tabu
• Průzkum mezi uživateli screenreaderů: typický uživatel neexistuje