Vlákno názorů k článku
Vývojář si jen s programováním nevystačí

Keby pri clanku nebol uvedeny autor, bol by som ochotny stavit sa, ze to pisal Vojtěch Bednář.

Je pravda, ze skola je len takym zahrievacim kolom na prax, ale napisat toto:

<i>
rý vývojář musí totiž znát (kromě programování) spoustu věcí, které ho ve škole nikdo nenaučí a které z manuálů, referenčních příruček a učebnic programování nevyčte.
Namátkou: Řešení obchodních záležitostí. Zákonitosti návrhu uživatelského rozhraní. Reálná práce s týmovými nástroji. Analýza reálných zadání. Komunikace s ostatními členy týmu, s lidmi v reálné firmě (např. s manažerem, s obchodníky či oddělením marketingu), se zákazníkem… </i>

Na aku skolu to autor chodil 8-O ? Toto je prave obsahom uciva informatickej vys­ky.

Ospravedlnujem sa za tie tagy :) Ale toto je hanba, nie clanok.

A mohu se zeptat, na které škole konkrétně učí pohybovat se v reálném prostředí? Problémem akademické půdy je, že je akademická. Od prsu praxe odtržená… :)

Pokud zrovna studujete nějakou IT výšku, je vaše reakce zcela přirozená, ale zkuste si o tom ještě chvíli přemýšlet…

No třeba na informatice na VŠE (tam je možná spíš problém, že to samotné hard core programování se člověk musí doučit zase jinde. ;-))

Programování se moc naučit nedá, možná tak syntaxe programovacího jazyka. Buďto umíte logicky uvažovat a máte představivost, nebo ne. Tyto dovednosti se dají cvičit a zdokonalovat, ale nedají se naučit.

Ano. Možná se spíš dají naučit ty věci okolo managementu projektu. Nebo se každopádně dají vyučovat. :)

Ono se totiz uci jen jazyk, ale uz ne metodika navrhu programu ve velkem a v malem.

Co dělá program malým? :)

Ked clovek pouzije zname techniky na analyzu systemu, vie si zistit, kolko modulov/syste­mov/subsystemov/roz­hrani potrebuje. Ked toho potrebuje malo, tak to zrejme nebude nic velke.

To pouze v ideálních podmínkách, kdy se zadání a požadavky nemění. BTW kde přesně probíhá hranice mezi velkým a malým? A podle jaké metriky se velikost projektu měří?

Napriklad jednoducha kalkulace ( plus, minus, krat, deleno ) je mala aplikace.
A MatLab je velka aplikace :)

To platí pro tebe, ale co když se na to podíváš z jiného úhlu?

MatLab je malá aplikace,
systém řízení raketoplánu je velká aplikace ;-)

To ze sa lieta na miliardovych strojoch este neznamena, ze aplikacia je „velka“. Skratka rozsah tu sa mysli zrejme rozsah.

Co sa tyka softveroveho inzinierstva, je potrebne mat jednotnu terminologiu, lebo potom podobne myslienkove postupy vedu k nepochopeniu.

Systémem řízení raketoplánu je myšlen kompletní software, který se na něm podílí, tedy především ten v pozemních počítačích, ne těch pár prográmků v jejich pěti palubních AP-101, odvozených z IBM System/360. Udávalo se, že je to počtem řádků vůbec nejrozsáhlejší software na světě, i když myslím že Windows jehoVista ho už předběhl :-P
Přece jen Space Shuttle byla špičková technologie sedmdesátých let, zajímalo by mě jak velký byl soft pro palubní (super)počítač o dekádu modernějšího Buranu, který měl 74 procesory.

Ale ano, ok beriem spat, nepoznal som to. To je ako ked poviem, ze mam velky penis. Vsetko je relativne. Ale ak by som sa pohrabal, nasiel by som klasifikaciu podla zauzivanych metrik. Respektive by som nasiel mieru „ozrutnosti“ software podla prirovnania k znamym projektom.

(Medzi nami dievcatami, pocet riadkov kodu nie je prave najlepsia metrika)

To je fakt, počet řádků není úplně spolehlivé měřítko, ale museli se přece něčím vytahovat, k nejsložitějšímu stroji potřebovali i nejsložitější soft ;-)
Jen pro zajímavost k těm raketoplánům, srovnání ruské konstrukční školy a americké, vlevo je původní AP-101 feritovou pamětí, vpravo modernizovaný AP-101S, odlehčený na nějakých 45 kg.

Velký penis je prostě velký. Ať už si o tom (svém) ITíci myslí, co chtějí a snaží se dokázat, že zase TAK malej není, že je to jen otázka použité metodiky – tak zkrátka mrňavý je mrňavý a velký je velký.
To nejde okecat.

To, ze sa este zmesti do MCU ATtiny12 so 2-mi kiB FLASH a 256 B RAM s tou podmienkou, ze nebudu nalinkovane kniznice, obzvlast nie libc, a ze bude napisane vsetok kod v asembleri s prihliadnutim na dostupne instrukcie, ktore umoznia pozadovanu funkcnost s vyuzitim FLASH na 98% ;-)

To jste naplkali blbosti.

Na obecne reci jsem dost alergicky. Asi jako kdyz se mluvi o zakone, zacnou same ale …, da se zneuzit … . Nakonec zapomenou na podstatnou a zjevnou variantu.

Další věc, která se dá procvičit na výšce je způsob abstraktního algoritmického nebo matematického myšlení – bez schopnosti abstrakce nad řešeným problémem často vzniká hrůzostrašný kód :)

Studujem na FIIT v Ba. Mohol som to porovnavat s praxou. Na skole sa robili ozaj tie veci, co boli napokon aj v praxi potrebne. Dokonca sa dali aj identifikovat problemy v praxi, ktore boli sposobene neznalostou riadenia/ procesu analyzy problemov a niektore z nich ciastocne napravit. Niekedy sa „praktici“ dali aj presvedcit, ze veci robili nie celkom najlepsie a je priestor na zlepsovanie, niekedy zadubene trvali na svojom, no holt, co uz.

Co sa tyka realnosti, skolske problemy boli mensie co do rozsahu kodu, ale byrokraciou, problemami s komunikaciu, vrtochami „zakaznika“ sa to realnym problemom velmi priblizilo. (V praxi zakaznici trochu viac vymyslaju a je menej byrokracie ).

Skuste vy popremyslat. Obvykle sa najde vela ludi, ktori dokazu jednou vetou kazdeho zhodit, len preto ze maju o niecom mylny obraz. V skole samozrejme nevyrobia dokonaleho manazera/analytika, to prichadza az s praxou. Rozhodne vsak nemozem povedat, ze sa na skolach nic v tomto smere nerobi a ze sa tlacia studentom kaleraby do hlavy.

Nesouhlasim. V soucasne dobe, byt mozna jen 1 nebo 2 IT VS v Praze, jsou zalozene na nikoliv akademickem, ale spise korporativnim pristupu ke studentum. Vyucuji predevsim odbornici z praxe a veskere semestralni, seminarni a rocnikove prace se maximalne priblizuji realnym projektum.

Clanek je ale trefny a neni mu co vycitat. I pres moji reakci je praxe v realu vzdy uplne jina a nenahraditelna jakymkoliv ustavem ;)

Na takovou školu bych teda nešel. Proč bych měl ve škole dělat to samé co v praxi, když v praxi za to dostanu zaplaceno. Ve škole by se člověk neměl učit konkrétní znalosti, ale principy jak věci fungují, jejich teoretický základ a jak se má učit nebo kde hledat materiály ke studiu.

K článku si myslím, že autor píše spíš o samoucích, kteří žádnou školu nemají. Průměrný absolvent VŠ má dostatečné povědomí o všech těchto problémech a stát se opravdovým odborníkem v tom či onom trvá dlouho a rozhodně není cílem jakékoliv školy tohle dělat.

Prumerny absolvent VS ma mit vseobecne povedomi o tematech a technologiich, ale v pripade IT je nutne mit nejakou praxi. U lekaru by to ani jinak neslo.

Jsou studenti, kteri uz ve druhaku delaji pro firmy, a jsou studenti, kteri vecer pred odevzdanim primitivniho programu v jave obtelefonovavaji zname a ptaji se, co to je ta java.

S článkem vzásadě souhlasím, ale tenhle citovaný odstavec mi taky nepřijde moc aktuální. Nevím, jestli má třeba Martin na mysli nějakou konkrétní školu, ale takhle bych rozhodně negeneralizoval. Např. na ČVUT FEL jsou i manažersko-ekonomické předměty stejně jako předměty o návrhu GUI nebo o vedení projektů. A pokud člověk není ignorant, tak má dost času všechno konfrontovat s praxí…

Btw. za učebnici programování považuji i třeba i učebnici o agilních metodikách vývoje – tak snad mám správný směr :)

Asi jsme každý chodili na jiný FEL nebo jsem opravdový ignorant. :) Třeba takové Softwareové Inženýstrví mělo něco podobného v osnovách, ale výsledný efekt byl pro mne neuspokojivý.

To je asi subjektivní a otázka konkrétních lidí (cvičících). Mně třeba tenhle předmět pomohl zorientovat se v základech, a to jsem ani skoro nechodil na přednášky. Ještě dnes si občas vzpomenu, že jsem tam slyšel o tomhle a o tomhle. Důležitý IMHO není to, aby tě na škole naučili všechno, ale aby ti dali základ pro samotudium.

Jo, Softwarové inženýrství s Doc. Rychtou byl jeden z nejhorších předmětů, jaký na FELu byl :)
Ale jakožto neignorantský student (to si fandim, co? :)) jsem se zajímal, proč se něco takového u nás učí, jaký to má smysl, a vyhledal si pořádnou literaturu o daném tématu (překvapivě z nejtěžšího gymplu v Praze). Takže ve výsledku mi jen přítomnost předmětu mezi povinnými hodně dala…

Obdobně byl na tom předmět Návrh uživatelského rozhraní – kdo chtěl, mohl jím projít nepoznamenán. Ale když se člověk začetl do slajdů a trošku pogůgloval, tak se dozvěděl spoustu zajímavých věcí. A praxe v Sunu (nebo IBM), praktické usability testy (i ve speciální laboratoři) – k nezaplacení!

Takže stále trvám na svém – neignorantský student se na kvalitní škole může dozvědět nejen programátorské, ale i vývojářské věci ;-)

Jako „neignorantský student“ bys mohl aspoň vědět, že se Karel jmenuje Richta :)

Já jsem si to uvědomil hned při prvním čtení od publikace názoru ;-) Ale úprava komentářů tu není :(
_{O náhledu vím a používám.}

Predstava, ze vylezu z vysky a jsem hotovy odbornik je IMHO zcestna, at se na te skole vyucuje cokoliv a jakkoliv. Podobne myslet si, ze me skola nauci tak, ze mi realna praxe nic neprinese, je IMHO blbost – a to mel dle meho nazoru autor clanku na mysli.

„Predstava, ze vylezu z vysky a jsem hotovy odbornik je IMHO zcestna, at se na te skole vyucuje cokoliv a jakkoliv.“

IMHO není. Pokud je člověk jen trošku schopný, tak je možné při výšce pracovat a tím se znatelně přiblížit stavu „jsem odborník“.

Jeste pred par lety, tu zadna takova skola nebyla, tzn ze velka cast aktivnich zkusenych vyvojaru zadnou echt skolu nedelala, pac proste nemela moznost.

A to, na co autor poukazuje je opravdu rozsireny nesvar, psany a mluveny projev valne vetsiny vyvojaru/progra­matoru je neuveritelny, vetsinou poznate z prvnich nekolika slov, jestli ta komunikace nekam povede :)

Cim dal casteji se setkavam s velkou aroganci a nevychovanosti, zvlast u mladych lidi, nehlede na to, ze vetsina ani neumi psanym projevem vyjevit, co vlastne od vas chce. Casto jim chybi respekt uci ostatnim, proste bida.

Celkem me to stve, protoze jsem take vyvojar/progra­mator, relativne mlady a spatne svetlo pak pada na nas vsechny. Asocialni nekomunikovatelna hovada, tak se s nimi radsi nebavte, pac to nema cenu, tot vlatsni zkusenost…

Mozna to vidim moc cerne :)))

balki je z fiitky to svedci za vsetko :) z vlastnej skusenosti mozem povedat z vlastnej skusenosti ze metalita studentov na balkiho skole asi taka, ze realne sa tam fakt neda naucit sa pohybovat v realnej praxi…mozno v nejakych pridruzenych obcianskych zdruzeniach ale ak si balki mysli ze ho toto skola nauci tak sa mali…jedine co stoji za zmienku ze je tam jedna profesorka ktora studentom pocas prednasky rozprava hocijake hinty z praxe vyvojara ale…to stale nieje prax…a citujem tu profeserku: „zamestnanci si nasich absolventov chvalia ze su dobry v praxe, ale co ich trapi ze su to taky busiaci informatici, ktory pridu do firmy, sadnu si za pocitac a zacnu busit do klavesnice. ale ak maju prezentovat svoj nazor alebo spravit firemnu prezentaciu tak nastava problem“ → takze na takejte skole len tazko mozete vediet co na vas caka v praxi kde su ozajstny vyvojari a nie socky z informatickej fakulty…takze balki nerob si srandu z ludi na tomto fore lebo som naozaj chodia odbornici a chod si svoje trapne pripomienky pisat na fiitkar.sk

Zajime, me napadlo uplne to same:-)