Web Buzzwords 2011

logo Zdroják

Taky je vám už skoro špatně ze slov, co se objeví, stanou se z nich módní pojmy a najednou je používá kdekdo, od vašeho šéfa po vaši matku? Tak v tom případě uveďte své sáčky pro případ nevolnosti do pohotovostní polohy, protože následující článek s pokusem odhadu web trendů se jimi bude jen hemžit.

Co nás čeká v novém roce? Bude to rok zásadnějších změn, nebo to bude mírný pokrok v mezích zákona? Uvidíme, a za rok se na tomto místě sejdeme a řekneme si, jak bylo. Přesto lze z vývoje v poslední době leccos o budoucím vývoji usoudit.

Když si sepíšete trendy a zkusíte vybrat ty, které budou určující pro další období, bude jejich seznam připomínat seznam módních nadužívaných slov – buzzwords. Proto ten nadpis. Ale v článku se zaměříme spíš na to, co je pod módní slupkou skryto.

HTML5

Začneme zostra, pořádným kalibrem – HTML5 se po počátečním období, kdy se jím zabývali opravdu jen ti, které zajímalo z profesních důvodů, stalo buzzwordem, co se dostal pomalu i na stránky magazínů ze společnosti. Mohli jsme se dočíst prapodivné věci, od toho, že HTML5 je nová verze videopřehrávače po tvrzení, že HTML5 vyvinulo Apple.

Kdysi mi známý z jedné firmy popisoval, jak si ředitel dotyčné firmy, který si s počítači rozhodně netykal, zavolal svoje ajťáky a předestřel jim myšlenku, že by měli firemní web předělat. Že se teď dočetl v jednom časopisu, že je nějaká nová věc na dělání webů, jmenuje se to HTML a je to jako prej to nejlepší na weby, tak že by to měli taky mít!

Termín „HTML5“ se dostává do podobného stádia. Na Zdrojáku se mu budeme, jaksi z podstaty Zdrojáku, věnovat i nadále poměrně intenzivně, budeme si popisovat technologie z „rodiny HTML5“ tak jak budou přicházet a budeme se věnovat jejich implementacím v prohlížečích.

Během roku 2011 očekáváme novou verzi Firefoxu s pořadovým číslem 4, která, alespoň podle preview verzí soudě, bude obsahovat opravdu zajímavé věci. Kromě těch běžnějších, které známe z ostatních prohlížečů, bude obsahovat například i JS API pro práci se zvukem – nikoli přehrání/zastavení audiosouboru, ale pro syntézu a analýzu zvuků. V demonstracích se už objevují live FFT, filtry, generátory zvuků – to vše jen pomocí JS a prohlížeče. Máme se tedy na co těšit a myslím, že budu mluvit za mnohé, když řeknu: to nám ještě chybělo!

JavaScript

JavaScript je špatný, podivný, neschopný, nekoncepční a pomalý (charakteristiky vybrány ze čtenářských komentářů). Charakteristika není pravdivá – minimálně v tom posledním bodu. JavaScript se v poslední době nebývale zrychlil (a nemalou zásluhu na tom má Google se svým enginem V8). Ať už si o tom myslíme co chceme, na straně klienta (v prohlížeči) nemá reálnou alternativu. Ani v roce 2011 se alternativa neobjeví, přesto by k nějakým pozitivním posunům dojít mohlo.

Prokletím JavaScriptu jsou slepence kódů, vzniklé naházením mnoha různých skriptů na jednu hromadu bez ladu a skladu („vezmeme odsud to menu a odsud to přehazování obrázků“). Skriptů, které se leckdy chovají naprosto nevhodně, lezou si do jmenných prostorů, předefinovávají systémové třídy a jejich společné fungování je spíš otázkou konstelace hvězd než autorského záměru.

Naštěstí už mnozí pochopili, že je lepší, když za nás některé chyby udělají (a opraví) druzí, takže s rostoucím počtem autorů, co budou používat nějaký schopný framework, bude ubývat i děsivých maglajzů, slepených z bůhvíčeho bůhvíjak. (Za zbytkový počet budou zodpovědni především dva druhy autorů: Ti, co si myslí, že se JS nemusí učit, protože „to je jako céčko“, a ti, co JS upřímně nenávidí a chtějí se mu pomstít.) Velmi slibný je Google Closure – řeší funkce „velkých“ frameworků, přitom elegantně a čistě.

V roce 2011 lze očekávat rostoucí počet „touch JS frameworků“ – počet uživatelů tabletů a smartphonů schopných pracovat s HTML(5) poroste, takže na stoupající poptávku po takových řešeních vznikne nejprve mnoho odpovědí. Na konci se množství drobných frameworků zredukuje přirozeným výběrem na dvě, tři široce používané knihovny. V tento okamžik lze říct jen to, že to pravděpodobně nebude v roce 2011, a že pravděpodobně jednou z těchto knihoven bude PhoneGap (či cosi z ní odvozené).

Node.js

Zatímco v ČR tomu nic moc nenasvědčuje, tak ve světě je Node.js jedním z nejžhavějších buzzwordů – běhové prostředí, postavené na JS engine V8, během roku získalo spoustu pozornosti a přitáhlo velké množství vývojářů – a to nejen proto, že jej lze použít jako HTTP server. Ačkoli vlastně stále ještě neexistuje long term support verze a vývojáři se neustále pohybují na pomezí stable a unstable verze, přesto vzniká neuvěřitelné množství knihoven, frameworků a nástrojů. Optimisté jásají („je to jen JavaScript!“), zatímco pesimisté nadšení krotí („je to jen JavaScript!“), přesto – která jiná technologie má takhle rychlý start?

Pro Node.js už vznikly „open source knihy“, existuje několik desítek webů… Ovšem o tom, jestli uspěje a jestli bude křivka nadále stoupat, nerozhoduje ani tak nadšení jako jiná podstatná věc, a to peníze. Je pravděpodobné, že díky podpoře ze strany Joyentu o Node.js ještě v roce 2011 uslyšíme.

Sémantický web, Web 3.0

Tim O’Reilly udělal pro web mnoho dobrého, a jednu strašlivou medvědí službu – vymyslel totiž pojem Web 2.0 a dal tak světu krásný klacek, kterým se mohli tlouci po hlavách nejen webaři navzájem, ale i marketéři, novináři, všichni. Totéž potká jakýkoli jiný termín se slovem „web“ v základu. Jedni budou křičet, že web je jen jeden a tohle všechno jsou výmysly marketingu, druzí budou křičet, že amatéři z webu si pro každou kravinku (která je pro ně už obnošená vesta) hned vymýšlejí názvy, jako by objevili Ameriku, a pro neustálé přebíjení buzzwordy téměř všem unikne podstata, tedy obsah těch slov.

Autoři komiksu Bugemos v jednom díle říkají: „V další verzi (3.0) webu se už uživatelé na tvorbě obsahu nepodílejí. Jednak proto, že na touch screen tabletech žádný obsah tvořit nejde, a také provozovatelé sami přišli na to, že většina uživatelů jsou idioti.“ Což je řečeno politicky nekorektně, ale v jádru správně. Zatímco posledních deset let vznikaly nástroje, které umožňovaly tvořit obsah opravdu každému, teď je The Big Challenge v tom udělat nástroje, které by v té záplavě lajků, statusů, komentářů, blogů, webů, názorů, zpráv, obrázků, tagů, videí, wikinávodů, diskusí, fór a nezávislých, apolitických, mimovládních webových stránek našly nějaké myšlenky a dokázaly je smysluplně zpracovat a zatřídit, protože lidský mozek něčeho takového schopen není.

Východiskem má být sémantický web, tedy takový, kde jsou u informací uvedeny i metainformace, které říkají, k čemu se původní informace vztahuje a o čem vypovídá (jak kdosi poznamenal: „jestli to je bydliště autora, místo konání akce nebo Babicův recept na moravské uzené s malinovým jogurtem“). Obří výpočetní výkon vyhledávacích strojů by měl pak s pomocí těchto metainformací snáze zpracovávat obsah, což umožní snazší nalezení odpovědi na otázky, které budeme těmto strojům klást, a mnohem přesnější cílení reklamy, které nám tyto stroje k odpovědi přibalí.

Ne, ani v roce 2011 pravděpodobně nelze očekávat nic, co by dokázalo v obsahu webu nalézt nějaký řád a smysluplně ho využít. Ale neházíme flintu do žita, pátrání bude pokračovat…

Mobilní web

Hovoří se o něm dlouho, ale skutek zatím stále utíká – tedy alespoň v ČR. Při bližším ohledání totiž zjistí většina lidí, s výjimkou naprostých geeků, že poměr zajímavých informací a cen mobilního datového připojení v ČR není až tak výhodný. Přesto mobilní web nastupuje a s každým snížením cen lze očekávat nárůst zájmu.

Pro vývojáře představuje mobilní web novou výzvu – tedy spíš staronovou. Za posledních deset let si mnozí zvykli na pohodlí broadbandu a věci jako „optimalizace velikosti obrázků“, „komprese dat“, „odolnost proti výpadkům“ a „progresivní load“ odešly do zapomnění spolu se škvrkavým zvukem modemů. Svět ADSL je pro tvůrce webů velmi pohodlný – na nějaké to kilo navíc se nehledí a člověk je „připojený pořád“. Funkční spojení je conditio sine qua non a výpadek je důvodem k odmítnutí služby („náš Online Skvělý Editor Blogů vám samosebou nebude fungovat, když máte výpadky připojení, prosimvás!“) – jenže mobilní web nastupuje do světa, kde jsou lidé zvyklí na nepřetržité fungování (z ADSL), a přitom nemůže zaručit rychlý (a někdy dokonce žádný) datový přenos. Pokud tedy mobilní aplikace odmítne pracovat kvůli tomu, že „není online“, uživatelé ji vývojářům brzy hodí na hlavu. Nejpozději ve chvíli, kdy vývojáři od konkurence nebudou líní a ty technologie, co umožňují offline provoz, ve svých aplikacích použijí.

Cloud

Poslední buzzword je tu vlastně tak trochu neprávem. On už je totiž na vrcholu a začíná jeho sestup. Ne, neznamená to, že odpůrci cloudů zas jednou měli pravdu a cloudy jsou přehypovaná pitomost, přesně naopak. O cloudech se pomalu přestává mluvit a začíná se s nimi pracovat jako s běžnou součástí webového ekosystému.

Technologie XaaS (PaaS, IaaS, SaaS – Platform, Infrastructure, Software as a Service) totiž potichu nastupují a stávají se naprosto reálnou alternativou běžných hostingových služeb. Mnohá datacentra přecházejí interně na cloudové technologie a jejich služby si sice navenek zachovávají parametry „klasického hostingu“, ale jde spíš o úlitbu tradici; vedle nich pak nabízejí flexibilní pronájem času (strojového), prostoru (úložiště) a výpočetního výkonu.

Cloud bude ustupovat ze slovníku a bude se o nich stále míň mluvit, ruku v ruce s tím, jak budou prakticky používány nejrůznější cloudové služby. Podobný osud pravděpodobně potká i NoSQL – stanou se běžně používanou alternativou a otázka „volíš SQL, nebo NoSQL?“ bude nesmyslná: volím přece to, co je pro daný účel lepší!

Ostatní

Co dál můžeme očekávat v roce 2011? Určitě nové verze prohlížečů – minimálně FF4 a IE9 – a s nimi vyšší podporu HTML5 technologií. Další posilování prohlížeče jako aplikačního prostředí – nejviditelnější ukázka bude Google Chrome OS, jehož budoucnost je zatím neznámá, ale na konci roku budeme vědět víc. Minimálně to, jestli ho potká osud Androidu, nebo osud Wave.

Možná přijde i PHP6. Rozšíří se pravděpodobně RAD nástroje pro tvorbu mobilních aplikací (AppInventor, Titanium, …), zatímco pro HTML/CSS/JS se něčeho takového, rozumně použitelného, stále nedočkáme.

A co vy? Jaké vy očekáváte události ve světě webů a webových technologií v roce 2011? Podělte se v diskusi.

Začal programovat v roce 1984 s programovatelnou kalkulačkou. Pokračoval k BASICu, assembleru Z80, Forthu, Pascalu, Céčku, dalším assemblerům, před časem v PHP a teď by rád neprogramoval a radši se věnoval starým počítačům.

Věděli jste, že nám můžete zasílat zprávičky? (Jen pro přihlášené.)

Komentáře: 25

Přehled komentářů

neron Rails 3
Martin Malý Re: Rails 3
Michal Augustýn Node.js
Martin Malý Re: Node.js
Jakub Nešetřil Re: Node.js
Jan Kodera semantika
srigi Re: semantika
Martin Malý Re: semantika
Franta UX??
Martin Malý Re: UX??
Jakub Vrána PHP 6
Jakub Nešetřil Re: PHP 6
Jakub Vrána Re: PHP 6
Jiří Kosek Re: PHP 6
Jakub Vrána Re: PHP 6
František Kučera Re: PHP 6
josefrichter nejsou to „jen“ buzzwords
srigi Re: nejsou to „jen“ buzzwords
josefrichter Re: nejsou to „jen“ buzzwords
aprilchild webgl
Možnost výdělku Možnost výdělku!
Martin Malý Re: Možnost výdělku!
xxx Re: Možnost výdělku!
ii Re: Možnost výdělku!
void jen je škoda
Zdroj: http://www.zdrojak.cz/?p=3396