Názory k článku
Webdesign po deseti letech. Dělat weby je zase radost

Bejt tebou, tak bych do matfyzáků moc nerejpal. Mohlo by se ti stát, že budeš do konce života počítat na abakusu a psát na psacim stroji. ;-)

A na netbook s XP se nedá nainstalovat Firefox, Opera, Chrome, Konqueror, Safari a nebo třeba i IE7 a IE8 (až bude)? Proč by tam měl být nutně IE6, který má 10x pomalejší zpracování Javascriptu než ostatní prohlížeče?

No tak kde je potom ten problém s netbooky? Pokud tam je dobrý prohlížeč, tak s JavaScriptem, CSS a AJAXem není žádný problém. Atom procesor na to celkem v pohodě stačí, samozřejmě si uživatel počká chvilku dýl než na dvoujádrovém stolním PC. Ale s tím snad uživatel počítá, když si pořídí levný minipočítač.

„ale takový ten hybrid "almost/pseudo standard mode", což taky není ideální.“
V čem přesně to není ideální? To kvůli těm cca dvěma rozdílům oproti standardnímu režimu, které kodér stejně musí ošetřovat i v Exploreru? Tobě záleží na tom, jestli máš exkluzivně v Mozille pod obrázkem místo na nožičky? Člověk, který si nepřečte, že skoro-standardní režim existuje, se o jeho existenci pravděpodobně nikdy nedozví.

„Osobně ale dnes nevidím k použití Transitional DOCTYPE smysluplný důvod.“
Někdo třeba chce mít validní stránku a zároveň používat <menu>, číslovat si jinak <ol> nebo směrovat výsledek formuláře do <iframu>. Viz můj článek.

Pokud HTML 5 na něco navazuje, tak na HTML 4.01 Transitional. Nikoliv na Strict. Jaký máš smysluplný důvod k použití Strictu?

Přikládám takovou historickou poznámku pro všechny, kdo se zamýšlí na tím, kdy, proč a jak se ona volnost do HTML dostala:

Bylo to hned na začátku - v prvním webovém prohlížeči na světě WorldWideWeb od TBL. Co si na ty jeho zdrojáky ještě pamatuji, tak jeho HTML parser měl nějakých slabých 2-3 tisíce řádek a hlídal si hlavně počáteční značky, tj. ani se nezajímal o to, na jakou koncovou značku právě narazil - když na nějakou takovou značku narazil, jednoduše ukončil poslední otevřenou HTML značku, co měl (tj. neměl v tomhle místě žádnou kontrolu na překřížené značky, byl to jednoduchý zásobník - o úroveň dovnitř, o úroveň ven). V tehdejším jednoduchém HTML (nějakých 20 značek) tenhle primitivní nějak fungoval.

Hlavní ovšem je, že TENKRÁT TO VŮBEC NEVADILO, protože webový prohlížeč WorldWideWeb byl zároveň WYSIWYG editorem HTML. A tak to mělo podle návrhu TBL také zůstat na věky. Tvůrci webových stránek měli používat tento editor a neměli s HTML značkami vůbec přijít do styku (jazyk HTML tedy nebyl primárně navržen, aby jej používali lidé, nýbrž stroje!). A jelikož WYSIWYG editor tvořil stránky bezchybně, bylo vlastně šumafuk, zda budou parsované drakonicky nebo ne.

Jak sami víte, tohle TBL příliš nevyšlo. Snad žádný další webový prohlížeče té doby (a že jich vznikly během pár let asi dvě desítky) neobsahovat WYSIWYG editor. A ukázalo se, že autoři webů docela ochotně ručně píší "ty divné značky v lomených závorkách". Tady nastal problém, protože tady se začaly do HTML dokumentů vkrádat chyby jedna za druhou. Jenže ty další prohlížeče zřejmě na volné parsování HTML prostě navázaly (tuhle oblast nemám pořádně prozkoumanou, ještě jsem ty všechny jejich parsery neprošel) a bylo to hotovo, již se nedalo vycouvat.

Tenhle mezník, kdy se z HTML coby jazyka psaného stroji stal jazyk psaný lidmi, je tím klíčovým momentem, který se nedokázal podchytit. TBL se o to snažil, ale možná jinak, než si myslíte - snažil se přesvědčit ostatní prohlížeče, aby to udělaly podle něj a také implementovali WYSIWYG editory. Marně. Kdyby se je tenkrát místo toho snažil přesvědčit, aby začaly parsovat HTML striktně, možná by uspěl a celá historie HTML by byla jinak.

Otázka zní, zda právě tohle, zda právě tenhle "omyl" nepřispěl k rychlému a masivnímu rozšíření HTML. Já si myslím, že ano, ovšem přesvědčit se o tom nemůžeme, takže nám tu zbudou jen věčné dohady, zda by to s tím přísným přístupem hned od začátku třeba náhodou nedopadlo stejně nebo třeba taky mnohem líp.

Kdysi jsem se o tom trochu zmiňoval na Lupě http://www.lupa.cz/clanky/mate-tam-chybu-time/

Ano, to je velmi oblíbený argument pramenící z neznalosti, na který obvykle odpovídám dotazem: dokáže tohle váš parser?

Takový argument je nezávislý na formátu. Říkáš, že umíš pohodlně rozebrat to, co si sám sestavíš. Já si také hravě přečtu své nevalidní HTML a mému parseru se také řádově lépe žvýká HTML než jiné formáty.

Prakticky vzato ale málokterý webmaster potřebuje rozebírat výsledný produkt, který servíruje návštěvníkům. Kódy baští hlavně prohlížeč, a proto by formát měl být v symbióze především s ním.

Pixy se musel na stará kolena dočista pomátnout! Jestli opravdu na stránky vkládá složité prvky jedním klikem a pak mu všechno na první pokud funguje v celé škále IE, FF a dalších, tak to mu gratuluji!

Moje praxe je jiná. IE7 má bugy, o kterých se nám dříve ani nezdálo, na trhu je dále IE8 a s nezanedbatelným podílem i IE6 (dvacet procent!!) a složité prvky se musí složitě naprogramovat. Řady obskurních prohlížečů se nazenedbatelně rozrostly (iPhone, Android, Safari) a testování zabírá nejvíce času.

Radost to není ani omylem. To by musel být člověk masochista.

Pripojuji se, nic lepsi na sobotni rano jsem k snidani nemohl doprat :-)

To je subjektivní a hodně záleží na tom, co děláte, já osobně postupuji většinou jednim ze dvou způsobů:
1/ klasické prezentační stránky tvořím v XHTML 1.0 strict pro všechny prohlížeče a málokdy přesáhnu 5 speciálních CSS deklarací pro MSIE 6 (většinou se týkjí základních sloupců)

2/ webové aplikace dělám v quirku (schodím ho tam buď pomocí XML deklarace, nebo pomocí CSS), protoze quirk box model je intuitivnější (box zabírá 200px bez ohledu na to, kolik zabírá jeho samotný obsah).