Vlákno názorů k článku
Zpátky do osmdesátých...

To mě připomíná jak jsem instaloval autoškolu na jeden „dinosauří“ (nejaké pentium I, 32MB RAM) počítač.
Celkem sranda je že Quake (bez hw grafické akcelerace) tam jel plynule v pohodě a nastartoval za pár sekund. Kdo někdy zkoušel programovat 3D bez openGL, D3D, … ví kolik toho musí CPU spočítat na jeden frame.
Narozdíl od toho program „Autoškola“, program co vykreslí jeden obrázek napíše pár řádků textu a čeká a uživatel klikne, startoval 10 minut stránku vykresloval 2 minuty a zpracovával výsledky dalších 5 minut.
To je „daň“ za rychlé počítače nenažrance typu .net a podobně.

Zkus občas použít čárku. Možná to pak bude k přečtení.

Vždyť je to naprosto čitelné.

Ano, bolo to citatelne, nevsimol som si ze by ciarky chybali.
Dobry clanok!!!

Jo, to byla možná ta samá Autoškola co jsem instaloval před pár lety u sousedů. Procesor necelých 300 MHz, 96 MiB RAM, osmadevadesátky tam jely docela pohodově… Samotný program Autoškola se nainstaloval za nějakých pět minut, ale pak si začal instalovat .NET, a to trvalo třičtvrtě hodiny!!! Dokonce sám instalátor uznal že to „trvá déle než je obvyklé“, a zeptal se jestli se na to radši nechceme vykašlat :-D

Jen si tak říkám, je velký rozdíl mezi tím co dělá .NET dneska a tím, co dělal BASIC na osmibitech v těch báječných časech osmdesátých let?

Není :)

No něco pravdy na tom bude, ale zase na druhou stranu v osumdesátých letech počítače řešili rádově snažší úlohy než dnes s řádově nižší složitostí dat. Zkuste si představit jak vypadal takový ERP systém v té době a jak dnes. Na druhou stranu prográmek typu autoškola, který počítá výsledek 5min… to bych tipoval spíše na lajdáckého programátora než na .net :)

Těch pět minut trvala instalace toho programu, ne jeho činnost ;-) I když žádný zázrak to nebyl, v podstatě to dělalo to samé, co jsem viděl u prehistorické Autoškoly ze Slušovic, která se vešla na jednu disketu.

Základní otázkou ovšem je, proč dnes ty počítače řeší řádově složitější úlohy s řádově vyšší složitostí dat. Opravdu musejí? Obávám se, že nemusejí – že to řeší prostě proto, že mohou – proto se nikdo neobtěžuje s pořádnou analýzou, jež by nepochybně vedla k závěru, že 90% informačních systémů by se dalo zredukovat na tu samou složitost, jako v 80. letech, aniž by byla z uživatelského hlediska narušena jejich funkcionalita. Je opravdu nezbytné, aby se každé číslo tisíckrát přechroupalo mezi různými formáty a standardy, aby se nakonec přechroupalo zpět na normální číslo, s tím se provedl výpočet a výsledek se opět přechroupával mezi různými formáty, standardy, XMLky apod.? Je opravdu nezbytné, aby se kvůli generování jednoho řádku HTML musel sto padesátkrát vznést SQL dotaz do nějaké super komplikované databáze, provést tisíc a jedno volání mezi různými knihovními funkcemi a celé to bylo doprovázeny dalšími dvěma sty padesáti přepnutími kontextu kvůli kooperaci několika vláken?
Až do 80. let se programovalo tak, jakoby se zdilo z cihel. Dnes se aplikace vyvíjejí tak, jako by se stavěly už ani ne z panelů, ale dokonce z celých prefabrikovaných bloků. Pokud je třeba postavit z těch prefabrikátů budovu tak, jak si to představoval autor těch prefabrikátů, bude to mnohem snazší, rychlejší, levnější a efektivnější, než z cihel. Pokud bude třeba dělat sebemenší dílčí změny, odchylky, stává se to kvůli rigidnosti toho systému elegantně prakticky neřešitelný problém. Zákazník si přeje propojit dvě kanceláře v sousedních patrech schody? Aj, aj, tak to se musí vedle celé budovy postavit další schodiště s výtahem (dílce bez výtahu se nedělají), které bude celé nevyužité s výjimkou těch dvou pater, protože neexistuje dílec, kterým by se takový problém řešil. Zákazník si přeje dveře mezi ředitelnou a sousední kanceláří svého zástupce, nacházející se ve 20. poschodí? Problém – s tím náš systém nepočítá, ten to řeší přes interní poštu a interní podatelnu… Ale můžeme extra vybudovat expresní výtahy mezi inkriminovanými kancelářemi a podatelnou, nacházející se v přízemí, takže můžete sjet dolů a tam se domlouvat přímo v podatelně. Nebo můžeme vybudovat pomocnou podatelnu přímo v 20. poschodí pro potřeby těch dvou kanceláří, k tomu upgradovat telefonní ústřednu (aby to zvládala) a zvýšit kapacitu schodišť a výtahů kvůli zvýšené zátěži… Takovým způsobem vzniknou překombinované, super komplikované stavby, náročné na materiál, energie i údržbu, ačkoli by se to celé dalo vyřešit nesrovnatelně jednodušším způsobem. Můžeme pak tvrdit, že dnes už se nedá stavět z cihel, protože dnes se stavějí takovéto obludnosti, které by z cihel nikdo v rozumném čase nepostavil. Což je pravda, protože by se o to ani nepokoušel a ani by mu to nijak nechybělo.
Abych parafrázoval Chucka Moora – ukažte mi libovolný průměrný program z posledních 10 let a já vám přesně tu samou věc udělám tisíckrát menší, rychlejší a jednodušší.

Zlatá slova, pane. Zlatá slova !

Presne tak…
+1

Nostalgický brek a nefunkční analogie se stavbou domů..bez urážky. Celá filozofická debata o tom, proč se dělají složité programy je naprosto zbytečná, dělají se jednoduše proto, protože jsou potřeba. Myslím, že kdyby se pan Moore pustil do přepisování nějakého velkého programu do céčka, asi umřel v polovině projektu na zavaření mozku.

Nemyslím si, že ta analogie je nefunkční. Analogie je naprosto funkční. Smyslem je to, že přilepit další „blok“ k programu je levnější než něco upravovat. Já sám taky občas použiju nějakou funkci, která za mě udělá to co chci, ale ve 20 násobným čase, než kdybych to napsal pořádně a musel při tom myslet, ladit, padesátkrát chybovat, opravovat a mít výsledek za 2 měsíce. A to je přesně ten důvod, že už se nedá stavět z cihel a taky to autor příspěvku říká. Dnes musí procesor obcházet ten blok a chodit z jedné kanceláře do druhé kolem celé budovy a někdy i venkem, protože původní bloky s tím nepočítaly. Ale procesor je rychlý, že to nikomu nevadí.

Házíš rozumy ale nevíš že se píše pořád a ne pořát.