Odpověď na názor

Jistě. Existují množiny problémů, pro něž ty jazyky vyhovují prostě nejlépe – ikdyž se dají použít i jiné nástroje. Lisp všude, kde se dá s výhodou použít jeho homoikoničnost, umožňující metaprogramování, Forth všude, kde se zúročí jeho nenáročnost a jednoduchost – dnes obvykle v embedded aplikacích; mít možnost pomocí JTAGu krokovat přímo laděné zařízení je sice skvělé, ale jakmile se v tom začnou vyskytovat přerušení a je třeba ladit z hlediska daného mikrořadiče asynchronní události, zas tak moc to nepomůže – zde je Forth pomocníkem k nezaplacení. Navíc při použití Forthu není třeba dané zařízení odpojit a rozdělat, co víc – v podstatě je možné ladit nebo upgradovat ho třeba přes Internet nebo přes rádio, což se dá s úspěchem aplikovat třeba u kosmických sond ( http://forth.gsfc.nasa.gov/ ) – zde hraje roli i to, že zásobníkové procesory jsou velmi jednoduché a při své jednoduchosti velmi rychlé a energeticky nenáročné, což zvyšuje jejich odolnost v náročných podmínkách a eliminuje pravděpodobnost výskytu nějaké nepodchycené chyby.
Takže ano – používají se hojně. Stejně jako se dodnes hojně používá Fortran. Jen to není zrovna v těch nejširších kruzích – přeci jen se jedná o nástroje využívané lidmi, jejichž IQ přesahuje průměr současné normální IT komunity, matlající webovky v Javě nebo .NETu. Ale oč menší je koncentrace výskytu, o to větší je obvykle důležitost problémů, jež se v těchto jazycích řeší. Když spadne server telefonního operátora, je to malér. Ale když spadne řídící soft meziplanetární sondy, je to průser za miliardy dolarů. :-)
BTW – jen taková zajímavost – asi před hodinou jsem řešil jakýsi problém s jedním starším kolegou z Ruska, autorem programu na rozpoznávání typů a energií částic ionizujícího záření podle stop jimi zanechaných v rastrových polovodičových detektorech. Dodnes programuje ve FORTRANu 66, celý program má vždycky v jednom souboru a ten program neobsahuje jedinou řádku komentáře (nepočítám-li vykomentovávání částí kódu a komentáře typu C-----------). K přehlednosti nepřispívá ani fakt, že implicitní typování používá, kde je to jen možné, a o existenci logických IFů mu za 50 let asi nikdo neřekl. Jistě to není nic následováníhodného, ale k údivu mne přivádí fakt, že při svém věku se ve svých tisíciřádkových programech bez nejmenších problémů orientuje. Na tvrzení „pořádek je pro blbce, inteligenta chaos nerozhází“ asi fakt něco je. :-)