Články s nálepkou Django

Prostředí pro provoz aplikací v Djangu se musí postarat o co nejefektivnější využití prostředků, zejména o spouštění a ukončování procesů. V článku si představíme jednu z možných konfigurací takového prostředí. Pro odbavování aplikace použijeme HTTP server Cherokee a obdobu FastCGi – protokol uWSGI.

V třetím díle Scukařiny vám mladý poutník Scuk dot cz představí účinný nástroj na hubení dotěrného hmyzu, odhalí temné denormalizační praktiky a jako dezert nám naservíruje špetku Javascriptu, map a geografie. No to bude vzrůšo! Předpokládáme, že znáte hlavní postavu a víte, kdo je vrah. Pokud ne, navštivte prosím předchozí díl!

V druhém díle Scukopříběhu se zaměříme na praktické momenty vývoje v Djangu. Představíme si sehranou trojici z vývojové laboratoře, zajedeme s databází k moři a nakonec lusknutím prstu připravíme vašemu klientovi velké administrační překvapení. Vše v článku, stačí jen kliknout a číst.

Vývoj webu, to není jen naprogramování backendu a nakódování šablon. Omezit vývoj jen na čistě technické a technologické záležitosti by bylo hrubé zjednodušení problému vývojařiny. Pojďme se proto podívat podrobněji na vývoj jednoho takového projektu právě očima jeho vývojářů. Pojďte se podívat, jak vznikal Scuk.cz.

Náš seriál se tímto dílem dostal na naprostý konec (což ovšem neznamená, že už by se o Djangu nedalo psát mnohem víc). Proto se zevrubně podíváme na několik součástí Djanga, na které se v předchozích dílech nedostalo, a také si ukážeme nějaké tipy a triky, které vám pomohou v další práci s tímto frameworkem.

Velká návštěvnost webového projektu sice autora většinou těší, ale často přináší i problémy se stabilitou a dostupností systému. V předposledním díle seriálu o frameworku Django se proto podíváme na kešovací systém Djanga a na to, jak pomocí něj zvládnout příval návštěvníků.

Vytvořením projektu naše práce nekončí. Je potřeba ho zpřístupnit světu a poté udržovat. Ukážeme si nezbytné kroky při nasazování projektu a několik možných konfigurací webového serveru.

Pokud webový projekt chcete zpřístupnit co nejširšímu publiku, musíte ho lokalizovat do dalších jazyků, nebo alespoň umožnit, aby byl v případě potřeby lokalizován. Django na tyto účely využívá externí nástroj gettext.

Holá instalace Djanga má mnoho různých funkcí. Určitě však časem zjistíme, že nám nějaká maličkost chybí. Proto se v tomto díle podíváme na několik ukázek možného rozšíření.

Občas potřebujeme nějaký obsah zpřístupnit pouze určité sortě návštěvníků. Abychom návštěvníky odlišili, musí se autentizovat pomocí identifikačních údajů, což může být například uživatelského jméno a heslo. Django má v sobě zabudovanou podporu takovéto autentizace a také máme možnost autorizovat přístup pomocí přístupových práv a skupin.

Projekt jsme na konci minulého dílu zanechali ve stavu, ve kterém správci mohou pohodlně upravovat data z našich databázových modelů. Nyní se naučíme, jak tato data prezentovat návštěvníkům webu.

Automaticky generovanou administraci lze označit za killer feature Djanga. Umožňuje uživatelům jednoduše přidávat, upravovat a mazat data v projektu, aniž bychom museli programovat vlastní správcovská rozhraní. V dnešním článku si ukážeme, jak takové administrační rozhraní v Djangu vytvořit.

V minulém díle jsme se naučili ukládat záznamy do databáze, dnes se je naučíme odtamtud vybírat, upravovat a mazat. Rovněž si ukážeme vazby mezi tabulkami a několik tipů, týkajících se databázového modelu Djanga.

Databáze je základem každého většího webu. Django umožňuje vytvářet databázové modely a pracovat s jejich daty pomocí ORM přístupu. Abychom si to mohli vyzkoušet, představíme si větší aplikaci, kterou budeme postupně budovat.

Django, webový framework napsaný v Pythonu, staví na principech maximální produktivity a znovupoužitelnosti. Neustále se vyvíjí a začíná se stávat populárním i mezi českými webovými vývojáři. Pojďme se podívat na jeho historii, základní vlastnosti a instalaci krok za krokem v prvním díle tohoto seriálu.