Články s nálepkou Java

Tutoriály vysvětlující, jak psát grafické aplikace v Javě, nám radí, abychom zabezpečili, aby se veškerý kód týkající se grafiky prováděl ve vláknu obsluhujícím frontu událostí. Výklad pak ilustrují na jednoduchých příkladech, které budou vždy fungovat. V tomto článečku bych se chtěl podrobněji podívat na jednu takovou nestandardnost.

Dnes si povíme, jak vytvořit pro naši aplikaci webový chat. A nebude to chat ledajaký, použijeme oblíbený protokol XMPP (Jabber) a napojíme se na existující server. Díky tomu si spolu budou moci povídat jak náhodní kolemjdoucí, kteří přišli na web, tak i uživatelé klasických IM klientů.

Od minulého dílu umožňuje naše aplikace vkládat komentáře, ovšem ne příliš pohodlným způsobem. Dnes si proto ukážeme, jak uživatelům komentování zpříjemnit pomocí oblíbeného AJAXu. Využijeme k tomu knihovnu jQuery na straně klienta a servlety na straně serveru.

Možnost vkládat komentáře, resp. schopnost přijímat od uživatelů formátovaný text, to je vlastnost, bez které se neobejde skoro žádný web. V dnešním díle přidáme do naší aplikace podporu komentářů a ukážeme si, jak je kontrolovat, aby nám do nich potenciální útočník nemohl podstrčit žádná závadná data, která by narušila naši stránku. Kromě XHTML a prostého textu umožníme čtenářům psát komentáře ještě v jednom formátu – Texy.

Jak jsme si minule slíbili, dnes zase pokročíme trochu s funkcionalitou naší aplikace. Dnešním cílem bude umožnit uživatelům hlasovat, zda se v jejich oblíbeném podniku má kouřit nebo ne. Zavedeme jednoduchou ochranu proti podvodnému hlasování. Výsledky vykreslíme pomocí pěkného SVG grafu. Využijeme přitom to, co jsme se naučili v minulých dílech – zejména tvorbu REST API a vytváření vlastních JSP značek. V datové vrstvě si ukážeme, že i při používání ORM (JPA/Hibernate) máme stále k dispozici staré dobré SQL.

Dnes navážeme na předchozí díl o RESTful webových službách a budeme se věnovat klasickým webovým službám (web services) využívajícím protokol SOAP. Jedná se svým způsobem o konkurenční technologie, které obě umožňují implementovat API pro naši aplikaci. Na konci tohoto dílu proto naleznete doporučení, kdy kterou z nich zvolit.

V dnešním díle našeho seriálu se budeme věnovat tvorbě REST API. Jelikož o tomto přístupu jste si zde na Zdrojáku mohli přečíst už dříve, teorii si zopakujeme jen velmi stručně a budeme se věnovat hlavně praktické stránce implementace REST rozhraní v Javě, konkrétně pomocí nástroje Jersey.

Dnes se opět budeme věnovat praktickým ukázkám a naší aplikaci. Po předchozím díle o vlastních JSP značkách a servletech se dnes podíváme na to, jak z Javy na serveru posílat e-maily a jak chránit aplikaci proti spamu pomocí tzv. CAPTCHA.

Po minulém teoretičtějším dílu seriálu budeme dnes zase trochu programovat. Naučíme se, jak vytvářet vlastní JSP značky a funkce, které nám ušetří psaní a pomáhají vytvářet znovupoužitelný kód. A ukážeme si, jak vytvořit jednoduchý servlet, který klientům zpřístupní fotky z externího adresáře.

Dnes na chvíli vybočíme z praktické linie tohoto seriálu a budeme se místo další práce na naší aplikaci věnovat obecnějšímu srovnání Javy na webu s jiným používaným jazykem, a to konkrétně PHP. Podíváme se na oba jak z hlediska jazyka, tak i z pohledu nasazení na server a dostupnosti hostingu.

Po předchozím díle o lokalizaci a formátování přistoupíme k dalšímu důležitému tématu. Tím je bezpečnost. Ukážeme si, jak v Javě autorizovat a autentizovat uživatele a jak jim umožnit přístup jen tam, kam ho mít mají. Také naše výuková aplikace trochu pokročila – umí přidávat záznamy o podnicích do databáze.

Po dvou databázových dílech seriálu, které mohly být pro některé čtenáře trochu náročnější, dnes přistoupíme k o něco lehčímu tématu. Budeme se zabývat lokalizací naší webové aplikace a formátováním výstupu. A na závěr si ukážeme jeden tip pro příznivce otevřeného softwaru.

V předchozím díle jsme začali téma práce s databází, naučili jsme se k ní přistupovat pomocí JSP značek a napsat si vlastní zjednodušenou DAO vrstvu. Dnes se budeme věnovat dvěma pokročilejším způsobům přístupu k databázi – použití třídy JdbcTemplate a ORM Hibernate.

Prakticky každá aplikace potřebuje někam ukládat a odněkud načítat data. K tomu se obvykle používají databáze. Dnes se podíváme na to, jak se z naší aplikace připojit k relační databázi a provádět základní operace.

Minule jsme řešili spíše administrativní záležitosti. Dnes se podíváme na hlavní komponenty, ze kterých se webová aplikace psaná v Javě skládá, Seznámíme se se základy JSP a JSTL. Probereme podrobněji deployment. Naučíme se ošetřovat HTML výstup a nastavit si vlastní chybové stránky.

Java není jen skvělý objektově orientovaný jazyk. Je to i platforma, kterou můžeme použít pro tvorbu svých webových aplikací. Stejně jako ji můžeme použít pro vývoj aplikací pro desktop nebo mobilní telefony. Java je dospělá a léty prověřená technologie, přesto však moderní a stále se rozvíjející.

V předchozích dílech našeho seriálu jsme si popisovali implementace JavaScriptu uvnitř webových prohlížečů. Dnes jejich svět opustíme a podíváme se na Rhino, implementaci JavaScriptu v Javě. Představíme si její interpret a kompilátor a především si popíšeme, jak JavaScript umí díky Rhinu spolupracovat s Javou.

NetBeans jsou populární IDE používané zejména vývojáři v jazyce Java. V článku představíme nejen základní vlastnosti NetBeans, ale pokusíme se zhodnotit, zda a jak se NetBeans hodí pro běžný vývoj webových stránek a aplikací. Zmíníme i některé novinky nedávno vydané verze 6.5.

V tomto dílu dokončíme přehled implementací JavaScriptu a podíváme se, kde všude kromě webových prohlížečů se dá tento jazyk najít. JavaScript můžeme totiž používat také v Javě, Flashi, .NETu, ale třeba i na webovém serveru Apache, v Emacsu a v několika jiných nečekaných prostředích.

V článku si ukážeme časté bezpečnostní chyby webových aplikací (zej. SQL injection, Cross Site Scripting, Cross Site Request Forgery) a postupy, jak jim předcházet. Soustředíme se na webové aplikace napsané v Javě, zmíněné problémy se ale týkají všech webových aplikací nezávisle na použité platformě.