Články s nálepkou JavaScript

Hledáte vhodný zmenšovač JS kódu a napadá vás, že by možná nejjednodušší bylo napsat si něco vlastního, než přizpůsobovat svůj toolchain některému z existujících zmenšovačů? Nebo že se vám nelíbí licence, pod kterou je zmenšovač šířen? Možná vám následující článek ušetří mnoho hodin vlastní práce!

V předchozích dvou článcích jsme si ukazovali, jak lze obsloužit dotyková gesta a jak zpracovat jednotlivé body dotyku. Naznačili jsme si strukturu informací, které má aplikace k dispozici. V posledním pokračování si ukážeme, jak je využít pro sledování dotyků více prsty.

Denne využívam JS framework jQuery k svojej práci. Napriek nepopierateľným výhodám, ktoré tento framework do života webdevelopera prináša, nepredstavuje klasická štruktúra jQuery kódu ideálny spôsob písania väčšieho projektu. V tomto screencaste vám chcem predstaviť odlišnú štruktúru JS aplikácie, ktorá vám umožní „vyrásť“.

…aneb Lightbox implementovaný na dva způsoby. Ukážu vám dvě implementace notoricky známého widgetu Lightbox. Ta první je maximálně naivní, ta druhá sofistikovaná. Obě jsou postavené nad Google Closure Library, což ale není to podstatné. Podstatné je, jak jsou napsané.

V dnešním Javascriptaření si představíme několik nástrojů pro překlad z a do JS (nejen CoffeeScript…) – a nepůjde o žádné exotické jazyky, ale o „vytuněný“ JS, MVC framework, knihovny pro kompresi dat nebo velmi zajímavou vývojářskou konzolu, která umožní ladit skripty najednou v několika prohlížečích.

Jmenné prostory v JavaScriptu patří jednoznačně k pokročilejším technikám. K jejich pochopení je třeba znát princip fungování closures a objektů v JS. Při práci na středních a větších projektech je bezpodmínečně nutné tyto techniky znát a umět používat. Addy Osmani v článku ukazuje osvědčené postupy.

Provozujete redakční systém nebo jiný web, kam mohou uživatelé psát texty? Nebo děláte weby na zakázku a říkáte si, že by bylo dobré dát zákazníkům možnost přepisovat části textu tak, aby s každou změnou nemuseli otravovat vás? Zdají se vám pro tyhle účely klasické WYSIWYG neohrabané? Zde jsou alternativy.

Přihlášení uživatele k webové aplikaci je přece tak snadné: zadá jméno a heslo, odešle a – voila! – je přihlášen. Ale co je za tím? A co by za tím mělo být? Přinesou nové technologie nějaké změny v téhle oblasti? Oprášíme staré známé technologie, nebo vzniknou nové?

V článku si představíme dva podobné nástroje, které vám mohou ušetřit čas při programování statickou kontrolou kódu v JavaScriptu. Zkontrolují, zda dodržujete jednotná pravidla zápisu kódu a upozorní vás na případné syntaktické chyby, překlepy, ale i na „zapomenuté“ příkazy, proměnné či nejasné konstrukce.

Podpora některých novinek z rodiny HTML5 není taková, jakou bychom potřebovali. Co v takovém okamžiku dělat? Sáhnout po náhražkovém řešení, které chybějící funkčnost nějak dodá… Stačí jen najít to vhodné. V dnešním Javascriptaření si ukážeme knihovny, které právě tento problém řeší.

Javascriptaření tentokrát přináší drobné knihovny pro jednodušší vytváření animací, zpracování URL či vylepšení AJAXu. Kromě toho si ukážeme nástroj na kontrolu pravopisu, zajímavé použití canvasu pro práci s obrázky anebo propracovaný nástroj pro vytváření prezentací na vývojářské konference.

V tomto dílu Javaskriptaření si ukážeme další zajímavé knihovny a nástroje, které v javaScriptu existují a které můžete využít ve svých aplikacích. Tentokrát je ocení vývojáři interaktivních grafických aplikací, třeba her – představíme si fyzikální engine, implementaci Processing a oblíbenou 3D knihovnu WebGL.

Pokud jste někdy experimentovali s psaním animací v Javascriptu, možná jste si všimli určitých nevýhod, které s sebou nese použití funkcí setTimeout a podobných. Paul Irish ukazuje, jak lze výhodně použít speciální funkci pro časování animací, která šetří výkon CPU, snižuje odběr energie a pro mobilní zařízení může být zásadní.

Po poměrně urputném odporu JS vývojářů proti jakýmkoli cizím knihovnám (ještě před několika lety) se situace pomalu obrací a jQuery dnes naleznete téměř na každém webu. Ovšem jQuery není jediná JS knihovna, která může ušetřit práci. Ukažme si některé další, které poměrně úspěšně táhnou světem.

Syntaxe JavaScriptu je přizpůsobena začátečníkům a JavaScript tak mnohé odpustí, což se nyní, kdy se JavaScript stává jedním z nejdůležitějších webových programovacích jazyků, ukazuje jako zásadní problém, který brání optimalizacím a přináší některé záludné chyby. Napraví to takzvaný Strict mode?

Funkcionální programování si častěji spojujeme s Lispem, Haskellem či F# než s něčím, co by se odehrávalo na webu. A přitom funkcionální jazyk má každý webař po ruce… Ukážeme si tento opomíjený rys JavaScriptu na příkladech, které budou lispařům určitě důvěrně známé. Vítejte do světa javascriptaření!

Čtenář jistě promine kulturní narážku v nadpisu. Samosebou jde o implementaci metody drag-and-drop, tedy česky „táhni a pusť“. Podpora pro tuto metodu je totiž zahrnuta již do specifikace HTML5, takže už není potřeba k těmto účelům využívat JavaScriptových knihoven (i když se JavaScriptu nevyhneme).

Taky je vám už skoro špatně ze slov, co se objeví, stanou se z nich módní pojmy a najednou je používá kdekdo, od vašeho šéfa po vaši matku? Tak v tom případě uveďte své sáčky pro případ nevolnosti do pohotovostní polohy, protože následující článek s pokusem odhadu web trendů se jimi bude jen hemžit.

Káva je, a to i v naší anketě, jednou z nejpopulárnějších povzbuzovacích metod mezi programátory (populárnější je jen „spánek“). Snad i proto se v nejrůznějších podobách objevuje v názvech knihoven a programovacích jazyků. Ani dnešní nástroj není výjimka. Je opravdu povzbuzením pro JavaScriptaře?

Minulý díl ohodnotil jeden z komentujících slovy „CoffeeScript je JavaScript na steroidech“. Dnes si ukážeme, že minulý díl byl vlastně jen lehkou předehrou. Čekají nás třídy, dědičnost a další syntaktický cukr, co zjednodušuje zápis kódu a zvyšuje tak jeho srozumitelnost.

Milovníci Pythonu, Ruby či Lispu by měli zpozornět: CoffeeScript jim bude když ne sympatický, tak minimálně povědomý. Pojďme se podívat, čím si tento jazyk získal pozornost, proč patří na GitHubu mezi „most interesting“ a proč se líbí lidem z 37signals – čeká nás stručné seznámení s CoffeeScriptem.

Celá řada webových aplikací, kancelářskými počínaje a některými utilitami konče, by mohla fungovat lokálně, tedy běžet plně v prohlížeči, protože server teoreticky nepotřebují. Ve skutečnosti jej potřebují, a ještě nějaký čas potřebovat budou. Co přesně brání přesunu aplikací do webových prohlížečů?

Pokud používáte prohlížeč nebo poštovní klient od Mozilly, používáte XUL. XUL je totiž jazyk, v němž je popsáno vykreslování prvků uživatelského rozhraní – všechny tlačítka, panely, menu… V článku si ukážeme základy práce s tímto jazykem a jeden JavaScriptový framework, který vaši práci usnadní.

Před nedávnem jsme si na těchto stránkách představili grafickou knihovnu Raphaël, která umožňuje jednoduše vytvářet vektorovou grafiku. Používá k tomu SVG (či VML). Podobně funguje i knihovna, kterou si představíme dnes, jenom místo SVG pracuje nad Canvasem. Hlavní výhodou je schopnost používat vrstvy.

Máloco vyvolalo ve světě webových technologií poslední dobou stejnou vřavu jako serverový framework Node.js. Někomu se zdá samotná myšlenka použití JavaScriptu na serveru špatná, ale pokud k takovým lidem nepatříte a zajímá vás, proč způsobil Node.js takový zájem, naleznete odpověď v následujícím seriálu.

Bezpečnost webů je velmi široké téma, mnohokrát probírané a diskutované. Pojďme se dnes zaměřit především na rizika a hrozby, které přináší nové technologie z rodiny HTML5. S nimi totiž přichází i celá řada nových zranitelných míst, která jsou o to nebezpečnější, že o nich tvůrci webů zatím ještě nevědí.

Zmenšování objemu JavaScriptu je téma, které jsme na Zdrojáku už probírali. Pojďme se tentokrát detailněji podívat na nástroj, který přistupuje k tomuto zmenšování poněkud kreativněji a razantněji než jiné nástroje – Google Closure Compiler totiž váš kód zmenší tím, že ho po vás kompletně přepíše!

Nástup domácích počítačů v 80. letech doprovázel BASIC. Tento jazyk, zatracovaný a proklínaný generacemi učitelů a teoretiků, měl na rozšíření počítačů do domácností lví podíl a setkal se s ním snad každý, kdo se v té době ke klávesnici posadil. Ať se nám to líbí nebo ne, byl tehdy symbolem prvního kontaktu s programováním.

Internet Explorer 9 přistupuje k webové stránce více jako k aplikaci. Stránku lze snadno připnout na hlavní panel, jde jí použít ve funkci Aero Snap, dají se přidat vlastní úlohy do Jump Listu, ikonu připnuté stránky je možné překrýt druhou ikonou a náhled stránky se dá doplnit o tlačítka, na jejichž stisknutí může stránka adekvátně reagovat. Tento článek popisuje metody, které souvisejí s uživatelským rozhraním.

Node.js je, když se podíváte na zahraniční vývojářské servery, pravděpodobně nejpopulárnějším tématem poslední doby. Přitom myšlenka použít JavaScript na straně serveru není nijak nová a Node.js není ani první, ani jediné řešení. Pojďme se stručně podívat na to, co je vlastně Node.js zač a jak se s ním pracuje.