Články s nálepkou Python

V předchozích dílech tohoto seriálu jsme si ukázali spoustu syntaktických tipů. Dnes už necháme syntaktické tipy být a posuneme se trochu dál: vestavěné funkce, užitečné metody slovníku, na co si dát pozor u defaultních parametrů funkce, zajímavé moduly a další.

V minulém díle jsme se podívali na několik jednoduchých syntaktických tipů, které nám usnadní vývoj v programovacím jazyce Python. Dnes navážeme generátory, lambda funkcemi, with konstrukcemi a dynamickými parametry.

Programovací jazyk Python přispívá k rychlému vývoji. Dovolí nám nesoustředit se na technické detaily a nechává nám více prostoru na skutečné řešení problému. Python se sice snaží být intuitivní, ale obsahuje věci, které nejsou všední, a příliš se o nich neví. Tímto dnes začínajícím seriálem vám chci Python více přiblížit a odkrýt vám jeho krásu.

Google App Engine je známá cloudová služba, která nabízí vývojářům zajímavou možnost provozování aplikací zdarma, pokud nároky nepřesáhnou určitou „rozumnou mez“. Nemáte-li tedy aplikaci náročnou na zdroje, přenosovou kapacitu nebo úložný prostor, můžete tuto platformu využívat zdarma, a to i pro statický web.

Velmi často se stává, že rychlost výsledné aplikace je nepřímo úměrná rychlosti jejího vývoje – čím rychleji ji vyvineme, tím pomaleji běhá. Pak přichází vhodná chvíle na optimalizace. Pár milisekund ušetřených tu, pár tam, a na výsledku to je náhle znát. V článku si ukážeme, jak optimalizovat aplikace v Pythonu.

CZ.NIC vydalo v rámci své knižní edice třetí knihu, tentokrát o Pythonu. Editor sáhl po knize Marka Pilgrima „Dive Into Python 3“. A je na místě říct, že i tentokrát byl editorský výběr šťastný a s Dive Into Python 3 se dostává českému čtenáři do rukou kniha velmi kvalitní a poměrně nevšední.

Prostředí pro provoz aplikací v Djangu se musí postarat o co nejefektivnější využití prostředků, zejména o spouštění a ukončování procesů. V článku si představíme jednu z možných konfigurací takového prostředí. Pro odbavování aplikace použijeme HTTP server Cherokee a obdobu FastCGi – protokol uWSGI.

V třetím díle Scukařiny vám mladý poutník Scuk dot cz představí účinný nástroj na hubení dotěrného hmyzu, odhalí temné denormalizační praktiky a jako dezert nám naservíruje špetku Javascriptu, map a geografie. No to bude vzrůšo! Předpokládáme, že znáte hlavní postavu a víte, kdo je vrah. Pokud ne, navštivte prosím předchozí díl!

Python je moderní skriptovací jazyk, který je stále populárnější i mezi webovými vývojáři. Za svou popularitu vděčí nejen svému návrhu a implementaci, ale také množství knihoven a nástrojů, které pro tento jazyk existují. V článku se seznámíme se základními možnostmi, které Python nabízí pro testování.

Programování nespočívá jen v zapsání algoritmu v určitém programovacím jazyku tak, aby výsledek fungoval – tedy syntakticky a sémanticky správně. To je u programování samozřejmost. Programátoři ale často zapomínají, že po nich budou číst kód i jiní, někdy i oni sami. Napsat kód nejen správně, ale i „hezky“, pak ušetří spoustu práce.

Mobilní telefon Nokia N900 je prvním telefonem (smartfonem), který používá linuxový OS (Maemo). A jako pro každý správný Linux lze i pro Maemo psát aplikace nejen nativní v C/C++, ale i skriptované – například v Pythonu. Ukážeme si základní věci, které vám pomohou začít vyvíjet aplikace v Pythonu.

Neschémové databáze (pro které se vžilo označení „NoSQL“) jsou stále populárnější. Vývojáři začínají často narážet na omezení relačních databází, jejichž návrh je sice časem ověřený, ale přece jen poněkud staršího data. Pojďme se podívat na zajímavý příklad netradičního využití MySQL ve službě FriendFeed.

Náš seriál se tímto dílem dostal na naprostý konec (což ovšem neznamená, že už by se o Djangu nedalo psát mnohem víc). Proto se zevrubně podíváme na několik součástí Djanga, na které se v předchozích dílech nedostalo, a také si ukážeme nějaké tipy a triky, které vám pomohou v další práci s tímto frameworkem.

Velká návštěvnost webového projektu sice autora většinou těší, ale často přináší i problémy se stabilitou a dostupností systému. V předposledním díle seriálu o frameworku Django se proto podíváme na kešovací systém Djanga a na to, jak pomocí něj zvládnout příval návštěvníků.

Vytvořením projektu naše práce nekončí. Je potřeba ho zpřístupnit světu a poté udržovat. Ukážeme si nezbytné kroky při nasazování projektu a několik možných konfigurací webového serveru.

Pokud webový projekt chcete zpřístupnit co nejširšímu publiku, musíte ho lokalizovat do dalších jazyků, nebo alespoň umožnit, aby byl v případě potřeby lokalizován. Django na tyto účely využívá externí nástroj gettext.

Holá instalace Djanga má mnoho různých funkcí. Určitě však časem zjistíme, že nám nějaká maličkost chybí. Proto se v tomto díle podíváme na několik ukázek možného rozšíření.

V minulém díle jsme se naučili ukládat záznamy do databáze, dnes se je naučíme odtamtud vybírat, upravovat a mazat. Rovněž si ukážeme vazby mezi tabulkami a několik tipů, týkajících se databázového modelu Djanga.

Databáze je základem každého většího webu. Django umožňuje vytvářet databázové modely a pracovat s jejich daty pomocí ORM přístupu. Abychom si to mohli vyzkoušet, představíme si větší aplikaci, kterou budeme postupně budovat.

Django, webový framework napsaný v Pythonu, staví na principech maximální produktivity a znovupoužitelnosti. Neustále se vyvíjí a začíná se stávat populárním i mezi českými webovými vývojáři. Pojďme se podívat na jeho historii, základní vlastnosti a instalaci krok za krokem v prvním díle tohoto seriálu.