Články v rubrice Zajímavá řešení

Ve finále Ligy mistrů hrál i Bastian Schweinsteiger, Franck Ribéry, Anatoliy Tymoshchuk, José Bosingwa, Florent Malouda. Zvládnete to přečíst? A zvládnete to i stejně napsat? Já ne.

Git dokáže mnohem více, než jen verzování kódu aplikací. Je také praktickým nástrojem pro sledování změn software, který používáte. Naučte se, jak snadno spravovat verze WordPressu díky vendor branch a spravovat větší množství webů.

Hledáte vhodný zmenšovač JS kódu a napadá vás, že by možná nejjednodušší bylo napsat si něco vlastního, než přizpůsobovat svůj toolchain některému z existujících zmenšovačů? Nebo že se vám nelíbí licence, pod kterou je zmenšovač šířen? Možná vám následující článek ušetří mnoho hodin vlastní práce!

S překlepy se potkáváme denně a jejich automatická oprava je už přirozenou součástí nových nástrojů („Did you mean?“ v Google, případně návrhy na opravu ve Wordu při psaní dokumentu). V článku si ukážeme, jak strojově rozpoznat překlepy a dva základní algoritmy použitelné pro jejich detekci.

Při práci s daty reálných lidí můžeme narazit na problém určení jejich pohlaví. Pokud chceme použít například personalizované oslovení „vážená paní / vážený pane“, musíme mít informace o pohlaví uložené v záznamech, nebo se je můžeme pokusit určit. V článku si ukážeme takový algoritmus na určování pohlaví.

Upload souborů přes webové rozhraní není příliš komfortní – strohý dialog pro výběr souborů, donedávna možnost vybrat jeden soubor v dialogu, téměř nulová schopnost interakce – to vše způsobilo, že webdesignéři sahali raději k řešení ve Flashi či Javě. Nové prohlížeče se snaží nabídnout větší komfort – dnešní článek je toho ukázkou.

Ne jen samými novými technologiemi a frameworky živ je webař. Někdy je také třeba vymyslet řešení pro, na první pohled triviální, věc – jako třeba interaktivní mapa ČR s vyznačenými kraji, která bude reagovat na „ježdění myší“ a zvýrazňovat kraje (hover) a bude navíc umožňovat mít jeden kraj vybraný.

Mobilní zařízení dokážou pracovat s aplikacemi napsanými v HTML. Ale co opačný postup, tj. přepsání nativní aplikace do HTML5? Je to možné. Jak na to, kde se můžete setkat s problémy a jak je vyřešit, ukáže na reálném příkladu „matematické tabule“ Jeremy Chone, vývojář společnosti N2N-Apps.

HTML5 přináší několik zajímavých API. Při použití v kombinaci s elementem <canvas> je možné vytvořit naprosto úžasný formulář k nahrávání obrázků. V tomto článku si ukážeme jak. Popsaná API fungují dobře pro Firefox 4 i pro prohlížeče postavené na Webkitu. Bohužel pro IE bude třeba použít klasický formulář.

Napíšete zajímavý kus kódu a chcete ukázat světu, jak funguje. Nebo chcete poslat do konference kód, který nedělá to, co dělat má a vy ne a ne přijít na příčinu. Anebo chcete zveřejnit ukázku a říkáte si, že by bylo fajn, kdyby čtenářům fungovala v prohlížeči. Zkuste některé ze služeb popsaných v článku.

V dalším pokračování seriálu o HTML5 se podíváme na jednu z novinek prakticky – vyzkoušíme si, jak lze pomocí HTML5 a elementu Audio vytvořit webový rozhlasový přijímač, který přehrává streamované vysílání rozhlasových stanic, a navíc si ukážeme, jak z takového přehrávače vytvořit samostatnou aplikaci.

Pomocí souborového API, které bylo přidáno k DOM v HTML5, může webová aplikace požádat uživatele, aby vybral lokální soubory, a poté přečíst jejich obsah. Uživatel může soubory vybrat buď klasicky pomocí HTML elementu input, nebo pomocí techniky drag-and-drop, tedy přetažením do okna webového prohlížeče.

Vývoj AJAXových aplikací přináší PHP programátorům nové výzvy. Tou asi nejdůležitější, s níž se programátoři potýkají nejvíc, je debugování skriptů, jejichž výstup „není vidět“. Řešit to lze různě, více či méně elegantně. Jedním z nejelegantnějších řešení, alespoň pro ty, co používají Firefox, je FirePHP.

Rychlosti internetových přípojek stále rostou a na nějaký ten megabajt dnes už skoro nikdo nehledí (uživatelé mobilního připojení to mohou vidět jinak). Přesto není příliš přívětivé posílat návštěvníkům stránek velké obrázky nebo skripty o velikosti stovek kilobajtů. V článku si ukážeme, jak zmenšit skripty v JavaScriptu.

Mnohé webové služby umožňují kromě nahrání fotografie do webového alba i možnost označit osoby, které na fotografii jsou a vyznačit místo, v němž se nachází jejich obličeje. Někdy algoritmus odhadne, kde by obličeje mohly být, a nabídne už přednastavené oblasti. Jak to dělá a jak to můžete udělat i vy, se dozvíte v článku.

Neschémové databáze (pro které se vžilo označení „NoSQL“) jsou stále populárnější. Vývojáři začínají často narážet na omezení relačních databází, jejichž návrh je sice časem ověřený, ale přece jen poněkud staršího data. Pojďme se podívat na zajímavý příklad netradičního využití MySQL ve službě FriendFeed.

CouchDB je dokumentově orientovaná databáze s HTTP RESTful rozhraním. Před týdnem jsme si představili základní koncepty, ze kterých vychází, a stručně si vysvětlili, jak ji nainstalovat a jak ji ovládat. Dnes si přečtěte pokračování, v němž si řekneme něco víc o správě databází a dokumentů.

Ukládání dat je záležitost, kterou řeší vývojáři téměř denně. Existuje mnoho cest, jak k problému přistoupit. jednou z cest může být například CouchDB: distribuovaná, dokumentově orientovaná databáze s HTTP RESTful JSON API (tolik zkratek pohromadě...), kterou lze indexovat ve stylu MapReduce.

Využití dat z webové služby znamená nutnost prostudovat její API. Líbilo by se vám místo toho napsat třeba "select * from flickr"? Dnes se podíváme na zajímavou technologii od Yahoo, která umožňuje přistupovat k různým webovým službám a získávat z nich data pomocí jazyka, založeného na syntaxi SQL.

Co jsou to šablonovací systémy v JavaScriptu? K čemu se hodí a kdy je použít? Z jakých nástrojů si můžeme vybrat. Na to se alespoň částečně pokusí odpovědět tento článek.

Ajaxový server Jaxer od společnosti Aptana je postavený na Firefoxu a umožňuje používání JavaScriptu i na serverové straně webových aplikací. Oproti klasickému JavaScriptu na straně klienta nabízí Jaxer další rozhraní, např. pro práci s databázemi. V dnešním článku si ukážeme, jak toto rozhraní funguje.

Společnost Aptana vydala nedávno Jaxer 1.0, ostrou verzi svého "ajaxového serveru". Základem je zdrojový kód Firefoxu 3 s doplněným rozhraním k databázím a souborovému systému. To umožňuje psát aplikace v JavaScriptu i na straně serveru, zbavit se přeskakování mezi jazyky a opakovaně využít část zdrojového kódu na obou stranách (např. validace). Přestože to není jediný pokus o server-side JavaScript, pravděpodobně patří k těm nejvíc životaschopným.