Princip „práva na přístup někam“, zde na internet, je podle mne v tom, že právo nesmí být upíráno („strojvedoucí nesmí na internet“), ale tím to taky hasne – nikdo nemá povinnost přístup zajistit. Právo („svoboda“) v tomto pojetí je „zákaz zákazu“, nikoli příkaz. Nárok naopak přikazuje někomu, aby mi jej splnil. Chápu „právo na internet“ stejně jako „právo vlastnit majetek“ – tedy že mi nikdo nemůže zakázat se k internetu připojit.