Přístupnost webových stránek bývá často zužována do roviny technické, respektive na soulad s některou z metodik přístupnosti. V dnešním článku si ukážeme, že toto zúžení přístupnosti není vhodné, jelikož existuje celá řada dalších aspektů zásadně ovlivňujících přístupnost webu.
V dnešním díle se zaměříme na chyby, se kterými se na webových stránkách nejčastěji setkávají nevidomí uživatelé. Patří mezi ně žádné či nedostatečné strukturování obsahu webu pomocí nadpisů, nepřístupnost odkazů a ovládacích prvků z klávesnice, CAPTCHA a nepřístupné formuláře.
Výsledky rozsáhlého průzkumu mezi uživateli screenreaderů přinesly nejen potvrzení řady zažitých postupů při tvorbě přístupného webu, ale i zjištění, že na řadu otázek z oblasti přístupnosti neexistuje jednoznačná odpověď.
Dnes se budeme věnovat chybám přístupnosti, které dělají problém návštěvníkům se střední či těžkou slabozrakostí. Jedná se o nedostatečný barevný kontrast, nezvýraznění prvku s focusem, závislost na barevném schématu a nedodržování zvyklostí při návrhu layoutu. Napovíme, jak těmto problémům můžete předejít.
Flash je obecně považován za technologii bránící handicapovaným návštěvníkům webu v přístupnosti obsahu, který je tímto způsobem prezentován. Naštěstí toto tvrzení už v absolutní rovině přestává platit a některé asistivní technologie umí některé informace prezentované ve Flashi zpřístupnit.
Dnes začneme nový seriál věnovaný frameworku IMA.js. Framework vyvíjí český Seznam.cz a na seriálu pracují přímo tvůrci frameworku. V prvním dílu si framework představíme a spustíme si HelloWorld.
CSS pravidla @media any-pointer a any-hover slouží k detekci přesnosti a typu ovládání. Ukážeme vám, jak na ně.
Překlad textu We need more keywords, captain!, který napsal Brian Goetz na fórum OpenJDK.