Přejít k navigační liště

Zdroják » Webdesign » 7 aspektů, které mají vliv na přístupnost

7 aspektů, které mají vliv na přístupnost

Články Webdesign

Přístupnost webových stránek bývá často zužována do roviny technické, respektive na soulad s některou z metodik přístupnosti. V dnešním článku si ukážeme, že toto zúžení přístupnosti není vhodné, jelikož existuje celá řada dalších aspektů zásadně ovlivňujících přístupnost webu.

Přístupnost je často vnímána a omezována pouze na rovinu technickou, tzn. jak kvalitní je kód stránky, respektive zda web vyhovuje pravidlům některé z metodik přístupnosti. Tyto aspekty jsou jistě důležité a přispívají k lepší přístupnosti, je ale velkou chybou přístupnost zužovat pouze na ně. Výsledkem takové snahy jsou sice technicky kvalitně zpracované, ale ne vždy reálně přístupné weby, které by mohli handicapovaní uživatelé opravdu efektivně používat.

V dnešním článku si ukážeme, že existuje celá řada dalších aspektů, které hrají neméně důležitou roli v tom, jak handicapovaný uživatel vyhodnotí (ne)přístupnost konkrétního webu. Ve finále je to totiž on, kdo bude se stránkou za ztížených podmínek pracovat a kdo bude (ne)přístupnost webu posuzovat.

1. Zdravotní postižení uživatele

Nevidomý uživatel

Zdravotní postižení uživatele ve velké míře určuje jeho požadavky na přístupnost. Jiné požadavky má nevidomý, jiné slabozraký,  jiné sluchově postižený či vozíčkář. Z toho vyplývá, že to, co je přístupné pro jednoho, už nemusí být přístupné pro druhého, a naopak. Naštěstí požadavky jednotlivých skupin nejsou úplně disjunktní a existuje celá řada požadavků, jejichž implementací tvůrce webu pomůže více než jedné skupině návštěvníků se zdravotním postižením.

2. Technické zpracování webu

Technické zpracování webu a vyhovění požadavkům některé z metodik přístupnosti je dalším aspektem, který ovlivňuje přístupnost. Avšak žádná metodika nepokrývá všechny přístupnostní požadavky stoprocentně. Proto není dobré ji brát jako dogma, ale spíše jen jako vodítko, které může pomoci web udělat přístupný. Navíc požadavky se v čase mění, každá metodika dříve či později zastará a k řadě požadavků také neexistuje jediné správné řešení. Proto je vhodné některou z metodik přístupnosti použít pouze jako pomocníka – nepřeceňovat ho, ale ani nepodceňovat. Tou nejnovější metodikou je nedávno vydaný WCAG 2.0, který v současnosti asi nejlépe odpovídá aktuálním požadavkům na přístupnost.

3. Zkušenosti konkrétního uživatele s prací s webem

Čím větší má uživatel zkušenosti s prací s webovými stránkami, tím se lépe orientuje i na méně přístupném webu. Na druhou stranu zkušení uživatelé mají zpravidla vyšší nároky na přístupnost, protože různé přístupnostní vychytávky (například skrytý nadpis nad navigační částí) dokáží využít, a pokud na webu nejsou, tak jim chybí. Neméně důležitou roli také hraje to, zda na webovou stránku chodí uživatel opakovaně či zda na ni zavítal poprvé. Pokud na ni chodí pravidelně, dokáže si i s hůře přístupnou stránkou poradit, protože se na ní naučí pohybovat.

4. Zkušenosti konkrétního uživatele s prací s asistivní technologií

Naučit se dobře ovládat screenreader, softwarovou lupu či jinou asistivní technologii, by měla být povinnost každého jejího uživatele. Čím lepší znalosti uživatel má, tím lépe využije její funkce, rychleji se na stránce zorientuje a dostane k požadovaným informacím. Naopak malé či nedostatečné znalosti (uživatel neumí pracovat s formuláři) mohou vyústit v nesmyslné požadavky na přístupnost (místo formulářových prvků požaduje odkazy).

Nastavení screenreaderu

5. Použitá asistivní technologie, její konfigurace a verze

Každá asistivní technologie zpřístupňuje stejnou webovou stránku po svém. Jinak vidí stejnou stránku uživatel screenreaderu JAWS, jinak uživatel Supernovy či ZoomTextu. Velký vliv na získané informace má také konfigurace konkrétního programu (co a jak je čteno) a její verze – ty nové toho umí zpřístupnit výrazně více a lépe. Například nová verze screenreaderu JAWS přinese podporu RIA aplikací, čímž významně posune – alespoň z pohledu nevidomých  – hranice přístupnosti. Proto je v současnosti velmi důležité testovat přístupnost webu ne odškrtáním splnění pravidel některé z metodik přístupnosti, ale za pomoci aktuálních asistivních technologií, které uživatelé s handicapem používají.

6. Použitý prohlížeč

Použitý prohlížeč umožňuje uživateli využít jeho funkce k tomu, aby si webovou stránku zobrazil tak, jak mu to nejlépe vyhovuje, či pomocí doplňků překonal bariéry, které se na stránkách vyskytují. Typickým příkladem může být WebVisum, které uživatelům Firefox pomáhá překonat grafickou CAPTCHA ochranu. Navíc některé skupiny uživatelů (například nevidomí) jsou při používání prohlížečů omezeni jen na ty, které spolupracují s jimi používanými asistivními technologiemi (Internet Explorer, Firefox).

7. Preference a zvyklosti konkrétního uživatele

Nedávný průzkum, provedený mezi uživateli screenreaderů, ukázal, že typický uživatel screenreaderu neexistuje. Určitě se nedopustím velké chyby, když tento závěr zobecním a budu tvrdit, že neexistuje ani typický uživatel jiné asistivní technologie. Nelze proto předpokládat, že handicapovaní uživatelé se budou na webu chovat všichni stejně a nelze je házet do jednoho pytle. Při zpřístupňování obsahu webu je třeba cílit na jednotlivé skupiny handicapovaných uživatelů a uživatelům umožnit používat web dle svých zvyklostí a preferencí (třeba nabídnutím alternativní verze vzhledu či zachováním funkčnosti webu i při vzhledu  op. systému Vysoký kontrast – černá).

Závěr

Web, který je technicky dokonalý či do puntíku v souladu s některou z metodik přístupnosti, tedy ještě nemusí být přístupný. Stejně tak platí, že web, který ve všech ohledech nevyhovuje některé z metodik přístupnosti, je nepřístupný. Za přístupný web lze dnes považovat takový web, který  bude  handicapovaný návštěvník schopen i přes svůj zdravotní handicap, za pomoci prostředků, které má k dispozici, a způsobem, který mu vyhovuje, efektivně používat a dosáhnout svého cíle. A toho v současnosti nelze jen souladem s některou z metodik přístupnosti (a často pouze na základě teoretických znalostí) dosáhnout.

Při tvorbě přístupného webu je tedy velmi vhodné věnovat pozornost i ostatním aspektům, které přístupnost ovlivňují. Jen tak lze docílit toho, že web bude přístupný reálně, a ne jen formálně.

A co vy? Vnímáte přístupnost čistě jen jako technickou záležitost nebo věnujete pozornost i ostatním aspektům? Podělte  se o své názory v komentářích.

Vnímáte přístupnost čistě jen jako technickou záležitost?

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
24 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
blizz.boz

ja zase neriesim ci je uzivatel hluchy, slepy, chrontavy, alebo ma syfilis. ale pristupnost je dolezita aj pre beznych ludi. flash, flex, silverLight alebo javascript treba pouzivat s rozumom, tj aby aj uzivatelia co maju tieto technologie povypinane mohli aplikacie bez problemov pouzivat, je to len luxusnejsia alternativa k html.

Martin Hassman

Jenomže to nestačí. Vážně, váš postup v řadě případů nebude stačit. Kupříkladu, pokud umístíte na web video, o které můžou mít zájem i nevidomí uživatelé (třeba obsahuje záznam zajímavé přednášky), tak vypnutím JavaScriptu a všech pluginů toto video znepřístupníte, přičemž by jinak pro uživatele mohlo být jeho přehrání snadno přístupné (ano, nevidomí uživatelé si skutečně přehrávají videa, už jen proto, že roste podíl obsahu, který je přístupný jen ve formě videa – zkuste se některých takových uživatelů zeptat).

Situace dnes opravdu není takhle jednoduchá. Což byl také důvod pro vydání tohoto článku.

Anonymní

Si uplne nepochopil co napisal.
Napisal len, ze konkretnu stranku nestavia tak, aby menovane technologie (flash, javascript) tvorili podstatnu cast funkcnosti stranky. Nepisal ze by niekto mal tieto technologie vypinat! Iba ze aby stranka mala informacnu hodnotu AJ ked niekto tieto technologie vypne!

Martin Hassman

Jenže právě to v řadě případů prostě nejde, viz třeba archiv televize na webu. Navíc dnes přítomnost JavaScriptu z pohledu handicapovaných často nepatří mezi problém, ani když je na něm stránka závislá. Ten pohled proto musí být zcela jiný. Nikoliv, aby ty technologie šly vypnout, ale aby ta stránka šla za podmínek, které uživatelé používají, používat. V tom je rozdíl.

Keny

Přístupný web je podle mě takový, který umožňuje bez problémů pracovat lidem – asi nejtypičtěji – nevidomým. Neslyšícímu je to jedno, je-li ochuzen u úžasné multimediální vložky a pro ty s omezením pohybového aparátu jsou k dispozici vychytávky přímo v prohlížečích.

Jednoduchým testem přístupnosti je pak otevřít stránky v některém z textových prohlížečů.

Martin Hassman

Předkládám, že se osobně znáte s řadou nevidomých i jinak handicapovaných uživatelů, se kterými jste váš postup konzultoval, když už si dovolujete napadat názor odborníka, který přesně tohle roky dělá a s takovými uživateli pracuje, že?

On totiž právě váš mylný názor (a že jej bohužel bude mít i řada dalších vývojářů) byl důvodem pro zveřejnění tohoto článku tady na Zdrojáku. O přístupnosti často panují zkreslené představy, které si lidé vytvořili jednoduše proto, že si myslí, že přesně ví, jak se ti nevidomí a další uživatelé na webu chovají, aniž by se jediného takového uživatel zeptali, co doopravdy potřebuje.

Sten

Přístupný web je podle mě takový, který umožňuje bez problémů pracovat lidem – asi nejtypičtěji – nevidomým. Neslyšícímu je to jedno, je-li ochuzen u úžasné multimediální vložky a pro ty s omezením pohybového aparátu jsou k dispozici vychytávky přímo v prohlížečích.

Třeba pokud na web umístíte videozáznam přednášky, tak nevidomím to nijak nebude vadit, ale neslyšící jaksi nebudou tušit, o co v přednášce šlo. Pak ještě zapománíte na slabozraké, ti často čtečku nemají, ale nedokáží přečíst světle zelený text na tmavě zeleném pozadí. Nebo třeba barvoslepí („příjmy jsou zelené, výdaje červené“ – už jsem také viděl) nebo lidé se sklony k epilepsii.

Jednoduchým testem přístupnosti je pak otevřít stránky v některém z textových prohlížečů.

Až příliš jednoduchý. A taky hrubě nedostatečný. Hendikepovaní uživatelé jsou třeba i uživatelé prohlížečů v mobilních telefonech nebo uživatelé počítačů s malým rozlišením monitoru.

petr_p

Tohle je ale klasický problém webdesignera, co si myslí, že jeho web musí všude vypadat a chovat se stejně. Tak tomu ale není a původní myšlenka webu je úplně o něčem jiném – každému se má web „zobrazit“ podle jeho možností a preferencí.

Vzpomínáte si na první prohlížeče, kde jeden odlišoval nadpisy velkými písmeny, druhý barvou, třetí odsazením, čtvrtý je podtrhoval? A nikdo se nedivil. Jde o oddělení obsahu a formy.

Například pokud je uživatel slabozraký, tak si nastaví takové barvy a písmo, které vidí lépe. Pokud nevidí, ale přesto chce přehrávat videa, tak si nevypne přehrávání videí, ale třeba vypne jen dekódování obrazu, aby ušetřil výpočetní výkon potřebný na syntézu řeči.

Samozřejmě pokud autor zakóduje informaci jen do barvy (zelené příjmy, červené výdaje), tak je problém. Je to stejná chyba, jako když se spoléhá, že daný element bude zobrazen vpravo nahoře.

Pak samozřejmě mohou nastoupit pomocné technologie, které uživateli budou jiným způsobem prezentovat informaci, kterou on není schopen přímo vnímat.

Problém je, že dnešní pomůcky zcela rezignovaly na tento princip (např. se neřídí aureálním stylopisem) a namísto toho se snaží opravovat chybně udělaný web. Je to asi jako kdyby se Mozilla vykašlala na Gecko a místo toho udělala nadstavbu nad IE, která by ve stylu Greasemonkey opravovala kód stránky tak, aby se v IE zobrazoval správně.

TeX{}nosmav{z}ka

Toto by mělo beze zbytku řešit vypnutí CSS, nebo se mýlím?

petr_p

Mýlíte. Jediný způsob, jak zjistit, co je kterou barvou, je přečíst si zdroják nebo odečíst barvu z vykreslené stránky. Současné pomůcky používají druhý způsob. Správný způsob by byl, kdyby autor připojil aureální stylopis.

Jenže ani to nepomůže lidem, kteří třeba ani neslyší a používají brailův řádek. Chyba je v tom, že jsme pouze optimalizovali výstup pro zrak a sluch. Můžeme přidat stylopis pro hmatové rozhraní, jenže tím budeme stále diskriminovat roboty nebo prohlížeče, které styly neumí.

Chyba je opět v tom, že metainformace, že dané číslo je výdaj, není v kódu dokumentu.

Jirka P

Myslím, že jste trochu nepochopil příspěvek, na který reagujete. IMHO autor ten příspěvek myslel tak, že "nečitelný světle zelený text na tmavě zeleném pozadí vyřeší vypnutí CSS," což v mnoha případech funguje. Vy řešíte sémantický význam barev, což s čitelností nesouvisí.

Keny

Vy o koze já o voze.

Problém přístupnosti webu se týká většinou stránek, jejichž podstatou není zpřístupňování audiovizuálních nahrávek, ale tištěných, nebo psaných informací – zcela typicky jde o stránky úřady a jejich úřední desky. A tam to kulhá na všechny čtyři.

Považovat uživatele mobilního telefonu za "handicapovaného" sice lze, ale opět zde platí – pokud je web napsaný slušně a tak aby s ním bylo možné pracovat i v textovém prohlížeči, tak s ním většinou není problém ani na těchto mobilních zařízeních.

Ano, dnes je situace poněkud odlišná a to především v tom, že se použití technologií jako flash, (nebo PDF pro dokumenty) považuje za naprosto normální, ač normální není. Stejně tak jako weby vyšperkované nejrůznějšími blbůstkami. Pro normální smrtelníky je totiž velice ztuha akceptovatelný web, který je z jejich pohledu fádní a ošklivý, ač může být jinak z hlediska přístupnosti velmi dobrý.

Keny

Jinak problém úředních webů je většinou ten, že se snaží řešit především problém papírových dokumentů, tak aby bylo možné je nějak dál zpracovávat. Pochopitelně, skenovat dokumenty do PDF jako obrázky a pak je dávat na web, je mnohem jednodušší, než je ještě projíždět přes OCR, pak podrobit korektuře a nakonec umístit ve formátu který umožňuje kromě obrazové vrstvy i práci s textovou vrstvou.

Bloumal

On je tam i legislativní problém, nefunkční el. podpis, zajistit stejnou formu/formát.
Nedostatečné výklady zákonů, neshoda vykladatelů a právníků.

Scan 1:1 zajistí i to, že tam je "podpis" a "razítko". To bohužel OCR nevyřeší…
Je to běh na dlouhou trať, hlavně boj se zákony padající ze zmatené a blázny nacpané sněmovny (viz. poslední události). :(

Brbla

Možná se budete divit, ale ne všichni neslyšící používají bezproblémově "naši češtinu". Zatímco my přemýšlíme ve slovech a jazyk mluvený i psaný nás provázel odmala, neslyšící, který je takto znevýhodněn od narození, může mít problém správně interpretovat šroubované a místy poněkud zbytečně přebujelé a květnaté souvětí, jako například toto právě čtené.

Neslyšící si ty "breberky", kterým my říkáme písmenka (a ve kterých – když přemýšlíme – sami k sobě mluvíme) musí přeložit do "své mateřštiny", tedy znakového jazyka. Informace v těžkých a složitých souvětích, ve kterých se občas může ztrácet i mluvka umluvený (případně Brbla), pro něho mohou být vlastně docela nepřístupné. Byť zvolená forma – textová a digitální – by měla mít všechny předpoklady přístupnosti.

Ono téma "opravdové přístupnosti a použitelnosti" dokáže být ve výsledku hezky košaté, když se jde do detailů…

Martin Hassman

To o problémech s interpretací jazyka jsem nevěděl, díky Brblo. Já vždycky přemýšlel, proč se všude cpe překládání do znakové řeči i tam, kde by postačily pouhé titulky.

TeX{}nosmav{z}ka

Znamená to, že neslyšící si nepřečte (nebo jen s obtížemi) třeba román?

Brbla

Jak snadno si přečtete román v angličtině? Vychutnáte si všechny nuance a slovní šperky, kterými dokážou autoři příběh okořenit? A co třeba epos psaný japonsky? Jistě již vnímáte paralelu.

Znakový jazyk má svou gramatiku, mnoho informací přenáší i vlastní projev (grimasa, rychlost a výraznost gesta). Stejně tak v mluvené řeči můžete tónem propašovat do sdělení ironii, vtip, nadhled – a nebo tvrdý příkaz.

Pokud nejste neslyšící od narození a učil jste se ve slovech přemýšlet, jste pak ve značné výhodě – stejně jako člověk, který rozumí gramatice, slovům – a písmena pro vás nejsou jen ty divné "breberky". Nemáte problém se skloňováním, časováním, protože jste tento jazyk používal.

Ale neznalý vnitřních principů mluveného jazyka, neslyšící od narození, jste jako anglický nemluva u anglického spisu – v lepším případě se slovníkem… Různá tvarosloví jsou past a hledat kořen slova se správným významem, když jste jej nikdy ani neslyšel… Lze se pak divit, že takto znevýhodněný člověk by mohl – řečeno opisem našeho příkladu – napsat své nejdražší "Your eyes September"? Nehledě na různé významy ustálených spojení a idiomů, které dokážou také zavařit.

…a doufám, že o mé osobě nebudou kolovat zkazky, že jsem "lubricated like a fox" 87)

Oldřich Vetešník

On je i trošku problém ve firmách, co weby dělají. Hromada lidí tam si myslí, že lze web projet nějakým checklistem a hotovo, přístupné. Další problém je v CMS systémech, protože většinou si stránky může plnit sám klient a to pak nejde ohlídat (a jemu je to jedno). To bylo jen tak mimo mísu. Jinak pěkný článek, fíky.

návštěvník

Pracuji pro komerční sféru; nikoli pro veřejné instituce. Nabídky na takovouto optimalizaci vždy zadavatelé rezolutně odmítli jako vyhazování peněz na zájmy naprosto marginální a obchodně nezajímavé (převážně invalidní důchodci) cílové skupiny. Pro negativní reakce již raději tyto služby nenabízím. Jaký je konkrétně rozsah činnosti těchto uživatelů vzhledem k celkové aktivitě Internetových uživatelů? Jak je to v případě skupiny uživatelů se slabší poruchou precepce (daltonici, dyslektici atd.)?

Brbla

Internet je jedno z mála míst, kde jsou hendikepovaní uživatele soběstační a cítí se relativně svobodní. Technické pomůcky jim umožňují hendikep minimalizovat. Proto se na internetu vyskytují v míře nemalé (přesnější čísla lze získat na konferenci INSPO – tak snad za rok).

Pokud Vaši zadavatelé nechtějí slyšet na tuto cílovou skupinu, nabídněte jim jinou. Ještě více znevýhodněnou, protože nemá možnost takové interpretace informací, jako člověk. Mluvím o indexovacích robotech (Google, Seznam, atd..,), které (či kteří, už jsou docela životné, mršky) jsou dokonale slepé a hluché. Nevidí obrázky, text vnímají jako slova, jejichž význam je dán sémantickým vyznačením. A tyto (tito) roboti jim přinášejí každý den spousty "zdravých" a hlavně solventních návštěvníků.

V neposlední řadě, i vy můžete ztratit zrak, já mohu přijít o sluch a spousta dalších se může trvale či dočasně dostat (a také se tak děje) mezi skupinu lidí, kteří neměli takové štěstí. Zkuste si ovládat web pouze pomocí klávesnice – a přitom, zlomit si ruku je tak snadné…

Apropo, tato "optimalizace" je přeci po technické stránce ve velké míře obsažena v práci samotné…

asdasd

A prestat alespon na tvrdo nastavovat debilni pevnou sirku stranky. Root je blbe pristupny i pro normalni uzivatele.

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.

Pocta C64

Za prvopočátek své programátorské kariéry vděčím počítači Commodore 64. Tehdy jsem genialitu návrhu nemohl docenit. Dnes dokážu lehce nahlédnout pod pokličku. Chtěl bych se o to s vámi podělit a vzdát mu hold.