62 komentářů k článku 7 rad, které bych si dal před odchodem na vysokou školu:

  1. jkufner

    Re: know-how-lag

    Webové technologie byly zakázané téma. To nevadí, že na PHP jede 82 % webů, budeš se učit elektrické obvody a programování procesorů.

    To není know-how-lag, ale blbě zvolený obor. Když si vybereš lépe, VŠ ti dá teoretický framework a naučí tě myslet. A právě to myšlení a povědomí o teorii v pozadí je něco, co programátorům, kteří VŠ nedodělali (nebo se alespoň nedostali přes většinu magisterského studia), neskutečně chybí a v praxi se dohání jen obtížně, neboť se tomu tutoriály nevěnují a v IDE se to nenakliká.

      1. Jan Rosický

        Re: know-how-lag
        Podle mne neni obor webové programování téma pro vysokou školu, ale spíš pro nějakou střední školu. Pomůžu si analogií s elektrofakultou, vyleze elektroinženýr, který umí navrhnout komplikované obvody, ale pokud ho postavíš před díru pro zásuvku tak bude dost tápat, možná ani tu 50-ku nemá. Podobně stavební projektant, navrhne barák, práce jak na kostele, ale nahodit pěkně rovně omítku, přilepit obkladačky, to samozřejmě ne. Ve stavebnictví, elektru aj. tato myšlenka nikoho ani nenapadne.

        V IT je situace bohužel jiná, ale mohou si za to vysokoškoláci sami, hlásí na pozice běžných tvůrců webu a snaží se sami sebe protlačit k přijetí jenom proto, že mají titul, stejný nesmysl jako kdyby se projektant hlásil do party klempířů jenom proto že je ing. Ostatně reakce a názory na VS by byly asi velmi podobné jako v IT, „co je na tý škole učí“.

        IT je pořád ještě mladý obor a v určitých oblastech se pořád ještě hledá, včetně VS a jejich výuky IT inženýrů. Moc mu nepomáhá, že vývoj letí strašně rychle dopředu a co bylo včera doménou inženýrů to dneska už zvládaji šikovní středoškoláci/samouci. Ale o to větší pak vzniká tlak na inženýry, aby sami tlačili vývoj vpřed a udrželi svou unikátnost.

        1. 5o

          Re: know-how-lag
          Vyštudovaný vysokoškolák, ktorý sa učil programovanie nebude nikdy na takej úrovni ako človek, ktorý riešil celý ten čas, čo sa vysokoškolák učil teóriu, reálne problémy. Je to o inverzii, vysokoškolák sa učí aby tie vedomosti raz možno použil, ale ten, kto potrebuje vyriešiť problém si doštuduje práve to, čo potrebuje. Čo sa týka robenia webov, tak aj tu treba rozlišovať, pretože už dlho je tu doba, kedy je aj v tomto obore bežné testovanie, verzovanie, balíčkovanie, automatizovanie, objektovo orientované programovanie, kde je potrebné ovládať rôzne dizajnové vzory a potobné vedomosti, treba vedieť správne refaktoring, redizajn, rýchlo písať na klávesnici, a mať dobrý zrak na preklepy… vedieť sa dlho sústrediť za PC. To sú všetko vedomosti ktoré treba mať spolu s dlhoročnou praxou, a to ti žiadna výška nedá, iba život. VŠ môže byť dobrá pomôcka ale záleží predovšetkým na človeku samotnom.

          1. okbob

            Re: know-how-lag
            Při tvorbě webů nepotřebujete skoro žádné teoretické znalosti – to je všechno řemeslo. Ty klíčové technologie samozřejmě že většinou vymysleli inženýři – a jelikož to udělali dobře, tak je to použitelné pro všechny – počínaje hw, síťovými prvky, operačním systémem, prostředím, programovacími jazyky. Jedna věc je postavit auta a dálnice, a další v autech jezdit.

          2. Jan Rosický

            Re: know-how-lag
            Balíčky vzory, překlepy testy, stejné jako když instalatér bez dlouhého měření fikne trubku přesně a napojí aby to neteklo, prostě řemeslo. Inženýr za určitých okolností webařinu zvládne a vysokou k tomu nepotřebuje, stejně jako jiný inženýr i tu trubku zručně fikne a napojí, což se naučil u rodičů na chalupě a ne ve škole.

            Webařina a úkoly hodné řešení inženýrem jsou dva úplně jiný obory IT. Rozhodně bych nechtěl, aby plně automatické auto vyvíjela parta samouků, nicméně je téměř jisté, že do pár let od uvedení takových aut na trh se o ně budou starat běžní mechanici a IT inženýři budou řešit technologii o parník dál.

            Obecně, články o potřebě titulu v IT jsou nesmysl, asi jako psát o potřebě mít doktorský titul ve zdravotnictví. Chirurg ho potřebuje, ale takovej saniták už ne, ale pořád je to zdravotnictví, tak nějak je to imho i v IT.

    1. .

      Re: know-how-lag
      Jj, vzdycky se najde nejakej supr-trupr vystudovanej informatik se svoji teorii chybejicich zakladu algoritmizace (apod.) u ludi bez spravneho oboru. Ono to ale opravdu neni v 90% potreba.

      1. Tom

        Re: know-how-lag
        Ale v 10% potreba je. Proto by v tymu meli byt zastoupeni jak tito vysoce vzdelani s titulem, tak i jim k ruce dobri koderi,kteri udelaji ten 90 %. Idealne, kdyz si spolu rozumi a neohrnujou jeden na druhym nos.

  2. Honza

    Může záležet na škole
    Prakticky ve všem souhlas. Nicméně musím říct, že hodně záleží na konkrétní škole. Taky jsem byl na FITu a to, co popisuješ, sedí na 100 %. Naštěstí jsem po bakaláři přešel na FI MUNI a ta škola je úplně jinde. Většinou učí lidé z praxe, někdy i přímo externisti. A co se technologií týče, hodně se snaží být up-to-date (byť samozřejmě se najdou výjimky). Velmi příjemně mě to tehdy překvapilo. Navíc ti narozdíl od FITu nikdo nehází klacky pod nohy kvůli tomu, že u školy pracuješ, spíše naopak, všichni se snaží vyjít vstříc. Je zajímavé, že přes to, že jsi mluvil s více než 300 lidmi, tak jsi na toto nenarazil :)

    1. Jan Pešek

      Re: Může záležet na škole
      Přesně, co se bodů 6 a 7 týče, autor byl očividně na špatné škole.

      Já byl na MFF UK, a co jsem potkal, tak samozřejmě jádro vyučujících tvoří akademičtí pracovníci, ale zároveň jsou zde i vyučující z praxe (často externisté najatí například jenom na výuku jedné konkrétní přednášky). Takže má člověk přesah jak do praxe, tak do vědecké sféry, a každý si sám může vybrat (volbou oboru, předmětů, projektů, diplomek atp), jakým směrem se chce ubírat. A rozhodně bych neřekl, že akademičtí pracovníci jsou zde v něčem zaostalí oproti praxi.

      Konkrétně třeba ke v článku zmíněnému PhPku, to jsme na bakaláři zařazeno měli (jako povinně volitelný předmět tuším) a přednášel to Jakub Vrána. S obvody jsem se tedy rozhodně nepotkal ;-)

      To, že jsou tam v prváku povinné obecnější předměty, kde se učí procesory, adresování paměti apod. je sice fakt, ale IMO je to dobře – není to o tom, aby každý uměl naprogramovat vlastní procesor (takové předměty jsou pak k dispozici v dalším studiu, a kdo chce, tak se tomu vyhne), ale to, že po tobě chtějí, abys věděl co je to pipeline a k čemu to v procesoru je, je prostě základ, o kterém by měl mít povědomí každý informatik (nebo alespoň ten, který na to chce mít diplom :-). Samozřejmě, pokud chceš programovat weby v phpku, tak tohle vědět nepotřebuješ, ale v tom případě si myslím, že k tomu ani nepotřebuješ vysokou školu a je pro tebe lepší jít to dělat rovnou.

      Naopak dobrá škola může přinést i spoustu znalostí (a kontaktů) z praxe, u nás například fungoval (dobrovolný) předmět firemní semináře, kde každý týden přednášeli pozvaní hosté z českých softwarových firem, dělali se exkurze (např. jsem byl na letiši na prohlídce systémů pro řízení letového provozu), přes fakultu se dalo dostat ke spoustě stáží (např. v IBM či Seznamu). Měl jsem spolužáky, kterým tyto stáže přešli do částečných úvazků, přičemž fakulta samozřejmě nejenom neházela vytíženým studentům klacky pod nohy, ale naopak to podporovala (např. možností odevzdat jako povinný softwarový projekt věc, kterou vyvýjíš zároveň i komerčně). Čili například k bodu 2 bych doplnil – najdi si dobrou vysokou školu, která tě s těmihle lidmi spojí automaticky a zadarmo :-)

      1. Tomáš VotrubaAutor příspěvku

        Re: Může záležet na škole
        Po bitvě jsme každý generál :)

        Jak bys doporučil středoškolákům vybrat dobrou školu s těmi informacemi a zkušenostemi, co mají oni?

        1. Jan Pešek

          Re: Může záležet na škole
          Jasně :-)

          Je to těžký, určitě bych doporučil věnovat čas dnu otevřených dveří, tam se člověk může podívat na nějaké přednášky, zeptat se přímo aktuálních studentů, atd. Aktuální studenti jsou podle mě vůbec dobrý zdroj informací, takže klidně zkusit projet studentské skupiny na facebooku či školní fóra, kde se člověk může sám zeptat a z dotazů ostatních si udělat určitý obrázek. Na stránkách školy prolézt sylaby abych zjistil, co se budu učit povinně (-> zjistit, co mě bavit nebude) a co budu moct navštěvovat dobrovolně (-> zjistit, co mě bavit bude). Porovnání těchto dvou veličin mi napoví, jestli pro mě škola bude spíš zábava nebo spíš utrpení. Skladba předmětů by mě měla převážně zajímat/bavit.

          Pokud budu zase odkazovat na svou alma mater, tak krátkým googlením člověk najde třeba toto – http://www.studuj-matfyz.cz/informatika/studium/ – kde je o studiu dost informací a zároveň i dost odkazů na další zdroje. Člověk tam opět najde několik akcí určených i pro zájemce (např. https://www.mff.cuni.cz/verejnost/dod/ https://www.mff.cuni.cz/verejnost/jdim/ http://robotickyden.cz/ ), takže bych doporučil navštívit alespoň něco z toho. Prvákům se u nás dále při nástupu dává tištěná „kuchařka“, která je takovým kompletním průvodcem pro nového studenta a ty se myslím dají vzít/nahledénout do nich i právě na těchto akcích (člověk se tam dozví vše od vysvětlení sylabů, jak je studium strukturováno, systém kreditů, zkoušek, opakování ročníků, … až po to v které menze se dá dobře a za kolik najíst :-) ). Matfyz pro středoškoláky organizuje i korespondenční semináře z programování, takže pokud tě to baví, přihlaš se, a dostaneš se do kontaktu s vyučujícími i studenty již například ve druhém či třetím ročníku střední školy, což ti o tom, co tě čeká, napoví hodně.

          Obávám se, že každá škola nebude mít takovýhle „servis“, ale už to je možná trochu varovným signálem.

          V obecnější rovině je potřeba si ujasnit proč chci jít na VŠ a co od toho očekávám. Jasné je, že v 19-ti letech tohle má vyjasněné málokdo, ale to si myslím, že je problém spíše škol středních (pokud vím, tak dnes každá SŠ musí mít pedagogicko-psychologického poradce, který by měl být schopný s tím studentům pomoci, ale nemyslím si, že by tito lidé v praxi příliš fungovali, čest vyjímkám). Položil bych si otázky jako, chci se živit jako php programátor, a až přijde další webový jazyk, tak se přeorientuji na něj, nebo chci věnovat čas tomu, že se informatice jako celku budu věnovat více do hloubky, což zahrnuje například i studium matematiky.

          Z článku mi vyznělo (když to trochu přeženu), že „jít na VŠ je dobrý jenom k tomu, abych tam nahnal nějaký kontakty, zatímco mě rodiče živí, protože nic do praxe (jak programovat weby) mě tam stejně nenaučí“. Což pro někoho může být pravda, ale určitě to neplatí univerzálně. Souhlasím se Zdeňkem Henkem, VŠ není od toho, aby školila lidi jak dělat weby v PhP, to se dá zvládnout během pár měsíců doma + třeba návštěvou pár komerčních školení.

          1. Milos

            Re: Může záležet na škole
            az na to, ze den otevřených dveří je jen demoverze – názorně ukázané na středních školách. I vyhlášené střední školy už nejsou, co bývaly. A v prváku si musí vyučující naučit matiku, např. kilo, mega, 10 na šestou apod.

    2. Tomáš VotrubaAutor příspěvku

      Re: Může záležet na škole
      Záleží na škole, na lidech, na mě, na profesorech, jejich náladě v daném semestru atd.

      Proč myslíš, že nenerazil? :) Na FI MUNI jsem měl několik kamarádů, aj jsem pomáhal s bakalářkou.

      Záleží taky na předchozích zkušenostech. Přechod FIT => FI MUNI lidé vnímali jako strašnou úlevu a vážili si toho více než ti, kteří šli na FI MUNI rovnou.

  3. Zdenek Henek

    Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
    Nemyslim si, ze je dobry napad odrazovat lidi od studia na VS a kdyz uz tam lezou at to flakaji.

    1. Vite co je to diploma supplement? Tam se uvadi v jakym percentilu jste byl. Videl jsem i inzeraty, kde chteli videt ze jste v hornich 20% a ostatni ani na pohovor nevzali. Proc? Je to jeden z ukazatelu jestli se snazite o co nejlepsi vysledek, nebo jestli to jen tak flakate uz na skole, kde byl cas a moznosti. Proc byste se meli chovat lip v situaci, kdy bude v praci frmol, doma budete mit dve deti atd?
    2. Pokud se tady popsanyma radama planujete ridit, nezapomente, ze IT je v dobe, kdy vetsina firem v CR bere skoro kazdyho. Konkurence je minimum a jste mladi.
    3. Fit je orientovany i na hardware, taky jsem tam s tim mel problem, ale netvrdil bych, ze je to zbytecne. Proste mate jiny cil, to prece neni duvod tvrdit, ze je VUT FIT spatne. Spis jste si mel precist studijni plan a vubec tam nejit.

      Pri studiu jsem pracoval, ale nikdy neprogramoval. Vetsinou jsem delal telekomunikace, ale i preklady svarovacich postupu z nemciny :). Praxi v programovani je mozne dohnat ostatni behem pul roku. Naopak lituji, ze jsem se nevenoval vice matematice. Jsou chvile, kdy mi chybi, ale ted se to cele naucit uz proste tak jednoduse nejde. Neni cas a ani mentor, ktery by mi pomohl, kdyz se zaseknu.

    4) K tomu up to date. V paralelnich systemech jsme resili jak navrhovat algoritmy v pripade, ze mate k dispozici 100 , 1000 nebo i vice procesoru. To bylo v roce 2003. Ze jsem se tam neucil PHP mi opravdu nikdy nechybelo a pamatuju si doby kdy jsem taky mel nazor, ze by bylo lepsi ucit na modernejsich technologiich. Cas ukazal, ze ty tehdy moderni technologie jsou za par let taky mimo.

    S odstupem cca 15 let od ukonceni studia jsem rad, ze jsem nejakou tu teorii pobral a nezapomel, protoze to je ta moje hvezdna minuta v praci, kdy jednou za cas proste vim a nehadam. Ze sw znalosti te doby toho moc nezbylo, ale nerikam, ze to tak nutne musi mit kazdy. Javu jsem se ucil az k diplomce, protoze mi prislo, ze v c++ jsem moc pomalej a nestihl bych to. Vse ostatni by bez dalsiho vzdelavani odval cas, takze opravdu staci zaklady :) a ne nutne na nejmodernejsich technologiich.

    1. atamiri

      Re: Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
      Nejdůležitější je s odstupem času právě ta matematika (byť v prváku jsem na ni – jako všichni – nadával). Nejen, že naučí logicky myslet, ale v IT má přímé uplatnění v praxi (psát weby v PHP není IT). Na kódu se obvykle pozná na první pohled, jestli ho psal někdy s hlubšího znalostmi teorie.

      1. Míra Kroc

        Re: Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
        S důležitostí znalosti teorie se dá jedině souhlasit. To se na kvalitě kódu může projevit velice výrazně. S nutností znalosti matematiky bych naopak silně nesouhlasil. To zda dotyčný umí myslet nezávisí na jeho znalostech matematiky. Výuka vysokoškolské matematiky opravdu není pro provozování drtivé většiny IT profesí nutná.
        Mám to potvrzené praxí (více než 10 let). Na moje IT projekty z doby studia se občas někdo ptal. Na výsledky z matematiky se neptal nikdy nikdo.

        1. atamiri

          Re: Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
          No nevím, já mám zkušenosti trochu jiné, především z vývoje her a pak vývoje SW pro astronomické dalekohledy. Nicméně i v generickém kódu (obecné knihovny, například kolekce) se už na API pozná, měl-li autor netriviální z znalosti matematiky (s tím, že matematika je hodně široký pojem, ne nutně jen počítání a čísla).

          1. Míra Kroc

            Re: Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
            Tady samozřejmě hodně záleží na typu projektu. Pokud budu dělat nějaký software vyžadující netriviální výpočty (hry, simulace fyzikálních procesů apod.) tak samozřejmě příslušnou část matematiky musím nezbytně znát.

            Měl jsem na mysli vysokoškolskou matematiku, ne „kupecké“ počty. Pro vývoj např. databázových aplikací opravdu derivace, integrály a spol. opravdu nepotřebuju.

            Co se naopak velice hodí jsou znalosti z oblasti ukládání a zpracování dat. Z matematiky by se pro některé projekty mohly hodit základy statistiky.

            Zcela souhlasím s tím, že je nutné naučit se myslet a řešit netriviální úkoly. Bohužel u některých je to redukováno na tvrzení „neumí vysokou matematiku = neumí myslet = neumí programovat“.

            To je totální nesmysl, který může někomu znechutit celé studium. Jednotlivé obory včetně opakovaně zmiňované matematiky by měly sloužit jako prostředek, ne cíl.
            Nemusím znát všechny typy derivací a integrálů. Stejně tak nemusím znát všechny příkazy a funkce SQL.

            Důležité je vědět co mi který obor / technologie může přinést. Detaily si buď nastuduji nebo se zeptám zkušenějších kolegů.

            Dalším řešením je použití již hotových řešení. Je zbytečné vymýšlet vlastní šifrování, když můžu použít již hotové knihovny. Opět k tomu nepotřebuju znát matematickou teorii kolem šifer. Stačí mi znát vlastnosti dané šifry abych věděl jak ji mám správně použít.

            1. atamiri

              Re: Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
              Ano, matematika je prostředek. Zrovna derivace a integrály mají dost úzkou oblast použití. Ale třeba u těch zmíněných databází se hodí algebra a při psaní komplexních systémů čím dál více například teorie kategorií. Nejširší uplatnění má asi formální logika. To vše je dobře na nějaké netriviální úrovni znát. Detaily se vždy dají doučit dle potřeby.

        2. Pako

          Re: Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
          Na výsledky z matematiky se neptal nikdy nikdo.

          O to ale přece vůbec nejde… VŠ nestudujete kvůli známkám a nebo abyste se našprtal odpovědi na otázky na které se někdo bude ptát při pohovoru. Ale proto abyste se naučil myslet, analyzovat a řešit úlohy určitým způsobem, v netriviálních souvislostech, abstrahovat.

          1. atamiri

            Re: Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
            Toto se bohužel těžko vysvětluje někomu, kdo si tím neprošel.

    2. Tomáš VotrubaAutor příspěvku

      Re: Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
      Gratuluju k takové pěkné zkušenosti.

      Máš doporučení na pár předmětů, které ti utkvěly v paměti jako nejpřínosnější?

      1. Zdenek Henek

        Re: Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
        To co jsem napsal do komentare rano jsem nepsal pro Tebe, ale pro lidi, kteri si Tve rady prectou a maji pocit, ze je to jejich budouci cesta. At maji nejaky alternativni pohled. Co bys s tim delal, ze tu zacnu vypisovat kurzy, ktere uz na Fitu davno neuci, nebo ve velmi modifikovane podobe?

        Zacal bys psat, ze se hluboce pletu, ze to je jinak? Promin na takovou debatu nemam cas.

        Tak jeste jednou pokud se chystate udelat nejake rozhodnuti typu kde studovat VS/ jestli studovat VS/ jestli ukoncit VS :

        1. musi vas to bavit, jedine tak u toho vysedite tisice hodin a stanetes se expertem v danem oboru
        2. pokud mate predstavu, co chcete s IT delat (domena, programovani v {dopln si} stavebnictvi, geograficke informacni systemy, ucetnictvi ….), tak ctete studijni plany, chodte na dny otevrenych dveri nebo si vyberte nekoho na dane VS a napiste mu email, pokud z toho mailu bude citit zajem urcite rad odpovi na vase dotazy, popripade vas presmeruje na zdroj informaci. Vyberte VS podle vasi domeny, ne jen podle prestize VS/fakulty
        3. kdyz uz nejakou VS vyberete, bojujte, nebudou tam jen predmety, ktere vas bavi, ale i predmety, ktere vyucujici povazuji za nutne, aby jste se mohli povazovat za uspesneho absolventa dane fakulty.
        1. Tomáš VotrubaAutor příspěvku

          Re: Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
          Aha, to jsem nepochopil. Díky za vysvětlení.

          Možná by za to stálo sem sepsat tvůj pohled na věc. V komentářích se to snadno ztratí a mělo by to větší impakt na cílovku.

      2. Míra Kroc

        Re: Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
        Připojil bych se s tím, že velmi záleží na dané škole a konkrétním členovi katedry. Sám jsem se přesvědčil jak velké mohou být rozdíly i v rámci jedné fakulty stejné školy.

        Z předmětů bych zmínil např. „Programovací techniky“ kde se probíralo právě to JAKÝM ZPŮSOBEM programovat. To jsou obecně platná pravidla obvykle použitelná v libovolném programovacím jazyce. Tato pravidla jsou obvykle dlouhodobě platná.

        Dalším předmětem jsou „strojově orientované jazyky“. Tam se zase probirala interní interpretace různých datových struktur v paměti. Tyto principy jsou opět nezávislé na programovacím jazyce. Jejich (ne)znalost muže mít velký vliv na efektivitu navržených algoritmů.

        Jedním z konkrétních příkladů může být opakované provádění složitých operací uvnitř příkazu „for“ místo jednorázového provedení těchto operací před příkazem „for“.
        Výše uvedené znalosti libovolně dlouhým studiem matematiky nikdo nezíská.

        1. Milos

          Re: Je dobre cist studijni plany a teorie je asi to jedine, co vam za x let po skonceni skoly zustane :)
          I po letech si někdy vzpomenu pozdě na základní zásadu: rozděl a panuj.
          Proč jsem ji nepoužil rovnou?

  4. Tomas

    Jsem nejchytrejsi ale VS nemam
    Blaboly. VS je hlavne u 95% lidi marker toho, jestli dokazes dotahnout vetsi vec do konce. Lepsi IT VS poskytuji i plno dulezitych teoretickych poznatku, ktere maji primou implikaci do praxe. Jsi na hloupejsi strane spektra proto budes dosmrti delat blbosti v PHP a psat dementni clanky typu „jak si zduvodnit ze nemam na to udelat tak trivialni vec jako je VS“.

    1. jakub

      Re: Jsem nejchytrejsi ale VS nemam
      Podpořil bych tu pointu „dotáhnout větší věc do konce“. To jsou nejen semestrální práce a projekty, ale taky třeba prezentování výsledků u státnic nebo umět se opřít o věrohodné zdroje v závěrečné práci.

      Docela mě dostala ta aplikace Paretova pravidla – zejména proto, že jsem prováděl u uchazečů o práci technické pohovory. Jako zaměstnavatel nechci slyšet, že se uchazeč za 3+ let naučil dotáhnout práci jen na 80%.

      Navíc je to do určité míry zklamání, když mi tam přijde absolvent mé univerzity a udělá bezpečnostní kopanec, o kterém vím, že přednášející na něj upozorňuje. V tom má bohužel autor pravdu, že v IT oborech ten titul není taková garance schopností a znalostí jako bych si přál. (Představte si chirurga, který neví, že má používat rukavice.)

      1. Tomáš VotrubaAutor příspěvku

        Re: Jsem nejchytrejsi ale VS nemam
        5. Na známky aplikuj pravidlo 80/20

        Není tam nic o práci, už vůbec ne o práci mimo školu. Ale chápu, že si to tak lze vyložit.

        Díky tomuto pravidlu jsem dokázal dotáhnout spoustu práce do konce.


        Pro mě osobně důležitější než dotahovat věci do konce je umět vybrat ty správné věci. Vidím spoustu dotažených projektů, které můžeš vyhodit. A pak přijde někdo další, kdo je dotáhne znovu do zdárného konce.

        Můžu každý den opravovat nové a nové chyby, nebo začnu testovat.
        V Zenu se tomu říká the right spot.

  5. A. S. Pergill

    Co vysoká škola nenaučí
    Vysoká škola, bohužel, nenaučí, jak dělat smysluplné programy (tj. aby něco přinesly uživateli). Měla by alespoň naučit pokoře v tom smyslu že správný a běhající kód != použitelný program.
    V oblasti zdravotnictví, kde se pohybuji, snad takový neexistuje žádný, který by nebyl spíš komplikací než pomocníkem / nástrojem.

    1. xxx

      Re: Co vysoká škola nenaučí
      Jak která. Mám srovnání ČVUT FEL (absolvent 2007) a TU Delft, Nizozemí. Na ČVUT až na pár výjimek šlo o nudně podané teoretické poznatky a věci z praxe byly zoufale neaktuální (Pascal, OpenVMS), v Nizozemí byl obrovský tlak na praxi (v předmětu Kompilátory jsme psali vlastní kompilátor) a hlavně uplatnění (v jednom předmětu jsme si vymysleli produkt a dělali k němu byznys plán a prezentace pro investory – v dnešní době start-upů průprava k nezaplacení). Slyšel jsem, že ČVUT už je na tom teď o hodně líp, ale v době mého studia to bylo nebe a dudy.

      1. Tomáš VotrubaAutor příspěvku

        Re: Co vysoká škola nenaučí
        Díky za sdílení zkušenosti!

        Podařilo se ti něco přenést z Nizozemska do českého školství?

    2. harrison314

      Re: Co vysoká škola nenaučí
      Ale nauci, len zas treba studovat tie spravne veci, napriklad to co spominas presahuje do manazmentu, iznis procesov a UX, co sa uci napriklad na FIIT STUBA. Sam som tie predmety na vyske nemal rad, no v praxy vidim ako boli dolezite.

      Ono nestaci chodit na vysku, treba sa chciet aj nieco naucit a vyberat si predmety.

  6. Radek

    VŠ je o něčem jiném
    IMHO VŠ není o tom, na kolika webech jede PHP. Spíš jde o to, že člověk se solidním teoretickým základem prostě ví, co je zatím. Co se děje, když něco napíše ať už v PHP nebo v čemkoliv jiném. A to ideálně od jazykové až nejlíp po tu hardwarovou úroveň.

    Takový člověk pak přijde k novému jazyku/platformě/frameworku (dosaďte cokoliv) a za jedno odpoledne chápe, co s tím. Když ho posadí před Python, naučí se prostě Python. Nehádá a nekopíruje slepě cizí kód, ale prostě ví. Nepřekvapí ho, když místo objektového přijde do módy funkcionální programování. Nesedne si na zadek z „nového“ přístupu, protože to všechno už v nějaké podobě viděl (ano, to je ta nepopulární „historie“, která se ovšem dost často má tendenci opakovat). Až přijde ta další velká věc po PHP a po JavaScriptu, bude zase připraven.

    Praktické dovednosti získáte jedině praxí, to je fakt. Ale bez pořádného obecného základu budete při každé příležitosti narážet na dno svých znalostí. Můžete to nahnat sjížděním přednášek na webu. Ale málo kdo to vydrží tak dlouho, aby mu to nahradilo 5 let poctivého denního studia. Čest výjimkám.

      1. KarelI

        Re: VŠ je o něčem jiném
        Tedy troufám si říct, že mezi spolužáky (MFF UK) bych našel dost takových co tohle zvládnou (včetně mě). Ale možná to je tím, že takoví lidé na tu školu s tím už šli. Spíš se to tam kultivovalo, než že by se to v člověku zázračně objevilo.

        Parkrát se mi stalo, že mě štvalo, že třeba nějaký program funguje divně nebo v tom jsou chyby, tak jsem prostě vzal zdrojáky a ačkoli jsem ten jazyk do té doby neviděl, tak jsem to vyčistil a opravil tak, že to ve výsledku bylo méně kódu bez chyb.

        Jedna z prvních věcí v práci byla, že mi dali pár stránek ze skript popisujících nějakou numerickou metodu a funkci ve fortranu ať to zoptimalizuju. Tak jsem na tom asi den seděl, zrychlil jsem to na 60% původního času (složitost zůstala stejná) a bylo to poprvé a naposled co jsem dělal s fortranem.

    1. atamiri

      Re: VŠ je o něčem jiném
      Aby toto člověk pochopil, musí tu VŠ nejdříve zdárně absolvovat. Jak píšu níže, v ČR zoufale chybí vyšší vzdělání na úrovni “certifikátů” jako v Británii, kde se školy zaměřují čistě na ty nejnutnější základy a praxi.

    2. Oldis

      Re: VŠ je o něčem jiném
      Ano tak nějak, nejdřív sem se naučil qbasic, moc mi to nedavalo smysl, pak pascal, pochopeni oop, pak c++, vtables, adresovani, alokace, vectory, mapy, vlakna, polymorfismus, asembler, mfc, directx, win32, php, js, mysql, oracle, reactjs, javu, a uz je mi v podstate jedno v cem píšu, až na osobní preference.
      Ale ten pocit když staršímu a vysokoškolákovi musíte vysvětlovat že string je objekt a má konstruktor, nebo že když zavolám funkci objektu který není vytvořen to spadne až když poprvé použiju this, je k nezaplacení.

      1. okbob

        Re: VŠ je o něčem jiném
        Ono záleží, co ten starší vysokoškolák studoval. Pokud to není VŠ zaměřená na IT, tak výuka programování je tak možná 1% osnovy. A samozřejmě, že záleží i na přístupu dotyčného k výuce, ke konkrétnímu předmětu. Berte to tak, že na jeden předmět je dotace cca 15 hodin cvičení, možná 15 hodin nepovinných přednášek – kdy většinou máte za úkol prezentovat velkou část oboru (nikoliv jednu technologii) a samozřejmě na rozumné úrovni, tak aby to pochopilo 80% studentů. V realitě to odpovídá asi 3dennímu kurzu – např. u Oracle se nestihne probrat ani backup.
        VŠ fakt není kurz programování. Praxe je nenahraditelná, byla a bude. Podle toho, co jste tu vyjmenoval, bych u Vás tipoval cca 15-20 let praxe. Tudíž dotyčný musí být ve věku 45-50. Pokud studoval v normálním věku, tak tou dobou se na VŠ učil typicky neobjektový pascal nebo fortran.

        1. Oldis

          Re: VŠ je o něčem jiném
          mě 36, kolegovi 39, je pravdou že on má fel plzeň, nicméně zde si čuchnul k asembleru a c a borlad c++, cili c++ s delphi komponentama, nic horšího sem asi neviděl. za celou dobu sem nevidel ze by prisel s necim novym, na co by prisel sam. zatimco kdyz prisel nekdo jiny s necim co by nam pomohlo a usnadnilo praci tak byl suše setren a neproslo nic, ani git. o vtables tedy dynamickym volanim vubec netusil ze neco takoveho je a jak to funguje. takovejch v te firme bylo vic, coz mi pripomelo ze to sem takhle jednou opravoval nejakou logiku a ve zdrojaku sem nasel struct, tak sem se drze zeptal proc je tam struct, ze je to v c++ alias pro class slyseli poprve :D

          1. okbob

            Re: VŠ je o něčem jiném
            Tipoval bych, že to není školou. Pokud Vás IT baví, a žijete tím (což mne taky, a dost dalších lidí (ale v celku jsme menšina), tak mezi Vámi a ostatními musí být dost výrazný technologický odstup. Pro většinu lidí v IT je IT práce prací – vědí nezbytné minimum, občas ještě méně. Někdo, kdo je pro IT (programování zapálený), má desetinásobný znalosti – takže řadu věcí může udělat lépe. Tihle lidi by měli dělat osvětu.
            Pán Bůh je ale trošku přeci jen trochu spravedlivej – u technologicky zdatných lidí se občas vyskytuje nerozhodnost (kterou technologii vybrat, jak co nastavit, jak co naprogramovat, jelikož se znají rizika), občas se staví vzdušné zámky, občas se zbytečně neadekvátně bazíruje na detailech. Lidi, kteří takové znalosti technologie nemají prostě sednou, moc nepřemýšlí a napíší kód. Někdy je to tragédie, někdy je to jediný kód, který funguje. Ti dobří programátoři občas v nadšení zapomínají, že si na sebe musí vydělat.

            1. Oldis

              Re: VŠ je o něčem jiném
              Ano, s tím bych souhlasil, rozhodovací paralíza je někdy strašná, zvláš když možností je spousta a žádná dobrá.
              Lidi nezatížený znalostma, někdy je výhodné někoho takového mít, ovšem nechat ho dělat větší projekt je tragédie.
              Je pravda že když napíšu to co umím, do životopisu tak to nedopadá dobře, protože je protistraně jasné že ne všechno budu řešit jednotným zajetým stylem poplatnym zpusobu jaky pouzivaji lidi zamceny v jedny technologii/jazyku, ale sem schopnej nektery postupy prenaset mezi technologiemi, napriklad jeden 50ti lety taky programator byl zdesen a nechapal ze v c++ si normalne udelam fluent na set metodach, videl poprve. on to byl alel obecnej problem v te firme v ktere jsem v c++ delal, napriklad vector/map jim nic nerikalo a brali to jako exotickou vec, sablonu, tedy tridu s keywordem template neznali a neumeli pouzit, jak funguje preklad nevedeli, takze pak se sada pointrů ukládala do jimi oblíbeného TStringListu přetypovanim na void a zpět, o ztrátě statické typové kontroly takového řešení netřeba mluvit, jeden kolega braný za nejzkusenejsiho třebas ukládal pointer do téhle struktury jako int převedený na řetězec. a v tyhle parte sem byl brany za juniora a po 4 letech sem odesel.
              Takze nakonec v zivotopise vynechavam technologie ktery protistranu nemusi zajimat.

      2. Míra Kroc

        Re: VŠ je o něčem jiném
        Když vidím ten seznam tak je nutné zmínit jednu velmi důležitou věc. Je rozdíl se něco „naučit“ a naučit.

        V tom prvním případě jsem schopen po několika dnech/týdnech napsat v daném jazyce jednoduchý program, případně udělat minimalistickou změnu v existujícím kódu.

        V tom druhém případě jsem schopen napsat v daném jazyce i velký projekt. Doba učení v tom druhém případě může být i několik let. Nejde jenom o základní znalost syntaxe daného jazyka ale hlavně o podrobnou znalost jednotlivých konstrukcí, možností knihoven / interních funkcí dodávaných s jazykem, znalost vývojového prostředí pro daný jazyk apod.

        Jednoduchý „školní“ příklad můžete napsat i v poznámkovém bloku. Pro velké projekty už je nějaké IDE nutností. Platí to opět napříč jazyky (php, java, c/c++).

        Při studiu softwarového inženýrství jsem se potkal s řadou jazyků (prolog, lisp, ada) které jsem předtím ani potom nikdy neviděl. O žádném z nich bych si netroufnul říct, že je umim ani si je napsat do životopisu ikdyž bych nějaký jednoduchý prográmek zvládnul napsat.

        Jsou to speciální jazyky na speciální typy úloh. Je dobré o nich vědět ale není nutné je znát podrobně. To si můžu nastudovat až to bude potřeba.

  7. Vítězslav Beran

    Děkuji. Velmi užitečné!
    Děkuji za tento upřimný a zajímavý článek.

    Dovolím si souhlasit s některými reakcemi výše (krásně popsal Zdenek Henek a Radek). Vysoká škola nemá za úkol generovat programátory, ale inženýry, kteří právě na základě historického vývoje a hlubších znalostí budou tvořit technologie nové! Inovátory a řešitele nových problémů. Bez znalosti historie a kontextu bude těžko někdo rozumně predikovat další vývoj.

    Pokud někdo chce programovat v php, nemusí kvůli tomu na VŠ, zcela souhlasím. Ovšem pokud někomu znalosti php vydrží na dalších 50 let praxe, zejména v tak rychle vyvíjející se oblasti jako je IT, to pochybuji. Na VŠ nemůžeme udělat pro kvalitní aplikovatelnost našich absolventů více, než učit principy. A IT začíná být celkem široká vědní oblast.

    Že to lze učit i lépe, o tom nepochybuji, a vždy zastávám myšlenku, že lépe to jde vždy a je třeba na tom pracovat.

    Ještě bych rád ocenil důraz Tomáše Votruby na odpovědnost, co udělat se svým časem. Ano, važte si svých let, které stát platí za to, abyste ho dobře využili a naučili se věci, které Vám budou k profesnímu užitku a přínosu všem, více než dalších 5 let.

    Víťa Beran
    Proděkan pro vnější vztahy, FIT VUT v Brně

    1. Martin Hassman

      Re: Děkuji. Velmi užitečné!

      Děkuji za reakci. Těší mě, že odpovídá i někdo z VŠ. 😉 Já sám vnímám, že webový programátor (třeba zrovna PHP programátor) je spíš na nějakou maturitní nadstavbu než na vysokou školu.

      Reálně ovšem vzpomínám, že většina webových programátorů, které znám, nějaké to vysokoškolské vzdělání (někdy neukončené) nakonec má.

      1. atamiri

        Re: Děkuji. Velmi užitečné!
        Přesně, na to by měla být nějaká VOŠ nebo něco podobně nenáročného a zaměřeného na praxi. Například v Británii podobné kurzy nabízejí i “běžné” univerzity vedle klasických BSc, MSc apod.

      2. Míra Kroc

        Re: Děkuji. Velmi užitečné!
        Tady se hodně nešťastným způsobem míchají do sebe dvě naprosto odlišné věci.

        Tou první je samotné psaní kódu, někdy označované termínem „kódování“. Na to VŠ vzdělání nutné není. Stačí dostatečně kvalitní studium nějakého nižšího typu. Jde „jenom“ o přepsání slovního zadání do kódu. Není tady žádný požadavek na analýzu, návrh architektury apod. To už udělal někdo jiný předtím nebo jde o tak malý projekt, kde jde dělat až „za pochodu“.

        Tou druhou věcí je vývoj větších / velkých projektů kde samotné psaní kódu je minoritní část projektu. Daleko důležitější je analýza zadání, jeho doplnění dotazy u zákazníka, návrh celkové architektury, vazeb systému na jeho okolí apod.

        Tento druhý typ už vyžaduje nesrovnatelně vyšší znalosti. Tam je ten teoretický základ nezbytně nutný. Nestačí pouze znát syntaxe daného jazyka. Je nutné mít alespoň minimální přesah i do jiných částí (např. plánování projektů).
        Výsledný kód pak může psát stejná osoba, která delala analýzu a návrh. Samotné kódování je v tomto případě pouze „třešničkou“ na dortu.

    2. Tomáš VotrubaAutor příspěvku

      Re: Děkuji. Velmi užitečné!
      Díky Víťo za feedback, moc si ho vážím právě od tebe.

      Článek neměl vůbec být o PHP, protože jsem studoval psychologii a sociologii a vůbec FSS MUNI. Nedošlo mi, jak má to klíčové slovo sílu. Ale právě o té zodpovědnosti a rozložení sil – sedět na více nohách, tak díky, že jsi to vypíchnul.


      Historický kontext je fajn věc, jen jsem potkal strašně málo lidí, kteří to dokázali propojit do současných reálií. Proto jsem měl historické informace, které jen popisovali, jak to bylo. Odpovědi „je to z historických důvodů“ mi nestačí.

      Ale chápu, že je to těžké, protože se člověk musí zajímat jak o minulost, tak o přítomnost a dokázat zkombinovat tyhle 2 světy – a neustále na tom pracovat. Např. až teď ve 28 letech jsem se dostal k umělé inteligenci a dokázal to propojit s terapií, seberozvojem a programováním. Teda na začátek :)


      Zajímal by mě tvůj pohled na věc, bo jsem vždy věřil a věřím že tvůj pohled by pomohl nejen (budoucím) studentům FITu.

      Píšeš o tom někde?

  8. 5o

    PHP
    Neviem, čo tu máte proti PHP, je to plnohodnotný programovací jazyk. Ale kvôli tomu, že nie je úplne čistý a môžu v ňom veľmi jednoducho programovať aj lamy, tak sú pre vás VS vyštudovaných, PHP programátori nejaký menejcenni? Koľko z vás, čo si tu PHP zobralo do huby v ňom vie naozaj niečo užitočné urobiť?

  9. 5o

    PHP
    PS: BTW školím PHP a na kurzy mi chodia vyštudovaní ludia, učitelia, nezamestnaní alebo potrebujú kvalifikáciu v tomto obore. Ja im potom hovorím, že teraz si už pred to meno môžu dať aj php.
    :) :)

  10. Tobiáš Potoček

    Taky dost záleží na ambicích...
    Když se v 19 rozhodnete nejít na vysokou školu, tak můžete okamžitě nabírat skutečné zkušenosti z praxe a brzy získat nějaké pěkné místečko v menší či větší kóderské firmě a brát solidní peníze. Problém nastane, když budete chtít něco víc. Oproti tomu, když nějakou tu aspoň trochu slušnou vysokou školu vystudujete, tak v takové firmě můžete skončit tak jako tak, ale zároveň máte dveře otevřené i k mnohem zajímavějším příležitostem.

    Firmy jako Google, Facebook či Microsoft ve velkém nabírají právě absolventy a jejich přijímací pohovory jsou nastavené tak, že vysokoškolská průprava je značná výhoda. V takových firmách se člověk okamžitě dostane k mnohem zajímavějším problémům. A i zajímavějším penězům. Dále Machine Learning, samořídící auta… to všechno jsou obory, do kterých je bez vysokoškolského studia velmi těžké se dostat.

    Takže jako jo, chápat vysokou školu jako nutnost podobně jako naši rodiče i prarodiče, to také odmítám. Ale reálně to je pořád příležitost otevřít velké množství dveří. Kódit můžete vždycky.

  11. Petr M

    Osobní zkušenost
    No, měl jsem to podobně, ale ne s webem. Od základky jsem bastlil, takže SŠ elektro. Pak jsem zkoušel VŠ, ale celkem o ničem, takže do procesu.

    Ze SŠ jsem ale neuměl prakticky nic o VF obvodech, takže začal rok oprav mobilních telefonů. Hry se spektrálním analyzátorem a podobnýma kravianama. Dobrá škola.

    Nakonec jsem skončil v korporátu a dělal statistiky chyb výrobků na lince. Ráno do hokny, nafasovat štos 20 čerstvě vyrobených vadných motherboardů, proměřit a zdiagnostikovat, poslat na opravu a udělat statistiku, co se na minulé směně nejvíc sr..lo. Odpoledne doma zašívárna v dílně a různý experimenty…

    Pak jednoho dne setkání s osudovým člověkem – podnikatelem, který hledal do vývoje někoho, kdo rozumí obvodům a dokáže udělat desku s jednočipem, lidi na SW měl. Tak slovo dalo slovo a chytl jsem se ve vývoji, jenom s maturitou. A doma se začal učit programovat. To se pak hodilo v práci – dokázal jsem si desku s jednočipem otestovat, napsat jednoduchou aplikaci,… Postup, zvýšení platu. Tak kit s FPGA, rok domácího samostudia -> postup, zvýšení platu, kancl vedle majitele, zpravocání nabídek pro zákazníky.

    Když po letech firma skončila kvůli tomu, že nás zákazník poslal do DPN, nebyl problém se na základě životopisu na pět let upíchnout v korporátu na pozici Embedded SW Design Engineer. Začala „akce houba“ – nasávání informací o embedded SW od kolegů, kteří s tím živili třeba 30 let (pochopitelně zahraniční kolegové). Koukat od ruce někomu, kdo se třeba 15 let stará o projekt a každý detail 20x dopilovával, je neocenitelný.

    Jenže problém byl s HR. Vzali si do hlavy, že bez minimálně Bc je zastropovaný plat a já jsem byl po dvou letech na stropě. Prostě jedno jaký škola, klidně archeologie, musel tam být tytul. Tož jsem byl ženou vyslán na VŠ, ale chtěl jsem něco z oboru, ať to využiju. Takže v týdnu v práci, soboty věnovaný FEKT VUT, neděle rodině… Mazec, ale dal jsem to. I když poslední rok v malé české firmě…

    A s odstupem – šlo to bez VŠ, jde o i po ní, ale trochu jinak. Líp se počítají obvody, líp chápu zpracování signálů, viděl jsem kus historie a dokážu to využít v nové konstrukci… A setkal jsem se s lidma z praxe, z jiných oborů,… Vyučující přišli, pokud nepočítám doktorandy, třeba z bývalé Tesly atd., takže praxe a reálná znalost z oboru.

    No a momentálně jsem k elektronice a SW začal přibírat i návrh mechaniky… (a tehdy zbytečný, povinný půlsemestr SolidWorks se najednou hodí)

    A kdybych to měl za sebe shrnout:

    1. Alfa a omega je dělat, co člověka baví. Jinak zahodí, co zná a začíná jinde od nuly.
    2. Nehrát si na génia, vždycky je co objevovat a na co se ptát.
    3. Mozek je potvora, ve vyšším věku to do něho blbě leze a jak má příležitost, zapomíná. Takže rozhodně se vzdělávat v oboru, který chci dělat a začít co nejdřív (= odborná SŠ + angličtina + matika)
    4. Dobrý výběr oboru je důležitý. Chce to mít představu, co budu dělat a podle toho volit obor. Když už věnuju něčemu úsilí, ať je to užitečný a něco po tom učení zůstane v hlavě…
    5. Cizí konstrukce a zdrojáky jsou nejlepší učebnice. Ale jen pokud se zamyslím, proč to tak je, jak by to šlo jinak a v čem je tohle řešení horší/lepší…
    6. Zapomeňte na „mám školu, tak to umím“. Škola neví, co bude student po jejím konci dělat, a nejde do hloubky. Specializace je osobní zodpovědnost jedince.
    7. Škola jde do šířky a člověk má mlhavou představu, že tohle už někdo někde řešil a jmenuje se to tak nebo onak. Takže si to může vyhledat a dostudovat, když je potřeba, místo vymýšlení kola.
    8. Bez učení celý život to opravdu nejde. Kdo se celý neučí, propadá se na úroveň někoho se základním vzděláním.
    9. Historie je dobrý odrazový můstek. Nejde o to, aby člověk použil nejnovější technologie, ale o to, aby do konstrukce vedle prefabrikované převodovky nevymýšlel další ozubený kolo a neřešil, jaký tvar mají mít zuby.
    10. Neodmítej vědomosti jenom proto, že je zrovna nemáš jak upotřebit. Nevíš zákazníka ani projekt, kdy se budou hodit.
    11. Nesoustředit se jenom na techniku, chce to i jazyky, soft skills, základy práva,…
    12. Školu hrou nic nepřekonalo. Prototypuj, zkoušej, experimentuj.
  12. Vrozkrokkop Kopalsson

    Já dávám radu každému, kdo ji chce poslouchat.
    Nespokojte se s tím co do vás nalejou pedagozi při výuce, snažte se zapojit i do jiných činností. Pokud nemáte nějaké zaměstnání při studiu, tak se pokuste uchytit při nějakých školních aktivitách (v době mého studia to byla třeba „studentská vědecká činnost“ nebo „pomocná vědecká síla“). Dostanete se k věcem a znalostem co se ve škole běžně nepřednášejí.

  13. Vrozkrokkop Kopalsson

    Nespokojte se s tím co do vás nalejou pedagozi při výuce,
    snažte se zapojit i do jiných činností. Pokud nemáte nějaké zaměstnání při studiu, tak se pokuste uchytit při nějakých školních aktivitách (v době mého studia to byla třeba „studentská vědecká činnost“ nebo „pomocná vědecká síla“). Dostanete se k věcem a znalostem co se ve škole běžně nepřednášejí.

  14. Adam

    Osobní zkušenost 2
    Svuj prvni pocitac jsem ‚dostal‘ v 8 letech. Ucil jsem se s nim zachazet, paril jsem hry a po ziskani pripojeni na internet (tehdy jeste pres telefonni linku) jsem hledal ruzne moznosti, jak programovat sve prvni aplikace. Vzpominam si, ze se mi tehdy podarilo zrusit PC asi 10x, coz byl problem, nebot otec na nem mel ucetnictvi. Pokazde to byl narez, ale stejne mne to neodradilo od hledani cest. Pamatuji si na svou prvni ‚hackerskou‘ zalezitost kdy jsem se snazil proniknout do PC pres heslo v BIOSu a obrovske zadostiucineni kdyz jsem provedl jeho restart tim, ze jsem odpojil baterku. Pro nektere to bude hloupost, ale berte ze mi bylo kolem 10 let. a velka cast webu na toto tema nebyla dostupna jak dnes. Musel jsem hodiny patrat, hledat, prolezat zakouti a ruzne informacni zdroje nez jsem nalezl patricne udaje. :)

    Ale ted zpatky k clanku – mam za sebou SOS se zamerenim na IT a programovani. Pri skole jsme meli praxi – tahali jsme kabely, delali ruzne aplikace atd. Dokonce se dostalo i na obvody – ruzne PICky a diky teto skole jsem mel uz v 19 hromadu certifikatu.

    Jelikoz, ale pochazim z prostredi kde mit VS je samozrejmost, tak jsem se prihlasil na CVUT, presneji na fakultu FEL. Musim rict, ze jsem tam zazil jen jedno velke zklamani, a tak jsem po nejakem case odesel.

    Chtel bych zde podotknout, ze jsem pripravoval na VS nekolik studentu a vetsina z nich VS zdarne dokoncila.

    Od te doby pracuji v IT, ruzne od programovani, pres analytika, az po vedouciho projektove kancelare. Zazil jsem hromadu absolventu, od tech kteri psali rude maily reditelum dodavatelskych spolecnosti az po lidi z MFF UK, kteri na pozici programatoru maji problem s OOP.

    Po letech musim rict, ze jedinou pravdou je to, ze se svet zmenil. Dnes bohuzel, a v IT to plati vic nez kde jinde, nema VS monopol na informace. Staci chtit, studovat a hlavne makat a jde to. Pro lidi, ktere to bavi, travi hodiny a hodiny resenim problemu, a jako ja, nedokazi problem opustit ani v nejintimnejsi chvilce, a pak najednou, nahle, je to napadne a samotni v sobe zvolaji ‚Heuréka!‘. A bezi!, nechaje vseho co delaji, jen aby mohli tento problem konecne vyresit. A citi obrovske heroicke uspokojeni pri konecnem fungujicim reseni :) Takove lidi nic nezastavi. Protoze v realu to nikdy neni o tom, zda mate titul, ale zda Vas ta prace bavi.

    Mnoho uzasnych programatoru, a programatorek, odeslo z VS kvuli profesorum nebo jen proto, ze je rodice vyhodili z domu a museli se postavit na vlastni nohy. A i pres to tuto praci delaji a jsou mnohem lepsi nez kde jaky absolvent.

    Mozna nekteri reknou proc ta omacka, ta omacka je bohuzel nezbytna pro me konecne stanovisko –
    Pro lidi co bavi IT obor neexistuje strop at uz v podobe VS vzdelani nebo financniho ohodnoceni. Pokud Vas nezaplati v CR, tak v Nemecku daji 2x tolik, atd. Proto VS neni prekazkou.

    Pro lidi co nevi co chteji – VS je uzasnou moznosti jak si zkusit x veci a za 5 let zjistit do ceho by se dalo jit, co mne bude bavit. Ale pokud to nezjistite (i to se muze stat) uvazujte racionalne, co Vam zajisti nejvetsi zivotni jistotu.

    A pro zbytek – ‚Limitem je pouze nebe.‘

  15. Michal

    VŠ není k zahození
    Jak tu byly popsány zkušenosti z MFF, pod ty se jako absolvent můžu podepsat. Jinak pohled je ovlivněný i tím, že jsem nějakou dobu na VŠ externě učil, proto je můj pohled pozitivní. Určitě ti VŠ přinese kontakty a máš šanci se potkat se zajímavými lidmi. Jsou tam stejně „postižení“. Když půjdeš rovnou někam do firmy, tolik lidí nepotkáš. To je kromě toho teoretického rozhledu, který opravdu není k zahození, dobrá věc. A na kvalitní technické VŠ se naučíš přemýšlet nebo lépe přemýšlet. A jak už tu taky někdo psat, absolvování kvalitní VŠ je důkaz, že jsi schopen dotáhnout nějakou dlouhodobější činnost. To taky o tobě potenciálnímu zaměstnavateli dost napoví. VŠ není jen o schopnostech, ale dlouhodobé snaze dotáhnout studium úspěšně do konce. Pokud jsi schopný, určitě se vyplatí začít pracovat při studiu a zase tolik času neztratíš oproti tomu, když rovnou vyrazíš do praxe.

Napsat komentář

Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=20547