Komentáře k článku

Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

Uživatelé, ti zlořečení BFU, leckdy vývojáře překvapí tím, co všechno „nevědí“ a jaké elementární věci jim „nejsou jasné“. Jejich překvapení by ale nemělo být jen zdrojem legrácek a legendárních vtípků; opravdu moudrý vývojář se nad jejich chováním zamyslí a vezme si z něj ponaučení pro svou práci.

Zpět na článek

195 komentářů k článku Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí:

  1. user

    klasika

    Zabalte svůj počítač do krabice, doneste ho zpět do obchodu, kde jste ho koupil a nechte si vrátit peníze.

    A co jim mám říct?

    Že jste příliš hloupý, abyste mohl používat počítač…

    1. Franta.

      Re: klasika

      Jo, jo, klasika. Taky jsem se s tím typem „ajťáků“ jako jsi ty v minůlém tisíciletí setkával. Co je ale s podivem, oni se někteří v IT uživí i dnes.

      1. jehovista

        Re: klasika

        No a co je na tom? Pocitace jeste proste nedospely do stadia „pocitaci, za jak dlouho doletim do delta kvadrantu a kolik klingonu je na te lodi, kterou jsme pred chvili mijeli?“. Jestli nekdo nepochopi tak trivialni abstrakci jako soubor, nebo adresar, tak ma proste zametat chodniky, nebo varit kafe, ale pocitac mu do ruky nepatri. Nebo jsi jeden z tech komunistu, kteri si mysli, ze vsichni lide se rodi se stejnymi schopnostmi?

        1. Bobik

          Re: klasika

          Ja bych to jeste upresnil: pokud nekdo nedokaze pochopit tyto zakladni veci, tak si nema kupovat pocitac, ale treba iPad.

          (pro diskuzni troly: nejsem predjaty pro Apple, jen si uvedomuju, ze zatim nikdo nevyrobil neco co by mohlo v jednoduchosti vz. funkcich konkurovat iPadu)

          1. Martin MalýAutor příspěvku

            Re: klasika

            A víte, proč zatím nikdo nevyrobil něco, co by mohlo jednoduchostí a funkčností soupeřit s věcmi od Apple? Protože ta zařízení vytvářejí lidé podobní některým diskutujícím: „Pokud se nenaučí, co je souborový systém, ať jde zametat chodníky a nekupuje si počítač.“ Ti, co dělali iPad, šli na věc přesně obráceně: vyšli z toho, co lidé umí, a nabídli jim mnohem lepší funkce s minimem učení. proto je z iPadu takový hit.

            A ještě PS: iPad jim nespadl z nebe – udělali ho podle schopností cílové skupiny. Zde v diskusi je tento přístup nazýván „konstruktéři museli klesnout na úroveň debilů“.

            1. jehovista

              Re: klasika

              Pletes se. Nikdo nema nic proti tomu, aby mohl pocitace pouzivat kazdy. Bohuzel k tomu ale jeste pocitace nedospely.

              1. Ander

                Re: klasika

                To si nemyslim. Poprve jsem se dostal k pocitacum v roce 1997 na gymnaziu a byl to Apple. Pekna vec na Applu byl princip. Pokud jsem neco chtel delat s objektem (obrazek, soubor, disketa), tak jsem jej chytl (DRAG) a premistil (DROP) podle toho, co jsem chtel udelat. POprve jsem se dostal ke kancelarskemu baliku (Apple Works) a naucil se to podstatne, co jsem pozdeji ve Wordu a Excellu uplatnil. A nutno dodat, ze jsem se nemusel preucovat, slo to samo.

                Problem programu je v tom, ze nenabizeji uzivatelum konzistentni pristup, jen hromadu ruzne zajimavych a dulezitych funkcionalit, ktere se musi uzivatel naucit, aby v tom mohl plavat a neutopil se.

                Krasny priklad uvadi jeden muj kolega mezi telefony. iPhone vs. Android. Android si poridi clovek hracicka, ktery si chce s telefonem hrat a piplat si ho. Ale jednoho dne si rekne, ze chce telefon jen pouzivat a ne zjistovat, jak co nastavovat, aby to fungovalo presne tak, jak si predstavuje. A poridi si iPhone. Ten vam nabidne jediny zpusob, jak dosahnout cile, byva zpravidla pevne nastaven, ale je nastaven pomerne chytre a clovek si rychle zvykne.

                Zalezi, jakou cestu preferujete.

                1. vd

                  Re: klasika

                  Nezlobte se, ale to s tím Androidem jsou žvásty. Sám jsem již třetím rokem majitelem iPhonu, ale znám i Android. Pokud nechcete, tak absolutně nemusíte nic piplat a nastavovat a ono to dokonce funguje i bez toho.

                  Jestli chcete Android používat, tak ho můžete používat. Není na tom o moc víc jako na iPhonu. A BTW spousta věcí na iPhonu je s prominutím debilní a jde vidět, že Jobs si nemyslel, že bude potřeba dolepovat další vlastnosti. Vemte si třeba jednu z těch posledních novinek – otevření souboru v jiné aplikaci. Je to super, že to konečně iPhone umožňuje. Ovšem otevřu si dokument z e-mailu v QuickOffice upravím ho a řekněme, že bych ho nyní chtěl přesunout do Dropboxu. Jak to udělám? Ano, odešlu si e-mail a dám to otevřít v Dropboxu. Co na tom, že ho nyní mám v systému celkem třikrát. Je to naprosto stupidní koncept a nejhorší na tom je, že některým se to líbí. Udělal to Apple, tak to přeci sakra musí být intuitivní i kdyby to tak nebylo. A jako třešničku na dortu budeme šířit toto dogma o univerzální použitelnosti Applu všem, i když to není pravda.

                  Běžte s tím k čertu. Můj další telefon bude s Androidem, protože mi umožňuje telefon používat a ne hledat blbé workaroundy na zcela základní věci. iPhone se mi líbil, protože v době kdy jsem ho kupoval to byl jediný telefon s použitelným webovým prohlížečem a dotykovým ovládáním. Také mi bude líto hromady aplikací za které jsem utratil (včetně navigace) takové čtyři tisíce korun. Ale Android je dnes dál a hlavně v Google jsou daleko menší křiváci než v Apple (aneb děkuji, že na svém 3G nemám tapetu plochy, ukazatel baterie v %, orientation lock, find my iphone zdarma, ALE na traffic i zdroje velmi náročné reklamy iAd ano).

            2. Koroptev

              Re: klasika

              Nerekl bych, ze je tomu v jinych oborech jinak. Lekari napr. Nebo si predstavte, ze za financnim poradcem (proted berme toho bez uvozovek) prijdete s „chci tady s tim malem vydelat co nejrychleji co nejvic“, asi na vas taky bude koukat jako na nekoho, kdo je stran porozumeni realite „wrong on so many levels“, ze ani nema smysl neco vysvetlovat. Napriklad doucuji matiku a rekl bych, ze k mym prednostem patri schopnost rychle uhodnout, co druhe strane pusobi zadrhel, dokonce si myslim, ze po malych kruccich by se vetsina nekam dobrala, ze to je vic o trpelivosti a schopnostech ucitele. Presto – cas od casu narazim na nekoho, kdo je tak mimo, a jehoz predstavy jsou natolik nerealne, ze onu uvahu s „debily“ shledavam naprosto validni. A pravda je, ze kdo se ani nechce ucit, tak s tim, co se dnes majoritne nachazi v domacnostech pod heslem pocitac – tj. nejake Win Home, prilis slavy neudela. Apple uhodil hrebik na hlavicku, ale nerekl bych, ze zrovna pro tuto velkou skupinu lidi, ta chce plnou funkcnost „normalniho pocitace“ s intuitivnosti Apple. A to je nejspis protimluv.

            3. Izak

              Re: klasika

              Ano, ale ja se nemuzu prece snizit na uroven neznalych lidi!
              Ja potrebuji PC pouzivat a potrebuji aby fungoval universalne, co ze by ti lide ani nepochopili, proc furt neco delam v radce a edituji soubory ve VIM …

              Proste mi by byl iPad a podobne veci v praci k nicemu.

              To je takova ta vec, 70% lidi jsou hloupi a tak se jim tech 30% prizpusobi.
              Lidi zacinaji byt dementni a skacou pod auta, tak reknem, ze tam ma byt naraznikova zona … a ten, kdo ma terenni auto se pak zabije, prtooze vjel do terenu a nedal to … ale vpredu tu mriz mit proste nebude … protoze to vetsina nepotrebuje a nekdo je zaostaly a skace pod auta … ve sem dusledku tim nepomuzem nikomu!

              Stejne jako ty slavne sedacky … na mimino si ji poridi kazdy, na male dite uz je ale uziti sporne … ale nekde se proste 3 nevejdou … jesli by nebylo lepsi mu hned vzit jedno dite, kdyz nema na vetsi auto ….

              1. Nestor

                Re: klasika

                Máš pravdu,hlupákům se přizpůsobujeme více než dost.Dosavadní trend ve školství vypadal tak,že za pár let bude mít devadesát procent populace maturitu a šedesát procent vysokou školu.Znalosti pak na úrovni propadajícího primána na předválečném Gymnasiu.V USA v této všeobecné neznalosti pokročili velmi daleko,
                proto musí lovit vzdělance v celém světě,aby měli nějaký technologický pokrok.
                U nás se ten propad pokoušejí zastavit STÁTNÍ MATURITOU.Snad dosáhnou aspoň částečného úspěchu.

          2. František Kučera

            Apple

            Po tom, co jsem viděl BFU pracovat s Applem jsem ztratil i tento* optimismus. A i ty líbivé poučky o jednoduchosti a vyhození zbytečných funkcí berou za své – zjednodušení až na dřeň a dialogy, které říkají, že něco nejde, ale neříkají** proč, činí některé problémy neřešitelnými.

            *) že jde problémy uživatelů jednoduše vyřešit nákupem lehce předraženého pěkně designovaného hardwaru.

            **) přidat tlačítko „Zobrazit podrobnosti“ by zřejmě vedlo k nepřijatelnému nárůstu složitosti GUI a uživatele natolik zmátlo, že by si příště náš produkt nekoupil.

        2. suchfr

          Re: klasika

          Aha, Ty jsi nikdy nemočil do plen, Ty jsi rovnou chodil na nočník! Dej bůh, aby jsi nikdy nemusel cokoliv někomu vysvětlit ! A, prdel patří do kalhot !

          1. jehovista

            Re: klasika

            Tvrdis snad, ze kazdy ma stejne schopnosti a vse se da zaridit vychovou a vyukou? Tomu uz dnes snad neveri ani ti nejzarytejsi multikulti sociologove.

            1. em

              Re: klasika

              Někdo neumí říct v pravou chvíli žádné informace mnoha slovy, jiný zase stručně a strukturovaně předloží pojmy a vztahy. Každý jsme jiný. Taky jsem zažil lidi, kteří se divili, proč se mi líbí matematika.

              Moje žena se dodneška ptá na Ctrl+C a V. Už zvládá backspace a del. Nedělá s tím denně, tak to neřeší. Já si zase nepamatuju všechny její známé, kdo kde s kým se namá rád apod.

          2. Jenda

            Re: klasika

            Všimni si rozdílu mezi „nedokaze pochopit“ (tj. opakované vysvětlování selhalo) a „nezná“ (vysvětlením lze dosáhnout pochopení).

      2. Izak

        Re: klasika

        Kdyz mas auto, musis ho umet ovladat, taky ti nikdo nebude vsyvetlovta, ze tam mas spojku, prevodovku, jak tocit volantem a ze ho musis umet ovladat.

        Kdyz si koupit potapecskou vybavu, musis ji umet pouzivat, jinak umres.

        Kdyz chces ridit atomovou elektrarnu, musis vedet hodne veci, jak to funguje a musis ji umet ovladat nejdrive na simulatoru.

        I tu pracku a mikrovlnku se musi clovek naucit ovladat

        A PC neni vec denni potreby, je to slozite komplexni a universalni zarizeni, dokonce zakon rika, ze k nemu ani nemusi byt navod! Ten musi byt jen a pouze u jednoucelovych zarizeni ;-)
        K tomu, aby mohl clovek vyuzivat PC musi umet a znak velke mnozstvi veci, kdyz je nezna, nemuze cekat, ze obchod mu bude delat autoskolu, spravu a helpdesk … od toho zde nejsou, pokud si je od toho neplati, koupil PC a ma zaruku na funkcnost HW.

        Skutecne pokud je uzivatel prilis hloupi, at si nekupuje PC ale reseni.
        Treba tablet, kde muze jen brouzdat a cist postu, popr. jeste s nejakym kecalkem. Nebo at si koupi MAC … nebo at si tam necha od nekoho dat osekany linux jen na ty fce, na ktere staci.
        Pokud uzivatel nezna zakladni veci z PC, jak s nim pracovat tak at se to bude nauci, nebo jde delat neco jineho, treba u kopani kanalu to nepotrebuje.
        A pokud se nenauci to, ze se male dite je schopno naucit samo, tak evidentne nemuze byt ani odbornikem ve svem oboru, ale jenom sede preziva ba mozna parazituje na ostatnich.

        1. Radim

          Re: klasika

          „… pokud je uzivatel prilis hloupi …“ – prosím hleď si počítačů a nepouštěj se do psaní.

        2. baziliscus

          Re: klasika

          Z hlediska nás biologů ví většina lidí tak málo o životě a svém vlastním těle, že by snad dle tvého pojetí ani neměli právo žít:)…a vsadím se, že ty v tu většinu spadáš. Zaplaťpámbů, že nejsme takoví fašouni jako ajťáci tvého typu a neprovádíme řekněme v 18 letech „selekci“.
          Mimochodem, doktoři by podle tvé logiky tedy měli života nebo alespoň svéprávnosti zbavovat ty, kteří neví, jak se ke svému tělu chovat tak, aby ho nepoškozovali. Přece na co ho mají mít, když s ním neumí, že? A narozdíl od počítačů, osvětě v této oblasti se nelze vyhnout, neznalost neomlouvá. Vzhledem k tomu, jak ajťáci žijí a čím se často živí, by tedy většina z nich pozbyla práva užívat svoji tělesnou schránku:)

          1. vlabra

            Re: klasika

            Vy trochu motáte 2 relativně rozdílné věci. Znalost ovládání a znalost toho jak to funguje.
            Já nevím jak funguje mé tělo, nejsem biolog, ale vím jak ho ovládat, co udělat abych otevřel pusu a mohl se najsíst stejně tak jak zatlačit aby ze mě vylezl bobek. To samé je i s počítačem nebo autem.
            Řidič nepotřebuje vědět jak funguje motor aby mohl s autem jezdit. Potřebuje vědět jakse auto ovládá. Nebo vy jste sedl poprvé za volat a hned odjel aniž by vám někdy někdo vysvětlil k čemu je to kolco před váma a ty 3 bazmeky co zavazí pod nohama.
            Stejně tak sekretářka nepotřebuje vědět jak funguje procesor když chce používat Excel ale musí vědět, jak jej používat.

    2. Leona

      Re: klasika

      No a co?! Blbost uživatelů je potřeba trpělivě pěstovat, nabídnout jim školení (placené), hotline (placenou) a vylepšující upgrade (co nejdražší) – vždyť tady leží peníze na chodníku. Peníze od hlupáka mají stejnou kupní sílu, jako od vzdělance.

      1. hrk drk

        Re: klasika

        A ty umíš a nebo ses naučil používat PC na 100% sám? asi těžko, ale na to už jsi zapomněl koumáku.

  2. l.

    heh?

    „concurrent access“ znamena „soucasny pristup“ (vy smyslu ve stejnem case).

    Jinak je clanek s prominutim o ho*ne: obecne prece plati, ze pokud se chci venovat jiste (jakekoli) cinosti musim mit elementarni znalosti dovednosti a vybaveni ktere me umoznuji onu cinost vykonavat. Z ho*na bic neupletes a kdyz nahodou upletes tak nezapraskas a kdyz nahodou zapraskas tak …. ;)

    Pokud (i netechnicky) uzivatel PC v roce 2010 neumi klik pravym tlacitkem co ma na mysi tak to je na prezdrzku. a basta!

    1. Ja.

      Re: heh?

      ze to je cez drzku neznamena, ze to nevie vacsina. Napriklad jedna znama 16 rokov, na facebooku min. 3 hod. denne, bola prekvapena, ked som jej povedal, nech skusi copy+paste (jej jazykom).
      Nerozumiem ale, preco mate potrebu o tomto clanku napisat, ze je o hovne. Nesuhlasite so zavermi? Mate vlastne skusenosti z helpdesku?

    2. Hmm

      Re: heh?

      Nic ve zlém, ale řekl bych, že právě Vaše reakce je dobrým důkazem potřebnosti tohoto článku. Vypněte počítač a běžte mezi normální lidi. Určitě rychle zjistíte, že je hodně těch, kteří počítač běžně používají a např. Váš klik pravým tlačítkem ke štěstí vůbec nepotřebují. :-)

      Hezký den.

      1. koroptev

        Re: heh?

        ano, do prvniho problemu (smazani ikony interpretovane jako „ja s tim neco ani nevim co..“)
        normalni je naucit se pouzivat nastroje, ktere pouzivat chci, plati to o hudebnim nastroji, plati to o klestich, kladivu.. jenom u toho pocitace existuje jakesi fluidum „oblast lidi, kteri vedi“ a „zbytek sveta, ktery je na ne odkazan“, pritom 99% zadrhelu jsou naproste blbosti..
        cili kdyz to neni kamarad, lepe naznacit, ze ON/ONA je ta osoba, ktera musi neco delat, protoze neco chce

    3. urbino

      Re: heh?

      S timhle nazorem souhlasim. Podivam se jeste na original clanku. Ale to co ten clanek pise vlastně znamena zaměstnat jeste jednoho až dva vývojáře (analytiky ) kteří se budou zabývat jenom hlaskama od uživatelů.
      Z clanku je mi pouze vlastní psani srozumitelné dokumentace. A tim se hodně věcí vyresi.

      Petr

      1. STj

        Re: heh?

        Uživatelé dokumentaci nečtou. A nikdo to po nich nemá požadovat. Aplikace musí být napsána tak, aby ji člověk pracující v cílové doměně pochopil bez dokumentace. Tedy účetní by měla pochopit účetní program. Složitější věci musí aplikace sama vhodným způsobem vysvětlovat během použití (např. průvodce, hinty, …) Nikdo vám nebude prolézat helpy natož PDF manuál. Ukázkou jsou moderní webové aplikace (Googl Docs apod.) Pokud byste pro práci s nimi museli studovat helpy a manuály tak je nikdo používat nebude.

        1. imploder

          Re: heh?

          U grafických aplikací se naučit experimentováním celkem dá (pokud uživatel ví, co dělá, a rozhraní není moc záludné), protože aplikaci vidím před sebou a mám okamžitou odezvu. Ale u příkazového řádku ne – tam aplikace není vidět, možností, co můžu zadat jako vstup, je prakticky neomezeně, a pracuje se dávkově (nejdřív všechno nastavím, pak teprv dostanu odezvu). Přesto příkazový řádek mnohým uživatelům vyhovuje.

          1. trubi

            Re: heh?

            Vy jste si ale asi spletl diskuzi, ne? Tady se nepojednává o tom, že Linux je nejlepší.
            Pán před vámi píše o tom, že BFU nečte dokumentaci a pokud nezvládne použít aplikaci bez manuálu, tak ji používat nebude.

            1. imploder

              Re: heh?

              No a já říkám něco o tom, že závisí na druhu aplikace jestli se takhle bez čtení manuálu dá používat a u CLI aplikací je prostě potřeba se do dokumentace podívat.

            2. Mard

              Re: heh?

              Proč Linux? Já třeba píšu konzolové aplikace pro windows na crossover překlady pro ARM mcu. Proč ve své omezenosti pletete do všeho Linux? A upřímně řečeno, pokud BFU neumí použít mé programy (s tím že si nepřečte návod), tak to je jen dobře, aspoň nenapáchá chyby pro ARM. Děsím se toho, jak by vypadaly programy pro ARM mcu, kdyby je psal někdo, kdo si není ani schopen přečíst dvoustránkový návod ke konzolové aplikaci na překlad – pak by pro něj snaha o zvládnutí cca 1500 stran referenčního manuálu k ARM byla něco na způsob SciFi.

              1. Jeníček

                Re: heh?

                „kdo si není ani schopen přečíst dvoustránkový návod ke konzolové aplikaci na překlad“ – Co má používání společného se schopnostmi číst/studovat?

                A co když to ten člověk je schopen přečíst takové věci, ale akorát tuhle bichli nečetl.
                Co je to za tak složitý program, že potřebuje 200 stran dokumentace? Autoconf? Manuál GCC má asi míň stran, a na jeho používání stačí ještě míň.

                A proč by měl číst referenční manuál k ARMu? V C/C++ vypadají všechny procesory stejně. Na periferie CPU použije knihovny. Aha, myslíte programování ARMu v assembleru.

        2. pocitujlasku

          Re: heh?

          Dokumentacia je zaklad. Ked idem nieco robit, tak sa s tym najskor zoznamim a precitam co to dokaze, a ako sa s tym pracuje.
          Ci ty si hned po sadnuti do auta poznal vsetky predpisy, znacky, ako sa radia rychlosti, a aky je postup pri radeni (razeni)?

          1. Petr

            Re: heh?

            Dokumentace je základ. Dokumentaci totiž zaindexuje Google, takže až bude uživatel na webu hledat, jak se co udělá, tak ho Google nasměruje na správnou webovou stránku, kde je to napsáno. (Teď si fakt nedělám srandu.)

        3. Pepa Agregát

          Re: heh?

          IMHO každý krom vývojáře popř. autora dokumentace by si měl manuál přečíst. Často dostávám otázky, které se nezodpovídají ani ve FAQ. A jedná se právě o otázky, které jsou zodpovězený mnohdy na první straně manuálu k čemukoliv (v této problematice není velký rozdíl mezi pračkou a webovou nebo desktopovou aplikací – oboje má funkce a v obou případech je potřeba se s nimi seznámit). Samozřejmě existuje spousta „modelů“, podle kterých se dá většina aplikací uživatelsky, nebo i pokročile ovládat. Nicméně to se týká uživatelů, kteří už používali tolik aplikací, že jim přijdou všechny stejné. To, že to lidé nedělají bohužel vím. A upřímně často z některých otázek už rostu… Zkrátka „RTFM“ není jen zkratka z IT fór, ale funguje v reálném životě. :o) Dokumentace je důležitá a měly by se jí věnovat jak vývojáři (nebo nějací analytici), tak uživatelé.

        4. Pavel Stárek

          Re: heh?

          Aha, takže ty stovky až tisíce man a info stránek v Linuxu i nápověda ve Windows je vlastně zbytečná práce (jak těch co to píší i těch co překládají). A nebo, dle tvé logiky, jsou tyto programy blbě napsány, když jsem hned po spuštění příkazu sed nevěděl jak se například nahrazuje řetězec. A to se prosím počítači zabývám přes 25 let.

        5. koroptev

          Re: heh?

          Nejspis proto plati statni sprava svym oveckam ta skoleni (na ony intuitivne bez dokumentace zvladnutelne programy potrebne napr. pro vyplatu davek, o jejichz nakupu ta stejna statni sprava rozhodla, cili mohla volit mezi aplikaci, ktera skoleni nevyzaduje, protoze je tak jednoducha = potencialne levnejsi, a aplikaci jinou) = to je realita, vas nazor je blbost. Mluvime o lidech, kteri ani nevedi, ze Google Docs existuji.

        6. koroptev

          Re: heh?

          jinak si uvedomte, ze velka cast uzivatelu vubec nerozhoduje o sw, ktery bude pouzivat – od zamestnancu firem (MS Office az specializovane oborove SW), pres domacnosti (predinstalovane Win), po studenty (restrikce dane skolou)
          ze uzivatele nectou je tak leda nazor nejakeho webare, kteremu jde o pagerank, realita je jina, nectou asi v tom vyznamu v jakem nechodi do prace, kdyz maji dostatek penez..

    4. Radim

      Re: heh?

      ‚ze pokud se chci venovat jiste (jakekoli) cinosti musim mit elementarni znalosti dovednosti‘

      V tvém případě doučit PRAVOPIS!

    5. TrSek

      Re: heh?

      Trochu pokory. Lebo sa ti stane ze neaky uzivatel BFU ti vysvetli ze existuje postup o ktorom si ty odbornik doteraz netusil.

      PS: Vies co sa stane ked vo WinXP drzis viac ako 2 minuty lavy SHIFT?

      1. Jenda

        Re: heh?

        Aktivuje se nějaká ta funkce Jedním prsetem, ne? Nebo to spadne? Nenapínej, Windows nemám, takže to nemám kde vyzkoušet :-).

    1. Bacon

      Re: Amerika

      V Americe beztak klik pravým tlačítkem myši neznají, vždyť Apple myši mají jen jedno tlačítko, ne? :D

      1. František Kučera

        Re: Amerika

        Když zmáčkneš jejich dotykovou destičku dvěma prsty, tak je to jako kliknutí pravým tlačítkem.

    2. Radim

      Re: Amerika

      Jasně, vždyť je to jen nejvyspělejší země v IT oboru, co pak teprve u nás.

      Kamarád si při studiu přivydělával Základními kurzy IT a učil lidi, co je to myš a že počítač není ta televize na stole.

      1. Jarda

        Re: Amerika

        mel jsem kolegyni, ktera pracovala jako spravce site. Az pri rozdilovem skoleni na Informix zjistila, na co je vlastne dobra mys… Neni dobre precenovat uzivatele ;-)

        1. hombre

          Re: Amerika

          Dělala jen v konzoli a myš jí byla úplně na (dvě věci)? Tak to asi byla hacker ze staré školy. :-)

          1. Mard

            Re: Amerika

            Proč hned podceňovat uživatele, kteří z hlavy umějí nabouchat executable binárku do počítače, ale myš k tomu neumějí používat? :-)

            1. bin

              Re: Amerika

              Tak to je hodne pokrocily uzivatel. U normalniho smrtelnika bych ocekaval, ze si nejdriv rozkresli instrukce na kostickovanej papir, aby si mohl spocitat adresy pro jumpy. :)

            2. a

              Re: Amerika

              ale pokročilý uživatel neťuká executable binárku, ale rovnou executable binárku zkomprimovanou jako ZIP archiv :-)

  3. w359

    skutocnost

    Kto niekedy prisiel do styku so skutocnym uzivatelom vie, ze clanok vystihuje skutocnost presne.
    A zavery su tiez trefne, ci sa nam to paci alebo nie.
    Aj ked mi to nezabranilo sa dobre zasmiat :-)

  4. Pindal

    Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

    Je smutné, že pro peníze musí vývojář klesnout na úroveň debila, který chce jeho software používat. Proto jsem rád, že mám programování jako koníček a za svoje programy nehci peníze.

    1. Franta.

      Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

      Je smutné, že konstruktéři aut museli klesnout na úroveň debilů, kteří neumí řadit, nevědí k čemu je sytič, nebo se jim nechce před jízdou točit klikou.

      1. Radim

        Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

        A co teprve konstrukteri letadel a dokonce, pozor, televizi. A ze vseho nejhorsi je ten trouba, co vymyslel USB. Pry ho vymyslel tak, aby se tam nedal kabel zasunout naopak. Pry je jen jeden zpusob, jak pripojit neco k USB. Pritom mi inteligenti bychom potrebovali jen dratky a pajku. USB je pro debily!

        1. František Kučera

          Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

          To se pleteš. Viděl* jsem i USB kabel (konektor) narvaný ve FireWire zdířce. A obecně ten koncept „aby to šlo zapojit jediným správným způsobem“ tu byl už dávno před USB, není to žádná novinka – sériový port vs. VGA konektor, výstupek u PATA kabelů atd. Ale když uživatel raději používá fyzickou sílu než hlavu, tak nepomůže nic.

          naštěstí jen na fotkách, jinak by to bylo o infarkt nebo ublížení na zdraví.

      2. jehovista

        Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

        A auta snad jezdi sama? Pokud clovek nedokaze pobrat ukrutne slozitou predstavu alespon o zakladanich funkcich auta, nevi ze tam je nejaka prevodovka a mechanicke soucasti, tak muze klidne ve stopadesatce zaradit dvojku a divit se, ze si privodi pekne drahou opravu. Muze za to debil konstrukter, nebo debil ridic? A proc mu to sakra nezabrzdilo, kdyz je pred nim evidentne stojici kolona? A proc se to proboha nevyhlo te dire v silnici? A proc to hloupe auto srazilo toho chodce? Clovek nemuze efektivne pouzivat jakoukoliv vec, pokud nezna zakladni principy a pravidla a nedokaze logicky myslet.

          1. jehovista

            Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

            A co kdyz nekdo ve vysoke rychlosti vylitne ze zatacky? To mu preci taky meli ti debilove konstrukteri zabudovat nejakou umelou inteligenci, ktera tomu zabrani.

        1. neregistrovaný

          Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

          Je to debil konstruktér, protože do plánu nenakreslil blokování zařazení dvojky. Do aut by se to pak rozkopírovalo zadarmo. Aha, u aut to vlastně zadarmo není. Ale u počítačů ano.

          Když je to tak blbě vyrobené, tak uživateli nezbývá nic jiného, než se s tím smířit (nebo jít ke konkurenci). Když je to tak vyrobené. Jde o to, že nemusí. Ty věci jde vyrobit lépe.

      3. koroptev

        Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

        a co byste rekl na ridice, ktery chce pouzivat zabudovanou navigaci a stezuje si, ze si musi precist, jak se to pouziva? ekvivalent pouzivani nejakeho noveho neznameho programu na pc, jen ta motivace se ucit je trosku jinde :-)

  5. Petr

    Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

    Moje zkušenosti:
    – hodně uživatelů (chytří, starší, technický typ, spousta let u PC) absolutně za ty roky nepochopili, kdy se dělá jednoklik a kdy dvojklik. V menu klikají 2x, na ploše 1x a pak nadávají, že se program nespustí a nebo že 2x atd.
    – zálohují filmy tak, že si zazálohují odkaz (což na jejich PC až do opravdové potřeby zálohy „funguje“).
    – taková „vyšší dívčí“: uloží si project file z movie makeru a jdou ho prezentovat (bez source dat), prostě nechápou rozdíl mezi tímhle, source datama a final filmem
    – dost lidí mi neumí říct, s jakým programem zrovna pracuje i když je navádím „máte to napsané v tom okně vlevo nahoře v tom modrém pruhu“ – vím, že jsou zrovna v XP se zákl. vzhledem – aby mi řekli verzi, to nehrozí vůbec
    – no že nečtou hlášky a dozvím se jen „vyběhla nějaká tabulka, tak jsem to odkliknul“ je klasika, takže pak je jakákoliv snaha ty hlášky dělat user friendly marná
    – pravé tlačítko lidi zvládají, ale je dost problém jim vysvětlit, kde mají kliknout – zrovna tak drag&drop, že není jedno, nad jakou částí okna pustí ten soubor nebo co zrovna táhnou
    – mohl bych pokračovat donekonečna, takže konec – snad jen že někdy je fakt těžké se udržet, tisíce šikovných lidí bez práce a člověk musí koukat, jak se platí lamy s produktivitou houpacího koně

    1. imploder

      Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

      To s tím klikem/dvojklikem je pravda, lidi si to pletou. Jako menší zlo mi připadá zkoušet nejdřív jednoklik (sám to tak dělám, když si nejsem jistý), protože když jednoklik nic neudělá, člověk na to přijde, zkusí dvojklik a pro příště ví, že je potřeba dvojklik. Zatímco když nejdřív zkusí dvojklik, tak to nejspíš „zafunguje“ i když se očekával jednoklik, ale může to mít nečekaný následek (tím, že dvojklik se může interpretovat jako dva jednokliky po sobě.

      1. Mard

        Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

        A až Microsoft zavede v rámci zjednodušení trojklik, to teprve bude maso! :-)

        1. imploder

          Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

          Už se stalo: trojklik vybere celý řádek textu. A funguje to nejen na Windowsech.

          1. František Kučera

            Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

            V Linuxu mi to taky funguje (i když to moc nepoužívám). Když už je řeč o „pokročilejším klikání“, nejužitečnější mi přijde asi vkládání textu pomocí prostředního tlačítka.

    2. Karel

      Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

      Ano, většina uživatelů má s něčím problém. Já už dokážu podle stylu práce a nejčastějších problémů i odhadnout dobu, kdy se ten člověk s počítačem naučil. Lidé z dob DOSu a T602 dodnes nejprve pustí MS Word a pak dají „Otevřít“ a hledají soubor. Lidé z doby po roce 2000 prakticky bez výjimky naopak spustí průzkumníka, najdou soubor a poklikají na něj. Ti první mají problém najít své soubory (kopírují obvykle stylem open, save as, smazat soubor prakticky neumí), ti druzí se nedokáží dostat přes soubor s chybnou příponou nebo bez přípony. Na druhou stranu – jsem za tyhle lidi rád, protože mě živí :-) Podstatnou část mé pracovní náplně tvoří školení lidí na ovládání aplikací a podpora ve chvíli, kdy se „ztratí“. Obvykle se jedná o velmi chytré lidi, jen holt z jiných oborů. Ale nechají si poradit a jsou obvykle vděčni za jakýkoliv trik, jak si ulehčit práci a mít tak víc času na to, co je náplní jejich práce. A já se naopak učím od nich.

      Jen bych k článku dodal jeden postřeh. Většina populace dokáže bez problému rozeznat televizní pořad od reality. Aniž by se tomu museli nějak vědomě věnovat, dokáží rozdílně vnímat vraždu ve filmu a násilí ve skutečném životě. Možná se to lidem od IT nebude líbit, ale podobné oddělené vnímání funguje i u počítačů – většina populace vidí rozdíl mezi děním na ploše monitoru a ve skutečnosti. Proto vám soubor budou pomocí drag and drop pouštět na těch nejnesmyslnějších místech, zatímco při vaření by je ani nenapadlo vajíčko místo do misky rozbíjet přímo na stůl. V realitě si uvědomují rozdíl mezi miskou a stolem. U počítače nikoliv – jejich oči okno aplikace vidí, ale jejich mozek to nechápe jako „entitu“. Tohle je má dlouholetá zkušenost, kterou bych shrnul do konstatování, že je zbytečné snažit se uživatelské rozhraní navrhovat tak, aby se v maximální míře podobalo nějakým „reálným“ procesům. Mnohem více se mi osvědčily programy „s absolutně nesmyslným“ ovládáním, jako je psaní číselných sekvencí do příkazové řádky. Číslo je totiž dostatečně jednoznačné, narozdíl od „najdi položku, klikni na ni pravým tlačítkem a z popup menu vyber volbu B“.

    3. Pavel

      Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

      Sám jsi lama tak si tady neplácej játra. (bod čtyři je pitomost, ne vždy tam je název programu)

    4. Sten

      Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

      Zrovna u toho prvního by mě zajímalo, proč je to pokaždé jinak? Na internetové stránce použijete jednoklik, v menu použijete jednoklik, ale Průzkumník (a plocha, což je jinak využitá část Průzkumníka) musí mít něco extra. Naštěstí v Linuxu se už skoro všude používá jednoklik (ale samozřejmě to lze vypnout), takže tahle blbost tu vymizela.

      Úplně stejný problém je s Movie Makerem. Když ve Wordu uložíte dokument, máte dokument i s textem. Když ho uložíte v Excelu, máte ho. Když ho uložíte v GIMPu, máte ho. Když ho uložíte v AutoCADu, máte ho. Proč zrovna Movie Maker (a ještě Nero tohle dělá) se musí při stejné akci chovat jinak?

  6. dave_007

    Dekadence

    Podle mych zkusenosti je clanek naprosto pravdivy. Velka cast uzivatelu jsou opravdu naprosti ignoranti. S autorem ale nesouhlasim v tvrzeni, ze to je tim, ze nestravili tisice hodin pred pocitacem. Myslim, ze je to obecna charakteristika cloveka, ne jen jeho pristup k jedne veci. Zatim jsem se nesetkal s ignorantem, ktery by ignoroval jen pocitace a v necem, zcela jinem, vynikal.

    Povazuji ale za dekadentni, kdyz se resi jak se ma inteligentni clovek podbizet ignoratnovi. Myslim, ze prinosnejsi by bylo popremyslet jak z ignoranta udelat cloveka zvidaveho a vzdelavatelneho – pokud to ovsem vubec je mozne.

    1. xaint

      Re: Dekadence

      problem je, ze ignorat vetsinou vzdelan byt nechce, protoze ma pocit, ze to nepotrebuje. jde to psychologicky, vzdelavat nenasilnou formou, ale to zas pak clovek nedela nic jineho.

      1. František Kučera

        Re: Dekadence

        Ad „vzdelavat nenasilnou formou“

        Už se to tu pod jedním článkem řešilo. Podle některých by měl program přistoupit na „hloupost“ uživatele a přizpůsobit se jí – ale podle mého by měl obsahovat i didaktické prvky, pozdvihnout uživatele, ne se mu jen přizpůsobovat a utvrzovat ho v jeho blbosti (a vlastně mu říkat, že být hloupý je správné).

    2. tobik

      Re: Dekadence

      Nesetkal? No to jste asi hledal špatně :) Např. většina doktorů, které znám, jsou doopravdy odborníci ve své oblasti, mají dlouholetou praxi i zkušenosti, rozhodně bych je neoznačil za ignoranty a přitom se jich týká většina zmíněných nešvarů v článku. Prostě počítače nejsou v jejich centrálním zájmu, jejich generace ví, že dobře pracovat se dá i bez počítačů. Možná to v nich vytváří podvědomý blok, který jim brání se to naučit… ale podle mě je jim to spíš jedno a starají se ve svém životě o důležitější věci, než jestli je potřeba klik nebo dvojklik.

      Druhým faktem je to, že mezi desátým a dvacátým rokem ovládá obstojně počítač naprostá většina mládeže, napříč celým inteligenčním spektrem. A u některých z nich bych se už nebál použít slova ignorant. Celé to dost souvisí s tím, že v mládí se člověk prostě lépe učí novým věcem, což je celkem obecně známá věc.

      Osobně jsem hodně zvědavý na to, jestli současným mladým uživatelům, kterým nedělá problém se díky intuici adaptovat rychle na nové rozhraní, zůstane tato vlastnost i během příštích 20, 30 let :)

      1. ijacek

        Re: Dekadence

        To mi pripomina, kdyz jsem se jednou u jednoho doktora zakecal, a skoncilo to tak, ze jsem mu tam steloval neco v kompu a vysvetloval jak veci funguji :-)

      2. Jenda

        Re: Dekadence

        „Druhým faktem je to, že mezi desátým a dvacátým rokem ovládá obstojně počítač naprostá většina mládeže“

        Muhahahaha. A teď tu o Karkulce.

        Tedy já za ovládání počítače považuji například schopnost naformátovat textový dokument, vyrobit jednoduchou tabulku nebo znát alespoň minimální základy bezpečnosti. A to většina mých spolužáků (druhák čtyřletého gymnázia) prostě nedokáže.

        Samozřejmě pokud se za „obstojné ovládání počítače“ považuje klikání na Facebooku, počítání dat z tabulky na kalkulačce (vzorce ještě nedorazily…) nebo spouštění příloh z e-mailů od neznámých lidí, tak to opravdu obstojně umí.

        1. tobik

          Re: Dekadence

          Článek byl o lidech, kteří neznají rozdíl mezi single a double clickem a netuší, co je pravé tlačítko. V porovnání s těmi jsou lidé ovládající Facebook géniové. A neznám mladého člověka, který by musel studovat manuál Facebooku, aby se ho naučil ovládat. To je ten rozdíl.

          Naopak korektní formátování dokumentu či dokonce počítání v Excelu jsou (relativně) dost komplikované věci a jestli je zvládá 10% uživatelů, tak je to moc :)

          1. Pepa Agregát

            Re: Dekadence

            No vím že to sem až tak nepatří, ale musím reagovat. Manuál spolu s licencí by si měli přečíst asi všichni uživatelé Facebooku (hlavně tedy tu licenci). Protože pak by ho rozumě uvažující lidé nepoužívali. Bohužel je vidět, že lidí, kteří si licenci přečtou, je opravdu hrstka. A nazývat je tedy „génii“ není dobré. Prostě se umí registrovat, budiž. Ale zase neumí uvažovat a registrují se na nesmyslné servery typu Facebook. Takže říct kdo je potom ten „chytřejší“, jestli člověk, který neví co je double click, nebo ten, kdo to nejen ví, ale ještě je schopen klikat na Facebooku… to si vážně netroufnu.

          2. Jenda

            Re: Dekadence

            No jo, ale to, že někdo umí kliknout a dokonce zná rozdíl mezi levým a pravým tlačítkem (někteří dokonce možná vědí, že kolečko je na většině myší třetí tlačítko!) bych neoznačil za obstojné ovládání počítače…

            Ano, ale formátování dokumentu nebo výroba jednoduché tabulky s primitivním vzorcem zrovna podle mě docela zvyšuje produktivitu.

            A jestli narážíš na to, že za obstojné ovládání považuji něco, co umí jen 10 % uživatelů, tak ano, skutečně si myslím, že obstojně ovládat počítač umí pouze desetina populace (možná dokonce ještě méně).

            1. tobik

              Re: Dekadence

              Můj původní komentář byl především reakce na příspěvek, ve kterém jeho autor označoval uživatele neschopné ovládat počítač jako ignoranty. Já jsem jako protiargument použil fakt, že mezi desátým a dvacátým rokem umí naprostá většina mládeže ovládat počítač lépe a přirozeněji než leckterý doktor. Přičemž doktoři jsou obvykle vzdělaní lidé a je tedy trochu zcestné označovat je ignoranty, zatímco v populaci ve zmíněném věkovém rozmezí se dá nalézt spousta jedinců toho slova hodných.

              Takže základní myšlenka je ta, že mladí obvykle ovládají počítač lépe než staří. To, že i tak ti mladí ovládají počítač ve většině případů mizerně, je jiná věc :)

              Jinak formátování dokumenty či jednoduchá tabulka samozřejmě zvyšuje produktivitu, ale obvykle jen toho, kdo to dělá často a pravidelně. Kdo potřebuje jednou za čas vyrobit referát, tak mu nestojí za tu práci se to učit, prostě to narychlo „zprasí“. Ty jsi se zmiňoval o střední škole, shodou okolností jsem také jednu letos opustil, takže znám ty poměry. A co se týče naší školy, počet studentů (procentuálně), kteří uměli pracovat pokročileji s Wordem, rozhodně překračoval počet kantorů v učitelském sboru. Konkrétně jsem měl pocit, že z učitelského sboru umí pracovat s Wordem jen učitelé IVT :) Čímž opět narážím na onen argument věku. A samozřejmě bych žádného z kantorů nenazval ignorantem jen proto, že neuměl používat styly.

    3. logika

      Re: Dekadence

      jen tvrdit, že
      ignorant – ten kdo neumí ovládat počítač
      inteligent – ten kdo umí ovládat počítač
      to může snad jedině … snad jedině ignorant.

      1. dave_007

        Re: Dekadence

        Mate naprostou pravdu.

        Tak jeste jednou: „Zatim jsem se nesetkal s ignorantem, ktery by ignoroval jen pocitace a v necem, zcela jinem, vynikal.“

        Uz Vam to je jasne, nebo to potrebujete jeste zopakovat?

        :-)

        1. honzasl

          Re: Dekadence

          Znám kupy dobrých řemeslníků, truhlářů, topenářů, zámečníků, kuchařů, ba i obraběčů , či vynikajicí řidiče kamionů nebo opraváře zemědělských strojů, bagristy i obkladače kteří jsou velmistři ve své oboru, ale s počítači si moc nerozumí.

    4. František Kučera

      Re: Dekadence

      Ad „Myslim, ze prinosnejsi by bylo popremyslet jak z ignoranta udelat cloveka zvidaveho a vzdelavatelneho“

      +1

      Osobně mám dojem, že naše civilizace (alespoň v průměru) upadá, snad je to jen dojem… V devadesátých letech neměl netechnik problém vzít CD mechaniku a šroubovák, dát ji do počítače a nainstalovat ovladače… dneska mi přijde, že mají ti lidé takový nějaký divný strach, „bojí“ se hledat řešení, častěji říkají „nejde to“, aniž by se vůbec pokusili. Často nejsou schopní najít soubor, který je jinde než na ploše (kdysi i BFU rejdili po disku ještě na příkazové řádce v DOSu a měli v těch datech větší pořádek než dnes).

      1. Justas

        Re: Dekadence

        S tím šmejděním na disku za časů DOSu bych to nepřeháněl – on totiž málokdo byl ochotný pochopit, co jsou to ty adresáře. Pamatuju si, jak jsem učil v kurzech, a otázka „a k čemu mi ten nesmysl (míněna adresářová struktura) bude dobrý?“ padala natolik často, že už jsem odpověď na ni zařazoval automaticky. Nakonec jsem se naučil jim to připodobňovat ke skříni, polici, šanonu a složce – pak už pochopili, k čemu to je, ale ochotu plánovat si pořádek na disku jsem vzbudil u málokoho…
        Každopádně ale tehdy byla větší ochota se učit s tou obludou zacházet než dnes. Možná snaha o „user friendly“ přístup ukazuje svá negativa. Každý si myslí, že to zvládne úplně bez pomoci, protože ovládání počítače je natolik jednoduché, že to k tomu svádí. Ale protože není natolik jednoduché, aby to byla i pravda (a o tom je tento článek), tyto pokusy často selhávají. Důsledkem je pak to, o čem se tu hádáme…

        1. kolemjdouci

          Re: Dekadence

          Hmm tak to jste musel o pc prednaset i u nas ve skole :D

          Ucitel vybaven knizkou ms-dos 6 a na tabuli hned kreslil supliky a skrinky :DD heh ja nechapal co to vubec mele pac sem davno soubory adresare / fat znal a presto pokud by mi to takhle rikal tak bych to nepochopil.. chudaci co se to podle neho ucili.

          Pamatuji doby kdyz ucitele informatiky ucili dle knih a nemeli ani predstavu co to je a o cem to je proste odvypraveli jak to je v knizce obkreslili obrazky a rekli neco o supliku a skrince a hotovo. K pc pousteli jen pod dohledem a obavali se ze zrovna timhle tlacitkem to „rozbyju“.

          (zakladka)

          Nejvetsi zdesena reakce

          Na stredni se to trosinku pohnulo ale jen trosinku.
          Kdyz jednu chvili ke me prisel ucitel a videl u mne misto „windows“ okno s ms-dos prez celou obrazovku tak silel ze sem ten pc „rozbyl“..

          Mam spoustu dalsich podobnych zazitku. :).

          Stejne nejlepsi je T602 na text a C602 na tabulky a grafy .. stale je mam i pouzivam .. ale vysvetlujte to ucitelum s windows a Wordem a Excelem ..

  7. stilett

    Dokumentování obecný věcí

    Článek nabádá k tomu, aby se vše podrobně popisovalo do dokumentace. A nakonec řekne, že dokumentaci stejně skoro nikdo čte.

    Podle mě by dokumentace měla být pokud možno krátká. Tím se zvýší šance, že to bude někdo číst. Věci jako copy&paste a vysvětlení konceptu souborů nepatří do dokumentace aplikace. Uvádět to znovu pro každou aplikaci je mrháním časem jak těch, kteří dokumentaci píší, tak i těch, kteří ji budou číst.

    Nemyslím si, že polopatické vysvětlování úplně každého kroku je vždy přínos. Viděl jsem několik instalačních manuálů k windowsím aplikacím, kde byla téměř celá strana věnována kroku v instalačním průvodci: nahoře byl screenshot uvítací obrazovky s jediným aktivním tlačítkem „Další“ a k tomu několika řádkový popis, že mám to tlačítko zmáčknout. No nevím, ale provést jedinou možnou akci napadne i technicky nezdatného uživatele.

    1. JS

      Re: Dokumentování obecný věcí

      Ja bych sel jeste dal – dokumentace k aplikacim napsana timto zpusobem (klikni sem, pak sem ..) je ten problem. Lide pak maji pocit, ze se muzou naucit zpameti kam kliknout, a to staci.

      Ale to neni pravda. Pro efektivni praci je potreba pochopit, jak ten system funguje uvnitr. Proste mit urcity mentalni model, co jsou okna, co je dvojklik atd.

      Problem je, ze SW dokumentace tenhle model nejen ze nevytvari, ale spis znemoznuje jeho vytvoreni. To neni o tom, ze lide nejsou schopni se to naucit, ale o tom, ze je to ucime spatne.

      1. smasty

        Re: Dokumentování obecný věcí

        „Lide pak maji pocit, ze se muzou naucit zpameti kam kliknout, a to staci.“

        Presne toto je ten prípad, s ktorým sa pravidelne stretávam… „No ja keď inštalujem, tak vždy len odklikám ďalej, ďalej, ďalej, dokončiť…“ alebo „Keď mi vyskočí dajaká tá tabulka, vždy kliknem na OK a neriešim to…“ A potom sa čuduje, že stratil svoju hodinovú neuloženú prácu, lebo na otázku „Chcete reštartovať počítač?“ jednoducho klikol OK, ako si zvykol.

        1. Jeníček

          Re: Dokumentování obecný věcí

          No asi se ten wizard ptal na zbytečnosti. Nebo si ten uživatel zvyknul, že se wizardy ostatních programů na zbytečnosti ptají.

          Doporučení pro pro programy je „Avoid restarting Windows.“ A user neměl by ztratit práci – systém se před restartem programů zeptá.

          „Unfortunately wizard designers often mistake users‘ rapid clicking of the Next button as evidence of the usability, simplicity, and integrity of their pages. The ultimate wizard experience isn’t Next, Next, Next, Next, Finish. While such an experience suggests that the defaults were well chosen, it also suggests that the wizard wasn’t really necessary because all the choices are optional.“ — Windows User Experience Interaction Guidelines: Wizards

    2. imploder

      Re: Dokumentování obecný věcí

      Jo, přesně to si taky říkám. Když není většina dokumentace tvořena vatou typu jak na co klikat, tak může být pak relativně stručná a popisovat přitom podstatné věci a je větší pravděpodobnost, že ji bude někdo číst.

      Asi nejlepší by byl systém, kde kdyby uživatel něco neznal nebo tomu nerozuměl, tak by si mohl na to kliknout a dostal by podrobnější vysvětlení (ze specializovaného zdroje, ne aby se to vytvářelo pro každou aplikaci zvlášť). Takový neomezený hypertext.

  8. void

    dobrý článek

    Přesně tak, dobrý vývojář tvoří aplikace pro lidi, tedy uživatele, nikoli pro sebe. Tudíž by měl při programování chápat myšlením koncového zákazníka. Když vývojář vytvoří program, se kterým uživatelé nebudou spokojeni, nejsou jim jasné např. některé volby, v tu chvíli přichází o zákazníka. Chce-li uživatel třeba zelené tlačítko nahoře, tak ho tam udělat. Proč? Je to požadavek cílového zákazníka. V příští verzi vývojář změní zelené na modré a uživatel bude zmaten. Ano, na druhou stranu to potlačuje inovace. Ale prostě vývojář má myslet uživatelsky a dělat user-friendly aplikace, ať webové či klasické.

  9. imploder

    i pro blbce

    V dokumentaci by mělo být všechno podstatné k používání programu, ale zase asi není rozumné tam vysvětlovat věci jako že myš má 3 tlačítka, na disku jsou soubory a adresáře, na tlačítka se kliká jednou levým tl. atd.. Člověka, který takové věci neví, by měli proškolit, nebo by si to měl najít na příslušných místech. Kdyby se takové základní věci důsledně řešily v dokumentaci ke každému programu, tak bude strašně rozvláčná a 90 % budou stejné věci, jako v dokumentacích k jiným programům. To už pak tuplem nebude nikdo číst.

    Body 3 (Ukládání dat) a 7 (Co lze vrátit) jsou podle mě důležité i pro ne-BFU uživatele – prostě mělo by být jasné (nebo snadno zjistitelné), kam se co ukládá a které změny jsou trvalé. Že se typicky veškeré nastavení každého programu ukládá jednoduše jako textové soubory (skryté soubory v domovském adresáři uživatele, pro všechny uživatele v /etc) se mi líbí na unixových systémech – dá se tak s konfigurací normálně pracovat jako s čímkoliv jiným. U windowsovských programů bývá konfigurace ukrytá někde v registrech a přistupovat k ní jinak než přímo klikáním v programu (třeba když si ji potřebuju přenést na jiný počítač) není jednoduché.

  10. phusick

    Tolerancia BFU v 21. storočí?

    Pravdupovediac nechápem, kde sa táto tolerancia k, eufemisticky povedané, BFU berie. Rozumel som tomu v minulom storočí, no v súčasnoti pre tento defekt nie je miesto.

    Nerozumiem tomu najmä v spojitosti s výberovým konaním na pracovné pozície, kde je hlavnou náplňou práce práve obsluha PC. Pritom nie sú potrebné zložité testy, stačí uchádzača posadiť na 5 minút za klávesnicu.

    Mnohí trávia podstatnú časť pracovnej doby nad inboxom a pritom nevedia písať desiatimi. Ako je to možné? Zamestnali by ste tlmočníka, čo nevie cudzí jazyk či koktá? Murára, čo postaví krivú stenu? Mäsiara, čo bude búrať prasa systémom pokus-omyl? Pritom vrámci produktivity je rozdiel 20 vs. 200 úderov za minútu priamo vyčísliteľný. Nehovoriac o tom, že ten druhý sa môže venovať jadru problému a nie tomu, ako ovládať počítač.

    Vlastne, aby som si sám odpovedal, rozumiem. Výber robia práve BFU.

    1. Karel

      Re: Tolerancia BFU v 21. storočí?

      Ale vy jste si odpověděl. Najmete zedníka, který umí výborně s PC a tak pro něj vykazování postupu práce není vůbec žádný problém, ovšem rovnou zeď postavit neumí, nebo raději najmete výborného zedníka, který ovšem bude s PC zápasit a tak mu triviální věc jako je vyplnění výkazu práce na PC zabere hodinu? Většina firem jde tou druhou cestou – najme výborného zedníka a pak nějak řeší jak dosáhnout toho, aby mu výkaz nezabral hodinu a byl pokud možno správně. To, co vy popisujete jako správnou cestu, je firma hledající tlumočníka, kde hlavním požadavkem je umět těsnopis. Jasně, tlumočník co kromě tlumočení umí i těsnopis je nepochybně výhra, ale… ono jich zas až tolik není a nejsou z nejlevnějších. Takže v reálu raději najmete tlumočníka a pak možná někoho dalšího, kdo pro změnu umí těsnopis.

      1. phusick

        Re: Tolerancia BFU v 21. storočí?

        Nekompetentný tlmočník, murár či mäsiar mali poslúžiť ako analógia k ľuďom, čo pracujú s PC a nevedia to.

        Kancelárska krysa, čo potrebuje slepeckého psa, aby jej našiel písmenko na klávesnici, nevie Ctrl+C/Ctrl+V, či dokonca ani to, že si môže dať dve okná vedľa seba, je murár, čo nevie postaviť rovnú stenu (a napriek tomu ho zamestnajú).

        Nerád by som znižoval dôležitosť intuitívneho UI (či moderne UX;), sám sa jeho vytváraním živím. No ak niekto roky denne pracuje s počítačom a neovláda základné princípy, tak to jednak vypovedá o jeho úrovni inteligencie a druhak o jeho prístupe k životu a práci. Nedá sa mi nepoužiť klišé „novodobý analfabet“.

        1. František Kučera

          UX móda

          Můj stručný názor na UX: neházet uživateli klacky pod nohy, ale zároveň mu nelézt do zadku, nic se nemá přehánět (byť si samozřejmě na tom přehánění může někdo založit živnost).

      2. dezo

        Re: Tolerancia BFU v 21. storočí?

        Dovolim si ctene pocitacove odborniky upozornit, ze jejich priklad se zedniky je stejne zcestny, jako priklad s autem o neco nize. Zednik ma byt v sest rano na firme, nafasovat praci a do vecera to ma mit hotovy. O vikendu si muze prispat a prijit v sedm. Vykaz prace na pocitaci se po nem nechce, protoze:

        [a] Umi pouze azbuku, kterouzto beztak neumi Vas uzasny software.
        [b] Oficialne nevykazuje zadnou praci, stejne tak jako jeho sef nevykazuje zadnou oficialni mzdu ani nejake oficialni zamestnance, vlastne ani oficialni zisk.
        [c] Pokud preci jenom nepracuje na cerno, tak ma tolik odpracovanych hodin, ze je vykazovat nemusi, protoze sef mu stejne prescasy nezaplati.

        Zednik si na pocitaci musi akorat umet vecer na ubytovne pustit film a to nejak zvladne a kdyz to nahodou nezvladne, tak jde na pivo a bratranec mu o vikendu doinstaluje nejaky ty kodeky.

    2. Cechjos

      Re: Tolerancia BFU v 21. storočí?

      Nějak jsem si nevšiml, že by článek byl o výběrovým řízení na pracovní místa u PC. Ale jinak – možná by k pochopení stačilo místo „BFU“ používat slovo „zákazník“. ,)

      1. phusick

        Re: Tolerancia BFU v 21. storočí?

        Ono ide o to, že v prípade consumers, myslím, vcelku funguje voľná ruka trhu. Ak jednotlivec softvér nezvláda a teda mu neprináša hodnotu, tak zaň nezaplatí. Ak je takých viac, firma krachne a nie je čo riešiť.

        V článku spomínané body, teda platia pre business market a sú o zamestnancoch, ktorí si vyberať nemôžu. Rovnako, ako o ich zamestnávateľoch, ktorí vďaka zníženej produktivite a potrebe platiť (user) support prichádzajú o peniaze.

        Jo, a „zákazník“ je urážka par excellence;)

    3. František Kučera

      Re: Tolerancia BFU v 21. storočí?

      Někdy mi přijde, že uživatelé jsou jako opilci, kteří neumí jít rovně a motají se. A vývojář by pak měl být jako zedník, který schválně postaví křivou zeď, aby odpovídala trajektorii* opilce. Přitom by bylo lepší řešit příčinu (vzdělat uživatele) než se nějakým bastlem snažit zachránit následky – nenajímat na práci opilce, abychom pro ně nemuseli stavět křivé zdi, nebo aspoň počkat, až opilec vystřízliví a pak ho teprve pustit k soustruhu. Případně na tu práci najmout Číňany, těch je hodně, a tak absolutní počet střízlivých je veliký.

      *) která navíc bývá náhodná, což činní vývoj takového softwaru velice nesnadným až nemožným.

  11. Ondra

    Současný přístup?

    Nějak jsem nepochopil ten bod 6, tedy to že, uživatelé předpokládají, že aplikace podporuje paralelní přístup více uživatelů. Podle mě je to spíš naopak – většina běžných uživatelů nemá ani páru, že aplikaci, kterou používají, může zároveň používat někdo jiný. Ta sdílená část aplikace (server) se totiž většinou nachází někde v síti a uživatel pracuje s klientem, který je zpravidla jednouživatelský. Jakési ponětí o multiuser funkčnosti mají normální uživatelé snad jen u aplikací přímo sloužících ke komunikaci více osob (typicky instant messaging, mail, chat, VoIP, multiplayer hry). Ostatně u jiných typů aplikací jim to může být prakticky jedno…

    1. Sten

      Re: Současný přístup?

      Přesně tak, ještě jsem neviděl běžného uživatele, který by uměl přepnout na jiný uživatelský účet a tam tu aplikaci paralelně spustit.

  12. Josef Richter

    ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

    I někteří z těch, co s článkem souhlasí, označují uživatele za „ignoranty.“ S takovým přístupem se dá těžko psát kvalitní software. Ti uživatelé nejsou žádní ignoranti, mnohdy jsou to velmi vzdělaní a objektivně inteligentní lidi. Jenom prostě netráví s počítačem desítky hodin týdně. A jejich problémy dokazují, že spousta těch paradigmat je prostě zbytečně složitá a zastaralá.

    Typická ukázka je bod 3 – chápání „souborového systému“ – když se nad tím zamyslíte, tak je naprostej nesmysl chtít po běžným uživateli, aby něco takovýho pochopil a orientoval se v tom. (Je to stejně nesmyslný, jako chtít po běžným uživateli, aby uměl pracovat v příkazovým řádku.) Mnozí programátoři tohle nejsou schopní pochopit, ale že to jde nám dokazují zařízení jako PlayStation, iPhone, iPad, atd.

    1. imploder

      Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

      Naopak, když se nad tím zamyslím, tak není důvod, proč by běžný uživatel neměl znát takové základní a jednoduché věci jako je souborový systém. Je to prostě stromová struktura, nic složitého. Kromě toho s podobným stromem na počítači v X variacích pravděpodobně setká i jinde než u souborového systému. Samozřejmě, že uživatel nemusí mít ani páru o tom, jak je to implementované. Jen by to měl umět používat.

      1. Josef Richter

        Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

        Souborový systém je základní a jednoduchá věc jen z tvojeho pohledu. Z pohledu běžnýho uživatele to není ani jednoduché (pohled do otevřenýho Total Commanderu by ho vyděsil) ani základní – uživatel chce kliknout na ikonku „fotky“ a vidět svoje fotky. A je mu úplně ukradený, kam si to ta appka ukládá.

        Jedním z důkazů tohohle přístupu je, že spousta uživatelů prostě kliká na „ikonku internet“ a „ikonku e–mail“ a vůbec netuší, že se spouští nějaká aplikace Internet Explorer nebo Google Chrome.

        1. Šaman

          Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

          Tak zrovna souborový systém je tak základní věc, že lidé kteří jej nedokáží používat, nemohou provádět většinu běžných činností. (Zálohy, přenesení prezentace/hud­by/čehokoliv na flešce apod.) Buď to nepotřebují (zedník, který na „tom internetu“ klikne na záložku „výkazy“ a tam dá „nový“ a vyplní co kde a jak dlouho dělal – o zbytek se postará jeho šéf) anebo
          a) narazí (ztrapní se, příjdou o data) když se po nich bude chtít záloha nebo přenos souboru
          b) naučí se klikat v nějakým jiným programu který to provede za ně.


          Chápu, že nepočítačoví lidé mají mezery a programátor by na to měl myslet, ale stejně si myslím že stanovení nějakého standardu a snaha aby jej BFU dosáhli bude lepší.

          Nikdo snad nechce tvrdit, že pravidla silničního provozu jsou jen pro závodníky a podobné geeky – chudák zedník přece jenom jezdí za zákazníky a musí se naučit rozdíl mezi spojkou, plynem a dokonce nějaká spojka (brzdu a plyn pochopí jako zrychlit-zpomalit, ale spojka je jaksi mimo) a nad to musí složit poměrně složité zkoušky z teorie a praxe silničního provozu.
          Takže jestli skoro každý může mít řidičák, tak skoro každý se dokáže naučit základní OBSLUHU počítače.

          1. Josef Richter

            Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

            Pravidla silničního provozu nejsou vhodnej příměr, ty řeší něco jinýho.

            Příklad se samotným řízením auta je lepší. A taky se na něm ukazuje, jak se stále jde cestou nějakých zjednodušení. Před pár lety jsme měli manuální sytič, žádný ABS a manuální převodovky. Dneska jsou tyhle věci automatizovaný. Manuální převodovka je zbytečnost, kterou si dneska koupí už jen ten, kdo na automatickou nemá prachy, anebo geek přes auta. A doufám, že stejný to bude se souborovým systémem.

            1. Flasi

              Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

              Ale to si klidně doufejte. Problém je, že DNESKA se uživatel počítače bez chápání souborového systému neobejde.
              Anebo obejde, ale vznikají z toho chyby typu neumím kopírovat, přejmenovat, smazat soubor, aniž bych měl nějaký editor pro daný typ souboru (např. nedokáži nakopírovat DOC soubor, když nemám Word, kde bych udělal Save As.), chyby typu, že uživatel nerozlišuje vlastní soubor zástupce na něj apod. Uživatel není schopen si své soubory zazálohovat, protože netuší, kde je má.

              Jestli trváte na příměru s automatickou převodovkou, tak žijeme v době, kdy automatické převodovky jsou zatím nesmírně problematické – neumožňují plnohodnotně využít možností auta a nutí mě často jezdit do servisu (vyhledat odbornou pomoc) v situacích, kdy lidé s manuální převodovkou nemusí.

              1. Josef Richter

                Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                nechci odbočovat od tématu a vyvolávat flame na téma převodovky, takže ti radši nebudu psát, že to je samozřejmě nesmysl a za těch 50 let co se automaty dělají, jsou dostatečně vyspělý ;-)

                1. Flasi

                  Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                  Problém je, že počítače jsou tak v převodovkovém roce 1970 (a to číslo berte s velkou rezervou, převodovky jsou příměr a je zbytečné psát, co která převodovka uměla v roce 1960 a co která v roce 1980).

                  Ty automaty jsou dostatečně vyspělé pro některé druhy vozidel. Jako např. „vozidlo ipad“. Tam se o souborový systém opravdu starat nemusím a mohu ho plnohodnotně využívat.

                  Ne až tak vyspělé, ale dostačující jsou pro jiná vozidla – např. e-mailové klienty ať už webové, nebo desktopové. Sem tam potřebuji pracovat s přílohou, ale s pár naučenými triky to zvládnu i bez chápání souborového systému

                  Ale pro některá vozidla prostě ty dobré automaty zatím nemáme. Příkladem může být třeba vypalovací, nebo zálohovací program. Prostě buď chápete, co je souborový systém a potom můžete ten program plnohodnotně využít. Nebo to nechápete a často vypálíte(zazá­lohujete), co nechcete a nevypálíte co chcete.
                  A problém je, programem, pro který dost dobrý automat není je i samotný operační systém.
                  Pokud nechci počítač používat jako „několikamálo­účelový“ stroj, tak se bez znalosti souborového systému nehnu. Pokročilý uživatel je schopen pracovat s jedním souborem napříč různými programy (otevřu v jednom, upravím v jiném a výsledek vložím do třetího). Je schopen ve své práci vytvářet různé verze dokumentů a vyznat se v nich. Je schopen je zkomprimovat, zálohovat a vypálit (viz výše). Je schopen poznat, že soubor má o několik řádů jinou velikost, než by měl mít (a že je tedy něco špatně). Je schopen soubor libovolně kopírovat a přejmenovávat. Je schopen si soubory nějak třídit (podle projeku, podle času, podle čehokoliv). A to všechno je schopen dělat i když počet souborů přesáhne nějakou mez a u toho všeho se nezbláznit.

                  Podle mých zkušeností leží v chápání souborového systému přesně ta klíčová hranice, mezi zkušeným uživatelem a uživatelem, který má každou chvíli banální problém.
                  Pokud srovnám automobilisty, kteří v roce 2010 jezdí s automatem, tak oni žádný problém proti „manuálníkům“ nemají. Ale uživatelé počítačů bez znalosti souborového systému na tam opravdu jako „automatáři“ v roce 2010 nejsou. Ani omylem.

                  1. Josef Richter

                    Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                    Já souhlasím, že v současnosti to má uživatel bez znalosti souborovýho systému docela těžký. Jenom říkám, že není cestou učit uživatele souborový systém, ale snažit se ten software dělat tak, aby ho pokud možno znát nepotřeboval.

                    Jinak to zálohování – na Macu když připojíš externí disk, tak se tě to zeptá, jestli ho chceš používat pro zálohování. Klikneš ano/ne a nemusíš vědět co je to souborový systém. Na obnovu těch dat to už vědět bohužel potřebuješ, takže tady ještě prostor pro zlepšení taky je. Ale je to ukázka, že i relativně složitá věc jako zálohování se dá udělat jednoduše.

                    1. Flasi

                      Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                      Podle mne současné počítače od určité úrovně používání prostě znalost souborového systému potřebují. A všechny obezličky, kterými se snaží různé programy, či OS toto skrývat jenom způsobují, že uživatelé si natlučou nos o něco později (a často i s většími následky, protože se bez znalosti základů dostali o něco dále).
                      Podle mne komplexní práce s počítačem ještě dlouho bude vyžadovat znalost souborového systému. Uvidíme jaká bude další verze souborového systému. MS sliboval revoluční FS běžící nad databází, kde bude uživatel od fyzického umístění souborů odstřižen už do Longhornu. Možná až něco takového skutečně bude, tak už znalost souborového systému nebude nutná (když nebude fakticky ani možná). Ale zatím to tak prostě není.

                      Já už pár on-click-to-backup systémů viděl. A všechny měli společné to, že uživatelé většinou netušili, co zálohují a co nezálohují, nedokázali to změnit a o tom, že nebyli schopni provést obnovu, ani nemluvím. Koupit si externí disk a používat ho pouze pro zálohování „všeho“ může celkem fungovat. Akorát je to dost náročné na zdroje (a to jak výkon počítače, tak peníze za dost velký disk, kde se zálohuje většina věcí, které uživatel ani zálohovat nechce . Tady by sedělo přirovnání k automatické převodovce třeba z roku 1980, která už funguje celkem fajn, akorát dělá o 25% větší spotřebu.
                      Taky už jsem viděl člověka, který nechápal rozdíl mezi souborem na místním disku, souborem v lokální síti a souborem na internetu. A odklikl zálohování celého disku na server od výrobce jeho zálohovacího SW. Jenom už potom na svém ADSL s 256 kbps uploadem nebyl dlouhé měsíce schopen použít upload na nic jiného, než na tu zálohu.

                      1. František Kučera

                        Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                        Ad „Uvidíme jaká bude další verze souborového systému. MS sliboval revoluční FS běžící nad databází, kde bude uživatel od fyzického umístění souborů odstřižen už do Longhornu“

                        Tahle koncepce není závislá na nějakém souborovém systému natož na Microsoftu. Můžeš to tak dělat už teď – stačí sypat soubory do jednoho adresáře (nebo do několika málo) a používat nějaký nástroj na desktopové vyhledávání. Nepomuk, Strigi, Beagle, Google desktop search… sémantický desktop, štítkování a hodnocení souborů atd. Softwaru na takovou organizaci dat je už dneska dost, teoreticky by to mohlo fungovat (sestavoval by sis různé filtry, psal dotazy nad svými soubory jako když vyhledáváš na webu, řadil podle témat a data atd.), akorát lidi pořád dávají přednost té staré dobré hierarchické koncepci. Strkat soubory do složek a mít třeba strukturu fotky/rok/akce nebo hudba/interpret/al­bum je možná staromódní, ale náramně funkční a universální.

                    2. František Kučera

                      Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                      Ad „Jenom říkám, že není cestou učit uživatele souborový systém, ale snažit se ten software dělat tak, aby ho pokud možno znát nepotřeboval.“

                      Cestou to je… otázka je, kam ta cesta vede :-)

                      Takové aplikace existují už teď, např. různé organizéry na fotky. Postarají se o stažení obrázků z foťáku a zařazení do „alba“ (a další věci jako hodnocení, popisky atd.) a odstiňují uživatele od adresářové struktury. Alba v lepším případě odpovídají adresářům, akorát jsou zasazené do nějaké složky, kterou si spravuje ten program. V horším případe jsou fotky nasypané v nějaké složce (nebo třeba do složek „rozpartyšnovaných“ podle data), ale informace, do kterého alba fotka přísluší je vedena v nějaké interní databázi toho programu.

                      Ono to vypadá jako fajn UX a přívětivý koncept, který nezatěžuje uživatele tou „zbytečnou“ strukturou souborů na disku… ale jen do chvíle, kdy bude chtít uživatel poslat ty fotky mailem, nahrát je na flashku nebo třeba začít používat jiný – je to hodně proprietární přístup. Některé aplikace jsou navrženy, jako by byly středem vesmíru, ale tak to není – a jejich uživatel na to dříve či později doplatí.

                    3. Karel

                      Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                      Tohle všechno jde do kytek ve chvíli, kdy máte firmu a potřebujete ty dokumenty sdílet. Vysvětlit některým lidem rozdíl mezi jejich plochou a sdíleným adresářem na file serveru dá docela problém. Naučit je pak pracovat se softwarem na správu dokumentace je už na vysokou. A vy je to naučit musíte, protože ti lidé musí spolupracovat s ostatními. Je to pro vás natolik důležité, že i akceptujete, že někdo tam chodí přes průzkumínka, jiný si nejprve spustí word a pak dávají „Open“, a dokonce překousnete i jedince, kteří si spustí průzkumníka, najdou si soubor, „přetáhnou si ho na plochu“, spustí si word, dají „open“ a otevřou si soubor z plochy (neumí totiž otevřít soubor dvojklikem a v dialogu „Open“ neumí jít do jiného adresáře než je jejich plocha). Prostě je snesete, protože potřebujete, aby svou práci udělali. Jsou výborní v jednání se zákazníkem, vymámili by z jalové krávy tele, vydělávají firmě obrovské peníze… ale jakmile si sednou k počítači, naskočí vám z toho husí kůže. A nepředstavujte si je jako spomalený film. Naopak, píšou všemi deseti a jedou jak fretky. Jen když se jim něco pokazí, tak nejste schopni sledovat jejich myšlenkové pochody, protože jako člověk z IT hledáte za jejich kroky nějaký smysl. Ale on tam žádný není, oni jen ustrnuli v době, kdy si přes Norton Commander zkopírovali soubor ze sítě k sobě do počítače, pak spustili T602 a dali otevřít soubor. Že dnes už je intranet natolik rychlý, že nemá smysl si soubor ze serveru nejprve stáhnout, a že při poklepání se sám spustí ten správný program a otevře ten soubor, to oni nějak neumí zpracovat. Je to pro ně nezajímavá informace, protože ten jejich starý postup stále funguje. Každopádně i oni se museli naučit kde na serveru najdou ty správné soubory :-)

              2. void

                Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                Ale na tohle nepotřebuje znát souborový systém (rozdíl mezi NTFS, FAT apod.). Vy chcete spíše říct, že musí znát GUI toho OS, resp,. ovládání OS. Tedy vědět, co je složkam soubor, techniky práce. Ale o tom, co je NTFS a jaké má možnosti proti FAT nemusí mít ponětí. Na 90% nenarazí na problém. Pokud ano, bude to pravděpodobně specifický HW na spefickém OS.

        2. imploder

          Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

          Člověk, co nechápe a neumí používat souborový systém, by se to měl naučit. Bez toho prostě nemůže efektivně používat počítač. I tím, že klikne na „fotky“ a vidí fotky, použil souborový systém – vlezl do adresáře „fotky“ – takže jednu úroveň adresářové struktury používat umí. Zbývá k tomu pochopit, že v adresáři může být i další adresář. To snad není takový problém, ne? Myslím, že skoro každý uživatel (tj. člověk, co počítač už delší dobu používá, ne ho vidí poprvé) to chápe.

          „je mu ukradený, kam si to ta appka ukládá“ – no, to právě tomu extrémnímu BFU jo, ale normální uživatel (co používá souborový systém normálně jako strom) bude nadávat a hledat, kam se mu to samo uložilo, až ty fotky bude potřebovat v jiné aplikaci. Extrémní BFU samozřejmě netuší, že s fotkama může pracovat i v jiné aplikaci (třeba i tím, že je někam nahraje). To je ale jeho mínus. Ať si tak pracuje, když mu to stačí, přece se mu nebudeme přizpůsobovat kriplením aplikací ve stylu „aby BFU náhodou nevystrašilo, že ví, kam se co ukládá, tak to budeme tajit“.

          1. Josef Richter

            Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

            No vidíš, a já si myslím, že se mu přizpůsobovat máme, ale nenazval bych to „kriplením aplikace“ pokud se to udělá dobře.

            Souhlasím, že v současnosti je mnoho aplikací bez neznalosti souborovýho systému téměř nepoužitelných a člověk je nucen se to naučit. Ale je to chyba aplikace, ne jeho.

            To že klikne na fotky a vidí fotky, vůbec neznamená, že si musí uvědomovat, že použil souborový systém, že to má nějakou stromovou strukturu, atd. Ani nechce vědět, kam to ta appka uložila, protože ani nechce ty fotky někde hledat, pokud je potřebuje někam poslat. Prostě to chce otevřít, vidět svoje fotky, možná rozdělený do nějakých skupin (složek) typu „Prázdniny v Římě“ – ale ne nutně ve stromové struktuře. A pak tam chce čudlík „poslat emailem“ a ti zkušenější možná čudlík „uložit na paměťovou kartu“ nebo něco takovýho. A to je celý.

            Úplně stejný je to s textovýma dokumentama nebo jakýmakoliv jinýma datama. Prostě chce seznam svých dokumentů. Například na blbých Google Docs přesně tohle dostane – a přitom vůbec netuší, kde jsou data fyzicky uložený, jestli je tam nějakej souborovej systém, většinou ani nechápe rozdíl mezi desktopovou a webovou aplikací, atd. A to je v pořádku, protože když se to udělá dobře, tak to vědět nepotřebuje.

            Konec konců i v samotných Windows máš pro běžnýho uživatele aspoň částečnou abstrakci nad souborovým systémem – normální uživatel v průzkumníku vidí jenom složku Dokumenty, v ní tuším Fotky, Hudba, Video jestli si to dobře pamatuju, spousta dalších složek je skrytá.

            1. imploder

              Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

              Samozřejmě, struktura může být různá, v současnosti nejrozšířenější a filesystémem nativně podporovaná je právě stromová struktura. Myslím, že tu právě zná nejvíc lidí, protože je tak zaužívaná, i když na některé použití není nejvhodnější.

              Čudlíky na všechno potřebné přímo v aplikaci – tady platí „všeho s mírou“. Ortodoxní unixová filozofie je, že každý program dělá jen jednu věc a dělá ji dobře a na všechno ostatní komunikuje s ostatními programy přes standardní rozhraní. Prostě maximální modularita. V praxi se hodí tohle více-méně porušit a mít přímo v aplikaci zabudované nějaké čudlíky na obvykle používané činnosti, i když bych si na to mohl vzít na pomoc jinou aplikaci. Když se to s „čudlíkama“ zase dovede moc daleko, tak bude přečudlíkováno a uživatel se v tom ztratí; pro uživatele pak bude jednodušší se naučit obecně použít několik jednodušších aplikací než se probírat změtí čudlíků na všechno, co bych mohl potřebovat, v jedné obří složité aplikaci. Prostě IMHO věci, ke kterým je daná aplikace určena, se vyplatí do ní zabudovat, ale je blbost snažit se tam zabudovat všechno (ani to nejde). (V souvislosti s tímhle mě napadá, že je škoda, že GUI za svým předchůdcem CLI zaostává v možnosti skriptování a vůbec, že prostě GUI aplikace nemají něco jako std vstupy a výstupy. To už ale odbíhám od tématu BFU.)

              Vemu zrovna příklad s fotkama a Google Docs: co když si uživatel potřebuje nahrát fotky (nebo v případě Docs dokumenty), co má v počítači, do Google Docs?

              Asi na to nebude mít čudlík přímo ve svém editoru dokumentů (stejně jako tam nebudou zvláštní čudlíky „uložit na flešku“, „uložit na disk“ a možná ani „uložit na FTP“, ale bude tam jeden čudlík „uložit jako…“ a pak si ve standardním dialogu můžu vybrat jakékoliv místo v adresářové struktuře – flešku, disk, připojené FTP atd.. Ideálně se mi to předvybere nějak inteligentně (např. grafický editor bude mít jako výchozí složku Obrázky).

              Podařilo se mi nahrát si do Google Docs dokumenty, někde jsou, je mi jedno kde. Když kliknu na záložku Docs nebo zadám „google docs“ do adresního řádku prohlížeče, uvidím je. Ale teď chci na ně odkázat, aby se na ně podíval i někdo jiný. V tu chvíli zase začíná být důležité kde jsou – povede na ně URL – tj. něco o dost složitějšího než cesta v adresářovém stromu (cesta je jen část URL).

              Windows – ve Windows 7 už jsou Obrázky, Hudba atd. odděleně, nejsou v Dokumentech. Skrývají se jenom adresáře a soubory s atributem „skrytý“ a jinak to nikdy nebylo; když si ve viditelném adresáři vytvořím podadresář, tak ho samozřejmě normálně vidím. Je to podobné jako v Linuxu. U Win9x ještě nebylo oddělené Documents and Settings (tj. uživatelská data) od systému a lidi si dávali soubory volně do adresářů různě po disku – jako kdysi v DOSu. Někomu, kdo na to byl zvyklý, to dodnes zůstalo, Windows se tomu nebrání (narozdíl od Linuxu, kde běžný uživatel může zapisovat jen do svého ~/, takže nemůže adresářovou strukturu libovolně zabordelovat).

              1. Josef Richter

                Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                S těma čudlíkama samozřejmě souhlasím že „všeho s mírou.“ Proto považuju Ribbon v MS Office za jednu z největších zrůdností v dějinách UI – protože to je jen novej způsob, jak nacpat další čudlíky na nástrojovou, kde už nebylo místo. Tak vymysleli „nástrojovou lištu s tabama,“ dobytci :-)

                S tím posíláním url na google docs – ono je to až tak jednoduchý, že se příjemci pošle odkaz, na kterým může být „klikněte zde“ a ani odesílatel, ani příjemce tu url vůbec nemusí vidět. Možná si ji může dát do „oblíbených“ apod. ale nejspíš to vnímá jako jednolitý odkaz a nezkoumá, jestli je v něm zakomponovaná nějaká cesta (jakože myslím že není, je tam snad jen nějakej hex pointer?). Samozřejmě to zatím nefunguje asi ideálně, ale je jedna z cest a bude se to dál zjednodušovat.

            2. BLEK.

              Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

              A jak byste si teda představoval správu dokumentů rovnou aplikací?

              Uživatel má 100 dokumentů — chce si je roztřídit, nevyzná se v tom, tak do té aplikace dáte možnost vytvořit si skupiny dokumentů, např. „práce“, „přátelé“, „faktury“ apod. Uživatel se v tom nadále nevyzná (stále má v jedné skupině moc dokumentů), tak tam dáte možnost vytvořit podsložky, např. „práce/projekt A“, „práce/projekt B“ atd. — čili z toho nakonec stejně máte něco jako hierarchický filesystém, jenže tento filesystém je spravován rovnou danou aplikací na editaci dokumentů.

              — problém je, že když uživatel pak bude používat třeba 20 aplikací, bude mít 20 *různých* systémů správy adresářů a uživatel se je bude muset naučit. V důsledku to pro něj horší než se naučit total commander.

              „A pak tam chce čudlík ‚poslat emailem‘ a ti zkušenější možná čudlík ‚uložit na paměťovou kartu‘ nebo něco takovýho.“ — a pak ještě vypálit na CDčko, nahrát na ksichtoknihu, nahrát na libimseti, nahrát do mobilu, nahrát do IPADu, poslat přes ICQ, poslat přes Jabber, poslat přes IRC, nahrát do firemní VPN… — čili každý tvůrce aplikace pak musí vytvářet tlačítka pro všechny služby, kam by uživatel eventuálně mohl chtít ty soubory umístit? Tím zkomplikujete ty aplikace a zničíte si tím funkcionalitu: představte si třeba, že někdo napíše program na správu fotek a nedá do něj možnost nahrát fotku na libimseti a uživatel tedy na libimseti fotky nebude moct nahrávat.

              To, co navrhujete, není pokrok, protože to znemožní uživateli dělat věci, které s filesystémem dělat mohl.

              1. František Kučera

                Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                Psal tohle skutečný BLEK? Tento příspěvek totiž nevykazuje žádné známky poruchy osobnosti a naopak obsahuje jen inteligentní připomínky :-) +1

              2. Josef Richter

                Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                Ono to nebude tak žhavý. Když si vezmu toho běžnýho uživatele, což je třeba nějakej doktor nebo malej živnostník, tak ten obvykle nepoužívá 20 aplikací.

                Používá email a internet, word a excel, něco na fotky, možná účetnictví a možná nějakou specializovanou aplikaci (kartotéka pacientů apod.)

                Internet – obejde se bez file systému. Email – přestože tam jsou tisíce položek, tak taky obvykle žije nezávisle na file systému. I když spousta lidí má tendenci dělat si v Outlooku složkové šílenství. Účto, Fotky, Kartotéka – obejde se bez file systému. Takže zbývá Word a Excel. Tady je pravda, že spousta malých živnostníků je schopna mít celej svůj business nacpanej v haldách excelových a wordových souborů. Přesto bych řekl, že by se tyhle aplikace měly pokoušet o nějakou vlastní správu dokumentů. A myslím si, že 100-200 dokumentů se dá úplně v pohodě spravovat v jedné úrovni, tj. složky, bez jakýchkoliv podsložek. A ta správa dokumentů by samozřejmě měla být taková, aby se ji člověk nemusel „učit“ ale byla intuitivně použitelná.

                Fotky – libimseti, icq, jabber vpn si klidně můžem taky škrtnout. Když se podívám do iPhoto, tak tam mám vpravo dole čudlíky MobileMe, Facebook, Flickr, Email – to stačí 99% bežných uživatelů. Někde v menu „share“ je ještě schována položka Burn. Jo, uživatelé obskurních služeb jako libimseti nebo rajče mají smůlu. Ti budou muset zabrousit do file systému. Ale přece kvůli nim nebudem tlačit do file systému všechny?

                Já neříkám, že se má file systém zrušit nebo zakázat. Jenom prostě nesouhlasím s tím, že by se ho měli všichni naučit jako „povinný základ,“ protože jsem přesvědčenej, že spousta běžných aplikací se bez něj obejde.

                Kdybych hnal argumentaci ad absurdum opačným směrem, tak bych mohl říkat, že je přece nesmysl používat Průzkumník nebo Finder, protože v něm snad ani nejde dělat chmod a chown a spousta dalších věcí, takže by všichni měli používat CLI.

                p.s. spousta lidí se všude možně chvástá jak četli Getting Real a Rework od 37signals, jak se jim to líbílo a jak „opinionated software“ je jediná správná cesta. A pak když přijde na lámání chleba a mají udělat něco skutečně opinionated (vykašlat se na tlačítko „sdílet na libimseti“) tak vycouvají a alibisticky řeknou „uložíme na disk a tam si s tím může každej dělat co chce.“

                1. František Kučera

                  Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                  Ad „tak bych mohl říkat, že je přece nesmysl používat Průzkumník nebo Finder, protože v něm snad ani nejde dělat chmod a chown a spousta dalších věcí“

                  Nevím, jak jsou na tom pacienti s Windows a Mac OSem, ale v Linuxu v Dolphinu chmod, chown nebo třeba nastavování ACL práv dělat jde (přes GUI) a kdyby náhodou něco nešlo, může si uživatel pomocí F4 otevřít panel s konsolí (v aktuálním adresáři).

                  Ad „tak vycouvají a alibisticky řeknou ‚uložíme na disk a tam si s tím může každej dělat co chce.‘“

                  To nemusí být nutně alibismus, inteligentní lidé se snaží navrhovat systémy efektivně, neduplikovat práci, stavět modulární systémy, kde každá komponenta dělá svoji určitou činnost a dělá ji perfektně a jiné činnosti přenechává ostatním – výsledkem pak není aplikace-moloch, která umí všechno od vypalování CD po nahrávání na Líbímseti, ale integrovaný systém složený z relativně úzce zaměřených modulů.

                  1. Josef Richter

                    Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                    …a proto je linux tak populární a rozšířený, hlavně mezi běžnými uživateli ;-)

                    jenže modulární aplikace předpokládá, že ty moduly nějak spolupracují. a ne že pro banalitu jako upload fotek místo jednoho kliknutí donutím uživatele otevřít 4 samostatný aplikace (prohlížeč fotek, průzkumník, editor na změnu velikosti před uploadem, ftp klient…). prostě tam, kde ta duplicita dává smysl, tak není nutný se jí za každou cenu vyhnout.

                    1. imploder

                      Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                      Spolupráce a modularita se navzájem nevylučují. A myslím, že linux na tom ve spolupráci aplikací je naopak líp než Windows. Nespolupracující molochy jsou spíš typické pro Windows. V Linuxu se se spoluprací různých aplikací víc počítá, co jde sdílet se sdílí atd., zatímco ve Windowsech se každá aplikace snaží jet sama za sebe. Částečně je to i tím, že Linux má na to lepší prostředky – třeba centrální databázi balíků, centrálně řešené aktualizace.

                      Aby si každá aplikace dělala všechno sama, to je cesta do středověku. Myšlenka, že v každé aplikaci jako je Word bude bezdůvodně přibastlený její vlastní pseudo-filesystém a správce souborů, jen aby uživatel nemusel pracovat se standardním filesystémem a standardním správcem souborů mi připadá úplně zcestná. Místo toho, aby se uživatel naučil používat jeden filesystém a jednoho správce souborů a s tím si pak vystačil všude, bude se učit v různých obměnách pro každou aplikaci znovu a znovu, protože každá aplikace si to bude řešit po svém. To není zjednodušení, to je bordel. Doktor bude určitě nadšený z toho, že v každé z 10 aplikací, co používá, se se soubory pracuje jinak a u každé nové aplikace se to musí znovu učit.

                      Filesystém je abstrakce. Pokud aplikaci taková abstrakce vyhovuje, tak je vhodné ji využít, ne si bastlit zbytečně na koleně něco vlastního. Stejně jako je to s jakoukoliv jinou abstrakcí.

                    2. František Kučera

                      Modularita

                      To jsi asi Linux na desktopu hodně dlouho neviděl. Např. Gwenview podporuje tzv. KIPI pluginy, pomocí nich se dají fotky exporotovat na pár kliknutí (ne pouštět čtyři programy) do různých webových galerií i jinam. Ale zároveň se (1) před uživatelem nezastírá souborový systém a (2) znovupoužitelnost, stejné exportní moduly jsou třeba v digiKamu nebo v jakémkoli jiném programu, kde budou potřeba – ne že si každá aplikace bude šmudlat vlastní exportovací nástroj a bude se implementovat m*n rozhraní (počet aplikací krát počet míst, kam exportovat).

                      Nebo to jde udělat jako to má KSnapshot – není potřeba mít nějaký „ultimátní“ nástroj na dělání snímků obrazovky, který umí i vařit kafe a milion dalších věcí. KSnapshot je jednoduchý prográmek, který dělá dobře svoji práci (sejmout obrazovku) a umí ten obraz uložit do souboru nebo do schránky. A pak má nabídku „Otevřít pomocí“, kde můžeš ten obraz předat jinému programu – a o tom to je – samotný snímač obrazovky nemusí mít všechny funkce, stačí když má dobré rozhraní a je možné ho integrovat s něčím jiným – takže můžu sejmout obrazovku a pak třeba předat jinému programu, který nahraje obrázek na web a vypíše odkaz – to všechno na dvě kliknutí, ale bez nějakých molochovatých aplikací, které toho umějí hodně ale nic pořádně a ještě jsou tak uzavřené, že chybějící funkce do nich člověk už nepřipojí. Je to pořád ta stará dobrá unixová koncepce, kdy každý program dělá jednu věc a dělá ji pořádně – jestli se to dělá rourou na příkazové řádce nebo v GUI je celkem jedno, jde o ten princip.

                2. imploder

                  Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                  > <i>Někde v menu „share“ je ještě schována položka Burn.</i>

                  Jo, „někde v menu je schovaná“. Uživatel, když bude chtít něco vypálit, buď bude zkoumat u každé nové aplikace, kde a jestli vůbec je v ní někde schovaná příhodná položka, a nebo použije univerzální vypalovací aplikaci, ve které to udělá spolehlivě a bez hledání.

                  1. imploder

                    Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

                    Jo, a tady na mojem příspěvku je vidět, co za chyby člověk dělá, když se každá aplikace ovládá jinak (v tomto případě v jedné se dělá kurzíva tagem „strong“ a v jiné „i“).

      2. František Kučera

        Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

        1) Souborový systém je třeba Ext4 nebo XFS, to skutečně běžného uživatele zajímat nemusí. Ale asi jsi myslel strukturu adresářů.

        2) V té už by se uživatel vyznat měl, to je naprostý základ. Uživatel pracuje s nějakými entitami (v této koncepci* to jsou soubory) a musí je umět adresovat – jinak s nimi prostě pracovat nemůže. Adresovat nemusí znamenat, že zadá na příkazovém řádku přesnou cestu k souboru, musí ale vědět, že adresáře mají nějakou strukturu a že když si něco uložil do /home/uživatel/Fot­ky, nemůže to příště hledat v /home/uživatel/Plocha. Je to jako kdyby si jednou v krámě koupil housky a příště by místo do krámu vlezl do lékárny a rozčiloval se, že tam ty housky nemají. Te reálný svět je tak děsně nepřátelský a má vůbec mizerné UX :-)

        *) těmi entitami můžou být třeba URL na webu, nebo záznamy v nějaké databázi, jejich struktura může být plochá, odpadnou „starosti“ s hierarchií adresářů, nicméně vždycky musí uživatel umět tyhle entity adresovat, najít je, jinak to skutečně nejde. To je jako kdyby spolu chtěli dva diskutovat, ale přitom neznali pojmy označující věci, o které chtějí mluvit. Když člověk nedokáže uchopit pojmy, nebo se na ty věci alespoň nějakým opisem odkázat, nemůže se o nich s ostatními bavit. A když nedokáže označit soubor, se kterým chce pracovat, prostě s ním pracovat nemůže, protože program mu do hlavy nevidí.

        1. Josef Richter

          Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

          Já s tímhle nesouhlasím. Běžný uživatel podle mě nechce vidět nic jako „/home/uživatel/fot­ky“ – neví co to je a nechce to vědět. Chce kliknout na ikonku fotky a vidět svoje fotky. Je mu jedno kde jsou uloženy.

          1. jehovista

            Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

            Nevi co to je, ale kdyz venuje pet minut pochopeni, tak mu to pak v budoucnu usetri hodiny.

          2. imploder

            Re: ty komentáře tady mě trochu děsí :-)

            Však to taky neví. Nezná přesné místo, kde jsou na disku uloženy. Ví ale, že:
            – jsou to data uživatele (/home/uživatel/fot­ky)
            – uživatel je on (/home/uživatel/fot­ky)
            – složka je nazvaná fotky, takže v ní asi budou fotky (home/uživatel/fot­ky)

  13. Typhoon

    Mate pravdu

    Mate pravdu a pekny clanok. Robim Admina uz niekolko rokov a co som zazil s ludmi je na hlavu.
    Konkretne som sa pred tyzdnom stretol s tym ze som sa pytal veduceho (starsi pan) ci mu uz vymenime PC. On ze jasne ale spytal sa ma „ci mu vsetky data co ma v monitore zostanu“ :D To ma dostalo a stacilo mi to aby ma utvrdilo ze este vela ludi nechape o com tie pocitace a technika vobec su :(

    1. Josef Richter

      Re: Mate pravdu

      Je to vtipný :-) Ale na druhou stranu, proč by ten starší pán měl vědět, kde jsou přesně jsou ty data uložený? Jestli jsou někde „v monitoru“ (třeba u iMaca zrovna jo :-)), nebo v nějaké jiné krabici, nebo někde na síťovým disku nebo dokonce někde v cloudu? Jemu je to ukradený, on je chce mít prostě k dispozici (viz. otázka jestli mu ty data zůstanou).

  14. Laethnes

    Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

    Jop, s tímhle souhlasím. Snažím se akceptovat to, že prostě odmítají číst i krátké věty v programu, natož dokumentaci, ale přesto přemýšlím, jak jim vysvětlit, že to, že počítač není ostrý, jako nůž, stejně je potřeba se naučit na něm pracovat a že sice s počítačem nezpůsobí hromadnou dopravní nehodu (hm… obvykle), ale přesto je potřeba něco přečíst.

    Nicméně mám dotaz – vzdal jsem to už před lety, ale pár roků jsem se jednomu takovému uživateli pokoušel vysvětlit, že před zavřením internetového prohlížeče (btw. sám si přišel na firefox a nainstaloval jej) *není* potřeba klikat zpět, dokud se nedostane na výchozí stránku. Nevíte, jak na to? (Btw.2: copy+paste jsem mu vysvětlil :3.)

    1. heptau

      Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

      Mozna by pomohlo nastavit jako vychozi stranku prohlizece strankou bez obsahu (prazdnou stranku). Na tu se (alespon co jsem si vsiml) totiz vratit neda.

      1. Laethnes

        Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

        Hm, zajímavý nápad, to mě nenapadlo, ale bohužel to nejde – chce totiž Seznam.cz jako výchozí stránku :3

        1. oh

          Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

          Když ho to nelze odnaučit, zkuste mu vysvětlit význam toho tlačítka s obrázkem domečku.

          1. Laethnes

            Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

            No, to taky nejde :333. Tentokráte zase proto, že jej používá a chápe po svém a říct, že to „otočí“ stránku na tu výchozí nepomůže, protože tlačítko zpět je pořád aktivní :3.

  15. mm

    a co byste říkali na toto

    Někteří řidiči nevědí, že pokud chtějí jet autem, musejí mít spuštěný motor. Někteří to sice vědí, ale nechápou, proč musejí pro změnu směru jízdy točit volantem – koupili si auto přece proto, aby je vozilo a ne aby v něm točili volantem – buďte s nimi trpěliví, není jejich povinností mít tak detailní znalosti… Jiní uživatelé umí startovat i točit volantem, ale netuší, že musejí znát nějaká pravidla a řídit se podle nich. Buďte k nim schovívaví a když náhodou někoho zraní či nedejbože provedou něco horšího, nic hrozného se neděje – je to vaše vina – to vy, konstruktéři a výrobci aut jste se měli postarat, aby se to nestávalo…

    Líbí?

    1. Petr

      Re: a co byste říkali na toto

      Něco podobného jsem měl zrovna na jazyku…

      Zajímalo by mě, co je teda ta alespoň minimální znalost práce s PC, se kterou můžu počítat? Pohyb myši a mačkání levého tlačítka?! Víc už od BFU očekávat nemohu? Musí BFU uživatel PC vůbec umět číst a chápat psaný text, nebo to už je nadstandard a jsem pak špatný programátor, pokud se opovážím o něco takového? Kam daleko to až zajde?

      1. mm

        Re: a co byste říkali na toto

        Ano, přesně tak. Doba je taková, že byste měl raději počítat s tím, že uživatel ani nezná znaky abecedy. Smutné, ale bohužel realita. Podívejte se kolem sebe, kam to spěje a budete přesně vědět o čem píšu. Bojím se, že ani naše fantazie nestačí na to, abychom si představili, jak lidská společnost skončí…

        1. Jenda

          Re: a co byste říkali na toto

          To je pak úžasné, používat takový program, který má na všechno zdlouhavé obrázkové průvodce, všechno se musí naklikat, ale vlastně skoro nic nejde nastavit, aby si to chudáci BFU omylem nerozbili…

          Doufám, že stále budou alespoň v linuxovém světě existovat aplikace, které sice vyžadují nějaké znalosti, ale práce s nimi je po jejich pochopení mnohem rychlejší.

    2. Karel

      Re: a co byste říkali na toto

      Jste extremista. Článek o tom, že svět není černý, popíráte tvrzením, že není bílý. Poupravme váš příklad tak, aby se více podobal světu IT – musíte lidem vysvětlit, že to, že je na silnici značka omezující rychlost na 80 km/h nic neznamená, protože pokud na silnici vjeli z její levé strany, jejich rychlost je neomezená, ale pokud přijeli zprava, tak je maximální dovolená rychlost jen 30 km/h a pokud ji překročí, jejich auto se rozpadne v prach. Také jim zkuste vysvětlit, proč na jejich hlášení „měl jsem bouračku“ vás nezajímá, kde se vybourali a kde teď jsou, ale jen kolik bylo hodin, když vyjeli, a zda náhodou neodbočili někde dvakrát za sebou doprava. Také jim vysvětlete, proč přikázaný směr jízdy doprava někdy znamená přikázaný směr jízdy doleva. Něco jako argument „ono to někdy znamená, jako že doprava ne“. Protože tak nějak „obyčejní“ lidé svět IT vnímají. Oni samozřejmě jezdit umí, jen je vždy zmate nové auto nebo nová silnice, kde platí úplně jiná pravidla než na zbytku světa. Takové ty diskuse u piva, „čéče, jsem přišel o auto. Jsem přeřadil z trojky na čtyřku a zapomněl tam před tou čtyřkou dát na chvíli zpátečku. Počkej, proč bys tam měl dávat spátečku, to je přece blbost, ne? No já si to taky myslel, ale prej ne, říkal servisák v Brně, že vždycky z trojky na zpátečku a pak teprve na čtyřku. Jo ahá, tys jel v Brně v levým pruhu! No tam jo, tam musíš přes zpátečku.“

  16. c3po

    Re: Deset věcí, které uživatelé vašeho software nepochopí

    Je fakt, že někteří lidé pořád nemají o počítačích moc jasno, i já znám pár takových lidí.
    Kdysi třeba napsala učitelka na tabuli svůj mail, který byl na doméně školy a jeden spolužák jí říkal, že tam zapomněla naspat „@seznam.cz“, další zase neví, že v prohlížeči existuje něco jako adresová řádka, myslí si že se na jakoukoliv stránku dostane jedině přes vyhledávací pole na seznamu :)

    No a od té doby co mají počítač obě moje babičky mám těch hlášek tolik, že se mi je ani nechce všechny někam psát :)

  17. Kes

    Typy aplikací a cílová skupina

    Při návrhu (nejen) uživatelského rozhraní je nutné si uvědomit, pro koho to je a k čemu se bude používat. Výkazy práce pro zedníka musí být navržené jinak, než IDE pro programátora, nebo software pro profi grafika.

    Čím blíž jsme „výkazům pro zedníka“, tím jednodušší a intuitivnější by ta aplikace měla být. Sem byl zjevně zaměřen tento článek a v tomto kontextu se s tím dá souhlasit.

    Naopak, čím blíž jsme lidem, pro které je počítač hlavním pracovním nástrojem, tím víc bude převládat hledisko efektivity práce (i na úkor intuitivnosti nebo jednoduchosti). [ruku na srdce, kolik čtenářů roota by se chtělo vzdát svého vi a příkazového řádku ve prospěch nějakého klikátka? :)]

  18. hiDDen

    Vsetko je vec pristupu k veci

    Vcelku dobre som sa pobavil na clanku aj diskusii, aj ked musim suhlasit so zavermi a tym, ze spolocnost upada. Upada v tom zmysle, ze sa coraz viac ludi prisposobuje (ponizuje vedomostne) na uroven povedzme to jemne „lenivej“ vacsiny. Ako priklad sa da uviest to, ako sa zmenil skolsky system od mojich cias (mam 32 rokov) po dnesok (mam dceru v 1.rocniku na ZS). Nasa citanka a dnesna citanka pre deti v 1.rocniku je diametralne ina. Uz od zaciatku sa predpoklada, ze to dieta nezvladne, ze treba ist velmi velmi pomaly so vsetkym a naroky na vlastnu snahu a sikovnost sa akoby potlacaju. Co z toho potom vznikne ? Povrchny vztah k vedomostiam, deti sa ucia naozaj len to co musia, aby „prezili“, nie je snaha uz objavovat nic ine ani nove a preto spolocnost upada. Ja sam ako dlhorocny vyvojar a admin (vdaka Bohu za vi a prikazovy riadok) mam podobne skusenosti ako mnohi, ktori tu pisali svoje komentare. Problem je pristup k veci. Znamena to pre nas vyvojarov, ze musime brat do uvahy cielovu skupinu pouzivatelov a z casti sa jej prisposobit, na druhej strane mame „akesi“ pravo vyzadovat aj od uzivatelov isty stupen vzdelania, alebo vlastnej iniciativy a sikovnosti, aby dokazali aspon zakladne veci pochopit a pouzivat vo svoj prospech s pomocou nami napisanych programov. Nemoze sa to zvrhnut do stavu, ze budu programy zlozene zo samych sprievodcov a dovolime, aby vacsina uzivatelov este viac „zhlupla“, pretoze uz nebudu musiet vobec nic vediet, lebo bude stacit kliknut. Druha moznost ako z toho von je v rieseni aplikacii v style, ktory si pamatam z pocitacov Amiga a jeho Amiga OS. Tam sa dalo vybrat napriklad pri instalacii, ktoru uroven uzivatel chce = zaciatocnik/po­krocily/skuse­ny a podla toho potom program reagoval alebo robil vsetko automaticky. Tento pristup je asi najlepsi, i ked na tvorbu programov narocnejsi, ale neodsunie to ziadnu skupinu uzivatelov mimo obliga. Povedzme, ze ak si uzivatel zvoli pri instalacii uroven zaciatocnik, program spravi instalaciu sam, nebude sa na nic pytat, len oznami uzivatelovi, ze je hotovo. To iste plati pre volby (menu, dialogy) priamo v programe, kde vsetko bude len UI s klikacimi moznostami. Pokrocilemu a skusenemu pouzivatelovi aplikacia dovoli viacere alebo vsetky volby, spristupni napr. prikazovy riadok alebo ine rozhrania. Co je dolezite pre BFU je, aby nestagnovali a neucili sa veci mechanicky. Vsetko je vec pristupu k veci a plati to ako pre tvorcov programov, tak aj pre pouzivatelov programov.

    1. baziliscus

      Re: Vsetko je vec pristupu k veci

      Spoléháte na nějaké základní počítačové vzdělání, které ale troufám si říci neexistuje. BFU v tom jsou často docela nechtěně/nevinně. Řidiči musí ze zákona absolvovat kurz řízení, ale všeobecné vzdělání ohledně počítačů povinné není a když, tak je často dost pochybné. Napřed je třeba zkvalitnit nebo vůbec zavést výuku, pak lze nadávat na ty „nevzdělané kretény“. Myslím, že až do cca 30. let 20. století nebyly povinné kurzy řízení, dokonce do 20. let leckde ani neexistovala ucelená pravidla silničního provozu – a následkem byla brutální míra nehodovosti. Tedy to, co používáte jako příměr, kulhá, osvěta v silničním provozu má za sebou dlouhou historii a do lidí to bylo třeba „natlouct“.
      Je mi 27 a veškeré počítačové vzdělání, kterého se mi dostalo na základce, gymplu a výšce, by mi nikdy neumožnilo pochopit počítače na vyšší úrovni než jsou kritizovaní uživatelé v článku. Tak bylo mizerné. Můžu doložit. To, že umím o něco víc, je moje vlastní snaha, ne výsledek výuky. Pokud budou – metaforicky – silnice otevřené všem a řidičák přitom nebude povinný, budou nehody, pomalí řidiči, zmatky a chaos logickým následkem nedostatku osvěty. I o výhodách použití kondomu (a to opravdu není komplikovaná problematika) je třeba lidi složitě a pracně přesvědčovat. Pokud na tomto poli (a sex vážně zajímá většinu lidí víc než počítače) ještě není dobojováno, tak nelze doufat, že BFU sami od sebe zničehonič zažijou prozření a vrhnou se do čtení dokumentace nebo ocení strohou přitažlivost konzole.

  19. A.S. Pergill

    Faktem je, že manuály jsou buď kusé, nebo nepřehledné

    Buď se v manuálu (k tiskárně, ale u softu je to to samé) dozvím jen nějaké naprosto bazální informace, zato třeba v deseti, dvaceti jazycích a s pořád těmi samými obrázky, ale už nic dalšího (a na přibaleném cd nic jako manuál není), nebo je to hatlapatlanina stovek stránek bez ladu a skladu, bez obsahu, rejstříku nebo něčeho, co by plnilo tuhle funkci (nebo je to chudé a s cyklickými odkazy, jak je to tradicí u čehokoli pro windows).
    Svého času jsem hledal v man pro ghostscript, jak přes něj uložit stránku ve formátu pdf (potřeboval jsem ji uložit z TeXu na šířku, což dvipdf neumí (dělá to v rámci TeXu právě gs, dvipdf jen volá gs s jakýmisi záhadnými parametry, takže to jít musí, ovšem dvipdf má na pevno nastavený formát na výšku, takže ze stránky nastavené v hlavičce (La)TeXového souboru na šířku uřízne pravý okraj), nicméně to tam prostě není, ani v anglické ani v české verzi.

    Příkladem opravdu kvalitně zpracovaného helpu/manuálu je EpiInfo (ve verzi pro DOS), kde je vše, od informace typu: „Nejede-li vám počítač, zkontrolujte lampičkou, je-li v zásuvce proud“ až po velmi podrobný popis datového formátu, který tato databáze nativně používá.

    1. imploder

      Re: Faktem je, že manuály jsou buď kusé, nebo nepřehledné

      Souhlasím, man stránky jsou často k ničemu, protože prostě nic pokročilejšího v nich není. To má člověk hádat, jestli to ta aplikace neumí, nebo to akorát není na man stránce? Nezbývá pak než se man vykašlat a hledat jinde. Tahle roztříštěnost mi vadí. Proč nemůže mít každá aplikace jednu dokumentaci, kde by bylo všechno (samozřejmě s nějakým přehledným shrnutím ve stylu man stránky na úvodní stránce)?

  20. em

    Pravé tlačítko a manuál

    Jsem profesionál a občas objevím velice zajímavé akce v kontextovém menu. I ve widlích. Až se někdy divím.

    Poslední týden jsem byl nucen nahlédnout do dokumentace a FAQ a byl jsem mile překvapen, co tam je informací. Takže RTFM, přátelé!

  21. logger

    zákazník (uživatel) má vždycky pravdu, protože nás živí...

    Řeči o tom, jaký je uživatel blbec bohužel nezmění fakt, že kdo platí ten má pravdu. A komu se to nelíbí ten brzy o zákazníka přijde. A můžem si hrát na geniální programátory, ale když to od nás nebude nikdo chtít, tak co ?

  22. Pavel Kroh

    Běžný program na počítači by měl být prodloužením člověka

    a ne člověk prodloužením toho programu…

  23. Farin

    S temito postupy nemuzu souhlasit

    Obvzlast se mi nelibi bod 4.
    Nechapu jak se muze neco zlepsit, kdyz budu veci nazyvat jinymi jmeny. To pak vede k tomu, ze slozku vytvarim „logicky“ prikazem vytvor adresar.
    Tyto postupy navozuji u uzivatelu pocit, ze se nemusi nic ucit a jsou schhopni ovladat pocitac. To, ze neznaji ani zakladni veci je na skodu hlavne jejich a taky tem co by jim pripadne mohli pomoci. Je to postavene nahlavu – skryvat jak veci funguji. Chapu to jako nebezpecnou podporu rozsirovani blbosti. Stala se mi takova nepekna vec v M$dos XP, ktera me naprosto sokovala. V pruzkumniku jsem zmacknul ctrl+F s predpokladem, ze aplikace urcena na prolizeni souboru mi nabidne vyhledani souboru. Byl jsem naprosto sokovan, kdyz na me vybehl pes a kladl mi dotazy jestli chci hledat obrazky, lidi, videa, audia. Mel jsem v povedomi toto http://toastytech.com/guis/bob.html a udelalo se mi velice spatne.

    1. František Kučera

      Re: S temito postupy nemuzu souhlasit

      Ad „Nechapu jak se muze neco zlepsit, kdyz budu veci nazyvat jinymi jmeny. To pak vede k tomu, ze slozku vytvarim „logicky“ prikazem vytvor adresar.“

      Složka a adresář jsou v tomto smyslu synonyma, ale jinak souhlas. Přijde mi to, jako kdyby lékař přistoupil na slovník, který používají někteří pacienti v hospodě nebo v kravíně a pak mu ještě jako bonus poradil, ať si to břicho příště vykuchá doma sám :-)

      1. Karel

        Re: S temito postupy nemuzu souhlasit

        Ano, máte pravdu. Bohužel praxe je taková, že programátor běžně nutí lékaře místo „meningitida“ používat výraz „zvýšená teplota“ a hájí se tím, že jde o obecnější výraz a tudíž o ohromnou úsporu práce. Takže jako vždy je to o tom najít rozumnou míru, což v případě IT ale často pokulhává, protože „programátor tvoří“ a uživatel mu do toho nemá co kecat. Uživatel je v nevýhodě, protože jediné co může je remcat nebo jít jinam. To je docela smutně omezený výběr možností, zvláště pokud se jedná o zákazníka platícího.

    2. Jeníček

      Re: S temito postupy nemuzu souhlasit

      Jak věci fungují je naše věc, nás programátorů. Programátor použije to, co se mu hodí, nebo co je v dané situaci vhodnější. Uživatele má zajímat výkon programu, objem stahovaných knihoven, míra bordelu na disku, podporované formáty/protokoly pro spojení s vnějším světem, atd.

      Co je uvnitř a jak to funguje, je implementační věc a programátoři to mohou (a měli by) měnit pokaždé, když je to výhodné (pro výkon, jejich úsilí atd.) – každý rok nebo i klidně několikrát za sekundu.

      Stává se mi, že nějaký power-user se podívá do seznamu procesů a začne si stěžovat, že mám/nemám používat vlákna/procesy, knihovny vs. externí procesy atd. Možná je ten uživatel náhodou druhý Andrew Morton a radí mi, jak mám napsat PCI ovladač, ale obvykle je to někdo jiný, kdo specifiku řešeného problému nerozumí, nestrávil tím 2 roky.

      Co se týče doktorů: když vám řekne, že máte tundiliprndum, tak to (trošku) zapomenete dřív než dojdete domů, do wikipedie zadáte něco zkomoleného, a pak se budete řídit doporučeními pro léčbu jiné nemoci. Proto lékaři do karty zapíšou – a mezi sebou říkají tundiliprndum, kdežto vám akorát řeknou, že máte namožený sval, přestože namožený sval nezachycuje všechny odstíny a specifika toho odborného výrazu. (Ale když jim prozradíte, že jste taky lékař, budou rádi a řeknou vám i ty detaily.)

  24. ferren

    debata spatnym smerem

    procital jsem debatu a myslim ze se vyviji uplne spatnym smerem.jedna pulka na na ty vase „bfu“nadava,ze je to jejich problem ze nemusi byt vse za kazdou cenu pro blbce,druha pulka se jich zastava (coz za sebe chvalim) ale opet se k nim stavi jako k menecennym. ve smyslu,tak lidi nebudte k*rvy a tem vozickarum ten najezd udelejte,nezabije vas to…

    podle me pointa je v tom,ze programy jsou nastroje,a v nich se teprv hodnoty delaji. i ti technicky nezdatni sice treba nerozumeji jak ten nastroj funguje,ale mnohdy snim dokazi udelat takove veci, ze ti technicti zdatni muzou jen krcit rameny. znam sposty kreativnich lidi,pouzivajici graficke programy,vubec netusi jak to funguje,co je to soubor s obrazkem,filmem atd ale proste…tvori DILA. v podstate po tech naprosto jednostranne vzdelanych do sebe zahledenych ajtacich chteji,aby jim jen neskodili a udelali nastroje pro ne,protoze oni jsou ti co tvori,a ne pro sebe,protoze ti s tim udelaji stejne prd.i kdyz to bude vysoce odborny prd…
    je to tezke pochopit?

    1. František Kučera

      Re: debata spatnym smerem

      Ad „tak lidi nebudte k*rvy a tem vozickarum ten najezd udelejte,nezabije vas to…“

      Oni to ale často nejsou vozíčkáři, kteří už nikdy chodit nebudou, ale naopak lidé, kteří se ještě chodit nenaučili. A někteří z nich právě ty mrzáky dělají tím, že je rovnou posadí na ten vozík, aniž by se obtěžovali s tím, aby je naučili chodit.

      Ad „je to tezke pochopit?“

      Myslím, že spor je hlavně v tom, co jsou ty základní dovednosti, které by měl mít každý. Např. se asi shodneme, že základní dovednost je chodit – takže samoobsluha, kde zákazníky nenosí na rukou (doslova), nýbrž je nutí používat vlastní nohy k pohybu mezi regály, není uživatelsky nepřívětivá, ale je naprosto normální. Normální je umět chodit, a kdo se to vlastní leností nebo neochotou (nikoli nějakým postižením, to nechme stranou) nenaučil, ten je divný a společnost na něj nebude jen tak brát ohledy.*

      Dokážeme se shodnout, co jsou ty základní dovednosti při práci s počítačem? Něco na úrovni používání vlastních nohou k pohybu?

      *) když si nedojde do samoobsluhy, protože nechce chodit (ne proto, že nemůže), tak prostě umře hlady. Nebo si bude muset sehnat někoho, kdo mu to jídlo bude nosit – podobně jako si může sehnat někoho, kdo mu bude tisknout maily a hýbat za něj myší. Nicméně běžná infrastruktura na takové lidi není stavěná a bez pomocníka se neobejdou.

      1. ferren

        Re: debata spatnym smerem

        prace s pocitacem?
        lide nechteji pracovat s autem,lide chteji jet. nebo dokonce,oni mnohdy nechteji jet,oni nekam chteji dojet. takova komicka slovni spojeni, „delal jsem vcera vecer na pocitaci“, to je jako rict ze jsem vcera delal s kladivem,misto toho ze jsem zatloukl hrebiky. proc by melo kladivo neustale uzivateli pripominat ze je kladivo?

        po sw nechci,aby myslel za me,sam usuzoval co je pro me dobre a co ne,jednal se mnou jak s nesvepravnym,nutil mi postupy a hantyrku.ja chci,aby byl sw pro me pruhledny,nevi­ditelny.

        1. František Kučera

          Re: debata spatnym smerem

          1) Když se podíváš, jaké problémy se všude možně řeší, uvidíš, že obsluha počítače(když už se chceš vyhnout slovu práce) je více či méně odborná činnost – není to něco úplně triviálního jako vzít z příborníku nůž a namazat si chleba. Nějaké vstupní znalosti jsou potřeba.

          2) Že uživatel nechce pracovat s počítačem, ale chce splnit nějaký úkol, dosáhnout nějakého cíle, je zřejmé. Stejně to funguje ve většině jiných případů – člověk většinou nechce řídit, ale dojet z bodu A do B, člověk nechce svářet, ale chce mít vyrobenou nějakou věc, člověk nechce luxovat, ale chce mít čistý byt… Přesto něco jako práce s počítačem existuje, byť není cílem, říkejme tomu třeba obsluha.

          3) Aby člověk mohl obsluhovat rychlovarnou konvici, musí vědět, že do ní má nalít vodu. Aby si uvařil vajíčka, musí vědět, kolik minut je tam má nechat – napsané to na nich není. Většina činností (nebo spíš všechny) prostě nějaké vstupní požadavky má – jinak je vykonávat nelze.

          4) Jaké jsou tedy základní požadavky pro obsluhu počítače? Jsou vůbec nějaké? Nebo může k počítači přijít třeba africký domorodec, který ho nikdy neviděl a začít pracovat? Má s tím aplikace počítat? (nemluvím teď o elektronickém hlasovacím zařízení pro domorodce) Nebo může předpokládat, že uživatel už nějakou zkušenost a znalosti má? Ono je to samozřejmě individuální, aplikace pro teoretické fyziky bude mít jiné předpoklady než aplikace pro předškolní děti, ale když se budeme držet běžných aplikací pro běžné neretardované dospělé lidi – co by podle vás měli umět, resp. co může vývojář předpokládat, že uživatelé budou umět? (např. klikat myší, zvládat dvojklik, mít představu o adresářové struktuře, umět zkopírovat soubor, vědět, v které aplikaci se právě nachází…)

          1. ferren

            Re: debata spatnym smerem

            reaguju pozde,ale treba si to jeste prectes.

            myslim ze nema cenu presne specifikovat potrebne znalosti, bych to spis vzal z jineho pohledu. pocitac(nebo prakticky kazdy stroj pouzivany masove) by nemel zavadet vlastni terminologii,vlas­tni filozofii, vlastni kulturu,vlastni svet. to si muzou dovolit zarizeni specificke,urcene pro uzkou skupinu lidi. nema cenu resit schopnosti kliknuti mysi, ale to ze z vetsiny programy primo cisi, jakym zpusobem jsou napsane a kym. maji svou vlastni logiku,ktera zevnitr vystupuje ven.a to je podle me spatne. ergonomie je pro vetsinu autoru cizi slovo. veci maji byt intuitivni,ale to neznamena ze pro uplne blbce.tam bych to zas netlacil

        2. gilhad

          Re: debata spatnym smerem

          Podivejte, ja nechci ridit auto, ja chci jen nekam dojet, vcera jsem treba jel na na krizovatce byla takova tyc a vyskocila na ni cervena, tak jsem to pravou nohou odkliknul a nabouralo do me auto, co jelo zprava. Takze to mate rozbity a koukejte to opravit, po me nikdo prece nemuze chtit, abys se ucil nejak pravidla silnicniho provozu nebo jine technicke zalezitosti.

          1. ferren

            Re: debata spatnym smerem

            viz muj komentar druhemu kolegovi 5. 12. 2010 10:07 .netlacim na absolutni blbuvzdornost. zadny soft by ale nemel nikoho tlacit do vlastniho a velmi vyhraneneho ajtackeho sveta. je to jednoduche,uzi­vatele ten svet nemaji moc radi.a ja taky nesnasim kdyz u nejakeho programu vec nefunguje intuitivne,ale az kdyz se na to podivam zespodu,jako programator se zamyslim,jak to asi ten kolega myslel,kdyz to psal, v cem je tohle reseni „interne“ cistejsi a jednodusi na vyvoj,ale uzivatelsky neprijemne.a ja opravdu mam velmi silnou nechut mimo pracovni dobu premyslet jako programator, tak co teprve lide neposkvrneni

  25. mmad

    souborové systémy?

    Když vidím tu diskuzi o souborových systémech, tak bych měl jedno přirovnání, které snad sedí a které pochopí i babička.
    Disk je místnost. Krabice (papírové, přepravky) jsou složky. Knížky a papíry jsou upravovatelné soubory uživatelů a systému. (Ná)stroje jsou programy (knihovny součástkami). V místnosti se nachází několik krabic. Každá krabice může obsahovat další krabice různých velikostí a tvarů. Taktéž v nich mohou být stroje a knížky (které se navíc mohou omezeně množit). Úkol práce s počítačem (místností) je pak jednoduchý – udržet si v místnosti pořádek a tušit, co kde mám a jak s tím efektivně pracovat ve svém oboru.

    1. František Kučera

      Re: souborové systémy? Složky

      Ono se stačí držet té „složky“ – složka plná papírů, do které se dají dávat i další složky. Proto se ostatně adresářům říká složky a proto mají takovou ikonu :-)

      1. mmad

        Re: souborové systémy? Složky

        Ale do složky, na rozdíl od krabice, nenacpeš třeba kladivo (nástroj k ukládání) :).

  26. Izak

    Delnici !

    Jsem velmi rad, ze kvalifikovani delnici maji vetsi inteligenci nez vetsina uzivatelu PC.

    Dokazete si predstavit to mnozstvi utrzenych ruk, zhovanych casti tela, zranenych spolupracovniku leticim kovem, ci zachranenych budov pred vybuchem.
    jsem velmi rad, ze soustruznici, frezari, svareci etc. znaji svoji praci, zanaji svoje nastroje a stroje a umi je obsluhovat.

    Vetsina kancelarskych krys, ktere ani nevim proc, by meli mit vetsi plat nez onen delnik si asi mysli, ze delnik prece nemuzi ovladat svuj nastroj, on preci dela vyrobek ;-))

    Takze vazeni, PC je nastroj, stejne jako onen soustruh, freza, co dokonce CNC (coz je mnohem slozitejsi zarizeni nez bezny program v PC) a oni se jej nauci pouzivat, ti lepsi se nauci pro ne psat i programy, i kdyz dnes se spise generuji z 3D modelu.

    Takze kdyz delnik nestaci na svuj nastroj, dostane jednodussi a vzhledem k vyziti prac. sili jde na ten nejslozitejsi nastroj, na ktery staci. Takze ja kdyz jsem delal na brigade ve strojirenstvi, skoncil jsem vetsinou u nejslozitejsiho stroje a o to mene jsem se nadrel.

    KAZDY MUSI UMET OVLADAT SVUJ PRACOVNI NASTROJ …

    1. Pavel

      Re: Delnici !

      Velmi trefné přirovnání!

      Pokud se nad ním ale zamyslíme dál, tak tyhle nástroje co používají dělníci jsou většinou velmi dobře uzpůsobeny svému účelu, a tomu kdo je znalý své práce – nikoli problematiky výroby nástrojů – tak nějak nakonec padnou do ruky. To se bohužel o mnohém software říci opravdu nedá, ten je často tvarován podle představ, potřeb a preferencí svého výrobce, ne svého uživatele, takže pak dosažení cíle překáží.

      Extrémní případy lidí kteří na obsluhu čehokoli na PC opravdu nemají protože to přesahuje jejich schopnost abstrakce, ponechme stranou – tam máte pravdu. Myslím ale že je jich méně než by se zdálo.

    2. Josef Richter

      Re: Delnici !

      to nám nebrání v tom, dělat ty nástroje čím dál jednodušší, aby je mohlo používat víc lidí s nižšími náklady na školení.

  27. Honza

    Vrácení peněz, pokud neumí ovládat SW?!

    To si děláte srandu, ne??!!

    Super jsou požadavky uživatelů ve stylu „Nainstaloval jsem si Photoshop, nikdy jsem s grafikou nedělal a ani s počítačem, ale slyšel jsem, že všechny skvělý plakáty na Harryho Pottera jsou dělaný v Photoshopu!! Chci si ve firmě udělat taky plakát, kterej bude mít stejnej vzhled! Jak to, že mi to nejde?! Chci to reklamovat!“

  28. Standa2

    Při instalaci SW je psáno v článku:

    … ale pamatujte si, že pokud uděláte v nové verzi chybu, dojde ke katastrofě.
    A tak se ptám: K jaké? Vybuchne PC nebo dokunce začne třetí světová? A od čeho je odinstalace nebo obnovení systému?

  29. BobTheBuilder

    Ad 1 - ono to někdy úmyslně nejde!

    U některých aplikací licenční číslo NELZE vložit pomocí Copy&Paste – třeba i proto, že sice ho pošlou elektronicky, ale jako obrázek. Nápady programátorů jsou někdy zarážející.
    Zkusili jste takto třeba vložit licenční číslo instalátoru MS Office 2003?

    1. 100% Lenin

      Re: Ad 1 - ono to někdy úmyslně nejde!

      nezkoušel, mnou (legálně) zakoupený instalátor Fuck Bill (to není legrace!), žádná čísla nepotřebuje a je tam toho na něm skoro 5 giga.
      Mohu jen potvrdit, že tato wydlojdní distribuce se Fuck Billovy povedla.
      Konečně dokázal – že to je někdy i o kvalitě vstupu.

      Fucklý Bille – čest tvé práci. Jan tak dál soudruhu …

Napsat komentář

Tato diskuse je již příliš stará, pravděpodobně již vám nikdo neodpoví. Pokud se chcete na něco zeptat, použijte diskusní server Devel.cz

Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=3366