Přejít k navigační liště

Zdroják » Různé » IPO48: startupy ve znamení marketingu a UX

IPO48: startupy ve znamení marketingu a UX

Články Různé

Minulý víkend v Praze proběhla akce IPO48, akcelerátor internetových projektů. Poznatky, trendy a poznámky o nezbytnosti angličtiny v internetovém startupovém podnikání v trojroli netechnicky založeného kritického pozorovatele, účastníka a pomocného organizátora stručně shrnuje Jan Kadlec.

Nálepky:

qrcode

K článku není ukázka

K článku není k dispozici zdrojový kód

Začít dnes podnikat na internetu je velmi snadné. Ceny domén a
hostingů v posledních letech příjemně spadly, každý, kdo se pohybuje na
české internetové scéně, zná nějakého toho grafika a programátora, takže
pak už stačí jen nápad a projekt je na světě. To je ta snadná část. O
něco horší je ale vymyslet projekt tak, aby vydělával – a to pokud možno
víc než na útratu na vývojářských pivních dýcháncích.

Pozn.aut.: O druhém únorovém víkendu jsem se zúčastnil podnikatelského akcelerátoru IPO48 Prague.
(Pro pořádek se sluší upozornit, že nejen jako účastník, ale i jako
jeden z pomocných organizátorů; PR články informující o akci pocházejí z
mého pera.) Neměl jsem to tam lehké – jako webový copywriter t. č. na
odpočinku jsem se nemohl přiřadit k žádné z rolí potřebných pro tvoření
týmů: nejsem programátor ani developer, nejsem grafik, nejsem ani
všeobecně použitelný markeťák. Dělal jsem tedy to, co umím ze všeho
nejlépe – pozoroval jsem okolí, soustředil se na lidský přístup a kafral
jiným do práce. Své pozorování jsem shrnul v následujícím textu.

Jak promrhat minutu a půl během 90 sekund

Na pozorování došlo už během pátečního pitchovacího večera (neplést s
pičingem, který nastává v okamžicích, kdy tvořená aplikace dělá něco
úplně jiného, než by měla). Pitch je velmi krátká prezentace trvající
několik desítek sekund až pár jednotek minut, ve které by měl podnikavý
vizionář představit svou myšlenku tak, aby oslovila lidi se znalostmi a
nástroji potřebnými k přetavení nápadu v projekt, nebo aby zaujala
investory, kteří z projektu udělají stroj na peníze.

Při těchto pátečních prezentacích se na flipchart zaznamenával název
projektu, jeho krátký popis a profese, které autor myšlenky žádal do
svého týmu. U více než poloviny nápadů bylo dost těžké odhadnout, co to
má být zač. Účastníci přitom byli jasně instruováni: na svůj pitch mají
přesně 90 sekund, měli by popsat, jaký problém či jakou potřebu jejich projekt řeší, jestli existuje nějaká konkurence (a pokud ano, jak se od nich liší) a koho
chtějí do svého týmu. Ti, kteří dodrželi strukturu nebo čas (či dokonce
obojí), by se dali spočítat na prstech rukou jedné osoby. U některých
případů by stačilo mluvit o fous rychleji, u většiny případů to však
chtělo chvíli přemýšlet a pak strávit hodinku před zrcadlem se stopkami v
ruce – hezky česky řečeno se tito lidé asi vykašlali na přípravu. Ona
improvizace je hezká věc, ale ne když jde o peníze.

IPO48


Trendy? Slevomat pro každého ne

Zcela nepřekvapivě mezi nejčastěji žádané lidi patřili developeři.
Ovšem zde čtenářstvo Zdrojáku může být trochu šokované: až na dva či tři
případy bylo pitchujícím úplně jedno, jaké technologie vývojáři
používají. Klíčové pro ně bylo vytvořit produkt, který vyřeší problém potenciálního zákazníka. Znovu a výrazně: žádné babrání se v technologii.

Často se na flipchartu objevily zkratky UI/UX. Vlastně to není nijak překvapivé. Známá kniha Steva Kruga Nenuťte uživatele přemýšlet
je dost stará na to, aby její název měli vývojáři dobře zažitý. Lidé
jsou zkrátka a dobře stále línější používat mozek (přesto má sudoku docela úspěch), takže je potřeba navrhnout aplikaci velmi
logicky a intuitivně. Musí být jasné, co to dělá, k čemu mi to je, proč
bych to měl používat nebo proč bych za to měl dokonce platit. Ještě lépe, když aplikace překvapí drobnými detaily. A k tomu
všemu to ještě musí být hezké. Zkrátka a
dobře, učte se od Applu, který UX dotáhl na velmi vysokou úroveň. (Některé týmy to podcenily a pak na
poslední chvíli v neděli ve dvě ráno hledaly volného copywritera nebo
designéra.)

Dalším flipchartovým trendem byly mobilní aplikace. Například Where2pee, vyhledávač nejbližší toalety, Taeksi, který podle GPS najde nejbližší taxík či GPS social game, hra spojující geocaching a hry jako je Mafia nebo GTA.

IPO48


Při večeři se u jednoho stolu shlukla skupinka mentorů, kteří tyto trendy živě diskutovali. „Předevčírem
kdo nebyl na webu, jak kdyby nebyl. Včera to platilo pro sociální sítě,
dnes pro telefony a mobilní aplikace. Zítra bude mít každý svůj
slevomat,“
prohodil kdosi. Okatý klon slevomatu se v pátek naštěstí neobjevil ani jeden.

Business plán není nadávka

Čistě vývojářský tým se dal na akci poznat velmi snadno. Když k nim
dorazil nějaký ze zahraničních mentorů, zejména Fermín Ezquer nebo Can
Ertugrul
, a začal mluvit o strategii, růstu, monetizaci a business
plánu, tvářili se, jak kdyby na ně mluvili španělsky. V jejich výrazech
se zračil údiv: „Copak nestačí, že máme nápad a programátory, co to mají
v prstech? Vždyť s tímto se peníze musí sypat samy.“ Nu, neposypou.

IPO48


Ona vůbec co se týče obchodu byla akce trochu schizofrenická. Záměr
IPO48 byl dán jasně: je to akcelerátor, který by měl z nápadu vytvořit
solidní základ pro (vydělávající) firmu. Většina přihlášených projektů
však připomínala spíše utilitky nebo jednoduché aplikace, jejichž
náznaky obchodního modelu se skládaly z prodeje mobilní aplikace – to už
radši únosné měsíční předplatné jako třeba u produktů 37signals. Naštěstí se zdá, že týmy si rady mentorů vzaly k srdci a své business plány překopaly. Však se sami na platformě IPO48 podívejte na to, jak se projekty vyvíjely.

Do you speak English?

Jaký by měl být jazyk takové akce? Zvažme tři premisy: za prvé, akce je určena převážně pro
československé účastníky; za druhé, je tam spousta nečeskoslovensky
hovořících mentorů a porotců; za třetí, český (internetový) trh je malý a
slovenský vyloženě mrňavý.

Na Twitteru se vyrojila spousta brblavých i údivně pochvalných
komentářů. Ti druzí byli překvapeni, že všichni jsou schopni mluvit
anglicky. Ano, s chybami či výrazným československým přízvukem, ale mluví.
Ti první brblají nad tím, že účastníci nemají angličtinu na úrovni
rodilého Angličana, případně že je to nějaká známka freecoolinství
mluvit v Česku s Čechy anglicky. Takoví lidé nechť si s prominutím
vytáhnou hlavu ze zadních tělesných partií a rozhlédnou se kolem. Naše
místní trhy jsou opravdu příliš malé na to, aby se podnikatelé s
obchodními modely představenými v pátek slušně uživili. Zkuste si ale
ten trh stokrát zvětšit a uspějete i s drobností prodávanou za dva dolary.
Krom toho anglicky se nemluvilo pořád, novodobá lingua franca se
používala jen při komunikaci na mikrofon, které měli rozumět i nečeští
mentoři a která se streamovala online (podle statistik činil český
traffic jen 80 %). Uvnitř týmů a mezi mentory pak vládl jazykový
česko-slovensko-anglicko-nizozemsko-dánsko-švédsko-polsko-německo-španělsko-francouzský
babylon (autor se omlouvá všem opomenutým jazykům).

IPO48


Nejde jen o kód

Nadpis shrnuje jakousi červenou nit, která se táhla celým tím
víkendem. Je to i hlavní poučení, které si všichni odnesli. Moc hezky to
shrnul David Grudl: „Sejde se hromada nadšenců, dostanou přes držku, otřepou se, poděkují a jdou s hromadou kontaktů a hodně chytřejší domů.“ Všichni účastníci odjížděli s vědomím, že

  1. Je důležité soustředit se na zákazníky, ne na programování.
  2. Business plán je mnohem důležitější než rozhodování mezi Pythonem a Ruby.
  3. Aplikace za dolar v XYZstore/marketu není obchodní model.
  4. Je potřeba se nejdřív dívat kolem, aby znovu nevynalézali kolo.
  5. Je fajn naučit se shrnout myšlenku několika slovy tak, aby zaujala.
  6. Je dobré umět mluvit anglicky nebo si najít člověka, který je toho schopný.
  7. Je nezbytné myslet marketingově nebo si najít člověka, který je toho schopný.
  8. Jeden člověk neudělá vše, od toho tu existuje týmová práce.
  9. Učení není jen pro školáky, sledovat trendy je nutné pořád.
  10. IPO48 byl nejlepší způsob, jak strávit víkend, pobavit se, nevyspat se a nasbírat kontakty.

Závěrečné subjektivní shrnutí: ačkoli cílem akce bylo rozjet
(úspěšnou) firmu, nejsem si osobně zrovna dvakrát jistý, do jaké míry se
to letos podaří – toto je také nejčastější výtka na Twitteru od lidí,
kteří na akci nebyli, nebo jen sledovali živý stream. Na druhou stranu ti,
co se v jakékoli roli vyskytli na místě konání, se během 48 hodin
naučili tolik, že budou schopni vytvořit mnohem kvalitnější služby než
ti, co jsou stále v internetovém středověku a myslí si, že markeťáky
nepotřebují. A jsem přesvědčený, že další ročníky jakékoli startupové
akce v našich končinách se mohou těšit na promyšlenější nápady,
zkušenější účastníky a mnohem světovější výsledky než letos.

Citace: IPO48 v pohledu ze zákulisí

Václav Stoupa

Zabývám se českými webovými startupy již od prvního ročníku soutěže WebExpo Startup Show, kterou jsem pořádal v roce 2008. Vím tedy, že skutečně kvalitních nových projektů, které během jednoho roku v Česku vzniknou, je, co byste na jedné ruce spočítali. Proto mě překvapilo, když se na IPO48 objevilo téměř 50 nápadů. Autor nápadu si sice často nezjistil existenci konkurence, neověřil si zda, řeší reálný problém potenciálních zákazníků a jak projekt může začít vydělávat peníze. I přesto úroveň některých prezentací příjemně překvapila.

Sítem prvních prezentací propadlo téměř 20 projektů, ke kterým se přidal dostatečný počet lidí, a tak se na nich mohlo pracovat a dostaly se k finální prezentaci před porotou. Z těchto prezentovaných tak polovina má potenciál si na sebe vydělat, ale… Velice záleží na tom, co se s projekty bude dít dál. Pokud se jim budou členové týmu věnovat a posunou se z plánu který mají nyní, do plánu, který funguje, například pomocí metod Lean Startup, pak mají šanci. Není u nás mnoho mentorů, kteří by s tím měli zkušenosti a mohli pomoci. Je tedy nutné hodně samostudium, otevřená mysl a selský rozum. Největším nepřítelem je hlava v oblacích a snění nad vlastním nápadem, který skvěle řeší něco, co nikdo nechce používat. Bude velice zajímavé podívat se, jak si stojí startupy z IPO48 za rok, dva, tři a co je dostalo tam, kde budou.

Rastislav Turek

I napriek tomu, ze sa na akcii neobjavil ziadny projekt, ktory by bol skutocne prevratny, tato akcia dokazala hned niekolko veci:

  • Ludia sa naucili pracovat v time s dalsimi, casto uplne neznamymi ludmi
  • Uroven prezentacnych schopnosti sa za tri dni zlepsila o 200 % u kazdeho timu
  • Mnohi pochopili, co to znamena vytvorit startup. Hlavne to, ze nestaci mat dobru myslienku a zrealizovat ju, ale ze je za tym obrovske mnozstvo prace, ako napriklad prvotny prieskum konkurencie, priprava strategie, biznis plan, atd.
  • Ucastnici mali moznost v realnom case ziskavat reakcie profesionalov a uspesnych ludi ci investorov. Vysledkom bolo, ze sa idei formovali neuveritelnou rychlostou
  • Ucastnici mohli sami o sebe zistit, ze su schopni za 48 hodin prace dojst neskutocne daleko. Niektori mali realne funkcne prototypy po tomto case bez toho, aby na nich pracovali uz predtym

Najvacsou slabinou akcie boli nedostatocne odkomunikovane podmienky prace, teda podrobne vysvetlene jednotlive kroky a hlavne pripadne vlastnicke pomery vysledneho projektu. Tato neistota hodne odradila inych ucastnikov.

Z pohladu projektov nemal ziadny ambiciu byt game-changing (i ked niektore tvrdili opak). Len vynimocne mali dostatocne zmapovany trh a hlavne konkurenciu. Hodne sa drzali trendov, ktore su momentalne na vrchole a len malo sa snazili predikovat uspesnost buducich trendov, ako napriklad analyzy dat (i ked tam boli aj taki). Samozrejme, najvacsou slabinou bola nedotiahnuta monetizacia projektu, ako je uz vlastne beznym zvykom. I napriek tomu, ze bolo na akcii mnoho uspesnych podnikatelov a vedelo poradit, timy mali vlastnu hlavu a malokedy vyuzili moznost poradit sa prave v tejto otazke.

Akcia mala mnoho much, no napriek tomu mala z mojho nekritickeho pohladu obrovsky vyznam a pevne verim, ze dalsie budu este lepsie.

David Grudl

Projekty nijak
nevybočovaly z toho, co jsem očekával (a co se dalo očekávat). Takže
se tam objevily ambiciózní nápady i naprosté blbůstky, aplikace
praktické i zbytečné. A řada projektů nebyla originálních, už
existoval nějaký jejich klon. Nicméně to není zas tak podstatné,
hlavní smysl spočíval v účasti na IPO48. Přišla tam hromada
nadšenců, většina z nich dostala před držku, zvedla se ze země,
poděkovala a šla domů. Takže pohled zvenčí nebo hodnocení akce podle
projektů IPO vlastně degraduje.

Jan Brašna

Bylo to snad prvně, co si startupy mohly na akci vyzkoušet reálný svět — musely se postavit před veřejnost, před angely, před VCs… Každý se dívá jinýma očima, každý si to pro sebe vyhodnocuje z vlastního pohledu a pozice… Prostě je to úplně jiná liga, oproti hypotetickým „startup srazům“, kde si lidi jen tak „pitchovali“ do vlastních řad, bez odezvy real–world cílovky takové prezentace.

Ty týmy tam byly různé, stejně jako jejich lídři — někdo víc inženýr, někdo víc markeťák, taková fajn směska, která by se na jiném, víc byznysovém srazu (jako startup weekend) vůbec nemusela setkat. Z toho je jasné, že to bylo hlavně o tom si projít zkoušku ohněm a v rámci v podstatě „hry“ být hozen do bazénu — fajn cesta jak se za 48h aspoň naučit základy či teorii plavání.

Jediný společný problém byl, že produkt != byznys, spousta věcí by závisela na sales/marketingu. Škoda že když už se objevilo něco, co nemělo v pátek jasnou příjmovou stránku, že to nebylo aspoň něco „wow“ vlastním nápadem (jako třeba teď nedávno objevivší se Lendle.Me…), tj. zajímavé řešení něčeho nového…

Otázkou je, jestli bylo cílem postavit produkt a dostat na něj odezvu, nebo to byla soutěž o přízeň investorů (tj. stavět to na pitch pro získání investice). Protože co mi přišlo, tak pár produktů se tam v podstatě vyrobilo, ty půjdou brzy do prodeje. Nemyslím si, že tyhle by potřebovaly investory. A pak tam bylo pár rozpracovaných idejí, které se nejspíš samofinancováním do začátku neuživí, ale u nich se hypotetický VC vstup dá čekat až ve chvíli, kdy překročí kritickou masu, budou mít nějakou teoretickou valuaci, tj. když se projekt ukáže jako plodný.

Během soboty dělalo pár VCs malý workshop v prezentování projektů/byznysu/nápadů a i kdyby to měla být jediná věc, co si z toho kdo odnesl, bylo by to víc než hodnotné strávení víkendu…

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
espinosa_cz

Skripta VŠE KIT v kostce. Skoro jsem slzu uronil.

Chyběla jen zmínit SWOT analýza..

> Autor nápadu si sice často nezjistil existenci konkurence, neověřil si zda,
> řeší reálný problém potenciálních zákazníků a jak projekt může začít vydělávat
> peníze

..anebo že by přeci jen? latentně?

> Lidé jsou zkrátka a dobře stále línější používat mozek

Nebyl bych tak přísný. Žijeme ve stále složitějším světě, přirozeně využíváme každou příležitost jak si ulevit a tím pádem i preferujeme nástroje co nám to umožní. Jsme ochotní si za ně i připlatit. Čím je společnost bohatší, tím má méně času.

Jan Brašna

K tomu „slevomatímu“ citátu se klidně přiznám :)

Elektron112

„Při večeři se u jednoho stolu shlukla skupinka mentorů, kteří tyto trendy živě diskutovali.“
Nediskutuje se něco, ale o něčem.

Jinak dobrý článek. Docela lituju, že jsem tam nebyl (a vlastně ani nemohl být)…

Michal Augustýn

Vazba „diskutovat něco“ je samozřejmě zcela v pořádku, viz např. http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=620

Mem_

Mrkněte na tento článek http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/budeme-neco-pracovat

„…vysvětlení v Příruční mluvnici jazyka českého z roku 1995: „Sloveso ,uvažovat něco‘ se blíží slovesu ,posuzovat‘ a právě pod vlivem jeho vazby (,posuzovat něco‘) vzniká – zvláště v projevech odborných – nová vazba: Uvažujeme tuto rovnici. Podobně je tomu např. i u nově vzniklého významu slovesa ,diskutovat něco‘.““

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.

Pocta C64

Za prvopočátek své programátorské kariéry vděčím počítači Commodore 64. Tehdy jsem genialitu návrhu nemohl docenit. Dnes dokážu lehce nahlédnout pod pokličku. Chtěl bych se o to s vámi podělit a vzdát mu hold.