O problematice TDD toho bylo napsáno již hodně, proto si v tomto článku jen osvěžíme nějaké základní pojmy a ukážeme si, jak aplikovat tuto metodu na konkrétním příkladě napsaném v JavaScriptu za pomocí testovacího frameworku Mocha a knihoven Chai, Sinon.
Možná řešíte stejný problém. (Možná ne.) Jaké zadání potřebuji dostat? Co by mělo splňovat takové ideální správné zadání? Pojďme se na to podívat.
Heslovitě: Git 2.21. Go 1.12. Flutter 1.2. Promise.any([…]). Matematika v CSS. Win10 Sandbox. Package Diff. Play.js. Flexbox vs grid. Standard C++20. Sparksoniq. GHIDRA.
Gutenberg je plugin pro vizuální tvorbu strukturovaného obsahu. Myslím, že může přinést výraznou inovaci do tvorby webů nejen prostřednictvím WordPressu.
Super
Parádní, do kostky shrnutý jednoduchý příklad jak testovat.
To mi tedy přijde jako šílená blbost a neuvěřitelné plýtvání časem, abych testy prokazoval nedostatky o kterých vím. A ještě takto inkrementálně. Možná je to dobrá metoda pro cvičené opice v indii, nevím, ale pro inteligentního vývojáře tohle podle mě není.
Re:
Tak ten příklad byl záměrně jednoduchý, to jistě chápete.
Nicméně zdá se vám, že tímto postupem opravdu otestujete jen příklady, o kterých víte? (Tip: Uvažujte v čase. A rozsahu.)
Re:
Mně to taky přijde trošku přes ucho – když vím, že test neprojde, protože jsem ještě nenapsal to, co testuje, tak nemá vyýznam ho spouštět, ne? Dopíšu i testované – a PAK pustím testy, které mně otestují, co jsem napsal.
Klidně začnu testama, určitě jsou výborné, pomůžou s definicí, když se budu snažit udělat je pořádně a budou se hodit až za půl roku udělám nějaké změny – a ony přes x, y, z a bflm, psvz ovlivní můj dnešní kód – ale testovat to, o čem vím, že ještě není…
Re:
Hmm, myslím že teď jsme (snad) narazili na to nedorozumění, resp. na rozdílnost přístupu. Netestujete, co není. Vím, vypadá to tak (a můžete k tomu i tak přistupovat, ale pak celý proces popsaný v článku opravdu nemusí dávat smysl), vy totiž testujete to, co bude. Píšete test na to, co má vzniknout a s vědomím, že to (nejspíš brzy) vznikne a vy ještě než to vznikne pomáháte kódem zajistit (specifikovat/zkontrolovat), že to vznikne správně. Pokud tuhle premisu přijmete, na celý proces se budete dívat jinak. Nepíšete test, protože teď spadne, ale protože (za chvíli) projde. Ale je to o přístupu, pokud tuhle myšlenku nepřijmete, tak tu výhodu zřejmě neuvidíte a pak budete mít (svou) pravdu, že to (vaším pohledem) děláte zbytečně.
Vím, je to příliš filosofické, jinak to ale nevysvětlím. Rozlousknout by to mohla nějaká tvrdá data. Jak kvalitní kód vzniká, když tenhle postup “testy first” používáte vs. když ne. Nikdy jsem nehledal, zda existují, počítám že někdo to už mohl zkoušet zkoumat (měřit). Třeba se někdo přidá vhodný odkaz.
BTW to že test neprojde, když nemá projít, netestuje onen nenapsaný kód, ale onen hotový test. Test nyní nemá projít, ale napsali jsme ho dobře? To nejmenší co proto můžeme udělat je ho spustit a sledovat, že opravdu selhal. Časová ztráta minimální.
Re:
Našel jsem zajímavý článek https://sites.google.com/site/unclebobconsultingllc/the-quality-of-tdd. Měří se tam Cyklomatická složítost kódu, který byl napsán pomocí TDD a kódu, který byl psán jiným stylem.
Re:
Já si s tebou dovolím nesouhlasit :-) TDD je o tom, že napíšeš testy pro kód tak, aby až někdy v budoucnosti ten kód změníš/odstraníš, tak aby sis toho všiml. A toho tím, že nenapíšu test abych prokazoval nedostatky o kterých vím nedosáhnu. A když to nebudu psát inkrementálně, tak vždycky něco přehlédnu.
Re:
Ano, v tom se shodneme. Zbytku komentáře ale nerozumím 8-)
Re:
Martin Hassman už to trochu napsal, ale já to chci zdůraznit. Hlavním přínosem pro mě je, že si můžu být jistý, že nemám false positive testy. Mnohokrát se mi stalo, že jsem měl chybu v kódu a test si krásně procházel a byl zelený. Protože jsem udělal v testu chybu, anebo jsem testoval něco jiného než jsem si myslel, že testuju.
Tím, že nejprve napíšu test první, poté si zkontroluju, že test neprochází a je červený. Teprve poté napíšu kód a přesvědčím se, že jsem opravil ten červený test.
Navíc pokud použiješ nějaký watcher, tak se testy spouští samy a vůbec nemusíš řešit časovou ztrátu. Na jednom monitoru konzole, na druhém editor. Uložím soubor s testem, testy se spustí a jsou červené, žádná časová ztráta, jen se stačí podívat jak to dopadlo.
Re:
Zde jde o ověření správnosti testu. Kdyby to bylo jak píšete vy, riskujete následující scénář:
Proto se prvně píše test, který selhává. Tím vidím, že je potřeba nová funkčnost (nebo úprava stávající).
Ve chvíli kdy test prochází, vím že mám „hotovo“.
Re:
Z vlastní zkušenosti vím, že to je právě ta „chyba“ tutoriálů. Jsou moc jednoduché, příjemcům to pak připadá zbytečné. Osvědčila se mi metoda školení tak, že účastníkům připravím nějaký již existující „projekt“ a chci po nich přidání / změnu funkčnosti.
Má to několik výhod:
Stále ovšem bojuji s tím, abych příjemce přesvědčil o tom, že testy nejsou časově náročné. Máte nějaké zkušenosti, případně i rady?
Re:
Já stále považuji psaní testu dopředu jako zbytečně časově náročný úkol. Zvlášť pokud jde o nějaké prototypovaní a hledání cesty vývojem. Typická ukázka: napíšu testy. Začnu psát kód. Počas psaní kódu zjistím, že je to totální ptákovina a projekt smažu (opustím). Škoda času na testy. V mém případě je nadpoloviční počet případů jak vývoj začíná. Pokud překonám tuto první fázi, vznikne funkční prototyp. Na něj napíšu testy a začnu ho leštit a vylepšovat
Re:
Na prototypování se testy nepíší. Minimálně ne tak důsledné.
Re:
TDD predevsim neni vhodne pro prototypy, kde si programator ujasnuje dalsi postup. Naopak je vice nez vhodne pro psani ostreho kodu. A tady casto vznika nepochopeni mezi zastanci a odpurci TDD :-)
Re:
To spíš naopak, ne? Podle mě je hlavní nepochopení to, že unit testy se píší proto, abychom věděli že kód funguje. K tomu ve skutečnosti slouží integrační a end-to-end testy. Unit testy jsou od toho, abychom kód dobře navrhli a dal se v budoucnu udržovat. I když programátor unit testy po dopsání kódu smaže, tak mají smysl.
Re:
Jak sam pises, unit testy slouzi pro spravny navrh objektu (unit). Ale o tom prototypovani vubec neni, proto je zde TDD nevhodne. Pokud uz existuje priblizne jasna myslenka a zacne se skladat ostry kod, tak prichazi chvile TDD.
Unit testy urcite nedoporucuji mazat. Pro budouciho vyvojare je to prvni a nejrychlejsi moznost, jak pochopit kod a jak si otestovat svoje zasahy do nej. Pak nasleduji IT testy, ktere z podstaty mivaji radove narocnejsi spousteni. E2E testy uz pokryvaji konkretni business casy a samozrejme zaberou asi nejvic casu.
Co bude příště?
Pěkný článek. Nejdřív jsem přehlédl odkaz na github, takže jsem chtěl lamentovat, že by bylo dobré někde napsat, jak to workflow vlastně zprovoznit :) Nicméně bude příště popsané jak zapojit webpack, babel atd.?
Dík!
Re: Co bude příště?
no to asi snad neni ani potreba, devstacky existujou, treba este, ale to je uz v utlumu protoze vznikla alternativa
Re: Co bude příště?
Jaká? Sem s ní!
RE
Díky. Příští článek bude rozebírat Mocha, Chai a Sinon více dopodrobna. Co se týče babelu a webpacku tak na rozjetí testů nebyl potřeba a asi se nechystám do toho nějakým způsobem zapojit webpack/babel.