Přejít k navigační liště

Zdroják » Webdesign » Jak přidat komentáře na web

Jak přidat komentáře na web

Články Webdesign

Jak jednoduše provozovat komentáře pod články na svých stránkách. Komentářové služby a programování vlastních komentářů.

Článek původně vyšel na autorově webu Je čas.

Může nastat, že je žádoucí, aby na stránce mohli návštěvníci zanechat komentář. Před umožněním komentování je dobré počítat s několika věcmi.

  1. Moderování komentářů – web může přitahovat diskutující, kteří nebudou svým projevem vyhovovat představám provozovatele. Nežádoucí komentáře bude nutné mazat. Některé systémy z opatrnosti před spamem mohou vyžadovat schvalování komentářů, což zabere čas.
  2. Ochrana proti spamu – dřív nebo později se v komentářích pravděpodobně objeví nevyžádané příspěvky a bude nutné se bránit proti spamu.
  3. Ztráta iluzí – diskutující na webu mohou obsah ostře kritizovat. Někdy je častější, že návštěvníci více kritizují / upozorňují na chyby, než že chválí autora, což někoho může demotivovat od dalšího psaní.

Vlastní, nebo cizí komentáře?

Buď jde komentáře provozovat na vlastním serveru, nebo využít nějakou externí službu třetí strany.

Vlastní komentáře

Používá-li web nějaký redakční systém typu WordPress, je v něm systém pro komentáře přítomný. U kompletně vlastního řešení ale vyžaduje možnost přidávat komentáře jisté znalosti programování a databází (+ podporu těchto věcí na webovém serveru).

Formulář pro zaslání komentáře ve WordPressu

Příklad formuláře pro komentování ve WordPressu

Výhoda vlastního řešení spočívá hlavně v tom, že je nad obsahem komentářů plná kontrola. Komentáře mohou přinášet hodnotný obsah (například s ohledem na SEO). Při používání externí služby je tento obsah na cizích serverech a například při zániku služby bude nutné řešit migraci dat (v lepším případě, kdy bude ukončení známé dopředu).

Jelikož cizí komentáře zpravidla fungují na základě JavaScriptu, který se připojí do stránky a zobrazí komentáře, může být problém vůbec se samotným indexováním komentářů vyhledávači. S vlastními komentáři problém s dohledatelností ve vyhledávačích nehrozí.

Nakonec v případě vlastního řešení půjde upravit výpis komentářů prakticky libovolným způsobem.

Externí komentářová služba

Hlavní výhodou cizí služby je, že se člověk nemusí o moc věcí starat. Zaregistruje se u poskytovatele komentářů a přidá na svou stránku několik řádek kódu (připojení JS souboru, co načte a zobrazí komentáře).

Vzhledem k tomu, že o ukládání dat komentářů se stará někdo jiný, komentáře jde tímto způsobem přidat i do statické HTML stránky. To může snížit náklady na hosting, protože nebude nutná žádná podpora PHP, MySQL a podobně.

Plně JavaScriptová povaha komentářů výrazně sníží počet spamů ze strany robotů, kteří umějí odesílat HTML formuláře, ale s JS si úplně dobře neporadí.

Další zásadní výhodou je u rozšířených komentářových služeb sdílený účet napříč weby používajícími daný systém. Návštěvník, co už systém použil, je tak rovnou přihlášený, což zvýší jeho ochotu komentovat – nemusí nic vyplňovat, jen napsat komentář.

Tato vlastnost má jednu nevýhodu pro opatrné uživatele. Provozovatel externí služby získá pro každého návštěvníka přehled o všech navštívených webech, které jeho službu používají.

Jisté risiko existuje i pro tvůrce webu – skript vkládající komentování na stránku získá prakticky plnou kontrolu nad webem. Je nutné věřit, že toho provozovatel nezneužije a nebude napaden útočníkem, který by toto zneužil.

Komentářové služby

Nejpopulárnější z externích služeb umožňujících snadné přidání komentářů na stránky jsou uvedené níže. Všechny umožňují diskuse ve vláknech nebo různé způsoby řazení příspěvků, moderování a podobně.

Facebook komentáře

Pro komentování jde použít účet na Facebooku. To je na jednu stranu výhoda (profil na Facebooku má hodně lidí), na stranu druhou jsou návštěvníci bez Facebook účtu vyloučeni z diskuse.

Velkou výhodou Facebook komentářů je sdílení přímo na Facebooku.

Zveřejnění komentáře na Facebooku

Když tuto volbu komentující člověk zaškrtne, odkaz na stránku s komentářem se zobrazí jeho přátelům / lidem, kteří ho sledují. Může to tedy být způsob, jak získat další návštěvnost.

V nové versi Facebook komentářů Graph API v2.3 (nahrazuje starou podobu 23. června 2015) už políčko pro zveřejnění rovnou zaškrtnuté není.

Disqus

Relativně rozšířenou službou pro komentáře je i Disqus. Příjemné na něm je, že automaticky přebírá barvy webu, takže do stránky hezky zapadne bez nějakého konfigurování.

Pro uživatele nabízí spoustu způsobů (Facebook, Twitter, Google Plus), kterými komentář podepsat – jde použít i obyčejný e-mail a jméno v režimu Napsat komentář jako host.

Přihlášení do Disqus

Do komentářů jde přidávat obrázky i text příspěvků formátovat HTML značkami.

Disqus posílá v případě okomentování e-mailové notifikace, takže se o komentářích správce webu / diskutující snadno dozví.

Se spamem se vypořádává velmi dobře – za roky používání na tomto webu bylo případů spamu naprosté minimum.

IntenseDebate

Možná méně známá a rozšířená, ale rovněž kvalitní komentářová služba je IntenseDebate.

Ukázka IntenseDebate komentářů

Má ale lehce komplikované rozhraní.

Programování vlastních komentářů

Při vytváření kompletně vlastního komentářového systému je dobré pamatovat na následující:

  1. Dát si pozor na bezpečnost, hlavně na risiko XSS díry. Kdokoliv může díky komentářům vložit na stránku obsah. Je proto bezpodmínečně nutné tento vstup ošetřit, aby nešlo vložit škodlivý JavaScript. Je nutné ošetřit všechna pole, ne jen samotný text příspěvku. Možnost komentovat zvyšuje šanci využít případnou CSRF díru – pokud jde nějakou administrátorskou akci provést prostým otevřením odkazu, stačí, když útočník přidá URL do příspěvku a nic netušící administrátor odkaz otevře.
  2. Bránit se proti spamu a tapetování. Nemělo by jednomu uživateli jít zaslat hromadu příspěvků za pár minut.
  3. Umožnit sledovat nové příspěvky. Měla by existovat možnost, jak se diskutující dozví, že na něj někdo reagoval.
  4. Užitečný je náhled anebo možnost provádět úpravy po odeslání. Možnost editovat stačí jen na nejbližší dobu od odeslání. Historii editací je užitečné ukládat.
  5. Zvýraznění nepřečtených komentářů je prakticky nutností u diskusí, kde je vyšší počet příspěvků.

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
13 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Martin

Risiko, kritisovat, iluse, databáse… trochu perverzní přístup k češtině v roce 2015.

tdvorak

Databáse je super! Nejdřív jsem myslel, že je to jen nadsázka. Ale ono ne :-)

tdvorak

Na gramatiku si nijak obzvlášť nepotrpím, ale ty S/Z varianty (risiko, diskuse) mi přijdou fakt podivné. Má pro to autor nějaký zvláštní důvod? Na webu jecas.cz jsem zaznamenal třeba i „posicování“, „analysování“, „optimalisace“, „lokalisace“, „mobilní verse“.

Martin Hassman

Autor je zvyklý na konzervativnější variantu češtiny. Osobně v tom nevidím problém, srozumitelnost textů zde není narušena, v textech to ponechávám.

Ajtak

To není konzervativnější čeština, to je nespisovná čeština. Že tvary mohly být správně před sto lety, nic nemění na tom, že to už není správně dnes. Možná ne srozumitelnosti, ale kvalitě textů by určitě prospělo je konfrontovat s pravidly českého pravopisu.

http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pozice&Hledej=Hledej

x

http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=posice&Hledej=Hledej

Nejsem kdovíjaký grammar nazi (a možná by se nějaký češtinářský úlet našel i v tomto mém komentáři), ale mám za to, že článek na odborném serveru s určitou úrovní by měl dodržovat alespoň základní pravidla.

Ajtak
Ondřej Žára

Pokud koukám dobře, „posice“ spadá do bodu 1.1, písmeno E. Doprovodný text říká:

„Podoby se s jsou stylově příznakové, proto se užívají ve specifických (např. úzce odborných) textech.“

Řekl bych, že článek na Zdrojáku koncepčně požadavky odborného textu splňuje, i když mi též „posice“ zní nezvykle.

Holt ne všechno, co mi neroste na zahradě, musí být nejedlé, že…

Martin Hassman

Děkuji Ondro. K tomu ještě dodám, že v úvodu pravidel českého pravopise se píše:

Proto chápeme pravopisná pravidla jako soubor doporučení pro vytříbené písemné vyjadřování, od nichž se lze ve zvláštních případech odchýlit, pokud to píšící považuje za potřebné a zdůvodněné.

A dále uvádím z „Pravidla jako cukr nebo bič? Pravopis v Českém národním
korpusu“, kde je citován Zdeněk Hlavsa, vedoucí týmu akademických pravidel českého pravopisu:

V žádném případě samozřejmě nechceme, aby se nová Pravidla stala
bičem. Pro školy sice budou závazná, ale dospělým lidem by měla
sloužit spíše jako soubor návodů, jak se jazykově kultivovaně chovat.
Co si kdo vybere, je pak již jeho věc.

Konzervativnější styl autora tohoto článku je v pořádku. Používá ho navíc systematicky (a dle mého osobního názoru s jistou elegancí). Má v tomto mou plnou podporu a naše korektorka tento autorův styl nemění.

Milan

Dovolte mi uvést takový drobný příklad k úvaze:
Etiketa je součástí společenského mravu, nikoli individuální morálky a etiky.
Je společensky neúnosné, pokud si například grgnete jak čuně přes celý Vladislavský sál při inauguraci prezidenta, nebo se tam dokonce vyserete na zem. Na druhou stranu individuálně se budete patrně bránit, že jste prostě originální. Je to přece vaše věc, jestli se chcete chovat kultivovaně nebo ne.
Stejné je to i s tou češtinou, byť v tomto případě se asi nikdo tolik nad vámi nepohorší, akorát si většina společnosti o vás bude myslet, že jste prostě v lepším případě negramota a neprofesionál. Pokud redakce uveřejní článek s „nepravopisnostmi“, tak tuto nálepku neprofesionality v očích širší veřejnosti na sebe pochopitelně přenáší. Tak to prostě ve společnosti chodí, že za normální se považuje většinové chování.
Nicméně osobně mi příjdou tyhle chyby jako velmi rušivé a byť mi je srdečně jedno, co si autor dělá, stálo by za to se zamyslet, jestli smyslem jeho prezentace je přitahovat pozornost k těmto jeho „odlišnostem“, nebo k nosné informaci, kterou chce čtenářům předat. Gdipich pzal daghle šlángy, tag bich bil azy orygynalní, ale ty články by asi nikdo nečetl, ale zaručeně bych dostal nálepku naprostého magora :) … (prosím nevztahujte si to na sebe, myslím to obecně).
Jinak nevidím na stylu tohoto článku nic „konzervativního“. Význam slova, jak ho já vnímám, je jakási neochota něco rychle měnit a spíše inklinace k dodržování tradičních norem. Tj. pokud by ten styl byl konzervativní, čekal bych, že si autor nedovolí odchýlit se od tradičních norem českého pravopisu.
Jinak „diskuse“ je gramaticky správně. ;) … někdo to tuším označil, za chybu…
Jinak čtu zdrojak docela rád. ;)
… tak a jdu dělat něco plodnějšího…

Lukas

Díky za pěkný přehled o možnostech komentování a různým rizikům, na které je dobré dát si pozor.

karel

Pekny clanek,
sem docela rad za tuto vadu pac si vychutnam clanek a nejake s/z i/y me nevyvedou zmiry

Nikdo

Jak někde není Disqus, či komentáře bez nutnosti registrace (jako tady), tak nekomentuju. A jinak už bych to nedělal ani na svých webech. Proto jednoznačně kvituju, že se Disqus konečně v ČR dostává do mainstreamu (aktualne.cz, ihned.cz,…) a lidi už jsou na to zvyklí.

humanoidvani

http://googlesystem.blogspot.cz/2013/04/blogger-comments-powered-by-google.html

<script src="https://apis.google.com/js/plusone.js"></script>
<div class="g-comments"
    data-href="http://www.zdrojak.cz/clanky/jak-pridat-komentare-na-web/"
    data-width="642"
    data-first_party_property="BLOGGER"
    data-view_type="FILTERED_POSTMOD">
</div>

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.