Přejít k navigační liště

Zdroják » Různé » Jaký jazyk je pro webového kodéra nejdůležitější?

Jaký jazyk je pro webového kodéra nejdůležitější?

Články Různé

Kodér je takový nenápadný člověk v týmu, takový ten otloukánek, co „nedělá nic kreativního, jenom ty skvělé nápady našich kreativců přepisuje do toho HTML“, a na kterého se nadává, když se web „rozsype“. Ve skutečnosti je dobrý kodér vlastně takový multiinstrumentalista, co musí umět spoustu věcí…

Na počátku téhle glosy byla twitterová hádka o jazyku na WebExpo, o tom, zda kodér musí nebo nemusí rozumět mluvené angličtině, článek o nejčastějších chybách v HTML5, komentáře k němu a komentáře vůbec. Jak to celé souvisí?

No, schválně – jaký jazyk je pro českého kodéra, tedy člověka, který převádí grafikovy a designérovy představy do podoby HTML stránky, nejdůležitější? HTML? CSS? Určitě, ale ty na mysli nemám. Angličtina, aby mohl číst odborné materiály? Jasně, je důležitá, ale ani to není podstatné. Co takhle čeština? Že je to samozřejmé, samo sebou a není o tom třeba mluvit? Jak se to vezme.

Česky umíme všichni. Nebo si to aspoň myslíme. Umíme tak, jak potřebujeme pro kontakt s lidmi. Ti, co musí psát nebo mluvit, si češtinu musí natrénovat podstatně víc, ale potřebuje třeba takový kodér umět česky líp než průměrný Čech?

Odbočím: Často jsme se s kolegy programátory smáli různým zpěvačkám a herečkám, co se v rozhovorech na stránkách společenských magazínů (všichni jsme je v práci četli, a kdo říká, že ne, tomu Bůh zabije koťátko) svěřovaly, že šly na akademii, protože „tam nebyla matika, ta mi nikdy nešla“. Hehe, lama. Postupem času mě napadlo, že mnozí kolegové, co šli na techniku, rovněž velmi ocenili, že „tam nebyla čeština a sloh“.

Já si myslím, že by kodér měl umět svůj mateřský jazyk nadprůměrně dobře. Dokonce že by s ním měl umět pracovat skoro tak dobře jako copywriter. Nemusí znát etymologii slov ani jazykovědnou teorii ani rozbory souvětí, ale měl by nadstandardně oplývat jednou věcí, a tou je takzvaná funkční gramotnost.

Negramot…

Pokud jste se s tímto termínem ještě nesetkali: funkční gramotnost je schopnost pracovat s jazykem. Gramotnost jako taková je schopnost číst, psát, počítat – to v ČR umí naprostá většina obyvatelstva. Funkční gramotnost je taková nadstavba. Funkčně gramotný člověk dokáže v textu poznat hlavní myšlenky, dokáže text zpracovat, umí získat potřebné informace, rozpozná správně například hyperbolu, ironii i sarkasmus (a to bez cedulky SARCASM), chápe rozdílné slohové útvary atd. Do funkční gramotnosti patří i schopnost myšlenky formulovat nebo třeba schopnost řešit „slovní úlohy“ (je zapotřebí nalézt problém, převést jej na matematické vyjádření, vypočítat a výsledek správně aplikovat).

Funkčně gramotný člověk v textu rozezná, co je podstatné, co jsou upřesňující informace, co je poznámka, co je předpoklad a co je úsudek… Text si dovede rozdělit na menší logické celky, pracovat s nimi jednotlivě, udělat z nich výtah zásadních myšlenek,… STOP! Nic vám to nepřipomíná?

Vzpomeňme si na definice „sémantických“ tagů v HTML – obzvlášť v HTML5 jich přišla celá řada. Aside, article, section, header, nav, footer, figure, figcaption… „Aside je obsah, jehož vypuštění by nebránilo v pochopení hlavního textu“ apod. A jsme u jádra věci.

Mnozí kodéři v nich tápou, nemají jasno „co kam patří“ a výsledkem je, že dělají chyby, tyto tagy používají na špatných místech a ve špatném kontextu… Některým napoví české překlady: záhlaví, zápatí, poznámka à margo, ilustrace, článek, oddíl… Jenže pokud člověk není opravdu dobrý v jazyce, tak třeba rozdíl mezi „obrázkem“ a „ilustrací“ necítí. 

A: „A jak teda poznám, co má jít do ASIDE?“
B: „V Aside má být z definice informace, která by mohla být vypuštěna, aniž by to mělo vliv na srozumitelnost hlavního sdělení.“
A: „A jak poznám hlavní sdělení?“

Nedělám si legraci – takové a podobné otázky kladou mnozí kodéři. „A v čem je jako podle tebe rozdíl mezi obrázkem a ilustrací, třeba v knížce?“ (Odpověď: Obrázek je „prostě nějaký obrázek“, ilustrace se vztahuje k obsahu a nějak ho vizuálně rozvíjí, upřesňuje či demonstruje.)

Sémantická pomsta

Sémantika je, stručně řečeno, nauka o významech slov, znaků atd. Sémantické tagy jsou takové, které v textu označují význam určitých částí, říkají: toto je důležité, toto je citace, toto je poznámka, toto bylo vypuštěno, zde jsou metainformace o textu, … A k tomu, abychom dokázali takové tagy správně použít, musíme v první řadě chápat a rozpoznat význam jednotlivých částí textu. Nikoli mechanicky říct „toto je skupina odkazů – takže nav; toto bude na stránce dole – takže footer“. Ptáme se po smyslu a funkci…

Sám denně mluvím s mnoha lidmi, čtu jejich texty, sleduji jejich odpovědi, a pozoruji, že je schopnost pochopit smysl textu opravdu určitým luxusem, nadstandardní výbavou. Natož schopnost tento smysl najít a vyjádřit. Bohužel. Většině lidí připadá dostatečné to, že přečtou slova a pochopí sdělení („vo čom to jako je“) – zhruba na téhle úrovni funkční gramotnosti se pohybuje průměr. Ostatně taky proto čas od času různí pedagogové, psychologové a sociologové naříkají nad klesající úrovní studentů středních škol, kteří nedokáží pochopit ani zprávy v novinách.

Jsem přesvědčen, že kodér by měl být v tomto ohledu nindžou funkční gramotnosti – bez schopnosti pochopit text, najít v něm funkční celky a správně je zatřídit budou jeho „sémantické tagy“ mrtvé, bez ducha a beze smyslu. Vždyť co jiného dělá kodér, používající sémantické značky či jiné sémantické nástroje (mikroformáty), než že říká: tato část je důležitá, tato ne, toto je obrázek, co nemá vztah k textu, toto se vztahuje k určitému tvrzení nebo k pasáži textu, toto je poznámka, toto se vztahuje k celému webu, toto je pouze ke konkrétnímu obsahu, tohle je odkaz kamsi, tohle je odkaz, který člověka nějak naviguje, …

Ano, když se všude narvalo <div>, bylo to snazší. Ale nezlobte se na mne – bylo to jako používat slovesa v infinitivech. Massa Bob dělat web a dávat všude DIV, to dobře fungovat!

Zkrátka on ten sémantický web není žádná prča. Nestačí umět HTML a CSS a JS a EN, i když to je samozřejmě velmi důležité a nezbytné. Je potřeba mít i určitý cit pro jazyk, „cit pro sdělení“. Bez něj jsou kodéři jen – dámy prominou – lepiči tagů. 

Když mi kodér napíše „čus já to zalomím to není problém uděláme to viz. Titulní stránka ale potřebuju od tebe nějaký obrázky do mejlu říkal mi šéf že prejs mu říkal že to chceš mobilní no jako v pohodě ale pro jaký mobily já tu mám pár knihoven jo a to logo seknem“, podivím se. Říkáte si, že asi neměl čas na interpunkci nebo že vyjadřovací schopnosti a jejich formální stránka není u kodéra podstatné, že to nesouvisí, tak co? Ono to ale souvisí, a sakra úzce – jak mám věřit člověku, co nenaformátuje svoje vlastní sdělení v rodném jazyce, že dokáže naformátovat smysluplně sdělení někoho jiného? Vždyť základ kodéřiny spočívá právě ve schopnosti rozdělit informace na logické a smysluplné celky!

Upřímně doufám, že vám tato glosa neřekla nic nového, protože vše, co jsem tu psal, je pro vás samozřejmé.

Závěrem se omlouvám všem slušným a schopným kodérům, kteří tohle všechno chápou, ale na jejichž web nastoupil nějaký SEO optimalizátor, vybavený poučkami typu „v prvních 500 znacích musí být H1 a v něm klíčové slovo“ a zaúřadoval…

tl;dr

Kodéři musí umět mnoho věcí, a krom těch technických musí mít i určité jazykové soft skills, bez nich jsou jejich pokusy o „sémantické tagy“ leda tak k smíchu.

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
37 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Tobiáš Potoček

Není to tak dávno, co jsem opustil střední školu a zabýval se jazykovědou a i dalšími humánními vědami. Jejich hlavní problém spočívá v tom, že v okamžiku, kdy se vymaníte ze základních pojmů, stává se všechno značně nejednoznačným. Aneb co „nindža v oboru“, to jiný názor. To samozřejmě činí jednotlivé obory mnohem zajímavější, někdo považuje nejednoznačnost za výzvu, ale u počítačů mi to nepřijde jako příliš chtěná vlastnost. U té jazykovědy je to vidět nejvíce, ano, máme definice, ale každý je chápe a používá v praxi jinak. Stačí se podívat na případ z nedávné doby – státní maturity. Součástí testů byly úlohy zaměřené na porozumění textu a zrovna na ně dopadlo hodně kritiky pro nejednoznačnost. Samozřejmě, někomu to jde lépe (s onou „funkční gramotností“), někomu hůře, problém je, že občas dva hodně funkčně gramotní (nindžové) mají na stejnou úlohu zcela jiný pohled a je těžké určit, kdo z nich má ve skutečnosti pravdu.

A teď zpátky k HTML 5. Pokud vím, tak hlavní důvod, proč byly sémantické tagy zavedeny, bylo to, aby počítače mohly lépe automaticky zpracovávat webový obsah. Popravdě řečeno, nic jiného mě nenapadá. Jenže jak to bude v praxi vypadat? Vyhledávače v čele s Googlem vyvinou algoritmus pro zpracování dokumentu v HTML 5, weboví vývojáři zjistí, jak funguje, a pak už budou všechny slavné definice irelevantní. Kodér se totiž nebude ptát „co má jít do aside“, on se bude ptát „co Google udělá s obsahem v aside“. Jenže to bude stanoveno naprosto exaktně, takže zmizí jakýkoliv prostor pro diskuzi a pochybnosti.

A ty slavné definice, třeba u aside mi to zrovna přijde až moc benevolentní. „Informace, co může být vypuštěna“ – no popravdě řečeno, tohle rozlišování používám už docela dlouho – při formátování webu pro tisk. Když si uživatel něco tiskne, potřebuje šetřit inkoust, takže mu skryji všechno kromě loga a hlavního obsahu stránky. A to vše bych nacpal i do aside, to všechno může být v pohodě vynecháno. Na tu druhou stranu, je tam to slovo „informace“. Dá se vůbec webový banner považovat za informaci? Kdyby tam například bylo „informace relevantní k hlavnímu obsahu…“, jenže to tam není (vycházím z té definice k článku)…

Trochu mi přijde, že v momentální situaci se weboví vývojáři „snížili“ na úroveň sociologů, psychologů až možná filosofů a zabývají se něčím, co mělo být od začátku naprosto jasné a také dříve nebo později bude. Co neudělala specifikace, udělá Google :)

Tobiáš Potoček

No bohužel z historie víme, že specifikace je jedna věc, realita druhá. Léta se dělal web tak, aby fungoval v IE, ne aby odpovídal specifikaci. Máte pravdu, že „zaručené výklady“ zase tak zaručené nebudou, to slovo „exaktní“ v mém předchozím komentáři nebylo zcela na místě, na druhou stranu bude aspoň s čím pracovat. Nemůžu si pomoci, ale teď mi přijde debata o tom, „co má a nemá přijít do aside“, až příliš abstraktní, když není vidět konkrétní výsledek a použitelnost. Ta bude pak čistě v rukou Googlu a spol., což už souvisí s tím mým posledním odstavcem – dřív nebo později přijde konkrétní využití a z toho bude vidět, co se s jednotlivými částmi stránky děje.

chleba

Souhlas s clankem, ale nastesti na vetsich a multijazycnych webech se koder vyporadava pouze s umistovanim slovnikovych promennych a o veskere texty se stara copywriter. To by potom koderina byla jeste vic nevdecna cinost, kdyz uz se musi starat o optimalizaci pro prohlizece, javascriptove zalezitosti, apod.

Piloponth

Divas sa na to z „malej vysky“. Tiez ma pri citani clanku napadla rovnaka vec, ale sirsie prezkumanie skutocne vyustuje do posolstva clanku.

Koderovi pride zvacsa narezane PSD s jasnou strukturou obsahu. Vzacne pride aj so skutocnym sample koncoveho textu, castejsie iba nejaky lorem ipsum. A prave tu musi koder prejavit funkcnu gramotnost a pochopit ako ten dizajn „natagovat“ aby to semanticky sedelo.

Duch Branisovskeho lesa

Už jsem asi sblblej z tvých přednážek, ale hned při čtení nadpisu mi proběhlo hlavou, že budeš psát o češtině… Souhlasím, že lidi neumí mluvit, natož psát… Ale divit se tomu? Proč? Však knihy nejsou v módě, na přečtení bulvárních kravin, jako kdo, se, kdy, kde, přivázal ke stromu, kdo se s kým vyspal, kdo komu vzal propisku… Na to přece stačí minimální slovní zásoba bez citu pro jazyk…

Ano Martine, ty jsi PAN KODÉR i co se týče psaného projevu (Taky píšeš články delší dobu, neš chodíš na záchod :D ) a ikdyž z Tebou souhlasím – naprosto s myšlenkou, že kodér má umět nadstandartně dobře česky, tak…. (tve oblibene) PŘIJDE NA TO… Na jednu stranu to vypadá líp, když to čtou lidi, kteří česky umí… Ale na stranu druhou… Těch lidí je málo… Většina lidí si nevšimne chybi, pokud mu tu chIbu nevyznačím… A teď se přiznejte… Kolik chyb jste tu zaznamenaly? Ať už gramatických, slohových… Prostě v dnešní dobje je jedno, jak to píšeš… Jde pouze o to, jestli je v tom hotně skandálů….

A ještě na závěr taková storka ze školy… Dneska jsem zabavil děckám papírek, při hodině… Prohlásil jsem, že se asi jako webmasteři nebudou živit, když jsou schopný napsat vydím… A odpověď? Já budu dělat weby… Počítač za mě ty chyby opraví… A co mi výme, kdi za nás Word začne opravovat i větnou stafbu…

jiři

„nadstandardně“ :)

mrj

„Většina lidí si nevšimne chybi, pokud mu tu chIbu nevyznačím“

Vetsina mozna casto ne, ale i kdyz si clovek ty chyby nevsimne, tak se to dost spatne cte, prave jako vas prispevek. Je tam cca 15 hrubek a nejsem si uplne jistej ktery jsou naschval a ktery ne.

Duch Branisovskeho lesa

Nuze, verte, ze jsou schvalne vsechny (;

Riny

Při čtení toho emailového příkladu jsem se chtěl zasmát — kdybych s takovými maily nebojoval každou chvílí, když nějaký spolužák potřebuje poradit s projektem či látkou… :3

TomNodoby

Martine, hrozně moc mě baví Vaše páteční glosy. Přiznám se, že přes tejden na Zdroják až tak pravidelně nechodím, ale tyhle články nevynechávám – jsou perfektní a díky za ně ;-)

Martin Jakubec

Myslím, že všichni řešíte hovadiny, z diskuze o jazycích kvůli webexpu jste hotoví a onanujete u webu webexpa. Prosím vás, ty vaše geekovské debaty jsou opravdu trapné a nikoho to nezajímá. Držel jsem to v sobě už dlouho, ale tento článek je hřebíček na hlavičku. Za všechen lid český vás na kolena prosím, vzpamatujte se a dohadujte se v soukromí. To, jak mezi sebou ta „česká elita“ soupeří, kdo napíše debilnější článek na téma jazyky na webexpu, z toho je mi vážně na blití. Trapas, trapas…

biggringo

Četl jste ten článek vůbec? O webexpu rozhodně není.

fff

Bývá slušností si článek nejprve přečíst a teprve potom na něj reagovat.

Kralik

Zacmete konecne lidi delat neco pekneho co bere za srdce, technologicke vychytavky – napady nebo skvely desing. Prominte, ale tyhle plky a blaboly o nicem snad uz za deset let stacili.
http://www.netmagazine.com/ — tam se dejou veci. Copak Vas lidi nebavi webdesing ?
HTML 5 je predevsim uplne o jinych vecech. O skvele podpore pro webGL, paradni podpora pro GEO location, Kanvas. Takovych skvelych napadu a skvelich veci se deje na HTML 5 + JS (coz je uplna parada a hudba budoucnosti) a tady se resi takove sprominutim kraviny.
Mozna pochopite o cem mluvim tady – http://hakim.se/ O takovych resenich bych si rad precetl.

Kralik
asdasd

Zbytečné generalizování, každý má dispozice rozložené jinak. Další článek o ničem.

Mmad

A co (legendární) seriál z Intervalu „Hříchy pro šíleného korektora“?

František Kučera

jj, výborný seriál (a autor na toto téma vydal i knížku)

jos

mně se osvědčila nejvíc čeština, protože jen v ní je mi zadavatel schopen alespoň zhruba popsat co požaduje ;)

Jatan

Jen takové rýpnutí – <aside> se mi jeví už ze své definice jako zbytečný tag, protože všechno, co může býti vynecháno, aniž by utrpěla pointa, nechť je prosím pěkně opravdu vynecháno.

<aside style="font-size:little-bit-smaller-but-not-too-small-please-nice"> Poněvadž na bláboly není nikdo zvědavý. </aside> :)

Jatan

Já myslím, že je to spíš naopak, že stránka bez zbytečných informací je jako pointu právě nevysvětlit. Přičemž u té matfyzácké rovnice neerotického nesexu by mi objasnění příčiny faktoru veselosti až tak nevadilo, přičemž nedokážu odhadnout, zda by to vysvětlení přesto nebylo spíš případ pro tag <aside>. Ale já si myslím, že o dostatek stránek plných zbytečností se i v budoucnu postarají šiky průměrně až podprůměrně kvalifikovaných kopyvrajterů, takže nějaké chudé, květů prosté šedi na webových stránkách se nemusíme obávat. :)

František Kučera

V knihách jsou taky poznámky pod čarou, které nejsou nutné pro pochopení základního sdělení – a přesto si je hodně lidí rádo přečte ;-)

Jatan

V dobrých knihách pod čarou moc poznámek nebývá. Není-li taková poznámka zbytečná, nemívá dobrý autor problém začlenit ji do toku vlastního textu. Také vydavatelství nemají poznámky pod čarou v oblibě.

Souvislost mezi kvalitou autora a abundancí poznámek pod čarou by měla být dobře vidět, když si knihy seřadíme podle stupně odbornosti. Extra jsem to nezkoumal, ale řekl bych, že nejvíc poznámek pod čarou je v knihách, které se týkají zvláště speciálních témat. Nouze o lidi, kteří umí psát, tam sice není větší než kdekoli jinde, ale když holt chybí konkurence, tak se publikuje text kdejakého sémantického trdla. Jen v oborech s širším zájmem a tedy větší konkurencí se špatný autor neprosadí.

Stejně je to zajímavý úkaz – že rozumět nějakému oboru zdaleka nekoreluje se schopností podělit se o svoje vědomosti s okolím. A s ochotou, ale o té by se daly psát knihy (vlastně už jsou nějaké i napsané, třeba Dawkins: Sobecký gen).

František Kučera

Ad „web není odborná kniha a nebude odborná kniha.“

Web je podle mého spíš něco jako papír – dá se na něj napsat cokoli, od hloupých blafů, až po vysoce odborný článek nebo digitální knihu se spoustou odkazů na kvalitní literaturu, dobrou strukturou kapitol, s popsanými obrázky a grafy atd.

biggringo

„V dobrých knihách pod čarou moc poznámek nebývá.“

Četl jste někdy Terryho Pratchetta? Tam je poznámek pod čarou hromada a řekl bych, že to jsou dobré knihy.

Jatan

Přiznám se, že Terryho Pratchetta jsem dosud neznal, ale zdá se, že je poznámkami pod čarou vyhlášený. Což vlastně dokládá mé tvrzení, že dobrý autor se jim vyhýbá, protože jinak by nebyl důvod se nad nimi u slavného autora pozastavovat. Lze tedy vidět Pratchettovy poznámky pod čarou jako výjimku, která potvrzuje pravidlo.

V porovnání s papírem uhodil Franta Kučera hřebík na hlavičku: Web je jen jedna z metod komunikace, prvním předpokladem kvality sdělení jsou schopnosti autora.

Editor, jak zmiňuje Martin Malý, je důležitá instance, ovšem je-li autor dobrý, potřebuje editora nanejvýš po technické stránce a ne na to, aby jeho texty přepisoval. Od určité míry zásahu do původního textu se z editora stává fakticky koautor a nic na tom nemění otázka, zda se pod dílo také podepíše. (Přičemž dobrý editor si spíš dovolí poslat autora k šípku, než aby předělával nedostatečný výtvor.)

K těm detektivkám bych dodal, že absence poznámek pod čarou samozřejmě není jediným kritériem kvality. I bez poznámek pod čarou může být text mizerný a také detektivky jsou dobré a špatné. Že se těch špatných moc netiskne, souvisí s mírou konkurence.

Je ovšem pravda, že přechody jsou jako všude plynulé – však i těch poznámek pod čarou může být tu méně a jinde více. V tomto smyslu možná nebude <aside> úplně, ale jen tak trochu – zbytečný… :)

Jatan

Nestává se to (naštěstí) často, ale občas nějaký manuskript k posouzení dostanu, takže určitou představu o nevděčné roli editora mám. Bohužel právě autoři, kteří mají ve zvyku házet notný kus práce na bedra editora, často udělají kariéru, protože jejímu budování věnují čas ušetřený při psaní. Ale máte pravdu, že už jsme dost mimo původní téma.

František Kučera

Ad „Souvislost mezi kvalitou autora a abundancí poznámek pod čarou by měla být dobře vidět“

Takže nejkvalitnější autoři zřejmě píší detektivky a romány pro ženy jistého věku – tam totiž poznámky pod čarou nebývají.

Teď trochu vážněji: informace nelze binárně rozdělit na zbytné a nezbytné – těch stupňů důležitosti je mnohem víc. A dobrý autor se snaží šetřit čtenářův čas, takže té knize dá nějakou strukturu, aby čtenář mohl najít informace, které jsou pro něj důležité – někdo chce jít víc do hloubky, někomu stačí hrubé shrnutí dané tématiky. Ty nejdůležitější informace bývají v úvodu a v závěru, důležité informace v těle článku/kapitoly a ty méně důležité (ale pro některé čtenáře stále zajímavé) v poznámkách pod čarou. A ty ještě speciálnější jsou jen odkázané v doporučené literatuře.

Ad „Stejně je to zajímavý úkaz – že rozumět nějakému oboru zdaleka nekoreluje se schopností podělit se o svoje vědomosti s okolím.“

To je pravda – je to vidět např. u učitelů – to, že je někdo velký odborník a vědec, ještě neznamená, že umí učit.

Vašek

Má logiku a možná proto jsem ještě nepřešel na HTML5 :D.
Poslední odstavec znám. Dřív jsem hlavně kódoval, teď již nekóduju, ale dělám právě SEO. A správně nakódova web a udělat onpage SEO jde občas ne úplně ruku v ruce.

Otázkou ale zůstává proč musí být web sémantickej? Já v tom nevidím důvod, laik (zákazník) to nevidí, google ho nijak ve vyhledávání nedává víc nahoru. Důležitý je to, co má hodnotu pro návštěvníka (použitelnost, uživatelská přívětivost) a co má hodnotu pro vyhledávač. Nic jiného není důležité, to nedělá buissiness. Tohle přesně psal Jakub Vrána ve svém článku o tom jako to chodí na FB. Češi jsou zvyklí všechno dělat tak, jak se to dělat má a už nepřemýšlí, jestli je to vůbec potřeba. Pokud lepič divů dokáže udělat stejnej web jako html5 mág, a bude levnější, tak…

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.