Komentáře k článku

Karel Břinda: I mezi nevidomými uživateli jsou programátoři

Centrum TEREZA se zabývá podporou zrakově postižených studentů a podílí se na aktivitách spojených s přístupným webem. Její pracovník K. Břinda popisuje základní úkoly centra a představí některé projekty. Dozvíte se, co jsou schopni nevidomí uživatelé počítačů zvládnout. Více můžete zjistit na dni otevřených dveří, který TEREZA pořádá.

Zpět na článek

15 komentářů k článku Karel Břinda: I mezi nevidomými uživateli jsou programátoři:

    1. MokrOuš

      RE: Karel Břinda: I mezi nevidomými uživateli jsou programátoři
      Před léty jsem potkal nevidomého programátora (p. Mojž…), který programoval v DOSu a jeho dílem byl program na čtení zobrazeného textu souborů a dalšího. A musím říct, že všechny komerční čtečky textu měly kvalitativně strasně daleko k tomu jeho. poštěl mi tam nějakou pohádku a bylo to skoro jako od Lukavského nebo Högera.
      Ve snaze, aby ten program byl co nejlepší úplně přestal používat braillský řádek. Kdo to nezkusil, asi těžko si dovede představit, jak se asi edituje třeba regulární výraz (když jediný výstup je zvukový).

  1. jfk

    RE: Karel Břinda: I mezi nevidomými uživateli jsou programátoři
    Nevite nekdo jestli existuje neco jako on-line validator stranek s ohledem na citelnost pro nevidome?

    1. Martin HassmanAutor příspěvku

      Re: Flash
      (Detailně jsem vám odpovídal na jiném místě, tak jen zopakuji to hlavní: Zeptejte se nevidomých uživatelů, zda pro ně dnešní čistě Flashové weby znamenají problém. Možná vás odpověď zarazí.

      1. pas

        Re: Flash
        Ne, odpověď mě nezarazí. Zarazí mě dedukce, že když se s něčím v dosavadní praxi setkám málo nebo vůbec, tak to neexistuje.

        Správnou reakcí Adobe (tehdy ještě Macromedie) na výtky nevidomých uživatelů bylo to, že je prostě vyslyšeli. A to není horká novinka, to je už několik let. Co mají dělat víc? Nevidomým teď už škodí pouze vývojáři a novináři, kteří poskytnuté řešení ignorují.

        1. Martin HassmanAutor příspěvku

          Re: Flash

          Zarazí mě dedukce, že když se s něčím v dosavadní praxi setkám málo nebo vůbec, tak to neexistuje.

          Nic takového zde opravdu nepíšeme.

          1. pas

            Re: Flash
            V tom případě se omlouvám, ale tvrzení, že weby postavené na technologii Flash jsou jednoznačně nepřístupné, jsem si tak vyložil. Berte tedy moje odkazy jako snahu o zlepšení stavu, místo naříkání.

    2. Karel Břinda

      Re: Flash
      Pokud chceme hodnotit přístupnost z hlediska uživatelů se zrakovým postižením, asi základním předpokladem je znát technologie, které používají. Jak už se zmiňovalo v rozhovoru, tak nevidomí uživatelé pracují se screen-readerem. Pokud danou věc screen-reader nepodporuje, tak asi těžko ji můžeme považovat za přístupnou. Pokud vím, tak z těch nejpoužívanějších screen-readerů je nějaká základní podpora Flashe (funkční pouze v případě, kdy je opravdu dobře udělán) v JAWSu, nicméně u naprosté většiny screen-readerů je Flash standardně vypnutý (včetně JAWSu). Vycházím mimo jiné z takové miniankety, kterou jsem si udělal v naší konferenci Fanda. Pokud byste stále nevěřil, že s Flashem bude pracovat pouze několik procent nevidomých uživatelů (pravděpodobně těch technicky hodně zdatných a zároveň používajících JAWS), tak mohu poslat odkaz na diskuzi, která v té konferenci proběhla.

      Čili pokud bych to měl shrnout, tak asi tak:
      Je možné nechat sebelépe udělaný Flash na webu bez HTML verze a považovat ho za přístupný? Ne, nelze.
      Když dělám něco ve Flashi, je možné, aby ho mohla používat alespoň malá část uživatelů pracujících se screen-readerem? Ano, když se to udělá dobře, tak ho několik procent lidí z této skupiny uživatelů bude možná používat.

      1. pas

        Re: Flash
        Souhlasím, já si vůbec nemyslím, že by se ve Flashi měly dělat weby – ve Flashi by se měly dělat aplikace, a to jen takové, pro které je HTML nedostatečné. Přístupnou aplikaci udělat lze – Adobe udělalo maximum z hlediska standardů, dobrý vývojář také udělá maximum, zbývá, aby maximum udělali výrobci readerů, novináři a uživatelé.

    3. Karel Břinda

      Re: Flash
      Ještě že se vracím k tomuto vláknu. Doporučuji si přečíst tento článek:
      http://northtemple.com/1291

      Přesně vystihuje podstatu věci – to, že Adobe dělá nějaké změny ohledně přístupnosti neznamená, že ta technologie je přístupná (i když to tak třeba oni sami prezentují).

  2. JardaP

    skripta
    Prevest skripta do pristupne podoby? Oni to jeste pisi na psacich strojich a vy to scanujete, prohanite OCR… Nebo to jiz poskytuji v elektronicke podobe? A jak se resi treba schemata a jine ilustrace?

    1. Karel Břinda

      Re: skripta
      V první chvíli se vždycky snažíme zjistit, zda daný materiál někdo již v minulosti nedigitalizoval (znamená to projít všechny základní knihovny přístupné literatury pro uživatele se zrakovým hendikepem). Pokud zjistíme, že ne, musíme to provést samy. Značnou část získáváme pouze v papírové podobě, pak se to skutečně musí prohnat přes OCR a opravit všechny chyby a celkově provést některé úpravy.

      V případě, kdy máme k dispozici materiál v elektronické podobě (např. u skript naší fakulty máme většinou k dispozici zdrojové kódy v LaTeXu), musíme stejně nějakou úpravu provést. Ono třeba zpřístupňování matematiky je velice obtížná záležitost. Sice máme poměrně sofistikovaný konvertor (který pro nás napsali kolegové z naší katedry) z LaTeXu do českého standardu pro zápis matematiky v Braillově bodovém písmu, nicméně jeho úspěšnost je značně omezená (LaTeX není značkovací jazyk, nýbrž jazyk pro tvorbu layoutu) a stejně se velká část buď musí dělat ručně nebo přidělat do konvertoru (přes nějaké regulární výrazy) podporu pro daný styl psaní v LaTeXu (každý vyučující píše úplně jinak a často i v různých skriptech ten samý člověk jinak). Takže u matematiky se ve výsledku stejně jedná o poměrně pracnou záležitost.

      K dotazu ohledně zpřístupňování grafiky – snažíme se nějakým způsobem selektovat, který obrázek/schéma stačí nahradit slovním popisem, a kdy už by se příliš snížila vypovídací hodnota. Pak nastupuje v našem případě fuserová technologie – fuser je zařízení pro tvorbu reliéfních obrázků. Nicméně ta má také svá omezení a další problém je ten, že mnozí studenti s tyflografikou pořádně pracovat neumí.

Napsat komentář

Tato diskuse je již příliš stará, pravděpodobně již vám nikdo neodpoví. Pokud se chcete na něco zeptat, použijte diskusní server Devel.cz

Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=2836