Můj názor: Má smysl studovat informatiku na vysoké škole?
Pomalu se blíží poslední termín, kdy je ještě možné podávat přihlášku na vysokou školu do bakalářského studia pro začátek v zimním semestru 2014/2015. Možná jste v situaci, kdy zvažujete studium informatiky. Jaké výhody a nevýhody vám studium přinese? Vyplatí se studovat?
Tímto článkem startuje nová sekce Zdrojáku nazvaná „Můj názor“, ve které se budete setkávat s myšlenkami a osobními pohledy (nejen) osobností české vývojářské scény. Názory zde prezentované se nemusí nutně shodovat s názory redakce.
Celý text vychází z mých zkušeností z bakalářského studia na Vysoké škole ekonomické v Praze, z Fakulty informatiky a statistiky a oboru Informatika.
Náklady na studium vysoké školy
Studium informatiky na vysoké škole je velmi drahé. Nemyslím teď placení školného na soukromých školách, ale to, co se označuje pod pojmem „náklady obětované příležitosti“. Čas je velmi vzácný zdroj a jestliže se rozhodnete pro studium, musíte mu obětovat týdny a měsíce, které byste jinak věnovali práci.
Jestliže budu uvažovat čistý příjem 30 tis. měsíčně, což v IT rozhodně není nadstandard, pak si za 5 let (standardní délka magisterského studia) vyděláte 1,8 mil. Kč. Budete-li místo toho jen studovat bez vedlejších příjmů, pak by vás tedy studium stálo jeden malý byt v Praze.
Může se samozřejmě stát, že díky vysokoškolskému titulu získáte lepší práci s vyšším přijmem, a tak se vám časem investice vrátí, nicméně zrovna v IT tohle platit nemusí a pokud budete třeba programovat klasické webové aplikace, tak vám nejspíš vysokoškolský titul domácí rozpočet nevylepší (spíše naopak, budete mít nižší praxi a tedy budete pro zaměstnavatele méně atraktivní).
Tohle jsou však pouze náklady finanční, mnohem bolestivější jsou „náklady života“.
Čím je člověk starší, tím je jeho inteligence vyšší (minimálně ta logická část inteligence). Platí to zhruba do 30. roku života, pak se křivka obrací a pozvolna směřuje zase dolů. Proto když lidé absolvují IQ testy v Mense, musí pro stejnou hodnotu IQ zodpovědět ve 30 letech více správných odpovědí než ti, kterým je třeba 50 (hodnota IQ je během života stejná, ale „absolutní výše hodnoty inteligence“ se v průběhu života mění). Jestliže se rozhodnete pro studium, obětujete škole část života, která je možná vůbec nejcennější.
Steve Jobs (Apple), Bill Gates (Microsoft) či Mark Zuckerberg (Facebook), ti všichni začali realizovat své nápady ve velmi mladém věku, všichni velmi výrazně ovlivnili svět IT, všichni také patřili či stále patří mezi nejbohatší lidi planety. A mimochodem, žádný z nich vysokou školu nedokončil.
Jestliže škole obětujete období, ve kterém jsou lidé mnohem více ochotni riskovat, nemusí uvažovat nad splátkami hypotéky či přemýšlet nad tím, kdo dovede ráno děti do školky, pak je to velmi vysoká cena a je potřeba důkladně zvážit, zda vysokoškolský titul za tuto cenu opravdu stojí.
Kvalita českých vysokých škol
Vysoké školy u nás nejsou na vysoké úrovni. Mají totiž jeden zásadní problém: finance. Nejlepší univerzity na světě mají rozpočet výrazně vyšší než celé české ministerstvo školství a přitom mají méně studentů než některé české vysoké školy. Důsledek pro českého studenta je takový, že cvičení předmětů obvykle vedou doktorandi, kteří jsou přibližně o tři kapitoly dále než jejich studenti. A i když má student kvalitního cvičícího, je to často jedno, protože vede mnoho studentů najednou a nemůže se jim věnovat individuálně. Na těch nejlepších (placených) školách je to jinak. Student má k dispozici pro daný předmět vedoucího, který ho předmětem vede. Věnuje se přímo jemu třeba několik hodin týdně.
Představte si třeba předmět Marketing startupů. Během semestru byste zpracovávali semestrální práci o nějakém fiktivním startupu. Každý týden byste chodili na konzultace, kde byste prezentovali pokrok za daný týden. Váš vedoucí práce by vám řekl, co přesně je špatně a odkázal by vás na zdroje, které jsou užitečné přímo pro tuto práci. Každou vámi uvedenou myšlenku byste museli zdůvodnit. Vedl by vás totiž člověk, který si už svoji cestičku prošlapal a vás může přesně navést tak, abyste jeho chyby už neopakovali.
Tohle, tato zpětná vazba, je něco, co člověk nemůže z knih ani přednášek nastudovat. Je to onen individuální přístup, který se tak často zmiňuje. Ten však stojí hodně peněz, protože hodinová sazba těch nejlepších lidí v daném oboru je velmi vysoká (a to je důvod, proč kvalitní vysoká škola, tedy ta, která člověku dává něco navíc než knihy, nemůže bez vysokého školného existovat).
Mimochodem, když už jde o ten marketing, tak si neodpustím malé srovnání s VŠE. Já tento předmět absolvoval před několika roky a pro mě znamenal zrovna Marketing a podniková politika tu nejhorší zkušenost za celé studium a důvod, proč jsem chtěl studium opustit. Během celého semestru jsou jen přednášky, ve kterých přednášející říká jen to, co je v osnovách, a tak jakmile během prvních 20 minut řekne požadavky na zápočet, přibližně 4/5 lidí ihned opustí přednášku (kdo to neviděl, neuvěří!). Na konci je test plný slovíčkaření připomínající IQ testy, který pak nutí člověka učit se zpaměti mnoho definic. Naštěstí ne všechny kurzy jsou takové, ale asi je jasné, kde je ten rozdíl.
Nastává tedy otázka, proč trávit čas nad byrokratickými záležitostmi s vysokou školou spojených, když to stejné mohou lidé získat i samostudiem. A nemusí se přitom učit zpaměti třeba věci typu algoritmy třídění, o jejichž praktickém významu lze úspěšně pochybovat.
Pracujte při studiu!
Až doposud byl text laděn pesimisticky, realita však může být mnohem lepší.
Na začátku jsem zmiňoval jen dva extrémní případy, kdy člověk jen studuje, nebo jen pracuje. Informatika je ale obor, který se dá velmi dobře kombinovat s prací, protože IT firmy málokdy vyžadují pevnou pracovní dobu a lze se domluvit na úpravách pracovní doby tak, aby šlo při práci i studovat.
Já začal pracovat ještě před maturitou a během studia vysoké školy jsem měl vždy práci, které jsem se věnoval přes semestr obvykle 4 dny v týdnu. Mnoho mých kolegů také patřilo mezi studenty VŠ. Je pravda, že je studium při práci nepoměrně náročnější, obzvláště ve zkouškovém období, ale zvládnout se určitě dá. Vysoké školy tomu také vychází vstříc a vždy, když jsem potřeboval nějakou individuální úpravu průběhu semestru (třeba povolit vyšší počet absencí, než je obvyklé), škola mi vyhověla.
Důrazně doporučuji: pokud budete studovat informatiku, při studiu pracujte alespoň na částečný úvazek! Praxe je v IT nesmírně důležitá a je mnohem lepší, když alespoň trochu víte, co studujete, a pouze zaplňujete ta prázdná místa, která ještě neznáte.
Jakou hodnotu mají znalosti?
Na začátku jsem uvedl úvahu o tom, jaké jsou zhruba finanční náklady celého studia. Podobné výpočty nemám moc rád, a to nejen proto, že jsou velmi zjednodušené. Nutí totiž o člověku přemýšlet jen jako o nahraditelném výrobním faktoru, který má nějakou snadno vyčíslitelnou cenu. Takto to mohou vidět zaměstnavatelé při pohledu na výkaz zisku a ztráty, ale sám sebe takto vnímat nechci. Díky vysoké škole vím věci, které pro mě mají vysokou hodnotu, ale nikdy mi žádný finanční zisk nejspíš nepřinesou. Přesto je považuji za jedno z největších bohatství, které mám.
Na škole jsem měl třeba předmět Hospodářské dějiny, který ostatní bytostně nenávidí. Pro mě byl ale tento předmět jeden z nejužitečnějších, protože to, co jsem se naučil zde, využívám téměř pokaždé, když si přečtu zpravodajský portál. A tohle se velmi těžko vyjadřuje v penězích.
Nebo účetnictví. Tipuji, že 95 % lidí, kterých se na to zeptáte, nebude mít ani tušení o tom, co přesně jsou výnosy a náklady. A ano, je to důležité. Každá společnost u nás má povinnost uveřejňovat některé účetní výkazy. Díky základům účetnictví dokážu tyto výkazy číst a vím, co každá položka přesně znamená. Když jsem šel na pohovory, věděl jsem díky tomu třeba průměrný plat ve firmě nebo informace o tom, jak se firmě dlouhodobě daří, zda roste nebo má dluhy. Zajímavé je, jak málo lidí tyto informace sleduje, a třeba nevědomky uzavírá smlouvu se společností, která je dlouhodobě v dluzích, a pak jsou překvapení, že ta společnost má problémy se splatností.
Kontakty, které jinak nezískáte
Na začátku jsem také zmiňoval tři osobnosti, které vysokou školu nedokončily. Co jsem už však nezmínil, je fakt, že každého z nich prostředí vysoké školy velmi ovlivnilo. Minimálně zde všichni tři potkali lidi, kteří jim později pomáhali společnost budovat.
Na vysoké škole potkáte řadu lidí, kteří mají stejné zájmy jak vy, a tyto kontakty mohou být v budoucnu velmi užitečné. Strávíte s nimi mnoho času a můžete je poznat velmi dobře během týmových prací i ve volném čase. To je něco jiného než nové kontakty třeba z různých konferencí a meetupů, kde ty lidi znáte velmi krátce a nevíte, jak vám nakonec spolupráce bude fungovat.
Během svého studia jsem takto poznal několik lidí, z nichž mi dvě osoby utkvěly v hlavě nejvíce. První je jedna geniální Ruska, která sem přijela, za pár dní se naučila česky, a pak studovala přibližně 100 kreditů za semestr (tedy více než třikrát větší množství, než je obvyklé) a dnes připravuje vlastní projekty a chystá se u nás podnikat. A pak ohromně ambiciózní Slovenku, která si vytvořila vlastní startup už v 18, odjela do USA a během velkých prázdnin si vydělala dostatek peněz na to, aby několik dalších let nemusela pracovat a mohla jen cestovat. A zvládla to bez nějaké investice či různých akcelerátorů a konferencí. S tou druhou začínáme plánovat vlastní projekt.
Jaké si to uděláš, takové to máš
I když české vysoké školy neposkytují takový individuální přístup jako jinde v zahraničí, neznamená to, že z nich člověk nemůže dostat víc, než je běžné. Nikde není řečeno, že vystudovat vysokou školu znamená jen plnit předepsaný studijní plán. Na vysoké škole najdete špičkové odborníky v oboru, který vás zajímá a obvykle má každý z nich konzultační hodiny, které můžete zdarma využít.
Před dvěma roky jsem plánoval vlastní startup. Zatímco technickou stránku umím vyřešit sám, do marketingu nevidím téměř vůbec. Napsal jsem tedy jednomu z cvičících, zda by mi neporadil, jak na to. O den později (ve státní svátek) jsme se sešli na obědě a během dvou hodin probrali několik možností, jak tu myšlenku prodat. Později jsem zjistil, že to byl jeden z prvních Čechů, který prošel výběrovým řízením na pozici v oblasti marketingu ve Facebooku. Kromě cenných rad jsem získal cenný kontakt, který se může v budoucnu hodit.
Studovat jen to, co mne baví
Když mi bylo 19, vadilo mi, že se na škole musím učit spoustu nezáživných předmětů, které mne vůbec nebaví, přitom jsem se chtěl zdokonalovat v programováním samotném. Naučit se nové programovací jazyky, nové databáze, frameworky a další věci, které používám každý den. Proč se proboha místo toho mám učit nějakou regresivní analýzu a podobné věci, když to nikdy nebudu potřebovat? Díky programovacímu jazyku dokážu přece vytvořit cokoliv!
Jenže čím je člověk starší, tím více si začíná uvědomovat, že tyto věci nejsou až tak důležité. Upřímně, zda použijete PHP, Ruby, JavaScript, Python nebo něco jiného je často úplně jedno. Jeden je nejlevnější, druhý má krásnější syntaxi, třetí je nejrychlejší, pro čtvrtý existuje výborný framework, pátý je nejrozšířenější, šestý nepoužívá nikdo, a tak je nejvíce sexy…a tak dále. To podstatné je však jinde.
Napsat jednoduchý web, na kterém budou uživatelé hodnotit filmy, zvládne skoro každý, kdo někdý vytvořil pár formulářů. Ale vytvořit podobnou aplikaci tak, aby pomocí různých statistických metod uživatel získal filmy, které se mu pravděpodobně budou líbit na základě předchozího hodnocení a mnoha dalších údajů, už tak jednoduché být nemusí (pokud to má opravdu fungovat). Kromě statistiky se vám může hodit třeba teorie grafů a znalost grafových databází. Tohle ovšem ještě tak složité není, ale co aplikace typu Business Inteligence a pojmy jako neuronové sítě, genetické algoritmy či umělá inteligence obecně? Tady je budoucnost. A peníze, samozřejmě. Také jsem si dlouho myslel, že kontingenční tabulky nikdy nevyužiji. Dokud jsem nepotřeboval testovat velké množství dat a hledat v nich závislosti.
Pořád se ale bavíme pouze o informatické části. Jenže když budete mít hezky vyřešený projekt jen na svém počítači, moc vám to nevydělá. Potřebujete ho také umět prodat, dobře odprezentovat (a v cizím jazyce samozřejmě), musíte umět správně plánovat náklady, řídit ho tak, aby se vám celá firma nerozpadla a mnoho dalších věcí, na které vás škola může připravit. Jestli jednoho dne bude chtít dělat něco více než jen stavět jednoduché weby, budete se muset tyto věci stejně naučit.
Často slyším názor, že co se učí na škole, to se může člověk naučit sám (a zmiňoval jsem tento argument i výše). Jenže od „tohle se můžu naučit“ k „tohle jsem se naučil“ je to nesmírně daleko. Na vysoké škole máte zkouškové období, které vás donutí k tomu, abyste se dané věci naučili, ať se vám to líbí nebo ne.
Je pravda, že na vysoké škole se naučíte obvykle z daných předmětů jen základy. A také je pravda, že po přechodu do zaměstnání začíná studium znova. Ty základy se ale neztratí a navíc je to někdy u předmětů, ke kterým byste se sami nedostali, protože nemusíte vědět, že je potřebujete.
„Reed College v té době nabízela možná nejlepší kurzy kaligrafie v zemi. Všechny školní plakáty a cedulky byly kaligraficky dokonalé. Protože jsem nemusel chodit na povinné předměty, rozhodl jsem se chodit na kaligrafii, abych se to taky naučil. Dozvěděl jsem se o patkových a bezpatkových písmech, rozličných mezerách mezi písmeny, o tom, co stojí za skvělou typografií. Bylo to krásné a poučné, umělecky nenápadné způsobem, který věda nedokáže zachytit, a mně to fascinovalo. Nic z toho nemělo sebemenší praktické uplatnění v mém životě. Ale o 10 let později, když jsme navrhovali první Macintosh, jsem si na to vzpomněl. A všechno jsme to uplatnili v Macu. Byl to první počítač s krásnou typografií. Kdybych tehdy ve škole na ten kurz nechodil, Mac by nikdy neměl několik typů písem se správnými proporcemi. A jelikož to pak ve Windows okopírovali, je možné, že by je neměly žádné počítače. Souvislosti nikdy nevidíte při pohledu vpřed, ale pouze při ohlížení zpět.“
Steve Jobs, proslov na Stanfordově univerzitě, 2005.
Získání víza do zahraničí
Bylo by možné zmínit mnoho dalších důvodů, proč dále studovat, ale o tom najdete na netu mnoho dalších článků, a tak zmíním už jen jeden (na který mě upozornil Daniel Suchý, díky!).
Chcete-li pracovat v USA na klasický pracovní poměr, potřebujete k tomu získat pracovní vízum. To nejběžnější je H-1B, pro které však musíte splnit základní podmínky. A jednou z nich je buď titul z vysoké školy, nebo praxe. Pokud vysokou školu studovat nebudete, zbývá druhá varianta. Jenže minimální požadovaná délka praxe je 12 let!
Takže jít studovat, nebo ne?
Pokud chcete studovat jen pro titul a procházet zkouškami, tak rozhodně ne. Je to ztráta času, počkejte a na školu jděte později. Já šel na vysokou až 3 roky po maturitě a považuji to za velmi dobré rozhodnutí.
Pokud jde jen o ušlý zisk z doby, kdy se věnujete studiu místo práce, tak spíše ano. Minimálně si to zkuste. Když náhodou během studia přijdete na nějakou revoluční myšlenku, která změní svět a jste si tím jistí, tak studium přerušte. Třeba na VŠE ho lze přerušit až na tři roky, za tu dobu zjistíte, zda to byl nebo nebyl dobrý nápad a když se vám nápad realizovat nepodaří, můžete se do školy vrátit a pokračovat.
A závěrem jedna důležitá rada. Snažte se z vysoké školy vytřískat maximum! Vysoká škola není jen o plnění studijního plánu!
Nevím jak na jiných školách, ale na MFF UK nebyl problém s individuálním přístupem vyučujících ve 4.-5. ročníku, kdy už jsme měli vybranou specializaci a „svůj“ okruh vyučujících. Pamatuju si semináře (svým charakterem spíše pro doktorandy, ale my tam stejně chodili), kde jsme byli třeba jen dva, takže to celé byla spíše diskuze s profesorem na témata, která jsme sami nadhodili. Člověk si jen musel projít těmi prvními třemi roky, kdy jsme se učili, co nás nebavilo (zpětně jsem za to ale rád), a bylo nás v posluchárně třeba 100.
S hodně věcmi v článku se dá souhlasit. Jen bohužel ten nadpis je zavádějící, o informatice jako takové se tam mnoho nepíše. Jasně, pokud chcete dělat byznys v této oblasti (třeba rozjíždět startup nebo prodávat SW řešení) nebo se jinak „motat kolem informačních technologií“ tak nic proti tomu a souhlas skoro se vším, co se v článku píše. Potřebujete do toho dostatečně vidět, ale taky potřebujete kontakty, a znát spoustu věcí bokem, mimo informatiku.
Pro mě ale studium informatiky znamená, že chcete opravdu vidět hluboko do informatiky. Tzn. ne že znáte ty a ty programovací jazyky nebo že zručně vytvoříte frontend webové aplikace v cool js frameworku. Ale spíš to, že kdyby na to přišlo, věděli byste, jak napsat třeba interpret JavaScriptu nebo filtr pro převod barevného obrázku na černobílý. Že víte, jak fungují indexy v databázi, a proto když ladíte výkon aplikace, není to řada pokusů a omylů, ale rozhodujete se správě, protože víte přesně, jak náročné je index sestavit, udržovat, jaký je jeho přínos pro vaše data a aplikaci a všechno to dokážete porovnat a vyhodnotit. Že prostě do toho vidíte do hloubky i do šířky, takže se dostanete za hranice toho, co umí nějaký existující nástroj, knihovna nebo framework, nemusíte psát zoufalé dotazy na Stack Overflow, ale zkrátka to elegantně vyřešíte. Úplně jedno v jakém jazyce nebo na jaké platformě.
Podle mého názoru takto hluboké znalosti už samostudiem velmi těžko získáte. Web je plný hotových řešení, které někdo poučený dal k dispozici, ale obecné principy, na kterých se dá stavět, už se tolik neprobírají. Informatika už je hodně desítek let starý obor a za tu dobu hodně geniálních mozků vymyslelo hodně geniálních přístupů, řešení a algoritmů. Všechno to pobrat je při pětiletém studiu opravdu práce na plný úvazek. Takže já bych řekl: pokud si rádi hrajete s počítači, máte ambice rozjet technologický byznyz, jste na to vhodný typ a počítáte peníze, tak jasně, studujte ekonomku nebo podnikatelku s informatickým zaměřením a u toho pracujte. Ale neříkejte tomu studium informatiky. Pokud je vám bližší studovat opravdu informatiku, připravte se na to, že pokud to má k něčemu být, půjde u toho jen těžko pracovat a možná se nedostanete ani k tomu grafickému designu ;-)
Radku smekám, tohle je asi první názor, se kterým se dokážu ztotožnit :-)
Ono totiž na to, aby někdo spatlal nějaký webík, cmsko nebo cokoliv podobného, na to opravdu není potřeba žádná vysoká škola. Ale zkuste si, bez té správné vysoké školy, naprogramovat kompilátor…nebo třeba řízení kvadroptéry :-) A nebo nějaký systém, který bude zpracovávát mraky informací a bude používat umělou inteligenci na to, aby z těchto informací cosi odvozoval a odhadoval, popřípadě bude schopen sám sebe na základě těch informací upravit. To už je IMHO fakt jiná liga a člověk se to prostě doma sám nenaučí. Jistě to možné je, ale na vysoké škole je to nepoměrně jednodušší :-)
Mě překvapuje, jak to, že jste tuhle informaci nevyčetl již z článku. Ona tam je. Alespoň já tam před vydáním viděl; proto mě to překvapuje. Nejspíš to má nějaký důvod, který teď já ale nevidím.
Aby nedošlo k nepochopení, mě se článek líbí a veskrze s názory souhlasím :-) Ale ano, tak, jak to popsal Radek, tak to asi trochu víc sedlo k tomu, jak nad tím přemýšlím sám :-)
U některých tvrzení by to chtělo odkázat zdroj. Když Vás VŠ nic nového nenaučí, tak alespoň ty odkazy na zdroje by byly fajn :)
Ona ta VŠ je v podstatě naprd, ale pouze pokud budete podnikat. V případě že ne, tak je dobré ji mít, protože můžete umět co chcete, ale neprojdete přes HR manažerky, které mají 20 VŠ a pokud v CV nemáte žádnou, tak jste přece naprd a nic neumíte… Taková je bohužel u nás realita, stejně jako člověk pracující na ŽL je vlastně neschopnej, protože pokud pokud by uměl, makal by přece na HPP, že…
Zase na obhajobu VŠ bych řekl, že právě ten um se naučit i to, co mne nebaví, schopnost komunikace s lidmi atd. je určitý „soft skill“ a to je důvod vyžadování VŠ ve firmách. Pokud opravdu toto daná firma potřebuje a ohodnotí, nemám s tím problém.
No jsou firmy, kde je potreba takova uroven odbornosti, ze nejjednodussim zpusobem ji ziskat je studium na nejake VS. Mam zkusenost z pohovoru, ze s kandidatem bez VS je po par technickych otazkach akorat trapeni a pro obe strany byva lepsi to proste po par minutach zabalit. Kdyz se vam to pak zacne opakovat, tak si usetrite dost casu kdyz se do toho zivotopisu jednoduse podivate.
Nemyslim si, že by kvalita vyučujících byla přímo úměrná jejich gáži. Na VŠ učí dost lidí, co jsou borci na takový ty teoretičtější věci, který nejdou zpeněžit tak jednoduše jako třeba ten marketing.
Za sebe bych doporucil: Zkuste balancovat na hrane tezke skoly a prace jak nejlip to dokazete. Ma to radu vyhod. Budete mit s trochou stesti titul (za 6+ let, za 5 to nedate nebo malo chodite do prace :-D), znalosti, zkusenosti z prace, pracovni misto … a drobny startovaci kapital pro vlastni firmu, pokud se vam do toho bude chtit.
Taky neni od veci studovat trochu sirsi zamereni nez je vase specializace. Statni tech. skoly jsou plne doprovodnych predmetu s humanitni tematikou a cast je velmi kvalitni. Kdyz omylem vlezete do necoho vazne skoro na nic, tak aspon zahlednete „humanitni“ uvazovani vetsiny populace … je to docela strasidelna zkusenost.
Riziko je jasne: Ve skole budete mit peklo kvuli ruznym terminum odevzdani, zkouskove muze byt totalni hnus a riziko vyhozeni se skoly je o hodne vetsi. Jinak moje zkusenost je presne obracen nez v clanku. Rozumny sef vam dovoli o zkouskovem ledasco, skola kvuli praci uhne jen naprosto vyjimecne a jeste se budete nekoho doprosovat. Ja jsem vzdycky v praci hlasil kdy mam zkousky a zapoctovy tyden a kolik zvladnu prace. Pokud by to vazne neslo tak si najdete jinou praci. Je to rozhodne lepsi nez opakovat vsechny tezke predmety na skole.
Moje zkušenost je taková, že mi škola vždy vyšla vstříc. Třeba poslední zkouška byla z účetnictví, domluvil jsem se s cvičícím, že tam nebudu chodit a místo toho budu dělat testy a prezentaci případových studií u něj v konzultačních hodinách. Dobrovolně jsem se vzdal zhruba 1/4 bodů, které se získávají aktivitou na cvičení + případové studie pro čtyřčlenný tým jsem dělal sám. Vyšel mi vstříc, pro něj to znamenalo připravovat třeba zvláštní testy jen pro mě a kvůli mě pak vypsal i 23.12. v 9 večer zvláštní konzultační hodiny, abych si ten test mohl napsat. Nic z toho dělat nemusel. A takových událostí bylo více.
Jen chci pochválit, protože to poslední dobou v komentářích moc nevidím :)
Díky:-)
pekny clanek, ale jak nekdo muze vubec pochybovat o tom zda jit studovat? :) :) :)
teorie ze skoly je v podstate nepouzitelna v praxi, ale naučíte se jednat samostatne, najit si informace, pracovat s nima coz ‚vetsinou‘ trotli ze stredni nedokazou. A pak ty nekonecne party od rana do noci, život na VS je nenahraditelny, do práce se jeste nachodis dost a dost ….
A usly zisk za 5 let je pouze 1.8 mega? To by bylo docela smutne, mit takovy prijem po vystudovani VS. Pokud se spravne o sebe postaras, muze to byt v klidu pres 2,5 mega za jeden rok ….
Může to být méně i více, záleží na konkrétním člověku.
Nevím jestli autor studovala přímo IT, protože mi to z toho článku úplně nevyznělo. Ale moje zkušenost jako VŠ studenta, který končí po 5 letech studim je taková, že určitě studovat. Samozřejmě, že kvůli životu na kolejích atd. Ale to vás za chvilku bude dost vyčerpávat, pokud do práce aspoň trochu chodíte. Nicméně škola vám nedá prakticky nic užitečného k vaší práci. Ať už jste webový vývojář, systémák… Ale dá vám za těch min. 10 semestrů schopnost se učit nové věci. Občas to jsou věci, které nechce znát, ale potřebujete je. A právě VŠ je místo, kde je takových věcí spoustu. Prostě jste se je museli naučit, tak to v práci uděláte znovu.
Některé z těch neužitečných věci jsem ale později dokázal zpětně docenit. Vím, jak se fyzicky šifrují zprávy, kompiluje program atd. Tím pádem vidím víc do hloubky dané věci. A to je asi ten rozdíl mezi „používat programovací jazyk“ a „rozumět jak funguje programovací jazyk“.
Bohužel ale musíte počítat s tím, že nebudete mít prakticky žádný volný čas. A pokud nemáte chapajicího šéfa (což já naštěstí nemám), tak budete mít problém splňovat určitě termíny. A bohužel se najdou „lidé“, kteří vám ty termíny neoddálí.
Měl jsem už pár možností, kdy mi byla nabízená opravdu hezká full-time práce během studia, ale vždycky mě někdo přemluvil ať s tím nekončím a nejdu pracovat. Vždyť příležitost jít pracovat někam na full-time tu bude pořád. A pokud můžete pracovat při škole na part-time a mít za to hezké peníze, což není v IT takový problém, tak bych se držel toho.
Naprostý souhlas!
Ta schopnost naučit se je nesmírně důležitá a člověk ji nejspíš nezíská jinak než studiem VŠ. Pro mě osobně byl nejtěžší první semestr, a to zdaleka nejtěžší, protože na střední škole jsem se nepotřeboval téměř učit a o prvním zkouškovém jsem nevěděl vůbec, jak na to…ale po těch letech si člověk už vytvořil systém a to, co dříve zabralo týden, dva, dnes netrvá déle než dva dny při stejné kvalitě. A pak to člověk přenáší i do praxe.
Já téhle diskusi moc nerozumím: napíšete „nicméně škola vám nedá prakticky nic užitečného k vaší práci.“ a pak si pochvalujete co všechno užitečného ke své práci se tam naučili „některé z těch neužitečných věci jsem ale později dokázal zpětně docenit.“ – jestli myslíte že vám škola nedá praktické instantně použitelné návody a postupy, tak to asi opravdu v mnoha případech ne. A vysoká škola k tomu ani určena není.
Uznávám, že když jsem to znova četl, tak jsem se nad tím taky zastavil, že to nedává smysl. Je to myšlené tak, že škola bez praxe je k ničemu.
3/4 teorie na VŠ je opravdu k ničemu. Učíte se věci, které prostě potřebovat nebudete. Není to jako učit se na truhláře, kde po skončení školy dokážete dělat parádní skříně. Při studiu na VŠ vás naučí, jaké vlastnosti má dřevo, jak se dřevo teoreticky řeže a co se děje s vlákny dřeva, když do nich vjede pila. Ale skříň z toho prostě postavit nejde! To vám dá až praxe. A proto si myslím, že je dobré kombinovat oboje dohromady.
Pokud tedy chcete udělat nějakou skvělou flash hru, tak na to vysokou školu nepotřebujete. Není pro vás důležité vidět „dovnitř“ věcí, které používáte. Ale pokud chcete postavit aplikaci, která má zpracovávat ohromné množství dat a vy potřebujete vědět jak se pracuje preprocesor atd., tak na to je VŠ dobrá.
Já s vámi v podstatě souhlasím, ten příklad s truhlářem je trefný. Chci jenom zdůraznit že ta „nepraktická teorie“ není nepodstatná: troufnu si napsat že většina absolventů vysoké školy nakonec dělá něco trochu, a část dokonce úplně jiného než co vystudovala – přesto by to ale nebyli schopni bez toho studia (stejně dobře) dělat! Vezměte si třeba ty základní kursy matematiky, algebru… tvrdím že pro mne byla velmi důležitá, i když bych teď těm skriptům asi už dávno nerozuměl. Nicméně mi vyvedla z konceptu „počtů“ a poprvé seriózně předvedla „out of the box“ přemýšlení: co to je ta operace „sčítání“?! Promýšlením těchto abstraktních konceptů jsem se začal učit vidět zdánlivě běžné věci v jiném světle. Podobně různé ty míry používané při výpočtu integrálů, studoval jsem i kvantovou teorii, teorii relativity atd. Nic z toho jsem v životě „prakticky“ nepoužil, ale přesto si myslím že kdybych neměl možnost, někdy spíš nebyl nucen, tyto věci studovat, nedosáhl bych v práci výsledků které mám. A ano, dělám něco co jsem nikdy nestudoval a čehož teoretické základy znám jen dost chatrně, a drtivou většinou to opravdu nevadí.
Autore, běž studovat informatiku na nějakou z českých VŠ, jejichž informatika je základem jejich oboru a nepiš o IT na VŠ když jsi to nestudoval. IT na VŠE není totéž – je (a logicky) musí to být ovlivněno základem dané školy. Stejně jako anglicky se dá naučit jen v anglicky mluvících zemích a ne v Indii kde se anglicky dá dorozumět. A prostě ekonomie nemůže dát ten správný základ informatice když informatika vzešla z jiných a naprosto odlišných vědních oborů.
Psát o běžných 30k v IT bez VŠ (bavíme se o čistém platu) je nesmysl – ano někdo to má, ale moc takových nebude.
Celé je to asi jako psát o náhonu 4×4 u auta a nikdy nesedět ve skutečném offroadu :-/
Existují nějaká pravidla, který musí obor s názvem „informatika“ splňovat a informatika na VŠE je bez problémů splňuje. Informatika zde zabírá přibližně 40 – 50% času, zbytek je společný základ pro ostatní fakulty, tedy třeba ekonomie, právo, podnikání, účetnictví, marketing atd. atd. Mně osobně tohle vyhovuje více, ale chápu, že ne každý tohle chce. To platí jen pro bakalářský stupeň, na magisterském je už jen informatika (s výjimkou vedlejší specializace), např. kognitivní informatika: http://kogninfo.vse.cz/, zde jsou už jen předměty jako neuronové sítě, neurovědy, nebo třeba logické programování v Prologu.
Psát o 30k v IT bez VŠ můžu, vím o vícero případech. Záleží hodně na konkrétní osobě, pohybuji se v prostředí mezi lidmi, pro které byla maturita jen odskok od práce a ti už mají nějakou praxi a i podstatně vyšší plat.
Dovolím si přidat pár čísel:
Půrměrný plat (se všemi výhodami a nevýhodami průměru)
IT s maturitou: 36.514
IT s Bc nebo VOŠ: 40.254
IT s Ing/Mgr a výš: 49.987
Náklady ušlé příležitosti (1,8 mio) se Ing oproti člověku s maturitou vrátí průměrně za 10 let, pak už je na tom lépe.
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mzdy_it_odborniku_v_ceske_republice/$File/it_platy_2012.pdf
data z roku 2012
Sakra asi delam nekde chybu. Zakladni vyzkum na univerzite a temer dohanim stredoskolaka
Na Twitteru se diskutuje o tom, jak je možné, že jde u informatiky na VŠE chodit 4 dny do práce.
Je to možné díky tomu, že všechny obory na VŠE mají společný základ. A protože je tam cca 20 tis. studentů, znamená to, že třeba statistiku studuje každý semestr několik tisíc studentů, kteří musí být rozděleni do tříd po 20 lidech, což dále znamená mnoho různých termínů cvičení. Takže si můžete vybrat cvičení v pondělí ráno v 7.30, ale třeba i v pátek v 18 hodin. My navíc nemáme pevný rozvrh, ale je možné studovat libovolné předměty v libovolném ročníku (pokud nenavazují). Pokud dobře studiem procházím, mám při zápise na konkrétní termín vyšší prioritu a větší pravděpodobnost, že se zapíše konkrétní kurz a pak může mít i mnohem lepší rozvrh. Já třeba měl vždy jeden den od rána do večera a další dny cvičení buď brzy ráno, nebo pozdě večer, takže jsem měl ty 4 dny alespoň 8 hodin volných na práci.
Tohle je ostatně obrovská výhoda studia na VŠE. Díky tomu značné množství studentů může při studiu pracovat a propojit studium s praxí, což pak znamená, že se informatika na VŠE může pyšnit tím, co nikdo jiný: studenti informatiky na VŠE mají nejvyšší nástupní platy ze všech fakult u nás a jednu z nejnižších nezaměstnaností.
To vlastně tak trochu závidím…tedy né ten rozvrh, ten jsem si mohl podobně přizpůsobit na FELu taky, ale spíš to, že v tom volném čase se stíhá pracovat :-) My jsme měli tolik různých úkolů, laborek a příprav (hlavně v Bc části), že na práci na poloviční úvazek jsem ani na chvíli nepomyslel…
Arron: Co to je za bludy? Studoval jsem taky FEL, konkrétně STM (na mgr. jsem pak nešel) a dalo se při studiu pracovat v pohodě. Pokud nepočítám první ročník (kdy jsem se rozkoukával), tak jsem v druháku chodil do školy jen 2 a každých 14 dní v týdnu tři dny, ve třeťáku i jenom den… Přednášky jsem nechodil, cvika jsem měl stoprocentní účast zkoušky až na dvě na první pokus a opravdu se nijak nepředřel… Jasně měl jsem pak úterý studium od osmi od rána do půl osmé večer, ale za ten ušetřený čas to stálo. Já teda u toho nepracoval na fulltime, živnostničil jsem, ale nevím o nikom kdo by při studiu nějak nepracoval…
Bludy? No možná, třeba jsem jenom nebyl tak chytrej jako ostatní ;-) Ale byly semestry, kdy prostě člověk strávil den nad přípravou laborek na měření (jakmile někdo nevěděl co, proč a jak se bude měřit, tak letěl) a další den nad jejich zpracováním, další den a půl dohromady nad tímtéž z fyziky, úkol ze systémů a modelů (tam nikdo moc netušil o co jde), úloha ze zpracování signálů a obrazu a do toho ještě minimálně matika. Fakt netuším, jak na tom byli ostatní, ale já jsem většinu času jenom tušil co dělám a fakt to všechno trvalo dost dlouho než abych si mohl dovolit ještě 3 dny v týdnu strávit v práci :-)
Taky jsem studoval FEL a i na Bc části (kybernetika a měření) šlo pracovat na půl úvazku. Pravda, bylo toho opravdu hodně a studoval jsem to o 2 semestry dýl, než byl doporučenej plán, ale šlo to zvládnout a přišlo mi to lepší než studovat na „plnej úvazek“ a mít to třeba v termínu, protože praxi vám žádná škola nenahadí…
Tak to možná bude tím, že jsem tu kyberu vystudoval podle doporučeného plánu :-)
Studoval jsem VŠE, odešel těsně před koncem.
Nemám vám žádnou univerzální radu, protože taková neexistuje.
Mě škola nekonečně sra.. nudila, a strávil jsem tam více času než jsem měl.
Avšak velmi oceňuji, že jsem měl dost času dělat si v průběhu studia co chci.
V dnešní době považuji vysoké školy za takovou podivnou kuriozitu, anomálii v čase. Doporučuji se na nějakou školu přihlásit, pár měsíců to tam omrknout (hlavně studenty opačného (nebo stejného pokud preferujete) pohlaví), zajít se podívat na pár přednášek, ať nemáte v životě midrák, že nevíte co vysoká škola je.
Titul vám k ničemu nebude. Jediné, co programátorovi užitečného škola může přinést, jsou informace přesahující jeho obor. Ekonomie, psychologie, matematika atd.
Uvědomte si, že to vše se ale můžete naučit mnohem rychleji, levněji, a zábavněji než ve středověké mučírně zvané vysoká škola.
Více zde:
http://www.svobodauceni.cz/clanek/strucna-historie-vzdelavani http://www.svobodauceni.cz/clanky/svoboda-uceni
Ahoj,
sice jsem nevystudoval informatiku (ale matematiku), nicméně věřím, že moje zkušenost by v jiných oborech byla obdobná.
Nebyl jsem vzorný student, řadu zkoušek jsem opakoval a při studiu se snažil řešit různé melouchy. Zpětně dobře vidím, kolik zajímavých informací mi tak proteklo mezi prsty a je mi to líto. Pokud bych v životě ještě znovu našel čas (jakože nenajdu), klidně bych si téměř celou vysokou školu znovu zopakoval (lépe a pozorněji).
Z této diskuse se mi zdá, že bohužel chyba je v tom, že titul Ing. v informatice není sexy nebo ho jeho nositelé neumí prodat. Přitom představte si člověka, který opravdu 5 let studoval informatiku jako takovou. Jak široké znalosti ten člověk musí mít? Od základních algoritmů, principů programovacích jazyků, datových struktur až po praktické programování, modelování, řízení projektů, k tomu alespoň přičichnout k HW stránce, k sítím, grafice, strojovému učení – no je toho prostě mraky. Pokud je dobrý, dokáže takový člověk posouvat celý obor dál. Co mu ukážete, v tom se zorientuje a vidí souvislosti. Aplikováno na JavaScript, takový člověk navrhne třeba Closure compiler ba i V8 engine.
Teď to srovnejte s člověkem, který „vystudoval“ něco bokem ale vlastní pílí se stal expertem na nějakou konkrétní technologii. Je v tom opravdu dobrý, o tom není sporu. Ale jakmile uděláte úkrok stranou, jste ve vzduchoprázdnu. Zná jazyk, platformu, nástroje a ukáže vám sexy aplikace. Opět aplikováno na JavaScript, takový člověk napíše další, ještě lepší carousel, ovšemže využívající bleeding-edge vlastnosti jazyka (ok, trochu přeháním :-)
Přitom bohužel ten první hlavně ví, co všechno neví, takže se sebou vlastně není moc spokojený a svým titulem neharaší. Ten druhý se plácá po rameni, jak je dobrý, protože v tomto uzounkém omezeném světě to výš už dotáhnout nejde a říkají o něm, že je odborník. A vždyť vlastně ano – carousel ocení mnohem více lidí, než compiler. Bohužel se zdá, že je po všech stránkách výhodnější být tím druhým. Když vám to stačí ;-)
Kde se dají příspěvky lajkovat, plusovat nebo hvězdičkovat? :-) Hned bych to na tomto vyzkoušel. Moc pěkně napsáno.
Ale to od vás vůči Danovi není vůbec hezké.
Kde že je ten lajk? :-D
Lajkování komentářů bude, máme to v plánu! 8-)
+1
Ako to hovorite vy nasi ceski bratia „Trefa do cerneho“. Presne toto pocitujem aj ja a to nie som ani prvy ani druhy pripad, som vzorne vystudovany strojny inzinier :D.
Z článku a z komentářů pod ním mám pocit, že existují dvě skupiny lidí, které se liší tím, co od VŠ chtěji.
První skupina jsou lidé, jejichž cílem je podnikat v oblasti IT (třeba založit startup), dostat se k nějakému zajímavému IT projektu (spíš na straně managementu) apod. Programování a související věci je zajímají, ale spíš jako prostředek, než jako cíl sám o sobě. Takové lidé vnímají VŠ studium jako náklady, je pro ně přirozené počítat ušlý zisk apod. Můj odhad je, že do této skupiny patří značná část studentů informatiky na VŠE.
Pak jsou tu lidé, kteří chtějí především rozumět tomu, jak počítače a související věci fungují, a hrát si s nimi. Studium pro ně nepředstavuje náklady, ale báječných 5 let, kdy si mohou zabývat tím, co je zajímá a být ve společnosti stejně “postižených”. Později najdou (a nebo taky nenajdou) uspokojení v tom, že nabyté znalosti uplatní při vytváření software v praxi. Počítat ušlý zisk jim přijde nesmyslné, protože vydělávat peníze nevnímají jako alternativu (nejde jim o ně). V podstatě mají poměrně blízko třeba ke studentům filozofie, kterým jde především o poznání jako takové, ne až tak o to, co s nabytými znalostmi budou dělat. Můj odhad je, že do této skupiny patří značná část studentů matfyzu, FJFI ČVUT a podobných fakult.
Pro první skupinu má smysl zvažovat, zda VŠ je nejkratší a nejsmysluplnější cesta k jejich cíli. Druhou skupinu podobné otázky často ani nenapadnou, protože je zjevné, že možnost 5 let se zabývat věcmi, které je zajímají, aniž by museli myslet na to, jak si vydělat na jídlo a nájem, jinde nenajdou.
Popisy skupin jsou samozřejmě vyhraněné, reálně je každý někde mezi popsanými extrémy. Ale pokud o studiu informatiky na VŠ uvažujete, je dobré si ujasnit, kam spíše patříte a podle toho si i případně vybrat školu a fakultu.
K tématu si doporučuji poslechnout desátý DevMinutes podcast (nejen) o studiu v zahraničí – http://devminutes.cz/#10
Tento článek je poplatný době. Úpně mě mrazí, že je možné takto uvažovat – „Prachy, prachy, …“. Byl bych rád, kdyby takto uvažující lidé nestudovali. Mohou vydělávat i více jinak. Studovat by měli lidé hlavně s kladnýn vztahem k vědění a schutí posunout sami sebe ale i okolí kupředu.
Takto lidé uvažují, dokonce nás tak škola uvažovat učí:-) Učit se pracovat s náklady obětované příležitosti je součástí jedné z prvních kapitol ekonomie.
S článkem v podstatě souhlasím až na ten začátek, ale ten autor asi napsal jako kontrast pro zbytek článku.
Taky mě překvapuje, že tu nikde nevidím zdroje. Od studenta VŠE bych takovou hrubici nečekal.
Má zkušenost je taková, že studuji pro zábavu. To se možná zdá nesmyslné, vysvětlím. Na VŠE jsem studoval informatiku na bakalářském stupni s naivní představou, že mi to něco dá, ale vlastně jsem se naučil (jak autor psal) spousta základů ze spoustu oborů. Nebylo by to špatné, kdybych si to mohl trochu víc přizpůsobit. Proto jsem na magisterském stupni zvolil jinou taktiku. Zvolil jsem si obor, který třeba podle popisu nejde úplně směrem, kterým jsem se původně chtěl vydat, já ale hleděl na možnost přizpůsobitelnosti. Navíc jsem si zvolil vedlejšku úplně mimo mísu, tak abych měl co největší možnosti. A jsem spokojen. Studuji kognitivní informatiku + komerční jazyky (poslední semestr) a fakt mě to baví, i když otázka je, jestli to někdy využiju. Nicméně minimálně v CV to vypadá sakra dobře, dva jazyky na C1 a obor na který se každý zeptá „co to je?“.
Zajímalo by mě, k čemu zrovna u názorového článku tolik potřebujete zdroje.
Ten úvod mi naopak přijde důležitý. Finanční náklady neřeším, ale ty „náklady života“ jsou důležité. Čas, který člověk věnuje škole, se už nikdy nevrátí a ne každému se to vyplatí. Ze zdejší diskuse vyplývá, že jsou všichni mimořádně poctiví studenti:-), kteří přečtou všechnu povinnou a doporučenou literaturu atd., ale moje zkušenost je spíše opačná a řada studentů se začne připravovat na zkoušku až den, dva, a pak nastává otázka, zda to pro ně není spíše ztráta času (je).
Zdroje zde nejsou, to je pravda. Může za to moje lenost je zpětně dohledávat, přeci jen článek spíše beru jako čistě subjektivní pohled, nejde o vědeckou studii. Ale vzhledem k tomu, že mnoho zdejších diskutujících patří mezi absolventy informatiky, takže nepochybně studovali předměty typu Zpracování informací a znalostí, který je na VŠE, a tudíž neměli problém informace dohledat:-)
Prošel jsem zpětně ještě některá tvrzení, která by si citaci zasloužila, a přidávám k ním komentář:
ad finanční náklady studia
30 tis./měsíc – moje zkušenost z doby, kdy mi bylo 19, psal jsem tehdy články o OOP a Zend Frameworku a protože frameworky/OOP v PHP v té době nikdo u nás nepoužíval, občas si mě někdo našel, pozval na pohovor a v této situaci má člověk mnohem lepší vyjednávací pozici o penězích.
ad zmínka o křivce inteligence
Teď to nedohledám, mělo by to být ale někde v časopise Mensy, který by měl být volně dostupný na netu, tam je to téma často probíráno. Některé studie považují za vrchol 27, jiné 30, pak už to jde zase dolů. Dá se to výrazně zpomalit tím, že se bude člověk vzdělávat, ale jde to jen zpomalit. Stárnutí zastavit zatím nejde. Stejně tak informace o IQ testech budou určitě někde na webu dohledatelné.
ad zmínka o třech osobnostech
Všichni začali před 25. rokem života, to je zmíněno třeba na Wikipedii, že všichni ovlivnili svět IT asi nikdo nepochybuje. Nikdo z nich nedokončil vysokou školu klasicky, ale pokud se nemýlím, tak Bill Gates nakonec dostal vysokoškolský diplom z Harvardu za to, co dokázal.
ad kvalita VŠ u nás
Konkrétně jde o Oxford, kde je na individuální přístup kladen velký důraz. Pamatuji si rozhovor se studentem, který tam studoval dějiny a popisoval to přesně jako já v tom článku, ale ve vztahu k informatice. Nejde ale jen o Oxford, mně tohle téma docela zajímá a vím, že to tak probíhá i třeba na školách Ivy League.
Zbylé informace jsou asi jasné, na vízum odkaz je, nenapadá mě, co více doplnit.
No, přidám i své zkušenosti, k IT jsem v podstatě tíhnul od mala (konkrétně od doby co bratr vyhrál v nějaké soutěži 386/486, teď už nevím, ještě s MS-Dosem) ze začátku jsem zkoušel pracovat v M602/NC/win 3.11, no spíš než pracovat hrát hry, což se (kupodivu) nelíbilo rodičům, tak se hry zkoušely různě schovat (myšleno ve složkách/přejmenování souborů…), nicméně, po zjistění že jsem schopen v podstatě obejít veškeré jejich opatření to vzdali.
Základní školu jsem proflákal, no a na střední jsem k překvapení všech nešel na informatiku ani podobný obor, ale na analytickou chemii, škola byla dost vzdálená od našeho bydliště tak jsem mohl být na intru, tak jsem poznal alespoň částečně nějaký ten studentský život…Ještě během střední jsem začal pracovat (spíše pro zábavu) v jedněch univerzitních laboratořích. Po maturitě jsem nastoupil ke studiu chemie na VUTčku, tam jsem se dostal k prvnímu zkouškovému a vzdal to a začal pracovat za velmi malý peníz v laboratořích. Asi po půl roce co odešel náš hlavní IT mě šéf dal za úkol (nevim ani proč mě) rozjet nějaký SW ke staršímu přístroji, ten byl celý dělaný v MS-DOSu, tak se mi to asi podařilo k překvapení všech rozjet, od té doby jsem se ze dne na den stal hlavním správcem sítě/supportem/HW managerem pro celé laboratoře.
Dostal jsem se k unikátním věcem, ať už velmi starým, nebo naopak k nejnovějším technologiím. Měl jsem možnost, jako zaměstnanec, se dostat na všechny přednášky na které jsem chtěl, sám jsem se zdokonaloval, učil se základy programování, práci s UNIXovými systémy…všechno v podstatě sám na sebe, asi po 3 letech jsem to opustil a nastoupil do jedné nejmenované telekomunikační firmy a dělám za vysokoškolské peníze v IT které mě baví, rozumím mu a mám neustále možnost se zdokonalovat a učit se novým věcem. Přemýšlím nad dálkovým studiem VŠ s IT zaměření, ale zatím to asi nepotřebuju.
Podle mě, když je člověk schopný v IT, dokáže se učit co je potřeba, co ho alespoň trochu baví a dokáže prodat to co má, tak nepotřebuje ani ten VŠ titul.
Novejsi tvrda data –
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/lidske_zdroje_v_informacni_spolecnosti_it_odbornici
prumerny plat stredoskolsky vzdelanych IT: 37 154
VOS a Bc:41 237
vyse nez Bc:50 840
Treba to nekomu pomuze …
Nepřežeňte to s tou prací při studiu :-) A když není zbytí, tak hlavně pilujte svůj TIME MANAGEMENT.
Od druháku jsem byl víc v práci než ve škole a podle toho vypadaly i výsledky :-) Párkrát už jsem byl na hraně, párkrát jsem si zkrátil život all-nighterama na Redbullech. Spadne mi kámen ze srdce, jestli teď toho bakaláře za 4 roky nakonec umlátím :-)
Skoncil som ekonomicku strednu skolu, potom nastupil na humanitny smer a studoval Vysoku skolu so zameranim na socialne veci. Celkom ma to bavilo, na skole boli rozne predmety tykajuce sa psychologie, sociologie, socialnej komunikacie a podobne. Pri tvorbe bakalarky som sa dost zapotil, robil som prakticky vyskum o postojoch a nazoroch na uzivanie drog u studentov SS a VS v kraji. Moju snahu ocenili cenou za SVOC – (studentsku vedecku odbornu cinnost). Vsetko to boli veci prakticky uzitocne pokial chcete vediet ako jednat s ludmi v praci a poznat do detailov interpersonalne vztahy, zialbohu tieto znalosti nie su v sucasnosti spolocensky ani financne poriadne docenene.
Teraz som po par rokoch oddychu od studia a praci mimo odbor, nastupil do prvaku na informatiku na UTB v Zline. Moj zaujem o informatiku hodne vzrastol uz pocas druhej VS v Prahe, ktoru som nedokoncil, lebo mi nedavala zmysel, ucit sa management ma nebavilo, na druhu stranu studovat programovanie a programovacie jazyky ma velmi bavilo. Internetove kurzy a ani odborne blogy mi vsak nedokazali dat tak uceleny pohlad na svet IT ako osnova VS. Prebera sa tu samozrejme spusta teorie a matematika a fyzika je na psycho urovni ale zmena pohladu ma primela k tomu aby som zacal mat rad aj predmety, ktore som na strednej neznasal. (asi kvoli financne nedocenenym vyhorenym pedagogom, ktori ma znacne demotivovali svojim pristupom).
V CR mate kvalitne skolstvo, dovolil by som si tvrdit ze ak prejavit naozajstny zaujem o odbor, hociktory pedagog Vam vyjde v ustrety a pomoze aj individualne, dokonca aj mimo konzultacnych hodin. Su ludia ktori ucia len preto ze musia, alebo preto ze nic ine ich po skole nenapadlo, ale potom tu mate aj tych zapalenych ludi, ktori vychovavaju generaciu novych studentov a odovzdavaju im zo seba naozaj maximum.
Je skoda ze vzdelanie je dnes povazovane za stratu casu a penazi, ale myslim si ze je to dane do velkej miery nastavenim systemu. Je po vas pozadovane naucit sa kvanta uciva za kratky cas, nikto nema cas venovat sa vam do hlbky a zabezpecit ze sa naozaj stanete odbornikom pripravenym do realneho pracovneho procesu.
V clanku sa pise ze je to o peniazoch, ono je to hlavne o peniazoch a o nezaujmu zo strany spolocnosti nieco menit na zauzivanych principoch vzdelavania, kedy ma clovek hlavne cusat a drvit sa zo skript. Vysoke skoly su dnes sita ktore preoseju aj kvalitnych ludi, ktori vypadnu pocas studia a hlavne nedavaju sancu motivovanym ludom udrzat si ich pozitivny postoj k uceniu. Ked chcete na VS uspiet musite sa obrnit pred sklamanim ktore pohlad na kurikulum prinasa a pred pristupom niektorych „pedagogov“ a zacat pilne studovat sami.
To co naozaj chyba je individualny pristup, nastavenie urovni a vyssia specifikacia. Lebo na VS je dany system kreditov, ktory nepusti a je naozaj uplne jedno ci si spickovy v databazach a programovani, ak mas problemy s elektrotechnikou alebo fyzikou ci matikou tak si hodeny do jedneho vreca s neuspesnymi studentmi a nazdar. To ze VS vzdelanie by malo byt pre elitu je prezitok socializmu, system sa da nastavit aj tak aby elitu vytvaral a podporoval, namiesto podkopavania noh ludom so spravnou motivaciou k uspechu.
Mozno sa mi nepodari ukoncit VS a mozno nepreleziem tym sitom, ako sa hovori, ale neodradi ma to aby som sa venoval dalej tomu co ma bavi. Moj nazor / na VS v sucasnosti chodte a rozhodnite sa ci nato mate pevne nervy.