20 komentářů k článku Nejčastější mýty v oblasti přístupnosti:

    1. Radek PavlíčekAutor příspěvku

      Re: flash

      Flash už z hlediska přístupnosti nemusí být vždy problém. Nicméně za problematickou část webové stránky jej stále považuje hodně uživatelů screenreaderů, viz Průzkum mezi uživateli screenreaderů: typický uživatel neexistuje – za obtížný jej považuje 71,5 % respondentů, snadným jej shledává pouze 14,2 % respondentů. Je to dáno tím, že spousta Flashe, se kterým se na webu handicapovaní uživatelé setkávají, přístupný není, a proto se k němu řada z nich staví odmítavě.

  1. Mr.Dan

    pristupnost

    Moc jsem se tedy o tom, jak mam svuj web zpristupnit, nedozvedel.
    Nastesti neco malo vim, takze prozradim, ze pro ctecky pro slepce je dulezite, aby mel kazdy graficky prvek textovou verzi/nahradu – tj vsude vyplnovat alt a title – hlavne u obrazku, odkazu, ale treba i policek tabulky, protoze pozdeji uz se muze ctenar ztratit v tom, jaka hodnota je mu vlastne ctena (kdyz je to napr. id produktu apod).

    Co se velice hodi, kdyz mate na zacatku stranky nejake menu, hodit nad nej neviditelny odkaz pro preskoceni menu, protoze jinak nevidomy porad dokola posloucha obsah celeho menu.

    Jinak k Javascriptu – neprijemna vec pro weby verejne spravy a dalsi, je tzv Vyhlaska o pristupnosti, vydana MV CR nekdy pred rokem cca (?)
    Ta zhruba hovori o tom, ze kazdy prvek nebo funkcnost stranky, ktera je realizovana nejakou technologii, jako Javascript, musi mit i alternativu, kterou lze vyuzit bez podpory teto technologie.
    Tzn budto lze udelat dve verze webu – jeden s JS a druhy bez a na zacatku to podle prohlizece „rozhodit“, nebo se musi kazda blbost vymyslet zvlast.
    Napriklad combo box, jehoz prepinanim se meni obsah stranky → musi tam byt schovane submit tlacitko, ruzne enablovani/di­sablovani polozek na zaklade nejakeho checkboxu → musi byt bez JS enabled, apod.

    1. František Kučera

      Re: pristupnost

      „hodit nad nej neviditelny odkaz pro preskoceni menu“

      Nebo uspořádat kód stránky tak, aby na začátku byl obsah a navigace a další „nepodstatné“ věci až za ním.

      1. petr_p

        Re: pristupnost

        Problém totiž je, že míra významu navigace a obsahu je pro každého jiná. Kdo je na stránce poprvé nebo hledá nějaké téma, tak nejvýše tak zkontroluje nadpis obsahu a okamžitě hledá navigaci. Proto se taky vizuálně navigace nebo ostatní obsah dává do souběžných sloupců (nebo se výrazně zmáčkne do prvního řádku, kde se jeden řádek snadno ztratí).

        Řešením by bylo zapomenout plakátový přístup ke stránce a odlišit obsah a navigaci sémanticky (<abbr>HTML5</ab­br>). Prohlížeč je pak schopen na žádost uživatele přejít na navigaci nebo obsah (a zobrazovat je v pořadí, které si uživatel zvolil). Něco jako umožňuje <abbr>PDF</abbr> a jeho prohlížeče s rejstříkem a samotným obsahem.

        Stejně většina webových stránek se snaží nasimulovat tuto funkcionalitu pomocí vlastního kódu a pak se vedou diskuze na intuitivností zvoleného řešení. Například u formulářů nikoho nenapadne reimplementovat jednotlivé prvky přes divy, spany a javascript. Tak proč nezavést stejný přístup i zde?

        Zrovna tak by prohlížeče mohly automaticky generovat obsah ze správně zanořených bloků a jejich nadpisů. (Simulaci dělá třeba Wikipedie.)

        Nebo vytváření odkazů. Spousta stránek má části identifikované přes @id nebo @xml:id, jen prohlížeče neumí tuto informace uživateli zpřístupnit, když potřebuje vytvořit odkaz na fragment. Přitom jsem už viděl redakční systémy, které tyto údaje „exportovaly“ jako skryté odkaze. Dokonce existuje speciální jazyk XPointer, který dokáže udělat odkaz bez pomocných atributů (čistě ze struktury dokumentu) nebo na libovolný (i nesouvislý) výběr. Uživatel by tak mohl vyznačit uprostřed stránky jedna a půl odstavce, přes kontextovou nabídku získat na vyznačený text <abbr>URL</abbr> a to poslat někomu jako přímý odkaz na relevantní věty.

        Akorát se obávám, že takový přístup je pro mnoho lidí příliš revoluční, když se sotva v textovém procesoru naučili udělat tučné písmo a styly jsou pro ně něco naprosto nepochopitelného.

  2. Vašek

    Jak na to

    Nevím jestli je to tím, že autor neví jak přístupný web napsat nebo tím že měl rychle napsat něco o přístupných webech. Fakt je, že ani nenastínil problematiku. Užité obecné fráze jsou jasné naprosto každému, který o přístupnosti třeba jen chvilku seriozně uvažoval. Jako článek na „Zdrojáku“ to považuju za velmi slabé.

    1. Radek PavlíčekAutor příspěvku

      Re: Jak na to

      Pokud vám článek nic nového nepřinesl, tak toho pravděpodobně o přístupnosti víte hodně a článek pro vás skutečně určen nebyl.

      Já se bohužel s přístupností stavěnou na dnes již nepravdivých tvrzeních setkávám poměrně často a právě proto jsem napsal tento článek. Nebyl psán ve spěchu a mohu vás ubezpečit, že jsem jeho obsah před odevzdáním konzultoval i s několika mými kolegy se zdravotním handicapem, aby co nejlépe vystihoval realitu.

      Článek nebyl cílen na čtenáře, kterým je to, co píšu, zřejmé. Jeho cílovou skupinou jsou tvůrci webů, kteří si například myslí, že když vytvoří textovou verzi webu, tak mají o přístupnost postaráno a nic víc nemusí řešit, že na přístupném webu nemá grafika co dělat či že web, na kterém je použit Javascript, je automaticky nepřístupný. A věřte, že je jich stále dost.

  3. Ms

    Menu CSS

    Muzu se zeptat jestli je lepší vyskakovaci menu dělat přes seznam pomoci CSS :hover nebo zda je lepší javascipt
    používám Radsi CSS metodu (plus hover.htc pro IE)

    1. keff

      Re: Menu CSS

      :hover je pseudotřída jen pro případ kdy je nad elementem myš, pokud chceš aby to fungovalo i lidem co ovládají browser klávesnicí, zduplikuj všechyn pravidla s :hover i pro :focus – ten totiž udává klávesnicový fokus.

      Dále browser skáče po aktivních prvcích, tedy <li> s onclick je špatně, <li> s <a> a :focus/:hover už je použitelné i bez myši.

  4. Bubak

    Textova verze

    Textova verze by mela byt vsude. Uz treba jen pro PDA, tisk a SEO. Proc myslite ze Google casto vraci stranky urcene pro tisk? A odkaz by mel byt jako prvni na strance aby ho ctecka/robot nasla.

    A na zaver bych vsechny kreativni kok*ty poslal do pr*ele.

    1. JT

      Re: Textova verze

      Do uplne dokonalosti jsou dotazeny stranky ktere se usilovne snazi detekovat co mate za pristroj a podle toho to zformatovat. Potes koste ve vetsine pripadu a zvlast v tech kdy neni snad ani mozne nechat si stranku zobrazit podle volby uzivatele. (nemam cas zkoumat co a jak oblafnout aby mi to na pda hodilo takovou a makovou verzi kde je veskera funkcionalita nebo naopak…)

    2. standapl

      Re: Textova verze

      Jsem jako prakticky nevidomý dlouholetým uživatelem odečítačů obrazovky ve Windows a v Linuxu. Podle mého názoru by textové verze webů nemusely existovat. Rozhodně nejsou všelékem. Pokud není dobře vytvořena normální stránka, většinou nebývá dobře přístupná ani její textová verze.

    3. František Kučera

      Re: Textova verze

      „…a SEO. Proc myslite ze Google casto vraci stranky urcene pro tisk?“

      Z hlediska SEO to může být problém, protože máme duplicitní obsah – stejný text na dvou URL. Nebylo by lepší zakázat robotům indexování textových verzí a nechat je odkazovat jen na normální web? Jednak se nebude pagerank dělit mezi dvě verze téhož a jednak uživatelé nebudou znechucení textovou verzí (občas je dost pracné se z textové verze nebo verze pro tisk dostat na tutéž stránku normálního webu).

      1. Robino

        Re: Textova verze

        Verzie určené na tlač bez viditeľného odkazu na štandardnú verziu je peklo.
        Ak sa ma niekto spýta, ako sa v takej verzii dostať ďalej, rád pomôžem a väčšinou aj úspešne pomôžem. Problémom je, že vždy je to inak a neexistuje univerzálny postup „keď klikneš tu, tak si to môžeš spraviť sám a nemusíš ma nabudúce volať“.

    4. petr_p

      Re: Textova verze

      Na svéhlavé kreativce mám také podobný názor, ale dělat zvláštní výstup pro kdekoho je zbytečná práce, když CSS má selektory na druh média a novější Media Queries umí rozlišit třeba i rozměry zobrazovacího zařízení.

  5. BLEK.

    Jsem postižený schizoidní psychopatií

    Jsem postižený schizoidní psychopatií a web problížím v rozlišení 80×25 v textovém módu.

    1. František Kučera

      Re: Jsem postižený schizoidní psychopatií

      BTW: a funguje ti JavaScript? Jak se díváš třeba na chat v AJAXu? Sice si myslím, že by všechna funkčnost webu měla být dostupná i bez JS, ale na tohle asi kašlu (do té místnosti se dá připojit i přes jabber).

  6. Fidelis

    lenivi webdizajneri = brzda vyvoja webu

    Podla mna vsetci lenivi webdizajneri uvazujuci este v style 90. rokov, kedy sa stranky robili len pre jeden prehliadac a len pre zdravych pouzivatelov, su neskutocnou brzdou vyvoja webu, lebo znehodnocuju web nepouzitelnymi a nepristupnymi strankami, ktore sa potom musia tak ci tak prerabat za drahe peniaze. Vsetky tieto myty su len vyhovorkami tychto lenivych a nedostatocne odborne podkutych webdizajnerov, ktori si myslia, ze ked svoje weby vedia pouzivat oni musi to fungovat kazdemu.

Napsat komentář

Tato diskuse je již příliš stará, pravděpodobně již vám nikdo neodpoví. Pokud se chcete na něco zeptat, použijte diskusní server Devel.cz

Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=3169