Mnoha lidem může znít věta v názvu článku „geniální nástroj“ nadneseně, ale já jsem, po téměř roce a půl každodenního používání, z Phabricatoru pořád jako na větvi. Phabricator jsem si jednoduše zamiloval.
Je vhodné používat skryté nadpisy pro navigační bloky? Je responzivní design nutný pro splnění požadavků zákona? Kdy začít řešit přístupnost našeho webu či aplikace? Další otázky (a odpovědi) na téma přístupnost.
Co je to Fluentd? Je další generací logování? Jak v něm fungují pluginy a pipelines pattern?
Jak správně a úspěšně zkopírovat objekt v JavaScriptu. Popíšeme různé metody a rozdíly mezi nimi.
phabricator som davnejsie skusal pouzivat (2-3 roky dozadu), ale v tej dobe mi nejak nevyhovoval. mal som pocit ze toho vie velmi vela, ale nic poriadne. potom som presiel na gitlab a zostal u neho.
Díky za článek
Phabricator používáme ve firmě cca 5let a jsme s ním spokojení, je to skvělý nástroj. Hodně věcí se za tu dobu změnilo, ale troufám si tvrdit že vždy k lepšímu.
Díky „space“ můžeme do něj pustit i externí lidi, pouze oddělíme co lze a nelze vidět, nastavíme komunikaci přes interní chat „conpherence“ a parádní..
Rád bych se zeptal autora, koho všeho do phabricatoru pouštíte (interní oddělení)? U nás to jsou zatím vždy vyvojáři/koděři. Předpokládám že to mohou být grafici, i někdo z marketingu, jak pak probíhá komunikace?
Díky za článek !
Re: Díky za článek
Do Phabricatoru pouštíme interně vývoj, support, marketing, obchod. A externě vybrané kolegy z ostatních vývojových poboček Jablotronu.
Komunikace je různá. Hlavně nespoléháme na to, že si lidi všechno přečtou a udělají. Klademe důraz na interakci a komunikaci mezi lidmi. Různá oddělení to řeší různě. Konkrétně u vývoje je to formou Scrumu.
Pěkný článek. U nás máme kombinaci gitlab / jira, která myslím většinu zmiňovaných věcí taky umí (ve skutečnosti ani naplno všechny možnosti nevyužijeme).
Ale phabricator rozhodně působí také jako pokročilá aplikace.
Srovnání s jinými řešeními
Zajímalo by mne srovnání Phabricatoru s Redminem https://www.redmine.org/, případně s GitLabem (ale s tím určité zkušenosti mám). Omezení, výhody, nevýhody. Máte s tím někdo zkušenosti?
Nemožnost přesouvat tasky mezi sloupci
Aplikace Herald umí automatizovat některé atributy tásků při jeho změnách. Ale neumí je přesouvat mezi sloupci. To je hodně limitující.
Re: Nemožnost přesouvat tasky mezi sloupci
Můžu se zeptat jak Herald používáte? Já jsem o něj zatím jen zavadil a v reálu žádná pravidla nemáme. Díky
:) je to skvělé, škoda že to nepoužíváme v té naší partě všichni
I samostatne nastroje maji svuj prinos
Dobre vedet ze to existuje, ale popravde ja uz jsem zajetej v jinych alternativach ktere to nahradi. Neni to sice vse v jednom, ale nevadi mne pouzivat zvlast vyvojove prostredi, zvlast ticketovaci nastroj, zvlast dokumentaci atd. Mozna kdyz je to zvlast muzou ty nastroje byt naopak vyspelejsi, i kdyz je potreba se pak prepinat do ruznych nastroju…
Re: I samostatne nastroje maji svuj prinos
Souhlasím. Samostatné a specializované nástroje budou v určitých ohledech vyspělejší. Ale to, že jsou data na jednom místě a vzájemně provázaná, vnímám jako největší bonus Phabu.
Vs gitlab?
Zajímavé, nikdy jsem o tom neslysel. Právě integrace se mi líbí. mě by zajímalo srovnání s gitlabem(kam se migruju z atlssian + Jenkins právě jako all in one na vlastní server a open source) – co používám a/nebo chci/potrebuju v gitlabu – CI pipelines, docker registry, graf výsledků xml reportu z testu, git squash pro pull requesty, potřebný počet approvals na pull requestu.
Třeba Registry se dá řešit jinak, ale právě integrace s CI je skvělá .