Mnoha lidem může znít věta v názvu článku „geniální nástroj“ nadneseně, ale já jsem, po téměř roce a půl každodenního používání, z Phabricatoru pořád jako na větvi. Phabricator jsem si jednoduše zamiloval.
Ukážeme vám sadu nástrojů, pomocí kterých si můžete otestovat přístupnost vašeho webu.
Ten, kdo chce působit na internetu, toho k tomu vlastně zase až tak moc nepotřebuje. Stačí to mít svou doménu, již lze získat v podstatě velmi snadno.
Micro Bit je programovatelný mikropočítač z Velké Británie. Na jednom hudebním příkladu si ukážeme jeho použití ve výuce.
phabricator som davnejsie skusal pouzivat (2-3 roky dozadu), ale v tej dobe mi nejak nevyhovoval. mal som pocit ze toho vie velmi vela, ale nic poriadne. potom som presiel na gitlab a zostal u neho.
Díky za článek
Phabricator používáme ve firmě cca 5let a jsme s ním spokojení, je to skvělý nástroj. Hodně věcí se za tu dobu změnilo, ale troufám si tvrdit že vždy k lepšímu.
Díky „space“ můžeme do něj pustit i externí lidi, pouze oddělíme co lze a nelze vidět, nastavíme komunikaci přes interní chat „conpherence“ a parádní..
Rád bych se zeptal autora, koho všeho do phabricatoru pouštíte (interní oddělení)? U nás to jsou zatím vždy vyvojáři/koděři. Předpokládám že to mohou být grafici, i někdo z marketingu, jak pak probíhá komunikace?
Díky za článek !
Re: Díky za článek
Do Phabricatoru pouštíme interně vývoj, support, marketing, obchod. A externě vybrané kolegy z ostatních vývojových poboček Jablotronu.
Komunikace je různá. Hlavně nespoléháme na to, že si lidi všechno přečtou a udělají. Klademe důraz na interakci a komunikaci mezi lidmi. Různá oddělení to řeší různě. Konkrétně u vývoje je to formou Scrumu.
Pěkný článek. U nás máme kombinaci gitlab / jira, která myslím většinu zmiňovaných věcí taky umí (ve skutečnosti ani naplno všechny možnosti nevyužijeme).
Ale phabricator rozhodně působí také jako pokročilá aplikace.
Srovnání s jinými řešeními
Zajímalo by mne srovnání Phabricatoru s Redminem https://www.redmine.org/, případně s GitLabem (ale s tím určité zkušenosti mám). Omezení, výhody, nevýhody. Máte s tím někdo zkušenosti?
Nemožnost přesouvat tasky mezi sloupci
Aplikace Herald umí automatizovat některé atributy tásků při jeho změnách. Ale neumí je přesouvat mezi sloupci. To je hodně limitující.
Re: Nemožnost přesouvat tasky mezi sloupci
Můžu se zeptat jak Herald používáte? Já jsem o něj zatím jen zavadil a v reálu žádná pravidla nemáme. Díky
:) je to skvělé, škoda že to nepoužíváme v té naší partě všichni
I samostatne nastroje maji svuj prinos
Dobre vedet ze to existuje, ale popravde ja uz jsem zajetej v jinych alternativach ktere to nahradi. Neni to sice vse v jednom, ale nevadi mne pouzivat zvlast vyvojove prostredi, zvlast ticketovaci nastroj, zvlast dokumentaci atd. Mozna kdyz je to zvlast muzou ty nastroje byt naopak vyspelejsi, i kdyz je potreba se pak prepinat do ruznych nastroju…
Re: I samostatne nastroje maji svuj prinos
Souhlasím. Samostatné a specializované nástroje budou v určitých ohledech vyspělejší. Ale to, že jsou data na jednom místě a vzájemně provázaná, vnímám jako největší bonus Phabu.
Vs gitlab?
Zajímavé, nikdy jsem o tom neslysel. Právě integrace se mi líbí. mě by zajímalo srovnání s gitlabem(kam se migruju z atlssian + Jenkins právě jako all in one na vlastní server a open source) – co používám a/nebo chci/potrebuju v gitlabu – CI pipelines, docker registry, graf výsledků xml reportu z testu, git squash pro pull requesty, potřebný počet approvals na pull requestu.
Třeba Registry se dá řešit jinak, ale právě integrace s CI je skvělá .