10 komentářů k článku Raspberry Pi a GPIO – co funguje:

  1. Ahoj, řekl bych, že se systémem takový problém není, pokud do toho člověk nesahá tak to umí běžet stabilně opravdu hodně dlouho a s ethernetem/wifi funguje podle mojich zkušeností lépe než mikrokontrolery se sítí, kde se explicitně musí počítat s tím, že jednou za čas moduly vytuhnou a musí nastoupit watchdog. Navíc pokud je karta v RO tak ani ta neodejde tak rychle.

    Máme jednu starší malinu na vrcholu vysílače, sbírá přes GPIO data z anemometru ( http://85.13.85.12/ ) a zásadní problém nastane když zakolísá elektřina nebo prostě spustím reboot. V mnoha případech naběhne, jenže v mnoha případech nikoliv. Důvod? SD driver – malina nemá bios a od nuly jede z karty – všude píší, že musíte používat ověřené asi posvěcené sd karty (mám dokonce origoš, zvláštní, že foťáky třeba problém nemají), zlé jazyky zase jak je ovladač sd karty nahouby – navíc není otevřený. Každopádně hodně naštve lézt v zimě na vysílač jen kvůli restartu maliny a taky bych už asi upustil od nějakých náročnějších použití…

    1. Štěpán BechynskýAutor příspěvku

      Re:
      Největší problémy s OS jsem měl u aktualizací, ale ty člověk teoreticky nemusí dělat,
      S napájením a SD kartou máte naprostou pravdu. Hodně problémů s napájením vyřešila „+“ generace, kde je napájecí obvod komplet předělaný.
      Nechcete o anometru něco napsat? Zajímala by mě hlavně mechanická konstrukce a snímač směru. Používáte 360° potenciometr nebo nějaký optický encodér?

    2. Ondřej Caletka

      Re:
      A zkoušel jste vestavěný watchdog? Proti kolísání napájení sice moc nepomáhá (přinejmenším nepomáhá proti modelu 2 a xenonovému blesku), ale proti zásekům během rebootu aspoň mně pomohl.

      1. Re:
        Jojo, watchdogy jsou první co řeším. Ten vestavěný (jestli to správně chápu) funguje do prvního restartu, aby potom nepřerušoval delší start, takže pokud vyhnije po startu někde před čtením z karty jsem v prd… Potom by bylo asi lepší vzít beagle bone, kterej má nativních 4gb na desce, ale kdoví jestli s tím člověk nenarazí zase jinde…

        1. Štěpán BechynskýAutor příspěvku

          Re:
          Co Arduino Yún? Komunikaci s hardware obstará Arduino část a Linuxová, kde je OpenWTR, se postará o komunikaci. Žere to tak půlku co Raspberry Pi, ale je třeba mít aplikaci v Arduino části i v Linux části.

          1. Re:
            Yún by určitě byl také řešení, jenže když člověk vidí cenovku, potom je touha vytřískat co nejvíc z levnějších zařízení silnější. Farnell: yun – 1 845, beagle bone – 1 312, raspberry pi B – 859, raspberry pi A – 556. Všechny zařízení technicky mají co je potřeba, tedy GPIO. Ono když na to přijde tak by šel k malině dodělat externí watchdog, ale jestli ten z maliny udělá rock solid zařízení co jen tak něco nerozhodí a nebude se na něj muset roky sáhnout to fakt nevím, ale zkusit to zkusím :)

  2. Konkrétně tenhle je letitý kombinovaný profi senzor komplet hliník (MOC někde lehce pod 10kkč :( ) – uvnitř se protáčí dvě různá kola a prosvěcují se diodou a pak se sbírá intenzita na fototranzistoru – dává 36 pulzu na jednu otáčku naběraček z toho část je jich proudově silnějších resp. slabších. Podle počtu silnějších vs. slabších se spočítá směr. Popravdě moc nevím jak to uvnitř doopravdy funguje, nepřišel jsem na to jak ho rozebrat.

    Potenciometr je z principu špatnej už z principu protože funguje mechanicky. Optický encoder nikdo z profi výrobců afaik nepoužívá, asi díky nárokům na místo?

    Druhý anemometr co používám je založen na magnetickém switchi (reed switch), docela chytrej princip kdy se zase využívá rotace anemometru pro měření směru viz. http://www.peetbros.com/shop/category.aspx?catid=35 obrázek dole. Bohužel tohle se neobejde bez plastu takže po cca 4 letech je sonda rozlámaná i když je vyhřívaná.

    Třetí mechanicky nejjednodušší, přesný a dneska velmi oblíbený řešení je do směrovky narvat magnet a měřit enkodérem pozici magnetu (koukni na AS5040), jen čip není až tak levný. Je to bezdotykový a nejspíš to vydrží věky. Vytisknul jsem si prototyp s tímhle čidlem, ale stejnak to pro vážnější použití bude chtít vysoustružit z hliníku. Na doma každopádně ideál.

    Pak jsou ještě takový experimentální metody, kdy se měří termistorama ve směrech ochlazování a oteplování okolí nějaké hřející součástky. Poslední možnost je postavit si ultrazvukový anemometr. Ale to je silný kafe, sám ho stavím už dva roky…

  3. Ondřej Caletka

    I2C sběrnice
    Ve skutečnosti došlo k prohození sběrnic I2C-0 a I2C-1 už mezi první a druhou revizí původního modelu B. Ta druhá sběrnice je dostupná na konektoru pro připojení kamery a je používaná pro komunikaci s kamerou, pokud je připojena. Pro identifikací HATů na modelech + a 2 je třetí samostatná sběrnice, která pokud vím v linuxu dostupná není (ovládá ji jen firmware GPUčka).

Napsat komentář

Tato diskuse je již příliš stará, pravděpodobně již vám nikdo neodpoví. Pokud se chcete na něco zeptat, použijte diskusní server Devel.cz

Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=14451