Přejít k navigační liště

Zdroják » Webdesign » User experience pro vývojáře

User experience pro vývojáře

Články Webdesign

Použitelnost (Usability), User Experience (UX), ergonomie – to jsou slova, která často bývají komentována nelichotivě, jako nesmysly, výmysly, „zlatý důl pro poradce, co pořádnou práci nedělají, ale chytří jsou jak rádio…“ V článku se pokusíme toto nelichotivé klišé trochu poopravit a vysvětlit si, oč vlastně jde.

Někteří vývojáři, minimálně z komentářů zde na Zdrojáku soudě, jsou přesvědčeni, že UX je něco, co si vymysleli uživatelé, neschopní se naučit pracovat s počítačem, a jakékoli řeči o ergonomii, použitelnosti či UX odmítají. Je s podivem, že někteří:

  1. věří, že ke své práci nepotřebují znalosti designu, ergonomie, psychologie a dalších „soft skills“, a přitom
  2. věří, že dokážou navrhnout velmi dobře uživatelské rozhraní pro nonIT, které bude tak dobře použitelné, že
  3. když s ním někdo nedovede pracovat, tak je chyba v něm, protože rozhraní je každému, kdo umí s počítačem, snadno pochopitelné.

I takovému programátorovi (především takovému!) se může hodit následující shrnutí elementárních pravidel UX, podaná vývojářem pro vývojáře. Pokud po jeho přečtení získáte dojem, že „to není nic nového a jsou to jen nafouknuté věci, na které přijde každý se selským rozumem“, pochopili jste jej dobře. Jak píše autorka článku What’s Next in Web Design: Dělat věci jednodušší neznamená dělat je blbější. Jednoduchost spočívá v tom, že někdo věnuje pozornost detailům.

Následující text je překladem článku User Experience for Developers, který vyšel na webu UX Magazine. Autorem je Pek Pongpaet. Text je zveřejněn pod licencí CC-NC-SA.

UX (User Experience, překládané jako Uživatelský prožitek) by nemělo být bráno jako oblast určená výhradně odborníkům na UX; dobrý vývojář by měl mít také povědomí o této disciplíně. Profesionál „typu T“, který má široký záběr schopností (vodorovný tah v písmenu T) a hluboké zkušenosti v jedné disciplíně (vertikální tah) je pro tým mnohem větším přínosem než někdo, kdo je jednostranně zaměřen a má, byť hluboké, znalosti pouze z jednoho oboru.

Jak se ale vývojář může naučit něco o UX bez předchozího formálního vzdělání v této oblasti (design, ergonomie apod.)? Autor tohoto textu má inženýrské vzdělání, ale postupem času se přeorientoval na UX a produktový design a doufá, že jeho vlastní zkušenosti mohou pomoci i ostatním.

„Čtěte, čtěte, čtěte.“ – William Faulkner

Dnes je k dispozici mnoho dobrých knih o UX. Zde jsou některé, které by měl znát každý vývojář, který to s UX myslí vážně:

Dobré místo pro začátek jsou stránky jako UX Magazine – ale pokud čtete tento článek, tak to pravděpodobně už víte. Stejně tak má např. Jakob Nielsen na své stránce useit.com výsledky některých velmi užitečných průzkumů a studií.

„Dobří umělci kopírují, ti nejlepší kradou.“ – Pablo Picasso

Je nemožné hovořit o UX, aniž by někdo nezmínil Apple, ale ani Apple nepřišlo na své skvělé nápady někde ve slonovinové věži. Naopak – mají za sebou historii vypůjčování nápadů kde to jen šlo. Jak myš, tak idea WIMP (Windows, Icons, Menu, Pointing) přišla z pracovní stanice Xerox Star, vyvinuté v Xerox PARC. Dobré nápady a příklady přicházejí ze všech směrů a je jen na nás, jestli víme, kam se po nich podívat.

Autor sám sleduje několik typů webů:

  • Knihovny vzorů jako jsou Pattern Tap nebo Yahoo! Design Pattern Library. Jsou užitečné v případě, když hledáte určitý designový vzor.
  • Inspiraci a nápady na Smashing Magazine, který nabízí skvělý obsah, na němž se podílí jak vývojáři, tak designéři.
  • Dribbble, což je komunita designérů, kde si mohou navzájem ukazovat a komentovat svou práci.
  • Forrst, komunita pro vývojáře a designéry.

„Neříkejte lidem jak to mají udělat, řekněte jim, co mají udělat a nechte je, aby vás překvapili výsledkem.“ – Generál George Patton

Nespokojte se se zadáním. Pokud máte v ruce jen seznam funkcí k implementaci, neberte to jako dogma. Dostaňte se k záměru, k tomu, proč právě tyto funkce. Jaký problém chtějí řešit? Může se stát, že požadavky a funkce, co jsou definované, nejsou nejlepší cestou k řešení toho problému. Zamysleme se: Jak přesně tyto funkce pomohou uživateli dosáhnout požadovaného výsledku snáze či rychleji?

„Neselhal jsem. Objevil jsem 10 000 možností, které nefungují.“ – Thomas A. Edison

Můžete si myslet, že jakmile naleznete dobrý design, že je úkol splněn. Často ale zjistíte, že když se pokusíte navrhnout ještě několik jiných způsobů, jak dojít k cíli, najdete lepší řešení, nebo třeba důležité vylepšení toho původního nápadu. Rovněž je důležité prototypování – je velmi těžké představit si, jestli výsledek bude skvěle použitelný, nebo osina v zadku, dokud si to nezkusíte. Nebojte se nabídnout různé způsoby a bez milosti zahoďte ty, které nefungují.

„Vylezte z kanceláře“ – Steve Blank

Kdy jste naposledy mluvili s uživatelem tváří v tvář, nebo aspoň po telefonu? Ve větších firmách bývá člověk, jehož náplní je jenom to. Tito lidé mají za úkol hovořit s obyčejnými uživateli a „překládat“ jejich požadavky do technických pojmů, specifikací a analýz. Ale někdy je potřeba vynechat prostředníky a ptát se přímo u zdroje. Pak zjistíte přesně, co je trápí, a nic se neztratí v překladu. Pokud nebudete nikdy mluvit s uživatelem nebo zákazníkem, pak budou všechny vaše předpoklady jenom dohady a veškerý váš vývoj a design bude stát na vodě.

„Testování použitelnosti je pohřebištěm pečlivě opatrovaných představ.“ – David Orr

Jakmile máte alespoň trochu fungující výsledek, je načase vyrazit s ním mezi lidi. Dobré je nechat někoho, kdo není technický nadšenec, aby vše vyzkoušel. Často tak zjistíte, že to, co se vám zdálo křišťálově jasné, ve skutečnosti vůbec jasné není. Sledujte lidi, co se pokouší používat vaši aplikaci – je to ten nejrychlejší a nejsnazší způsob, jak získat zpětnou vazbu.

Existují i služby a aplikace k testům použitelnosti. Například Silverback je aplikace, která zaznamenává obrazovku a obličej uživatele, který právě aplikaci používá. Ale sledovat zmatenou tvář uživatele, co se snaží použít vaši stránku, je k ničemu, pokud nepřesvědčíte management, že stránka má problém. Využijte služeb, které nabízí placené testy použitelnosti. Služba Usertesting.com dovolí „pronájem“ testerů podle zadaných parametrů (počet, demografické údaje apod.) Služba vám pak pošle video s uživateli, co se pokouší pracovat s vaším webem, včetně komentářů. UsabilityHub nabízí některé jednoduché nástroje k rychlému otestování prvního dojmu, flow (postupu práce) atd.

V ČR nabízí testy použitelnosti například Dobrý web – pozn. překl.

Dobré UX je důležité a pokud se chcete věnovat vývoji software profesionálně, pak nemůžete UX opomíjet. Mít přehled o tomto oboru vám pomůže podívat se na software očima uživatelů a zlepšit tak vaše programy. Zaměřit se na UX při úvahách může vést k překvapivě výborným výsledkům; přitom to není nic těžkého. Stačí se jen sebevzdělávat, hledat inspiraci, ověřovat nápady, hovořit s uživateli a testovat použitelnost. Nejde jen o nějakou samostatnou disciplínu, kterou byste měli dělat, jde spíš o obecné principy, které můžete uplatnit ve všem, co děláte, a zlepšit tak výsledky své práce.

Skončeme citátem, který se hodí vždy, když zvažujete návrh uživatelského rozhraní.

„Dobře a lidsky navržené rozhraní nemusí být děleno na začátečnický a expertní režim.“ – Jef Raskin

Překladatelský dodatek: V češtině je to s dostupností knih a zdrojů o UX, logicky, poměrně slabší. Kromě skvělé Použitelnosti webuUX Notes Jakuba Španihela, který se přímo zaměřuje na UX, doporučujeme sledovat blogy některých webdesignérů, občas o UX píše Jan Řezáč na Filově blogu, některé zajímavé informace lze nalézt v archivu Pixyho blogu, Sově v síti a dalších blozích. Proběhla konference o UX – základní nástroje představil Adam Fendrych. A především se UX věnuje sdružení SIGCHI, které pořádá i bezplatné přednášky či spolupořádá Světový den použitelnosti.

Otázky do diskuse:

  1. Máte nějaké další zdroje, kde může vývojář nalézt informace o UX a dalších oborech a získat tak nezbytné základy, které využije při své práci?
  2. Máte vy sami praktickou zkušenost s návrhářskými nástroji pro UX?

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
14 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Michal Acler

Chybi v clanku informace o zdroji nebo jsem to jen prehlidl? Kdyztak: http://uxmagazine.com/design/user-experience-for-developers

Rypak

Jak je to vubec s NC (jen pro nekomercni uziti) licencemi? Je potreba mit nejakou zvlastni dohodu s puvodnim autorem, povoleni? Vzdyt Zdrojak preci neni nejaka dobrocinna zalezitost — je to normalni komerce (vydavat clanky, inkasovat za reklamu a mit zisk).

Jinak samozrejme diky za preklad, jsem za nej rad — jen me zajima, jak v praxi NC licence funguji (protoze komerce/nekomerce je trochu mlhave vymezeni, ta hranice neni uplne ostra).

imploder

Myslím, že problém s volnými licencemi je v tom, že někdo by mohl články kopírovat na svůj web a tak na nich parazitovat. Lidi by si je pak mohli číst tam, bez reklamy, která je k nim přidaná na Zdrojáku. Takže by se pak mohlo stát, že lidi budou chodit číst články k tomu parazitovi a zdroják je bude jen produkovat a za reklamu nedostane nic (zobrazí se jenom tomu parazitovi, co si přišel článek zkopírovat). Zatím se to neděje, ale stát by se to mohlo – a pak by nebyla možnost se tomu právně bránit. Jak se díváte na tenhle problém?

František Kučera

Nějaké „parazitování“ nehrozí tu moc nehrozí. Ta licence vyžaduje:
1) uvádět autora (podle mého jak původního, tak překladatele)
2) nekomerční užití (ano, sporné, mlhavé…)
3) zachovat licenci

I kdybych si ten článek zkopíroval na svůj blog, lidi budou pořád vidět, kdo ho napsal a kdo ho přeložil a příště půjdou raději k původnímu zdroji a budou to číst z první ruky.

Další věc je zpoždění – článek vyjde tady, dnes, v tu chvíli má největší hodnotu, pak ta jeho hodnota už jen klesá, čím méně je aktuální, tím méně se na něm dá vydělat – a původní zdroj ho zveřejní logicky dříve než „parazit“.

imploder

On by to ten člověk mohl dělat i nekomerčně a mít na kradení článků automatický skript. Lidi by tam pak chodili třeba právě proto, že by tam nebyly žádné reklamy.

Sten

Tohle je opravdu zajímavá otázka, bohužel pro pana Krčmáře i Malého s jasnou odpovědí, která je vylučuje.

V CC BY-SA-NC 3.0 Unported se píše:
You may not exercise any of the rights granted to You in Section 3 above in any manner that is primarily intended for or directed toward commercial advantage or private monetary compensation. […]

V CC BY-SA-NC 3.0 Česko se píše:
Oprávnění poskytnutá nabyvateli podle ustanovení čl. 3 se vztahují pouze na užití Díla, jejichž primárním účelem není získání přímého nebo nepřímého obchodního prospěchu nebo jiného peněžitého plnění […]

Oboje verze jsou evidentně ekvivalentní (i když na to jdou opačným přístupem) a zcela jasně vylučují i jakoukoliv reklamu (což je „exercise of rights directed toward commercial advantage“, resp. „nepřímý obchodní prospěch“), pokud je dílo zveřejněno primárně za účelem zisku z takové reklamy (a nemusí jít jen o finanční zisk, jak tak trochu mlží „nebo jiného peněžitého plnění“ v české verzi, platí to třeba i na výměnné reklamní systémy, neboť i to je nepřímý obchodní prospěch), což u Zdrojáku zcela jistě platí. Šedá zóna je až u osobních stránek, kde reklama je pro pokrytí nákladů na provoz, tam lze argumentovat, že zisk z reklamy nebyl primární účel zveřejnění.

Mnoho autorů (zřejmě včetně Peka Pongpaeta) chce ale omezovat jen přímý zisk (prodej), ale měli by vědět, že to CC licence přímo neumožňují, protože nemají takovou variantu. Nicméně se to dá řešit tak, jak to udělal Zdroják, tedy že dostal od autora explicitní souhlas s publikací (což je vlastně licence poskytující výjimku z omezení CC BY-NC-SA).

Petr Douša

Jako dobrý zdroj informací o UX doporučuji http://sigchi.cz/ – pořádají pravidelně dobré bezplatné přednášky. Nejbližší bude 24. ledna o moderování testů použitelnosti.

jakubspanihel

Díky za linky. Přidám odkaz na RSS bundle z Google Readeru: http://bit.ly/fu6IiW – obsahuje 8 RSS kanálů s UX tématikou

adamfendrych

Přidal bych ještě pár dalších tipů:

Děkuji za pozornost :)

zxc

Jedna vec mi vrta hlavou. Clovek by si rekl, ze kvalitni UX je otazkou penez v tom smyslu, ze pro bohate firmy neni problem vytvoreni kvalitniho webu zaplatit. Ale kdyz srovnam weby internetoveho bankovnictvi Komercni banky a Ceske sporitelny (to jsou bohate firmy) s weby svedskych bank, tak ty ceske z toho vychazeji katastrofalne. Ne spatne, ale katastrofalne. Ty ceske weby jsou slozite a neprehledne a pritom tam spousta uzitecnych funkci chybi. Kdyz jsem to rikal cloveku, ktery se neprimo na vyvoji tech ceskych webu podilel, tak nechapal o cem mluvim. Uznal ale, ze weby zahranicnich bank nikdy nevidel.

phase5

Pak je jeste faze 5, kdy se designerovi poruci, aby to schvalne nebylo uzivatelsky pristupny. Predevsim z marketingovych duvodu (tohle se netyka zrovna internetbankingu, ale mnohych jinych webu).

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.