35 komentářů k článku Výsledky ankety: mezi čtenáři vede klasika – XHTML, PHP a MySQL:

  1. Jakub S

    Re: Výsledky ankety: mezi čtenáři vede klasika - XHTML, PHP a MySQL

    Z clanku bohuzel neni jasne, zda bylo mozne vybrat nejakou odpoved „Zadna“? Napr. v sekci CDN mi nesedi pouzivani Amazonu – tipnul bych si, ze vetsina ceskych vyvojaru nepouziva zadnou CDN?

      1. Martin Malý

        Re: Výsledky ankety: mezi čtenáři vede klasika - XHTML, PHP a MySQL

        To je dobrá připomínka, do článku doplním informaci o tom, kolik lidí neodpovědělo, protože to grafy nezohledňují… Díky

  2. mat

    triada

    vyhra triady php, mysql a html se dala cekat. Ostatni technologie jsou totiz relativne malo rozsirene a pravdepoédobnost ze najdu na nejakem foru uspokoéjivou odpoved na muj problem se snizuje.. Navic to podporuje kazdy hosting ..

    1. jos

      Re: triada

      mě se zase stává, že tim jak se kolem PHP motá spousta neumětelů se na různejch fórech objevujou zcestný řešení zcestnejch problémů

      1. JoHnY2

        Re: triada

        Na problemy s kodem jsou stranky php.net. Na nekonzistentni chovani a bugy je tu lamparna a na problemy s frameworkem X strany je jednoducha rada, pokud nejsou hromady tutorialu nebo kvalitni dokumentace, tak se na to nesmi ani sahnout.

  3. Libcha

    Zdroják vs. Root

    Mám trochu chaos v tom, co ještě nazývat Rootem a co už Zdrojákem. V závěru článku se odvoláváte na to, že každý hlasující patrně čte Zdroják, neboť hlasoval v anketě. Já ale čtu jen Roota a samozřejmě některé články ze Zdrojáku – ty, co se na Rootu objeví :)

  4. xpm

    Obliba GITu

    U GITu by mě zajímalo, jestli na něj přecházejí lidé ze SVN/CSV nebo jestli se používá spíš na nové projekty. Subjektivně mi připadá, že pro uživatele starších systémů by měl být stravitelnější Mercurial (stejné příkazy, jednoduché rozhraní, bez složitějších funkcí). Navíc spousta lidí(78%) používá Eclipse, Netbeans a VisualStudio, kde podpora GITu není zrovna na nejlepší úrovni(nebo aspoň do nedávna nebyla). Pro mě je právě nejdůležitější integrace v dalších nástrojích a samotné rozhraní a pokročilejší funkce verzovacího systému, už pro mě nejsou moc důležité. Nejspíš to asi souvisí s organizací práce.
    PS. Dost smutné je že víc něž polovina lidí netestuje :(

    1. tdvorak

      Re: Obliba GITu

      My přešli zhruba před rokem z SVN na GIT a nemůžem si ho vynachválit. Práce s větvema jde překvapivě snadno, každý vývojář si drží svoje větve, na kterých má rozpracované věci a pak master, ze kterého generujeme stable pro nasazení webové aplikace (prostý merge masteru do stable). Napsali jsme si několik malých scriptů, které umožnují mít sdílené větve a automatizují jejich sdílení a aktualizaci mezi vývojáři. Podpora IDE se nám zdá dostatečná, používáme převážne Intellij Ideu a ta to má zmáklé. Po roce už si nedovedeme přestavit práci bez GITu :)

      PS: my testujeme, continuous integration server používáme Teamcity (také od Intellij), skvělá podpora jak GITu, tak i IDE, pro menší firmy stačí free verze.

  5. ondra.novacisko.cz

    Jako by vlastní čas byl stále pro velkou část lidí zadarmo

    Už proto, že valná většina programátorů dává přednost svobodě před menší prací. Ono být na něčem nebo na někom závislý může výjit samo dost draho. V knihovně je bug, firma, která ji vydala neexistuje, autor, který to napsal se věnuje něčemu jinému, nebo zmizel, nebo byl odsouzen pro vraždu prvního stupně.

    Když k tomu přidám fakt, že knihovny jsou neodtestované, dokumentace neúplná, problémy, které s tím potřebuju řešit jsou řešeny jen z poloviny, častokrát to vlastní řešení vychází mnohem levnější.

    1. Martin Malý

      Re: Jako by vlastní čas byl stále pro velkou část lidí zadarmo

      „valná většina programátorů dává přednost svobodě před menší prací“ – máte nějaký důkaz pro toto tvrzení, nebo je to vaše přání a pozorování na příkladě vás a vašich kamarádů?

      Vše, co píšete, jsou známé „dobré důvody proč nepoužívat cizí knihovny“ – zčásti uměle přifoulknuté, zčásti nesmyslné. Například: Proč si vybíráte neotestovanou, neúplně dokumentovanou knihovnu, co řeší váš problém jen z poloviny? Proč si nevyberete takovou, která vyhovuje líp a je slušně podporovaná? Není? Pak je na místě se zamyslet, proč ji dosud nikdo nepotřeboval.

      Ale každopádně platí, že pokud vás netlačí čas, pak si můžete psát sami vlastní knihovny, zopakovat při jejich psaní všechny chyby, kterými si ty už existující prošly, napsat si vlastní dokumentaci, a až jednoho dne půjdete do důchodu nebo vás to přestane bavit, tak si vychovat nástupce, co se ve vašem kódu vyzná.

      Mimochodem, víte že jste si tímto komentářem odpověděl velmi pěkně na své vlastní otázky proč někdo používá OpenID a ne vaše řešení, které považujete za technicky lepší? :)

  6. Zax

    vlastní čas vs. cizí frameworky

    V článku se píše:
    „napíšeme si to všechno sami, máme vlastní knihovny, všechno si vyvíjíme… Jako by vlastní čas byl stále pro velkou část lidí zadarmo“
    A moje reakce: Jde o to, že buď zaberu čas tím, že budu psát vlastní framework, nebo zaberu čas tím, že se budu učit cizí framework. Když už, tak si to radši napíšu sám a pak mám 100% jistotu, že je to čistě můj kód, který můžu libovolně prodávat, aniž bych musel řešit nějaké licenční podmínky. Navíc frameworky třetích stran bývají dost nafouklé, u svého vlastního mám jistotu, že umí pouze to, co potřebuji a neobsahuje zbytečné kilobajty kódu navíc.

    1. tdvorak

      Re: vlastní čas vs. cizí frameworky

      Asi záleží na tom na čem pracujete. Já si naopak nedovedu představit, že si webový framework řeším sám. Nechci se trápit věcma jako je obsluha formulářů, parsování parametrů a podobné low-level problémy. Na spoustu věcí používáme wicket. Kilobajty kódu mě netrápí, efektivita práce je obrovská, hotové řešení nepřeprodáváme, s licencí není problém. Navíc vím že na něm pracuje komunita vývojářů a neustále jej zlepšují. Kdybychom si to lepili sami, půl času zabijem jen údržbou frameworku.

    2. Martin Malý

      Re: vlastní čas vs. cizí frameworky

      Nikoli. Jde o to, že když práci postavím na nějakém známém frameworku, tak:

      – nemusím opakovat chyby, co za mne udělali (a pak vyřešili) už jiní
      – snáze seženu lidi, kteří na věci budou pracovat, kdyby se projekt třeba nadmíru zvětšil

      A – promiňte, ale „zbytečné kilobajty“? Píšete snad pro jednočipy? Opravdu je pro vás 100kB kódu dražší než třeba týden vlastního času? No, to máte hodně levnou hodinovou sazbu…

    3. josefrichter

      Re: vlastní čas vs. cizí frameworky

      Sorry, ale psát si vlastní frmework je luxus, kterej si seriozní developer nemůže dovolit a nikdo mu to nezaplatí. Většina významných frameworků (i některý knihovny) má v sobě roky vývoje a představa „napíšu si něco lepšího“ je směšná. To je jako chtít si postavit vlastní auto.

      1. Michal Zahradnicek

        Re: vlastní čas vs. cizí frameworky

        Ja si zase myslim, ze programator, ktory nedokaze napisat vlastny funkcny framework, by sa nemal castovat pomenovanim seriozny developer.

        Tak isto ako kuchar, ktory vam uvari nieco z polotovarov a k tomu spravi zemiakovu kasu z prasku podla mna nie je seriozny kuchar.

        Nechcem sa nikoho dotknut, ale moj nazor je ze prave pri pisani vlastneho frameworku, programator lepsie spozna jazyk v ktorom pise. To hovorim z vlastnej skusenosti – pouzival som cakePHP, bol prilis pomaly na vacsie veci, ale velmi sa mi pacil sposob pisania a usporiadania kodu v aplikacii. Tak som si napisal vlastny framework(pisal som ho po veceroch doma, ked som mal cas), ktory ma taku istu strukturu, akurat jeho inicializacia(na­citanie jadra, inicializacia premennych, spojenie z DB, atd…) zaberie pod 0.002sec. Popri tom som sa o PHP naucil dost vela novych veci, na ktore by som neprisiel keby som framework nepisal. Tym som sa stal lepsim programatorom.

        Mimochodom to neznamena ze nepouzivam dalsie frameworky, napr svoj vlastny JS som „zahodil“ a presiel na jquery….

        1. kverulant

          Re: vlastní čas vs. cizí frameworky

          >Ja si zase myslim, ze programator, ktory nedokaze napisat vlastny funkcny framework, by sa nemal castovat pomenovanim seriozny developer.
          Je rozdíl v tom „umět napsat“ a „stavět na tom projekt“.
          Seriózní vývojář jazyk umí a neučí se ho za pochodu při práci na projektu. U vývojářů v PHP je ale značně oblíbené, že když se dostanou na nějakou úroveň tak si „musí“ napsat svůj CMS/framework. Když je to baví, tak proč ne, ale na větší projekt bych na tom nestavěl.

          1. František Kučera

            Re: vlastní čas vs. cizí frameworky

            „Seriózní vývojář jazyk umí a neučí se ho za pochodu při práci na projektu.“

            :-)

          2. Michal Zahradnicek

            Re: vlastní čas vs. cizí frameworky

            >Seriózní vývojář jazyk umí a neučí se ho za pochodu při práci na projektu.

            S tým súhlasím – určite by som nezobral zakázku v nejakom jazyku, ktorý neovládam s tým, že sa ho naučím počas písania aplikácie.

            Ale ide o to že praxou sa človek zoceluje a nadobúda skúsenosti.
            Napríklad – niekto vie postaviť búdu pre psa, niekto dom, niekto panelák a niekto stavia mrakodrapy. Keď chce človek dosiahnuť úroveň staviteľa mrakodrapov, musí najskôr byť dobrý v tých predchádzajúcich úrovniach. A keď bude stavať prvý mrakodrap, možno nebude taký dobrý a taký veľký ako napríklad desiaty.

            1. bauglir

              Re: vlastní čas vs. cizí frameworky

              Zakázku nejspíš na základě okolností. Ale faktem je, že na ničem jiném se nedá programovací jazyk naučit, než na ostré aplikaci. Představa, že se lze jazyk naučit ve škole je směšná a hraní si „tak tuhle věc teď vyzkouším“ vede k tomu, že se zkusí nějaká část jazyka, ale většinou bez kontextu. Jedině ostrý projekt skutečně naučí programátora, jak používat jazyk, jak slučovat jeho jednotlivé části dohromady….
              S vlastní praxe vím, že nejlepší je, když se programátor učí nové jazyky/jejich nové části/zdokonaluje v tom, co trochu umím tak, že napíše ostrý (veřejný), ale soukromý (ne pro cizího klienta) projekt. Nebo pracuje společně s někým, kdo zkušenosti s jazykem má a za běhu ho učí.

        2. Martin Malý

          Re: vlastní čas vs. cizí frameworky

          To je dobrá připomínka. Ano, máte pravdu, člověk se při psaní vlastního frameworku naučí spoustu postupů a zdokonalí se v daném jazyce, ale jak píše tady kolega – je bláhové na tom pak postavit projekt.

          Kdysi jsem na svém webu citoval esej Steve Yeggeho The Next Big Language: Ovšem za sebe bych chtěl povzbudit lidi, aby si udělali vlastní programovací jazyk, protože tím ze sebe udělají programátora světové úrovně. Opravdu. Ne jen „lepšího programátora“, ale „nejlepšího“. Jak jsem už řekl, a trvám si na tom: Velmi dobré porozumění kompilátorům je to, co odděluje zrno od plev. (…) Váš jazyk je odsouzen k neúspěchu s pravděpodobností 1 mínus epsilon. Když padáte z třicetipatrové budovy, tak můžete přežít, ale vyhlídky jsou prakticky nulové.

          Je to přesně tak. Navrhnout si vlastní jazyk či vlastní framework je intelektuální výzva, která programátora naučí mnoho věcí. Ale pokud se z jazyka / frameworku nějakým zázrakem nestane obecně přijímaná platforma, nemá v reálném použití z mnoha důvodů co dělat…

    4. František Kučera

      Re: vlastní čas vs. cizí frameworky

      1) Na tuto otázku nelze obecně odpovědět. Ano, cizí knihovna může být mizerná, může obsahovat chyby, nemusí mi vyhovovat… stejně tak ale můžu najít knihovnu, která mi vyhovovat bude a ušetří mi spoustu práce.

      2) Podle mých zkušeností (a to jsem dělal v relativně velkých týmech/firmách) má málokterý tým kapacity/schopnosti k vytvoření (a udržování) skutečně kvalitní knihovny nebo frameworku. Většinou to pak dopadá takhle: žalostná dokumentace (nebo spíš nulová – „máme přeci kód, ne?“), sice je to naše a můžeme si to jakkoli ohnout, ale návrh se tvořil často ve spěchu, v rámci nějakého projektu, není tolik promyšlený, univerzální, flexibilní. A jedna z největších nevýhod, hlavně pokud jde o uzavřený software: jsme jediní uživatelé, jakékoli řešení problémů stojí firmu peníze (buď můj čas že se budu hrabat ve zdrojácích, nebo čas jiných kolegů, kteří to psali, které budu otravovat), nestačí zadat dotaz do Googlu (protože nikdo jiný ten software nepoužívá) nebo do veřejného fóra (kde by mi pomohli cizí lidi zadarmo – ale nepomůžou, protože ten software neznají/nepou­žívají).

      Shrnuto: vždy je potřeba zhodnotit kvalitu konkrétní knihovny, náklady na učení, spolehlivost a perspektivnost „dodavatele“, náklady na napsání vlastního kódu, požadavky… Jakýkoli obecný flame na tohle téma nemá smysl.

      P.S. k tomu „nafouknutí kódu o zbytečné kilobajty“ – souhlas, psal jsem to např. tady: Spring JdbcTemplate? (Velikost frameworku), ale je to kus od kusu – vždycky si člověk musí spočítat, kolik mu to dává a kolik ho to stojí – to je individuální.

  7. Martin

    prekvapeni Java

    Java na druhem miste je prekvapeni.
    Ne, ze by to davalo nejake statisticke informace o Jave v CR ale dava to velmi dobre statisticke informace o Jave na zdrojaku. Nezaslouzila by si Java vice clanku/pozornosti ? Myslim ze tim vic ziska Zdrojak nez komunita Javistu. (a pak take zamestnavatele protoze to zvysi pocet potencionalnich zamestnancu)

    1. Martin Malý

      Re: prekvapeni Java

      Z mnoha důvodů jsem přesvědčen, že se Javě na Zdrojáku dostává tolik pozornosti, kolik si na Zdrojáku zaslouží, a informaci čtu přesně opačně: Nebudeme krmit syté! Benefity, které získá Zdroják tím, že se bude věnovat Javě, jsou pro mne zčásti nezřetelné, zčásti až „malefity“. Naopak vím o mnoha pozitivech, které získá komunita Javistů, když bude číst Zdroják, na kterém nebudou články o Javě… :)

        1. Martin Malý

          Re: prekvapeni Java

          Řekl to kolega Jehovista zcela přesně, dokonce i statistiky návštěvnosti a zájmu inzerentů to potvrzují. Navíc se zkuste zamyslet: Co bychom asi vydávali o Javě, aby to Javisty zajímalo a nebylo to:

          – pro jedny příliš amatérské a pro druhé příliš náročné
          – popsané v knihách
          – sepsané v programátorských weblozích

          a o čem by si v takovém článku početli ostatní webaři? (Protože i kdyby Zdroják začali z ničeho nic číst hromadně ševci, tak zůstane orientovaný na web a webové technologie.)

          1. balki

            Re: prekvapeni Java

            Viem si predstavit ze by claky o webovych technologiach v jave boli:
            a) prehladove.
            b) o inovaciach, ktore vznikli prave v jave.
            c) o moznostiach hostingu aplikacii pisanych v jave.

            Ostatni by ziskali:
            a) nahlad do javy
            b) informacie o novych napadoch. Dobry napad je dost casto platformovo nezavisly.

            Ale ok, uznavam, smerovanie zdrojaku je zrejme ine, zelam vam vela uspechov ;)

            1. Martin Malý

              Re: prekvapeni Java

              Budete se možná divit, ale souhlasím s vámi: určitě rádi vydáme články přehledové, o možnostech hostingu, o inovacích, aby čtenáři získali náhled a informace o nových nápadech. V tomhle je směřování Zdrojáku jasné a nijak se v názoru nelišíme. :)

  8. Honza

    autorstvi se nelze vzdat

    autorstvi se sice nelze vzdat a je dobre, ze to v clanku zaznelo, ale pokud neni zalobce, tak neni soudce…

    1. Martin Malý

      Re: autorstvi se nelze vzdat

      To je sice pravda, ale – opravdu se na to spolehnete, že „nebude žalobce“? Demonstrační situace: Píšete projekt a použijete nějakou „opuštěnou“ knihovnu, kde sice není explicitně dán souhlas s volným použitím, ale vy ji použijete v dobré víře, že „je to na webu, a kdyby to nechtěl autor dát volně k použití, tak to nedává na web, ne?“ Váš projekt se stane úspěšným, oblíbeným, vás čeká sláva a obdivné dopisy – a jednoho dne se to domákne autor, hne se v něm ješitnost a žalobce se objeví. Co budete dělat?

      Chci tím říct, že to tak sice často bývá – „není žalobce…“ – ale pokud to chcete použít někde „vážně“, tak je spoléhání na to vyloženým hazardem. V takovém případě je na místě se autora minimálně zeptat – a jeho odpověď (byť i „dělejte si s tím co chcete“) lze už považovat za souhlas s užitím. Bez toho bych opravdu silně váhal, jestli něco „bezprizorného“ použít – může to „otrávit“ celé dílo.

      1. bauglir

        Re: autorstvi se nelze vzdat

        + bych dodal, že „není-li žalobce, není soudce“ znamená pouze a jenom to, že programátor/firma není popotahován(a), stále ale platí, že porušuje platné zákony.

Napsat komentář

Tato diskuse je již příliš stará, pravděpodobně již vám nikdo neodpoví. Pokud se chcete na něco zeptat, použijte diskusní server Devel.cz

Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=3390