Komentáře k článku

WYSIWYG musí zemřít!

Zkratku WYSIWYG (What You See Is What You Get) i přístup, který představuje, jistě není čtenářům nutné představovat. Mnozí jej považují za nejlepší existující řešení, univerzálně použitelné všude, kde je potřeba psát text. Ale je to opravdu tak? Tak dobrá, nemusí zemřít, stačí když se nebude cpát tam, kde není vítán.

Zpět na článek

87 komentářů k článku WYSIWYG musí zemřít!:

  1. pepca

    Pěkný článek

    Naprosto souhlasím. Ale kde sehnat alternativu? Uživatel-zákazník chce WYSIWYG a musí ho dostat. Co s tím?

    1. Martin MalýAutor příspěvku

      Re: Pěkný článek

      Nic. Dát mu WYSIWYG. Dokud nepřijde na to, že by mu něco jiného vyhovovalo líp, tak je to cesta nejmenšího odporu. Třeba ho opravdu potřebuje… Ale zkuste si s ním o tom, co potřebuje, promluvit – ale ne „co potřebujete“, ale „Jak pracujete?“

      1. Vlastimil Svoboda

        Re: Pěkný článek

        Henry Ford: „Kdybych jen poslouchal své zákazníky, musel bych jim prodávat rychlejší koně.“

    2. blizzboz

      Re: Pěkný článek

      Presne tak, klienti chcú WYSIWYG, ja síce používam Texy, ale málokto sa má čas ho naučiť. Ono problém neni v princípe problém je že neexistuje poriadny WYSIWYG editor, ktorý by užívateľa viedol k tomu aby tvoril sémanticky správny kód.

  2. belzebub

    naprosty souhlas

    naprosto souhlasim, a popravde i vetsina „klikacu“, co se kdy dostala treba k psani textu do wiki zjistuje ze wysiwyg neni to nejlepsi co muze byt..

    Skoda ze na zdrojaku nejde dat clanku jednicku, hned bych to udelal.

  3. manakmichal

    souhlasim

    Souhlasím. Když píši článek, nejprve ho napíši jako plane text, přečtu si ho, přeformuluji a až následně se zabývám formátováním. Tento postup i zkracuje dobu tvorby článku, protože nemusíme formátovat text, který stejně nakonec smažeme.

    1. mekele

      Re: souhlasim

      Pozor, toto je dost casty predpoklad, ktery je ale mylny. Vetsina uzivatelu mimo IT se znazi o formatovani zaroven pri psani, coz je duvodem velkeho mnozstvi problemu pri pozdejsim formatovani. Nevim proc, proste je to tak, poznatek z praxe.
      Dale je potreba rict, ze valna vetsina uzivatelu nechape vyhodu pouziti stylu v dokumentu. Plati pro textove editory, wysiwygy atd.

      1. alancox

        Re: souhlasim

        Já jsem tedy grafamon, napsal jsem hromadu textů.

        Posledních několik let jsem psal plain text, ale právě to zavrhuji.

        Naopak – ve svatém boji proti formátování – a tkaé podle pocitů, že u sousedů je tráva zelenější – se tu brojí proti formátování.

        Zjišťuji, že nejproduktivnější jsem, pokud jemné formátování mohu dělat rovnou. U delších textů je to pak výrazné zrychlení. Pokud mám dlouhý text, pak jen při psaní a následném čtení přesně vím do detailu všechno co jsem chtěl jak udělat – a nejlépe, pokud to udělám.

        Jinak jsem zjistil, že plain text editor není nejproduktivnější. Na psaní je u mně nejproduktivnější editor, který umožňuje rozsekat a editovat zvlášť každou kapitolu, přičemž vlevo drží strom kapitol.

        A přímé dosazování stylů přímo do psaného textu se ukázalo jako efektivnější, rychlejší, přesnější, produkující lepší texty s méně chybami i ve formátování. Výsledná kvalita textu i výsledného stylování/for­mátování je vyšší. A zkrátka mi sedne více.

        Tento článek, pod kterým je tato diskuse je dobrý, ale z extrému do extrému. Chca nechca formátujete už v plain textu – například rozsekáváte text do odstavců.

        Osobně plain text editor na psaní textů mi nevyhovuje. Ani za mák. Takže já jsem tvrdě proti.

        Co naopak produktivitu psaní snižuje je internet a komunikace. Řada lidí si myslí, že nejlépe je vše vyřídit mobilem, psát přes ICQ, dožadovat se skype kvůli každé kravině. Matně si vzpomínám, že při psaní by mi vyhovovalo, kdyby jediná komunikace byla klasická pošta. Nikdo by nevolal mobilem, nedožadoval se skype, a nenapsal mi 20 výhrůžných mailů, když na mail v 8 ráno (nepracovní) nedostal odpověď tentýž večer.

        Také zjišťuji, že penzum komunikace, které přede mně přinesl internet a mobil nejsem s to zvládnout a začíná mně vyčerpávat více a více.

        1. Kit

          Re: souhlasim

          Každému vyhovuje něco jiného. Někdo má nejraději plain text, jiný zase outline. Mně vyhovuje outline.

          Při psaní mívám vypnutý mobil, vlastně mám jeho vyzvánění vypnuté celý den. Telefon na stole v práci ignoruji. ICQ ani Skype nepoužívám, oznamovátko mailů v rohu také ne. Jinak bych nenapsal nic.

  4. Oldis

    Re: WYSIWYG musí zemřít!

    souhlasím, ale wswg editor ktery pouzivam, jde jednak maximalizovat, a nasledne i sbalit do uzkeho prouzku, tedy uspokoji klienta i uzivatele.

  5. Jan

    Zbytečný článek

    Tahle nesnášenlivost Profesionálů mi dost vadí. Ne všechny postřehy jsou od věci. Ale, jen tak bokem, mě při čtení napadlo: „Tak si zapni notepad/jiný pad kašpare“. Čímž nehodlám autora článku urážet, jen se nechávám inspirovat jím samotným k volné parafrázi. Navíc, je všeobecně známo, že na to, aby člověk sepsal pár vět, naprogramoval utilitku, apod., stačí vlastně cokoliv s holým textem. A dále, že většina kvalitních wysiwig editorů má i funkci přepnutí se do čistého html … Možností je nepočítaně. Když pominu situaci, že dobrý wysiwig prostě chybí lidem, kteří ho chtějí. Tam spějeme, to chceme?

    Budete se možná divit, ale obvyklý uživatel textu je obtěžován už tím, že si bude vybavovat řadu nějakých zkratek. On to dokáže, ale nechce je používat při procesu tvorby. Je o to horší spisovatel, básník, lékař, blogger, reportér? Co člověk, to jiné návyky. Ale není jediný důvod, proč vnucovat lidem styl práce, který zrovna mně vyhovuje a označovat se proto za profesionála. Jsou jistě lidé, jejichž produktivita práce leží jinde.

    Píši deseti prsty velmi rychle a troufám si tvrdit, že rychleji než většina lidí. Mít kdekoliv otevřené okno čehokoliv mi však nic nebrání. Při následné úpravě s radostí využiji formátovací tlačítka, protože je vidím a stále přemýšlím i nad sdělením a nad hlavní myšlenkou textu. Vítám editory s panely nástrojů, které si mohu přizpůsobit k obrazu svému – nemít tam tlačítka, která nepoužívám a naopak. Práce se mi tím velmi zefektivní, protože mozek neruším – myšlenka se věnuje obsahu plně, nikoliv funkcím. Nikomu svůj styl práce nevnucuji.

    V žádném případě nemohu potvrdit pravdivost zde prezentovaného grafu v mém případě. Prioritou pro mne je přemýšlení nad textem samotným a nastavení si funkcí wysiwyg editoru tak, aby nerušil, ale pomáhal. WordPress není jediný RS, který používám. Bavme se tedy o kvalitě RS, editorů, o usnadnění přístupu jednotlivých uživatelů z různých kategorií k funkcím, které ne/vyžadují. Ale nešiřme bludy. Udělat z ostatních méněcenné hlupáky proto, že nevyužívají zrovna to, co vy, dovedete jistě. To zvládne téměř kdokoliv … Napsat kvalitní článek (jakoukoliv technikou) umí málokdo.

    1. skladnik

      Re: Zbytečný článek

      Musím souhlasit, že možnost přizpůsobit je lepší cestou nežli opět nový editor. Navíc těch několik minut, které to zabere snad „každý“ může obětovat.

      1. Martin MalýAutor příspěvku

        Re: Zbytečný článek

        To máte pravdu. Nejlepší je psát text mimo CMS, ve „svém“ editoru, a pak jej zkopírovat a doupravit na místě.

        1. mekele

          Re: Zbytečný článek

          Problem je v tom, ze presne k tomuto poznatku dojde spousta beznych uzivatelu.. a pouziji jako editor MS Word. Dusledky pri kopirovani z editoru do wysiwygu zname.

    2. Martin MalýAutor příspěvku

      Re: Zbytečný článek

      Přemýšlel jsem, jestli za ten disclaimer „Lidé, kteří používají textový editor k jiným účelům než je autorské psaní a příprava textu, budou mít jiné preference a jiné potřeby!“ a dodatek „neříkám, že to je nejlepší řešení pro všechny, ani náhodou!“ nedostanu zase vynadáno od nějakého komentátora, že „podceňuju čtenáře“. Ulevilo se mi, byl tam kvůli vám! Škoda, že jste si jej nepřečetl a škoda, že jste v půlce textu úplně přestal číst a začal si místo toho domýšlet, jak jsem asi článek dopsal, protože jinak si nedovedu ty „méněcenné hlupáky“ vysvětlit. Ty jsem tam nepsal, ty jste si někde přečetl vy, ale v mém textu to nebylo.

      1. Jan

        Re: Zbytečný článek

        A dostal jste vynadáno za něco jiného, že? Za nějaký „disclaimer“ navíc neschováte podstatu a tón svého sdělení. Vy říkáte, že WYSIWYG musí zemřít přímo v názvu. Já říkám, že by prospělo, kdyby zemřely podobné názory vašemu a argumentaci tohoto typu absolutně neuznávám. Avšak nebráním vám své názory šířit. Jen do toho. Své jsem k tématu již napsal a to stačí – kdo chce, si tam jádro najde a pochopí. Případně si tím říkám o označení BFU a podobná, od lidí sdílejících možná váš názor, což je mi zcela jedno. P.S.: Přečetl jsem si celý článek, i váš disclaimer, ovšem s jistou nevolí, uznávám …

        1. Jan Košař

          Re: Zbytečný článek

          Vidím, že vy jste zcela spokojený člověk. Krásně vám vyhovuje přesně to co se nabízí a žádná vylepšení se podle vás už dělat nedají. Tvůrci textových editorů by z vás nebyli nadšeni. A lidé, co se věnují uživatelské přívětivosti by jste asi připravil o práci.

          1. Martin

            Re: Zbytečný článek

            Já naprosto souhlasím, nechápu smysl tohoto článku. Bylo mi těžko jej dočíst až do konce, a to nejen kvůli použitému tónu. Samozřejmě každý má svůj názor, ale pokud vám wysisyg který používáte nevyhovuje, prostě si naprogramujte editor jiný, nebo někomu zaplaťte, ať vám jej naprogramuje. A potom vytvořte článek jako představení vaší revoluční novinky. Tentle článek je nesmysl.

    3. jik

      Re: Zbytečný článek

      Mám dojem, že s Vámi nemohu souhlasit. Nezřídka používám vim, kwrite a texťák z mc. Dokonce mi nedělá problém ani různé ovládání těchto editorů. Na těchto editorech je psaní nejjednodušší a nejrychlejší. Pokud chci běžné bohatší formátování, použiji OOo – jen výjimečně myš. S Windows pracuji nerad, kromě jiného proto, že bez myši ani ránu – a je to tedy příšerně pomalé a s velkou spoustou chyb. Nezvládl jsem pouze TeX, takže pro nejvyšší nároky mám Scribus, dříve QXP. WISYWYG je opravdu především reklamní lákadlo pro slušně řečeno BFU.

  6. dustin

    Speciální editory pro psavce

    Z tohoto důvodu existují speciální editory pro psavce – profíky, které dovolují se soustředit jen na obsah a okolního balastu mají zcela minimum. Uznávám, integrované do CMS asi nebývají.

    1. Martin MalýAutor příspěvku

      Re: Speciální editory pro psavce

      Přesně! Nakonec jej psavci stejně používají. I já, nejsem masochista… Šlo mi spíš o to ukázat, že neplatí rovnice „verze pro profesionály = co nejvíc ikonek“, a díky za každého, kdo se zamyslel nad „samozřejmostí“.

    2. dejfson

      Re: Speciální editory pro psavce

      Ano. Jeden z nich se jmenuje emacs.

      Ale k veci. Souhlasim s autorem. Myslim, ze hlavnim duvodem, proc tomu tak je, je ze ten program/aplikaci (jakkoliv to budeme nazyvat) pisou programatori, kteri jej nakonec nepouzivaji. Stejnych pripadu by se daly najit miliardy. Jsem povolanim elektronik, takze priklady z me branze:

      1) Altium Designer: autori (=programatori) se soustredi na to, aby jim po okne behala transparentni okna, ale opravdu dulezite bugy, jako napriklad prekreslovani obrazovky v Camtastu, zustavaji neopravene

      2) Quartus/Xilinx podporuji design ze schematu a „dovoluji“ tak zacatecnikum produkovat balast misto toho aby se soustredili pouze na podporu VHDL/Verilog/Sys­temVerilog

      3) CERN: mame skvely univerzalni framework pro obsluhu hardware urychlovace. Je psany programatory, je psany v jave. Dodnes nasi programatori nebyli schopni vyresit spravne zaokrouhlovani cisel na X desetinnych mist, nemluve o zverstvech typu sipecek nahoru a dolu nad kazdou cislovkou z velkeho cisla, aby si clovek mohl zmenit kazdou cislovku samostatne, pricemz prime zapsani noveho cisla neni umozneno.

      Podobnych zverstev se da najit spousta a vsude. Dle meho nazoru za to muze komercni pristup a marketing: je potreba prodat produkt co nejrychleji, je potreba ‚dodat‘ nejake nove ficuriny aby se to tvarilo jako novy/lepsi/nejlepsi produkt.

      Oprava bugu: na ni nekdy dojde, pokud jsou natolik zavazne, ze znemoznuji praci

      Oprava ‚ergonomickych‘ zalezitosti: na tu nikdy nedojde

      Krasnym prikladem jsou telefony: uzivatel si koupi telefon, ten ma nejake bugy. Kolik vyrobcu telefonu je ochotnych je opravovat a udrzovat v chodu stare telefony? Mam takovych telefonu nekolik. Z hardwaroveho pohledu jsou stale funkcni, ovsem jsou natolik zabugovane, ze se mi s nimi pracuje nepohodlne a proto je radsi vymenim. O nejake upgradu firmwaru samozrejme nemuze byt ani rec.

      Proto naprosto chapu autora a jeho vytky. Popisuje klasicky vztah mezi programatorem a uzivatelem. Dobry programator musi naslouchat svym uzivatelum a implementovat – a to do puntiku – presne, co po nem uzivatel chce.

      (Ted me tak napada: mozna, ze tohle presne udelal mikrosoft, a pak vylezl s MSWord2007. Tohle uzivatele opravdu chteji? Tohle chcete? Chcete si aplikovat ohen nasalne? :)

      1. Biktop

        Re: Speciální editory pro psavce

        > Dobry programator musi naslouchat svym uzivatelum a implementovat – a to do puntiku – presne, co po nem uzivatel chce.

        Tak to bych netvrdil. Uživatel totiž v 90% případů vůbec neví, co vlastně chce. Uživatel jen tuší, že by to počítačem nějak mohlo jít zoptimalisovat. Programátor by měl zjistit, co přesně uživatel dělá, a na základě toho navrhnout softwarové řešení.
        Když přijde za programátorem účetní, bude si to představovat tak, že na obrazovce bude mít faktury a ty faktury se budou zakládat úplně stejně, jako v její papírové kartotéce. Protože účetní je pod vlivem stereotypů a nezná schopnosti počítače. To programátor ji musí přesvědčit o tom, že co je pohodlné pro papír není pohodlné pro počítač a že databázovou organisací jednotlivých položek se získá mnohem víc výhod, přičemž vygenerování jednotlivé faktury na podkladě údajů z takové databáze je jen detailem.
        Jenže to předpokládá programátora staré školy a ne současné klikače, kteří se dostali pod tíhu větších stereotypů, než obyčejní uživatelé – mají představu, že čím víc šipeček, čudlíků a hejblátek ovladatelných myší na úkor klávesnice, tím lepší. Postupují jak roboti. A zrovna v tom CERNu se to v tomto ohledu nějako zvrhlo – najali se přesně takoví lepiči kódu a tady to máte. Nepraktické programy, které nedělají to, co mají, dělají věci, jež považují za důležité a pohodlné ti programátoři, protože se vůbec nezajímají o podstatu toho, co roboticky kódují… K tomu připočtěme naprosto nesmyslné přepsání knihovny GEANT z Fortranu do C++, protože programátoři (!) se odmítají učit Fortran, přičemž je jim úplně jedno, že pro účely, jež má ta knihovna plnit, je Fortran nesrovnatelně výhodnějším jazykem, než z tohoto pohledu naprosto nevhodné C++ – jak vidíte, oni se vůbec nestarají o to, CO budou muset tvořit, ale JAK, stejně jako se u těch vámi popisovaných programů nestarají o to CO mají dělat, ale JAK mají vypadat.

        Jedním slovem – úpadek.

          1. oldskool

            Re: Speciální editory pro psavce

            Ano. Jenže skutečnost je taková, že nejenže nedostane, co potřebuje, ale ani to, co chce. Dostane to, co si programátor myslí, že uživatel chce, a ještě s chybami.

            1. none_

              Re: Speciální editory pro psavce

              Pro takové případy existuje věda s názvem HCI (Human Computer Interaction) nebo obecněji MMI (man-machine interaction), které se zabývají tím, jak zjistit, co uživatel potřebuje.

              Každopádně všechny velké firmy (nejen počítačové) toto již vědí a využívají. Malé bohužel zatím buď nevědí nebo nemají prostředky.

              1. gilhad

                Re: Speciální editory pro psavce

                Zajímavý důsledek pak je, že alespoň v mém okolí každý kdo (z jakéhokoli důvodu) pracuje s Wordem, tak na něj nadává a každý kdo (opět z jakéhokoli důvodu) pracuje s VIMem si ho chválí.

                Nabízel by se závěr, že buď MMI nefunguje jak má, nebo je Microsoft menší firma než komunita okolo VIMu :)

        1. dejfson

          Re: Speciální editory pro psavce


          K tomu připočtěme naprosto nesmyslné přepsání knihovny GEANT z Fortranu do C++, protože programátoři (!) se odmítají učit Fortran, přičemž je jim úplně jedno,


          vidim, ze pan je znaly zdejsiho pozadi :)

        2. Naith

          Re: Speciální editory pro psavce

          Z toho, co popisujete bych spíše usoudil, že někdo zpackal specifikaci na požadovanou funkcionalitu a uživatelské rozhraní, nebo byla příliš vágní. Lidová šipečková tvořivost by odpovídala tomu, že vaří z vody.

          Upřímně řečeno proč by měl programátor řešit podstatu problému. To mají na starosti jiní. To jako chtít po zedníkovi, aby se zabýval architektonickými aspekty zdi, kterou zrovna staví. Pokud mu řeknete, že má postavit nějakou zeď metr a půl vysokou a dva metry dlouhou na chodbě ve druhém patře, tak můžete dostat nekonečné množství variant zdí metr a půl vysokých a dva metry dlouhých a na naprosto nečekaných místech té chodby která je na patře označeném číslem 2.

          Ale jo, proč mám ten IS pro firmu dělat v Javě, nebo C#, když se to vždycky dělalo v Cobolu…

      2. Naith

        Re: Speciální editory pro psavce

        A co by jste navrhl firmě Xilinx aby udělala pro začátečníky, nebo lidi, kteří čas od času potřebují převést část logiky do CPLD nebo FPGA ?

        1. dejfson

          Re: Speciální editory pro psavce

          Zalezi na tom, jestli je to na takove domaci zvykani nebo pro praci. Na domaci zvykani mate Altera web edition (v xilinxu nedelam), tam at si to schema klidne je. V korporatnim prostredi, ve kterem pouzivate Pro verzi, tam to nema co delat. A jestlize se to chcete naucit, tak to udelejte tak, jak se to ma delat (=hardware description language).

          Vim, ze tento nazor je hodne konzervativni, ale pripoctete-li k me argumentaci take to, ze nekdo po Vas musi projekt prevzit, ze pracujete v tymu, a ze ostatni kolegove musi snadno precist co jste tim schematem vlastne myslel, textovy pristup na mnohem vice vyhod. Jednou z dalsich, co me napr napada je, ze VHDL kod lze jednoduse ulozit v SVN, ale hlavne, svn diff na techto souborech funguje. Kdyz udelate SVN diff na schematu, tak ackoliv je to textovy soubor, ten diff je Vam uplne na houby.

          1. Naith

            Re: Speciální editory pro psavce

            zajímavý pohled, takže pracujete jen pokud je to v rámci korporace a ostatní si doma hrají.

  7. Mario

    iA Writter

    Sorry za menší OT: iPadisté, zmiňovaný iA Writter je (pouze dnes) ve slevě za pěkných 99 centů.

  8. Tio

    Texy

    My sme zacali pred rokom davat do cms texy resp. texylu a zatial sme nemali problem ani s jednym zakaznikom. Kazdy sa to naucil do hodinky a my sme spokojny ze nam to do stranok dava normalne (x)html a nie bordel.

  9. Radek Hulán

    úplně mimo realitu

    WYSIWYG editor je pro většinu uživatelů základ. V našem CMS má uživatel na výběr plný WYSIWYG (XStandard), jednoduchý WYSIWYGS (Javascript) a prosté HTML, a 99% lidí (z množiny několika set uživatelů) má zapnutou tu první variantu, protože je to pro jejich práci nejrychlejší. Metadata jsou pod editorem, přepínaná pomocí accordionu (příklad jednoduchého editoru v eshopu: http://myego.cz/tmp/eshop-produkt.png )

    U rozsáhlých článů si spousta uživatelů píše surový text někde jinde, mimo CMS, když má zrovna čas, a nemusí být v tu chvíli ani online. Zde používají Word (kvůli kontrole nejen pravopisu, co má CMS, ale i gramatiky), notepad, ale třeba i Dreamweaver, pak udělají copy&paste. Mohou psát koncept do CMS, ale na to musí být online a přihlášení, což v praxi není tak pohodlné (a nemají onu kontrolu gramatiky).

    Nicméně ten WYSIWYG poté slouží k tomu, aby článek nějak vypadal – plain-text se musí naformátovat, vložit do něj (snadno díky WYSIWYGu) tabulky, nahrát obrázky do textu a přiřadit jim správný ALT (obrázky z Wordu se nahrají automaticky na web, to je další obrovská pomoc WYSIWIGu), prolinkovat se na jiné články, nahrát anotační obrázek, rozhodnout se, zda bude na titulce v nějakém upoutávacím boxu, atd. To bez WYSIWIGu de-facto nejde a tvoří hlavní část práce v CMS.

    Špičkový WYSIWYG je tedy -základ- moderního CMS. Mluvím zde o stovkách reálných uživatelů, ne o svých potřebách (sám píšu články v Microsoft Expression Web).

    1. Sebastian

      Re: úplně mimo realitu

      Dobrý den,
      četl jste to celé? Neurážejte se, ale pochybuji, že 99% Vašich zákazníků je profesionálních copywriteru, v tomto článku je názor copywritera.
      To, že 99% lidi se rádo kouká na grafiku WYSIWYG je pochopitelné, mohl by jste, nebo máte statistiky, které funkce uživatelé skutečně (!) aplikují na výsledný text z editoru?
      S tím, že lidé píšou text ve wordu kvůli opravě chyb, buďme za to rádi…

      1. Radek Hulán

        Re: úplně mimo realitu

        Ano, píší velice rozsáhlé texty, často stránkované. A oceňují výhodu WYSIWYGu v tom, že i pokud text napíší ve Wordu, tak pomocí copy&paste umí WYSIWYG nejen vše převést do validního XHTML (text, nadpisy, zvýraznění, tabulky, atd.), ale také obrázky vložené ve Word dokumentu nahrát přes web services na web, plně automaticky. Během jednotek sekund je tak rozsáhlý článek se stránkováním a spoustou obrázků v CMS, typicky jej není potřeba ani dále upravovat.

        Druhá skupina píše texty přímo v editoru, většinou pro kratší články, a ti používají i veškeré formátování.

        Jen 2 uživatelé z pár set používají HTML editory (Dreamweaver) a vkládají HTML kód, bez WYSIWIGu.

    2. superroot

      Re: úplně mimo realitu

      Nazdar Huldo!

      Vzdy sa niekolko milisekund narabne bavim na tvojom pohotovom zmysle pre generovanie pseudonahodnych cisiel. Ale tentokrat si ma pobavil dvojnasobne. Mam to chapat tak, ze spickovost tvojho fartoveho CMS je definovana poctom javascriptovych WYSIWYG okien, ktore napraskas uzivatelovi na stranku v nadeji, ze zlepsis jeho UI? Tak to potom „potes Panbuh“. Skutocne moderne systemy su dnes uz niekde uplne inde: pozri sa ako vyzera concrete5 s in-content editmi alebo taky Radiant ci Refinery.

      1. Radek Hulán

        Re: úplně mimo realitu

        In-context editing? Hahahahaha. Hahaha. Hahahahahaha. Na jisté omezené mini-webíky s pár stránkami ano, ale ne pro redakci, kde jeden člověk článek píše a obecně připravuje k vydání (zatím není veřejný), prolinkuje jej na jiné články, vloží obrázky, jiný na něm pokračuje v editaci, třetí u něj kontroluje pravopis (všude se vytváří revize) a čtvrtý jej pustí na zítřejší den v 00:00 ven, to celé je přitom v souboru tisíců článků ve složité struktuře.

        1. okoun z okounova

          Re: úplně mimo realitu

          Hahahahahahahaha hahahahaha hahaha, jeste nam popis, jak funguje sici stroj. Publikacni proces a editace jsou dve ruzne veci.

        2. superroot

          Re: úplně mimo realitu

          LOL! Este, ze si neopisal nejaky riadiaci system jadrovej elektrarne! Hned som vedel, ze v Siemense su amateri, ktori sa nechytaju na Fart! Uz to nehul…

    3. Hulka

      Re: úplně mimo realitu

      Zde jste zřejmě na špatném místě. Toto je půda „extrémistických linuxáků“ co nemůžou cejtit windows a word na míle daleko. Zbytečně tu plítváte časem.

      1. Martin MalýAutor příspěvku

        Re: úplně mimo realitu

        Toto je Zdroják, magazín o webových technologiích. Vychází tu články o Silverlightu, C#, MSIE a dalších MS nástrojích, a vy plácáte nesmysly.

        1. Ivan

          Re: úplně mimo realitu

          Ano, ale většina čitatelů jsou „extrémističtí linuxáci“, se kterými nemá smysl diskutovat.

    4. moraes

      Re: úplně mimo realitu

      „V našem CMS“… to myslíš ten ukradený Nucleus, co jsi mu přepsal copyright?

      1. MW

        Re: úplně mimo realitu

        A víte, že křesťanství si ukradlo pohanské svátky? Aneb jaký má smysl to zas a znova vytahovat?

  10. Čelo

    ctrl zkratky

    Mě by zajímalo kolik lidí ví, že WYSIWYG editor zvládá CTRL+I a CTRL+B?
    A kolik z nich stejně klikne na ikonku?

  11. Sebastian

    díky za úhel pohledu

    Dobrý den,
    děkuji za připomenutí úhlů pohledu, ne programatorsky, designerskych ani koderských. Prostě uživatelský, vždy je frozně fajn, když Vám klient dokáže říct pořádnou zpětnou vazbu.

    PS: Zkoušel jste nový Word 2010? Ribbon je dá zatáhnout a zabírá cca 20px stránky…

  12. EduardHlava

    Inspirativní a k zamyšlení

    Výborný článek – a přišel akorát včas, kdy makáme na plnej kotel na nové verzi CMS – díky Arture za inspiraci a impuls k zamyšlení. :-)

    Vybavila se mi v této souvislosti jedna zkušenost. Vzpomněl jsem si, jak nás před lety vypoklonkovali z jednoho výběrka a „HLAVNÍM“ důvodem bylo to, že náš WYSIWYG má „… příliš mnoho možností …“. Samozřejmě se jednalo o zástupný důvod, ten hlavní byl, že to výběrko měl už někdo dopředu předplacené :-) Ale podstatné je, že někdy více možností může znamenat hůře.

    Takže jsem rozhodně pro dvě verze editorů poor/rich, plus možnost přepnout do plainu. V 99 % případů, kdy uživatel nedělá složité texty (s tabulkami apod.) – tak mu stačí funkce I, B, A, H (jeden dvě úrovně), nějaké citace, img a to je asi tak vše. Na rozdíl od autora, já bych už v „první fázi psaní“ umožnil základní formátování, neb zejména u kratších textů probíhají v mozku úvahy o obsahu i formě paralelně. Ale serepetičky jako odsazení, fonty (ty by tam být neměly vůbec), funkce pro tabulky, kotvy, datumy, flashe atd., by měly být někde mimo v nějaké rich verzi.

  13. Václav Mach

    Problém je ve WordPressu ne v editoru

    Používám RS Joomla a většinou problémů, které popisujete nemám. Pole pro psaní textu zabírá většinu plochy dané stránky (+ mohu nastavit výšku pole).

    Pro 1. fázi psaní si mohu editor přepínačem schovat a příp. celé okno pro psaní maximalizovat.

    V editoru mám povoleny jen základní funkce: Tučně, Kurzívu, Seznamy, Styly (H1…H4, citace apod.), Odkaz a Obrázek

    Bohužel jsem se setkal i s profesionálem (editor několika knih), který nepoužívá zkratky, ale ikonky. Sekretářky ve firmách, které weby aktualizují, také nic jiného (bohužel) nepoužívají.

    Budu rád, když mi odepíšete, zda by jste s Joomlou, s takto upraveným editorem, měl problém…

  14. emilk

    js editory si zaslouzi opravdu zemrit

    ma je kazdy CMS, uzivatelem CMS je bezny franta,
    bezny franta umi ve wordu,
    word umi publikovat markup i media pres atom
    (sice ne dokonale, ale server se tomu musi prispusobit)

    proc mu nutit dalsi editor? jeste jsem nevidel uzivatele, co by si js editor pochvaloval vic nez word.

    1. uf

      Re: js editory si zaslouzi opravdu zemrit

      Bezny franta ve wordu neumi. nevim, jestli je moje manzelka jeste nizsi kategorie nez BFU. Po patnácti letech uz rozlisuje delete a backspace, i kdyz si se po delsi dobe trapi a zmrsi si text.

      Ale uz umi Ctrl+C a Ctrl+V !

      Takze BFU neumi ve wordu. Ja jsem toho moc nenapsal, ale word mi kolikrat neudela to, co chci. Open Office hnusne renderuje pismo (vypada jako ofocena kniha), je nestabilni a dost pozadu za zakladnimi funkcemi worda.

    1. BERAN

      wp51

      Zlatý, zlatý a třikrát zlatý!

      Škoda, že ho Gatě vypudily. Pamatuji, že i naše MZV po listopadu psávalo ve WP… Byť posléze přešlo na horší windowsovou variantu… :-)

  15. msx.

    s väčšinou článku nesúhlasím

    Podľa mňa autor zbytočne napísal celý článok za pár drobností, ale dobre, v niečom aj súhlasím.

    Nesúhlasím s tým, že aby ikony mizli. Ono je ťažko stále očami hľadať, kam sa ten text po zmiznutí ikony posunul. Tie riadky s ikonami toľko miesta nezaberú a keď autor nechce, tak nech to nepoužíva. Alebo možno je načase začať uvažovať o náhrade editora.

    A teraz s čím súhlasím. Ide o náhradu editora. Súhlasím s viacerými, ktorí v komentároch píšu, že sú editory, čo lištu s ikonami vedia skryť. Dokáže to myslím Tiny MCE alebo FCK editor, resp. obidva, teraz neviem.

    Takže načo vypisovať články zbytočne dlhých 50 min a upravovať ich 70 minút, stačilo prehodiť editor a bolo by vystarané. Prípadne to zadať nejakému šikovnému programátorovi.

    Môj názor je, že tie ikony sú tam potrebné, niekedy na ne klikám, hoci poznám aj klávesové skratky a keby tam neboli, prekážalo by mi to. Taktiež aj skrývanie ikon. Prečo napríklad vo Worde sú a autor na Word konkrétne nenadával? Možno preto, lebo vo Worde sa dajú ikony vypnúť, lenže vypnúť ich vie aj mnoho editorov a autorovi by stačilo pohľadať.

  16. Substance242

    Look out!

    Mimochodom, ja som na nervy z Outlooku… vlastne kvôli nemu mám spustený aj Notepad, ktorý používam ako „orezávač formátov“ pred skopírovaním do mailu. :-) Outlook je obrovský program a spolu so serverom dokáže perfektné veci, ale pohodlne písať maily sa v ňom nedajú – chcete napríklad zareagovať na konkrétnu vec, a zrazu píšete iným štýlom, zrazu máte obrovské riadkovanie… a tak, poznáte to. Skrátka, WYSIWIG. :-)

    Kedysi sme písali na FIDOnete väčšinou v GoldEde a všetko bolo krásne prehľadné, rýchle, bez strácania času hovadinami.
    (Note: Nasadiť napríklad The Bat! na firemné PC neprichádza do úvahy.)

    (pričom formátovanie môže pomôcť prehľadnosti a uľahčiť adresátovi život, samozrejme)

  17. Tomáš Bella

    počítanie slov vs. znakov

    Určite nie je pravda, že nikto nepočíta na slová, skôr je to tak, že IT médiá počítajú na znaky a normálne (tradičné) médiá na slová. Písal som teda už všelikde a určite viac než polovica médií dáva zadanie dĺžky v slovách, takisto minimálne v Británii a v USA je zadanie na počet slov jasným štandardom.

    1. Martin MalýAutor příspěvku

      Re: počítanie slov vs. znakov

      Právě teď jsme se o tom bavili s Pixym, jestli zadávání délky na znaky je CZ specialita, protože v UK/US zadávají na slova. Pravděpodobné vysvětlení bude, že angličtina má délku slov míň rozmanitou jako třeba čeština nebo němčina – dovedu si představit, jak má německý autor napsaný celý odstavec, a dole: „Wortnummer: 4“ ;) Navíc v UK/US to taknějak patří k tradici – „Napište mi esej na 2000 slov“.

      Dobrá, z tohoto bodu ustoupím: Kdo chce, nechť si přepne na počítání slov.

      1. ronysk

        mnozstevna jednotka na text - STLPEC

        a nezadavaju sa aj „napis nieco na jeden stlpec“, „na pol stlpca“ a v ramci redakcie si uz objem textu autor vie „prepocitat“? Ja som sa stretol aj s touto moznostou. Je to ale len silne zamaskovany pocet slov/znakov a skor to vychadza z toho, ze nakoniec sa texty lamu do stlpcov.

  18. pedro

    Bohužel to není pravda

    Kdysi jsem se s touto myšlenkou seznámil u editoru LyX určeném pro Latex. V té době bych asi podepsal celý článek. Praktická zkušenost ale ukázala, že minimálně v mém případě jsou uvedené argumenty pomýlené.

    Základní myšlenkou v autorově argumentaci je: [WYSIWYG]“strhává příliš velkou pozornost na to, jak text vypadá, a do pozadí odsouvá strukturu a vnitřní logiku textu, tedy co která část znamená.“

    V realitě ovšem platí, že právě to, jak text vypadá, tj. jak je členěn do odstavců, jak je ten který odstavec dlouhý, kde je jaké zvýraznění, jak jsou rozmístěné nadpisy a podnadpisy vyjadřuje strukturu a vnitřní logiku textu. Z osobní zkušenosti mohu říct, že jakmile nebylo k dispozici formátování na obrazovce, musel jsem se při psaní k vlastnímu textu mnohokrát vracet, pročítat jej znova a nakonec kolikrát i přepisovat již jednou vytvořené.

    Uznávám, že nejsem profesionální psavec. WYSIWYG ale považuji za výhodu, trochu absurdně ze stejného důvodu jako autor za nevýhodu. Samozřejmě i ve WYSIWYG člověk musí přijmout fakt, že formátování a psaní jsou dvě činnosti a neztrácet se ve vytváření skvělého formátu ještě předtím, než vlastně mám co formátovat. Základní informace jako je použitý font, styl nadpisů, stránky a textového pole pro článek jsou ale ohromnou výhodou, ne nevýhodou. Komentář na téma počet ikonek na obrazovce pak odmítám zcela, to nesouvisí s tím, zda je editor WYSIWYG.

    1. alancox

      Re: Bohužel to není pravda

      Přesně toto jsem pozoroval i já sám na sobě.

      A to já psavec jsem.

      Nakonec pokud nelze formátovat nějak přímo při psaní/editaci, pak jsem zjistil, že buď si začínám formátování do textu nějak poznamenávat (nenápadně a podvědomě jsem uzavíral do hvězdiček texty tučně, apod.).

      Zjistil jsem, že formátování zvlášť jako další fáze je blbost. Mozek vlastně musí znovu oživit vše znovu, včetně všech nápadů, myšlenek, ideí, které při psaní textu měl – a nikdy to není tak dokonalé, jako když to člověk udělá hned.

      Důležité je poznamenávat formátování sémanticky – nebo se k tomu alespoň tak chovat – a pak už plain text editor jen zdržuje a je neefektivní.

      Článek je napsán pěkně, s veškerým vysvětlením proč má autor tento názor – a z tohoto hlediska je článek kvalitní. Ale s jeho myšlenkou i závěry osobně nesouhlasím, protože neladí s mými dlouholetými zkušenostmi.

      Člověk tak jako tak musí při psaní rozdělit text do struktur, naformátovat ho (kapitoly, odstavce, co bude zdůrazněno, jaké budou další styly, atd.). Je zbytečné z toho dělat nutně dvě fáze. Po několika letech s vimem na všechno (a je to skvělý editor) jsem pochopil, že plaintext ani na prvotní psaní opravdu ne. Neříkám to jinak, než můj osobní názor – tisíc lidí, tisíc chutí. Ale s plaintextem já osobně každého vyrazím na lidský text.

      1. František Kučera

        Re: Bohužel to není pravda

        Rozlišoval bych formátování a vyznačování syntaxe. Bohužel hodně lidí (když sedí u nějakého funkcemi nabouchaného editoru) spadne do toho formátování a řeší blbosti, jako jestli má ten text být modrý nebo oranžový, nebo jestli je lepší velikost 14 nebo 16.

        Proto mám rád DocBook, LaTex nebo i to XHTML – člověk píše relativně prostý text a občas v něm část vyznačí – nadpis*, zvýraznění** nebo třeba odrážky.

        *) ty jsou důležité – moc si nedovedu představit, že bych psal delší text a ty nadpisy a strukturu tam doplňoval až v jakémsi druhém kole.

        **) ve výsledku pak většinou vyústí v tučné písmo, ale to při psaní neřeším – v první fázi řeknu, že tenhle text má být výraznější, důležitější a grafika a barvičky se řeší až potom.

        1. chris

          Re: Bohužel to není pravda

          Konečně někdo…

          pro ostatní: že vás furt baví vynalézat kolo,
          znalové_styly+od­stavcové_styly+ob­jektové_styly(if any)+ref a crossref_paleta v kontextu objektu editace+spellchec­k+textovámakra+poz­namkový aparát.

          WYSIWYG je samozřejmost, ale člověk=autor=editor nemá ani omylem šanci namatlat jakékoliv jiné než logické značení do textu. Definice tohoto je práce jiných rolí. WYSIWYG je tam JEN A POUZE pro vizualní kontrolu výsledků logického formátování.

          Takžej redakčák hodný toho jména takto funguje posledních XX let.

          Zcela běžně se to takto používá v řadě oborů minimálně 30-40 let, i návrh html vyšel v (hodně) zjednodušené podobě z těchto desítkami let ověřených základních principů, člověk by čekal že to v tomto stolení nebude téma k diskuzi.

          Anebo jinak:
          Ikona bold která vloží do textu značku tučně místo znakového stylu který definuje význam?! V roce 2011??…aa..Dobrej joke.

          Rozbalovák font_face? Prima, tak jse nám ukazali že umíte dokonce i nasimulovat idiotickou výchozí konfiguraci windows textových editorů 90 a 0. let… A teď tam konečně loadněně normální pracovní skin s normálním rozhradním pro editora, tahle simulace nás celkem nezajímá, tu umí docela dobře třeba i OpenOffice ve výchozí konfiguraci.
          Cože, TO NEJDE?!?!…ach tak…tak si to sbalte, sbohem, a nevracejte se…

        2. alancox

          Re: Bohužel to není pravda

          „Proto mám rád DocBook, LaTex nebo i to XHTML – člověk píše relativně prostý text a občas v něm část vyznačí – nadpis*, zvýraznění** nebo třeba odrážky.“

          Já nemám rád ani jedno z toho, protože ani jedno neplní účel pro prostého autora textu.

          Pomíjím poměrně složitou manipulaci s DocBookem. Například není jednoduché ho rozchodit na Windows a když jsem to poprvé dělal, tak mi trvalo několik dní, než jsem přišel na všechny fígle jak tu celou kolonu rozchodit a vygenerovat z něj formáty, které potřebuji. Je jasné, že toto moc obliby nepřidá.

          LaTex je spíše programovací nástroj a sázecí stroj, než podpora autora textů.

          XHTML je zase truc podnik proti HTML. Nemluvě o tom, že jeho vývoj byl zastaven. Proti HTML nepřináší fakticky nic navíc. Nemluvě o tom, že sémantické schopnosti HTML/XHTML jsou velmi velmi ubohé. To už je lépe používat obecný XML s vlastními značkami.

          Psal jsem v DocBooku, zkoušel jsem LateX a nějaké dokumenty jsem psal v čistém HTML. Relativně nejvíce mně uspokojovalo to třetí ale za houby stálo všechno. Bráno z pohledu autora textu/základního formátovače.


          Jinak souhlasím s Vámi, a článek/úvahy/dis­kuse na zamyšlení se, jak efektivně jako autor vyznačit syntaxi do nějakého tvaru se kterým se dá dobře pracovat, bylo to efektivní a dalo se to dobře předávat bych uvítal už z principu.

          Extrémy typu holý plaintext, nebo plné formátování jsou jen extrémy.

          Uživatelské rozhraní, což je předmětem značné části argumentů článku je tak trochu okrajem problému.

    2. bublik

      Re: Bohužel to není pravda

      > Kdysi jsem se s touto myšlenkou seznámil u editoru LyX určeném pro Latex.

      Nedomnivam se, ze toto je myslenka LyXu. Jeho odlisnost nespociva v tazeni proti UI prvkum nebo formatovani jako takovemu, ale v tvzeni, ze autora myslenek zajima semanticka informace typu „toto je kapitola“, „toto je paragraf“, „toto je poznamka“, naopak ho – alespon v prvni fazi – prilis nezajima „toto je boldem“, „toto je Times New Roman 10“.

      Autoruv stesk po prazdne strance papiru je v normalnich office editorech snadno reseny prechodem mezi fullscreenem a normalnim modem, LyX se v tom nijak nelisi.

      Snad to neprekroutim prilis, pokud clanek prejmenuji na „fullscreen layout oblibeneho editoru nevyhovuje prvni fazi meho stylu psani“.

  19. Jakub Čížek

    Word->WYSIWYG

    WYSIWYG mi vyhovuje, lišty s prvky nepřekáží a ty prvky (ikony), které nepoužívám, prostě odstraním. Myslím, že zrovna výběr fontu, který je sice zpravidla ve výchozím stavu instalace zapnutý, snad nepoužívá nikdo už kvůli konzistenci. Jinak na webu je hromada „tidy“ addonů pro pročištění formátovaného textu z Wordu do HTML. Na Živě to máme zabudované přímo v (opět) ikonce a při běžném formátování ve Wordu konverze funguje bez problémů včetně odstranění stylů – vznikne čisté HTML.

    1. plastique

      Re: Word->WYSIWYG

      To samozřejmě umí WordPress taky a hned, hlavně nemá žádné pitomosti jako výběr fontů, ale používá několik stylů (nadpisy, kód, citace). V článku je to napsané zkresleně, možná měl posloužit jak špatný příklad, zrovna WP je na tom ale hodně dobře.

      Psal jsem o editoru KoalaWriter, který umožňuje (jako jeden z mnoha) zhruba to, co autor napsal…

  20. uf

    jsem na strane autora, ale ne nadoraz

    Pekny clanek, promyslen, pripraveny, dobre napsany, ale dlouhy.

    Souhlasim s autorem, ze premira tlacitek otravuje. Prvni vec, kterou delam po nainstalovani xxx office (obou) a textovych editoru (UltraEdit, PSPad, rkEdit..), ze vypnu kontrolu syntaxe, automaticke doplnovani textu, upravim nastrojou listu – hlavne zrusim tlacitka copy a paste.

    Zjistil jsem, ze nejlepsi je text pripravovat v obycenem editoru (a to i treba sem do diskuse), precist si ho, upravit a pak zkopirovat. Na vetsinu veci, poznamek mi nakonec opravdu vyhovuje obycejny txt, kde si neco vyznacim podtrzenim, hvezdickou, rovnitkama…

    Na slozitejsi psani je lepsi vzit word-like-program, psat a dulezite formatovani provest hned – odstavce, oznacit nadpis, tucne pismo, kurziva. Oznacit jmena trid a kusy kodu jako zdrojovy kod stylem az pak. Jinak clovek ztrati slinu.

    1. uf

      Re: jsem na strane autora, ale ne nadoraz

      Jeste jsem zapomnel zajimavy postreh: Kdyz jsem psal panu Cockburnovi o podpore vytvareni Requirements, Use Case a stavovych diagramu atd., dozvedel jsem se, ze preferuje prosty (asi bych povysil na jednoduchy) text. V případě Use Cases bych ovšem přivítal hyperlinky.

  21. mmad

    Poznámky

    Poznámky k článku:
    Rozměry – Udělal jsem si verzi, kde je možností správy kolem textu minimum a tedy není až takhle přeplácaný (základ je ale OpenWswg). Takže velikost okna určuje i velikost místa pro psaní. Lišty jsem ale nechal. Ostatně problém toho systému (tady WordPress) je jinde – v pozadí díky nutnosti nastavit vše v úložišti (tady databáze). To, že to nejsou autoři schopní řešit přes tlačítko vlastnosti, je jen jejich mínus. Fullscreen je taktéž špatná odpověď, tedy pokud znáte http://www.michaelv.org/ a tamní hrátky s rozměry okna. Ribbon (záložky nacpané tam, kde nemají být) jsou také zlo.
    Zkratky – v online fungují zpravidla jen Ctrl+C, Ctrl+V a Ctrl-X. Zbytek se tluče se zkratkami prohlížeče a jejich užití je díky různým prohlížečům problematické.
    Poznámky do textu – Nevím o tagu ani o způsobu, který by nepáchal problémy ve výsledném dokumentu (stačí zahodit styly a pak se držet za hlavu, co to se stránkou páchá), takže tohle v HTML dneska ne-e. ABBR, natož Title jsou na něco jiného.
    Počty znaků a slov – Znaky jsou sice důležité pro sazbu, ale o délce textu vypovídají spíše slova. Protože kdo si je schopen představit, že s 1200 znaky se bude babrat jak dlouho? S 250 slovy už to vidí (krátký článek).
    Jak by měl vypadat editor? – Většina lidí nemá na to to pochopit. Pro samotné formátování jsou v HTML tagy.
    T602 – jo, hezká, ale (polo)profesionální sazba je prostě jiný obor než pisálci blogů.
    Finální poznámka o Vimu – Dotáhl nepřátelství k uživateli až k dokonalosti (složitost v jednoduchosti). Preferuju Nano a Notepad2.
    Z diskuze:
    Rozdíl ve stylech – tohle se na školách neučí (protože ti, co to učí, to taky neznají) a pokud je to nikdo nenaučí (třeba hrubým násilím jménem OOo), tak to ani nepochopí.
    Přizpůsobitelnost lišt – idea hezká, ale z programátorského hlediska v prohlížeči a aplikaci tak trochu noční můra.
    Dělení podle kapitol – totéž, otázka konzistence (a z toho vyplývající chybovosti).
    Word na základ – jo, opět škola a Notepad…
    RH: A co když se změní verze jazyku? XHTML na HTML5 -> a vezete se… Dreamweaver? Adobe je u linuxáků zlo.
    Počty znaků a slov – Němčina je díky těm jejich složeninám opravdu zvláštní případ.
    Úprava rozbalovací roletky písem na styly – kvalitní nápad, až nebudu mít co dělat, tak si ji přidám.
    Btw – v čem si myslíte, že je psané toto?

  22. Lokutus

    Hezká diskuse

    Opět se tu oběvily ultimátní názory na to, který editor je ten skutečně správný a profesionální, pár lidí se tu pochlubilo svým velmi-profesionálním-výběrem-a-přístupem (LaTeX included), někdo si udělal PR a někdo se neopomněl důrazně vymezit vůči článku.

    Za sebe říkám, že schopný psavec si vystačí s tužkou a papírem, popř. s mechanickým psacím strojem a odvede zhusta lepší práci, než tzv. profesionál s profesionálním javascriptovým rozhraním. Pár jich znám. Jsou i tací, kteří stvoří bechderoucí dílo na ubrousku v kavárně. Inu proč ne. Důležitá je myšlenka, nikoliv formátování. Kdo ji nemá, musí ji nahradit formou. Už v jedenácti si spousta holčiček píše deníčky, vyzdobené spoustou obrázků a barevných podtržení či zvýraznění.

    Článek dobrý, díky. Potřeboval bych opravdu profesionální nástroj na psaní textů, kde bude jen bílý list papíru přes celou obrazovku na fullscreen, 80 až 120 znaků na řádek, bude umět inteligentní zarovnání na obě strany, aniž by ichtylně mnohonásobně roztahoval mezery mezi slovy, nebude mít žádné lišty a ideálně bude umět pár jednoduchých formátovacích klávesových zkratek, jejichž výstup se dá nastylovat. Nevíte někdo o něčem?

    1. alancox

      Re: Hezká diskuse

      „Za sebe říkám, že schopný psavec si vystačí s tužkou a papírem, popř. s mechanickým psacím strojem a odvede zhusta lepší práci, než tzv. profesionál s profesionálním javascriptovým rozhraním.“

      To je názor jak stehno.

      Schopný psavec určitě bude schopnější s dobrými nástroji, než když improvizuje z vyrýváním hieroglyfů do kamene. Abych byl ještě konzervativnější.

      Proti takovým názorům jako píšete vy se v mnoha profesích objevovala různá přísloví. Např.:

      Elektronik neudělá všechno s cejchovaným šroubovákem.

      Stejně tak mnoho let hraju na kytaru a s díky odmítám názor, že schopný hudebník zahraje na jakkoli špatnou kytaru – nezahraje. Často amatér je schopnější hráč na naladící kytaru s vysoko položenými strunami, než skutečný profesionál, který prostě není trénován na hru na klumpech an vyhození.

      Pokud vedle sebe dáte dva stejně schopné profesionály – jednoho s psacím strojem, druhého s počítačem – pak Váš názor shoří jako papír v ohni. Ten se strojem bude pozadu.

      1. I/O

        Re: Hezká diskuse

        Opravdový profík ale opravdu udělá skoro všechno s cejchovaným šroubovákem. :-)

        Má životní zkušenost je asi taková, že nejnáročnější jsou mírně pokročilí amatéři. Potřebují nejnáročnější a nejdražší vybavení, aniž by ho dokázali využít. Aby si proměřili anténu, potřebují vektorový analyzátor za 300 tisíc, protože levnější přístroj jim toho ukáže méně a oni nejsou schopni z toho nic vyčíst. Mně stačí na proměření antény přístroj za pár desítek tisíc a změřím to přesněji, než známý s drahým Agilentem, protože pořádně nechápe, co vlastně měří a jak to má měřit (přístroj mu to sice změřil dobře, ale něco jiného, než si myslel, že mu to měří).
        A když už jste zmínil tu kytaru – já zase hraju na varhany. Spousta jich je v žalostném stavu nebo jsou prostě hodně staré a je to na té mechanice znát. Amatér by prskal, že to má nevyváženou mechaniku, že to nemá chromatický bas a tudíž se na to nedá pořádně hrát, ale profíkovi toto nedělá žádné potíže – prostě to bere takové, jaké to je a dokáže na to zahrát lépe, než amatér na bezvadný nástroj.
        Na amatérské hraní nejsou potřeba stradivárky, ale virtuóz dokáže dobře zahrát i na nějaký bezejmenný nástroj. A to je i jedna z věcí, která odlišuje amatéra od opravdového profíka.

        Kdykoli jsem potkal nějakého profíka ve svém oboru, „kupodivu“ leckdy míval horší vybavení a nižší nároky, než kdejaký amatér.

        1. Tisnovsky

          Re: Hezká diskuse

          To me trosku pripomina nektere piloty, kteri nedaji dopustit na E-6B namisto ruznych elektronickych pomucek, ktere se mohou porouchat, vybit, jejich displej nemusi byt videt za spatnych podminek atd:

          http://en.wikipedia.org/wiki/E6B

          (btw podobne pomucky maji i namornici)

        2. Lokutus

          Re: Hezká diskuse

          Jsou lidé, kteří se naučí zvládnout jeden způsob, co jim vyhovuje, a ten pak používají zbytek života. Pak jsou takoví, co geekovsky zkouší nové a nové nástroje, stále jim nic nevyhovuje na sto procent. Ti první za svůj život stvoří spoustu hodnot, ti druzí si celý život zpravidla jen hrají a nestvoří nic.

    2. alancox

      Re: Hezká diskuse

      „Důležitá je myšlenka, nikoliv formátování. Kdo ji nemá, musí ji nahradit formou.“

      Ten kdo na to nemá dokáže řídit jen myšlenku, nebo jen formu. Opravdový profesionál dokáže sladit myšlenku i formu. Je to jen otázka stupně profesionality.

  23. Georgius

    extremismus ?

    Poslední dobou páchám v kombinaci vim/latex dizertačku a musím říct, že mám vim čím dál raději. Ponechám stranou fakt, že texty co dávám na web píšu offline a pak je teprve nahrávám, jen se chci zeptat, zná někdo v praxi použitelný vizuální editor pro www ?

  24. Patrik Ján

    Okresaný WYSIWYG

    Z môjho (progmarátorského) pohľadu je vhodné editor osekať na minimum a použiť predformátované štýly zhodné so štýlmi použitými na frontende webu. Užívateľov sa snažím viesť k tomu, aby texty vytvárali ako plaintext, ktorý naformátujú vo WYSIWYG editore pomocou predpripravených štýlov (nadpis 1. – úrovne, nadpis 2. úrovne, citácia, zdrojový kód atď), na záver doplnia obrázky a tabuľky. Veľmi dobrou pomôckou je možnosť vkladania obsahu cez šablóny, no hodí sa len pre určité prípady.

  25. viktor

    pouzivam wordpress ale je to blbost

    pokial ma publikacny system 2 a viac mb, je to blbost.. dobry publikacny system ma do 100kb.. administracia, mazanie komentov, clankov, pridavanie clankov a to je cele.. ziadne pluginy, ziadnych 5mb

  26. Ivan Nový

    WYSIWYG je u redakčních systémů anachronismus,
    protože autor textu v redakčním systému nemá mít žádné práva měnit grafický vzhled textu, který píše, ten má být striktně dán šablonou, do které nesmí mít možnost zasahovat a to proto, že redakční systém používá více lidí a udržet jednotný grafický formát by bylo nemožné. Ale má mít možnost měnit vzhled editoru, aby tak vyřádil své grafické choutky měnit vzhled webu a takto se ten přetlak v něm uvolnil, aniž by na grafice webu napáchal nějaké škody :-)

Napsat komentář

Tato diskuse je již příliš stará, pravděpodobně již vám nikdo neodpoví. Pokud se chcete na něco zeptat, použijte diskusní server Devel.cz

Zdroj: https://www.zdrojak.cz/?p=3414