V poslední době jsme se tu několikrát ptali vás, našich čtenářů, na to, kdo vlastně jste, co děláte a co umíte. Díky za odpovědi, pomohly nám utvořit si obrázek o čtenářské obci a pomohly, jak už jsem několikrát zmiňoval, upřesnit představu o směřování média. A právě teď, mezi svátky, nastala vhodná chvíle si tyto plány představit podrobněji. Slyšte tedy šéfredaktorovo sváteční slovo pro rok 2011.

Nekrmit syté!

V komentářích u průzkumů se často objevovala věta, kterou jsem si půjčil do perexu: „Podle průzkumu jsou většina čtenářů programátoři, takže by se Zdroják měl zaměřit hlavně na ně.“

Autor: Onatos @sxc.hu

Podle úhlu, z jakého na články nahlížíme, se dá říct, že přesně tohle nebudeme dělat – nebo naopak že přesně tohle budeme dělat. Je to nejasné? Tak jinak: nebudeme se zaměřovat na tutoriálové články „o programování“ typu „Jak naprogramovat X v Y“ a „26 novinek v nové verzi PHP“. Budeme ale v míře minimálně stejné jako letos zveřejňovat články o organizaci práce, o řízení týmů, o řízení času, o pomůckách pro vývojáře, o moderních postupech, tedy takříkajíc o zdravém vývojářském stylu. Jsou to články o programování? Spíš ne. Jsou to články „pro programátory“? Nepochybně!

Připadá mi logičtější psát o tom, o čem si právě ten nejmasovější čtenář (PHP programátor atd.) jinde běžně nepřečte. Informaci o tom, co je nového v setinové verzi PHP, mají ti, kdo PHP používají, jistě už několik hodin či dnů před Zdrojákem z několika míst – sledují vývojářské konference, RSS, Twitter… Pro Zdroják tu není moc prostoru, krom zprávičky či aktuality. Článek o metodě GTD, o agilních metodách, o vývoji s wireframes, o mockupech, o testovacích nástrojích a dalších podobných věcech však programátor ocení…

A pokud ne, tak by ocenit měl. Z poslední ankety jsem si totiž – a nejen já – odnesl velmi smutný obraz vývojáře, který používá sice PHP5.3 či nejnovější Javu, ale pracuje stejným stylem jako jeho otec v roce 1983 ve fabrice: „Ty, Pepiku, nesehnali jsme ty přesný ozubený kola, udělej nám prosimtě do pátku pár nějakejch kousků, nemusej bejt jako ani moc přesný.“ Typepik si napsal do kalendáře k pátku „pár ozubených kol“, když měl volno, tak sednul k fréze, někdy to i stihnul…

Vidím právě tady obrovský prostor pro Zdroják – články, které vývojářům ukážou nejen to, jak by měli pracovat, ale i co jim to přinese, a věřím, že jsou mnohem prospěšnější než návod jak zprovoznit Q v jazyce W verze 4.

Kolik počítačových jazyků znáš, tolikrát jsi počítačem

PHP, Java… Nejoblíbenější dvojka mezi čtenáři, oba už jsou zaběhané, jejich uživatelé znají vše, nebo si to alespoň o sobě myslí (u PHP za to může strmá učicí křivka, u Javy to, že je vyučována na VŠ) a psát články o těchto jazycích je v podobné situaci možné jen jediným způsobem: totiž psát o něčem dostatečně novém a neobvyklém. Jinak se totiž objeví vždy někdo, kdo tomu rozumí líp než autor, pak někdo, kdo tomu nerozumí, ale je mu to jasné a někdo, kdo již 48 let programuje v Javě bankovní aplikace a začnou se z nudy v komentářích hádat. Takže o Javě a PHP budeme vydávat články raději jen v případě, že někdo dostatečně erudovaný napíše něco opravdu zajímavého. (Například David Grudl opět přislíbil další pokračování série o Nette, věříme, že se jí dočkáme.)

Do stejné škatulky by málem spadl i JavaScript; naštěstí pro něj je u nás jen velmi málo lidí, kteří jej doopravdy znají a umí používat. Většina ho považuje za špatně okopírované PHP / Céčko, za nástroj pro vytváření interaktivních menu, za nechtěné dítě programátorského rozmaru, které se z historických důvodů udržuje, a že kdyby po jejich bylo, tak prohlížeče dávno umí jiný jazyk, ale Microsoft to brzdí – ovšem vývoj ve světě naznačuje spíš opak, JS na popularitě neztrácí. Seriál o node.js tedy rozhodně neskončí (a autor, doufám, nalezne víc času k jeho psaní). Stále více se budeme setkávat s JavaScriptem ve všech jeho možných i nemožných podobách.

Ostatně právě sledování trendů ve světě a jejich popularizace v našem prostředí je jedním z úkolů, které by měl Zdroják plnit. Může se tak stát (a po pravdě mi nic neudělá větší radost), že se na Zdrojáku budete dočítat o technologiích, se kterými se za tři roky setkáte ve svém zaměstnání, ve své firmě…

Stále se budeme setkávat s technologiemi rodiny HTML5 – tedy značkovacím jazykem HTML5, kaskádovými styly CSS3 a s JavaScriptovými API – a budeme sledovat jejich vývoj. Technologie Flex či Silverlight jsou sice zajímavé, mocné a vyspělé, ale vývoj webů směřuje především k mobilitě, k mobilním zařízením a k prohlížeči jako aplikační platformě a svou podporu HTML5 vyjádřilo nejen Adobe (Flex) a Microsoft (Silverlight), ale i Google, Apple a další rozhodující hráči. Tomu bude odpovídat i poměr prostoru, který by na Zdrojáku měly jednotlivé technologie dostat.

No a v neposlední řadě budou stránky Zdrojáku patřit dalším jazykům – od ActionScriptu po Python, od Ruby až po… takové, co jsou ve fázi úvodní obskurnosti.

Rychleji, radostněji, …

Pokud vidím pro nějaké téma na Zdrojáku velký prostor, pak právě pro popularizaci metod práce a nástrojů, které odstraňují zdlouhavé rutinní psaní – ať to jsou generátory kódu či nejrůznější knihovny a frameworky. Velké téma pro Zdroják tak budou RAD nástroje pro vytváření webových aplikací – cynik ve mně dodává: hned jak nějaké použitelné vzniknou, tak se jim budeme věnovat.

Problém, kterého si několik lidí v anketě všimlo, je, že mnozí programátoři často trpí neúctou k vlastnímu času, kombinovanou se silným egem. Výsledkem je přesvědčení, že nelze použít cizí knihovnu („kdoví jaký vůl to psal, na podporu se jistě vykašle, je tam určitě spousta chyb, navíc mi nevyhovuje na sto procent, ale jen na 80“), že napsat si vlastní řešení je levnější (stojí to jen ten čas, a ten přeci nic nestojí) a že při jeho psaní neudělám stejné chyby, jaké už udělali (a opravili) autoři těch hotových knihoven. Celý tenhle absurdní postup je poháněn navíc tím, že programátory baví programovat. Čas, strávený psaním a laděním kódu je pro ně velmi příjemný, a je jim jedno, jestli náhodou nevynalézají kolo nebo nesoustruží šroubky, které by si mohli koupit za pětikorunu dvacet kusů. (Ano, některé knihovny jsou za korunu drahé, ale proč to hned vztahovat na všechny knihovny?)

Navíc v mnohých stále žije duchovní odkaz Přemka Podlahy: Proč použít řešení, které používají i další a upravit si jen těch 20 nevyhovujících procent, když si můžeme napsat celých sto procent sami, doma, na koleně… Že se věnují práci, která výsledné dílo nikam neposune, to jim nevadí – hlavně že programují! A tak se někde řeší místo funkcí webové aplikace stále dokola CRUD s databází v PHP. Jinde se místo funkcí webové aplikace zase píše vlastní framework a knihovny a dokumentace. Obojí je nudná a neplodná práce, a na jejím počátku je programátorské furiantství: Jsem tak excelentní programátor, že jenom můj kód je pro mne dost dobrý.

Netvoříme proto, že chceme tvořit, ale proto, že chceme vytvořit!

Programování webových aplikací není primárně dobrodružství ducha ani filosofií, je to hlavně tvůrčí práce jako každá jiná, která má především jasně daný cíl: hotovou aplikaci. Cokoli, co nám pomůže se k cíli dostat rychleji, pohodlněji a s menšími náklady, má vyšší cenu než potěšení programátora z náročné intelektuální práce. Smiřme se s tím, že programování webových aplikací má v sobě náročné intelektuální práce a duševní výzvy co by se za nehet vešlo, zbytek je rutina (a když ne, měla by být)! Proto na Zdrojáku v roce 2011 dostanou velký prostor právě nástroje, které pomáhají eliminovat jednotvárnou práci.

Netechnická témata

Rádi bychom pokračovali – a tím vlastně přímo navazuji na předchozí oddíl – ve vydávání netechnických článků, jako byly například různé případové studie – typicky letošní seriál o Scukařině, kdy autoři představili projekt zevnitř, ale nevěnovali se až tak konkrétnímu programování, jako spíš tomu, jaké technologie volili, proč právě ty, co při vývoji používali, co jim pomohlo, kudy se vydali a proč to bylo špatně atd. I když je osobní zkušenost nepřenosná, tak může pomoci jiným při jejich rozhodování.

A protože jsou vývojáři webových aplikací většinou tvůrčí lidé, mívají i poměrně širokou oblast zájmů. Budeme vám tedy i nadále přinášet vybrané tipy ke čtení, i když se některé nebudou týkat nutně vývojařiny – důležité je, zda budou inspirativní.

Rád bych, aby se na Zdrojáku objevily i texty z metodologie – pokud přes polovinu odpovědí získala možnost „netestuju“, je něco špatně. Karel Minařík mi nedávno vyprávěl: Vysvětluju kolegovi nějaký problém, a on už drží v ruce klávesnici a buší tam class Parser… Povídám: ‚Jakej class kdesi cosi, proboha? Vem si nejdřív papír a budeme přemejšlet!‘ Byl bych rád, kdyby se nám na Zdrojáku podařilo přístup, Karlem lapidárně shrnutý do výroku „vem si nejdřív papír“, zpopularizovat a vysvětlit jeho výhody.

A jako u předešlého oddílu platí i zde: tématem je pro nás vše, co vývojářům ušetří čas a pomůže přesunout pozornost z podružných detailů na to nejzajímavější, totiž na samotnou tvorbu.

Čtenáři Zdrojáku sobě…

Nejen samým programováním a vyvíjením živ je vývojář, ale taky čokoládovými tyčinkami, pivem, čajem a setkáváním s dalšími vývojáři, neboli takzvaným networkingem. Příležitostí k tomu má poměrně dost, a některé mu poskytneme i my na Zdrojáku.

IDF – Internet Developer Fórum

Po letošní premiéře jsme se pustili do přípravy druhého ročníku IDF 2011 notně poučeni. Jednotící téma celého fóra je už v hrubých rysech známo, za sebe mohu říct, že bude poměrně odborné, prakticky zaměřené, a v části programu pravděpodobně zazní věci, o kterých se jen nesměle špitá v kuloárech.

Ale IDF nebude jediným místem (komentáře a fórum teď nechávám stranou), kde si budete moci vyměnit zkušenosti a potkat se s dalšími čtenáři. V plánu jsou i další akce – zatím nechceme prozrazovat víc, ale v pravý čas se dozvíte vše důležité…

Kdokoli z vás, kdo má pocit, že by mohl přispět, má na Zdrojáku dveře otevřené. Můžete napsat zprávičku o frameworku, jazyku či webu, který při práci používáte. Můžete pomocí zprávičky pozvat na akci, kterou pořádáte, či představit svůj projekt, pokud nějak souvisí s webem a vývojařinou. Rozsáhlejší téma klidně pošlete jako článek; pokud si nejste jisti, zda budeme mít o téma zájem, klidně se zeptejte…

Stále platí, že „dokázal bych napsat lepší článek“ je jen plané vychloubání; jediný důkaz je sednout si a opravdu ho napsat (a poslat, díky, mail je redakce(zavináč)zdrojak.cz)

Něco tajného…

Jste zklamáni, že jste se nedozvěděli žádnou pikantérii, překvapení, nic, na co byste se mohli těšit? Tak dobrá: Připravujeme poměrně výraznou obsahovou novinku, připravujeme několik soutěží o zajímavé ceny, připravujeme několik tematických speciálů… Ale víc opravdu neprozradím!

Doufám, že vám Zdroják i v roce 2011 nabídne velkou porci zajímavého, inspirativního či praktického čtení a těším se, že se u jeho stránek budeme i nadále potkávat.