Na českém webu se nebývale daří projektům; cynik ve mně dodává, že to je taky důvod, proč se českému webu jako celku nedaří. Projekty jsou jistě skvělá věc: jsou leckdy užitečné, s šikovným nápadem v pozadí a se spoustou práce, stanou se leckdy populární, ale je v nich skryt drobný systémový problém.
Většina provozovatelů webů se stará hlavně o to, aby uživatelé přišli a aby zůstali. To, že odejdou, je pro ně noční můrou, a myšlenka na to, že by se tak mohlo stát, je děsí. Snaží se uživatelům v odchodu všemožně nepřímo bránit a představa, že by měli odchod usnadnit, je pro ně dokonale absurdní.
Leckdy slýcháme od programátorů stížnosti na to, jak jsou uživatelé neschopní naučit se tu či onu trivialitu a že pokud tohle nezvládnou, tak by raději neměli k počítači ani lézt! Časem se z těch historek stane folklór. Co se ale stane z programátorů, co zastávají tenhle přístup? Správně – nezaměstnaní!
Pokrok informačních technologií vypadá z pohledu technika jako neustálé zvyšování počtu hertzů a bajtů, jako jízda po rovné silnici dál a dál, a zdá se, že zvyšování výkonu ani kapacity zatím nestojí nic v cestě. Ale co z toho mají lidé? Dělají taky víc a složitějších věcí? Potřebují opravdu gigahertzy a terabajty?
Kolikrát jste se už setkali s lidmi, co vám nabízeli „zapnutí SEO“, co vám psali o výměně odkazů kvůli SEO, co po vás chtěli, abyste jim na webu „zajistili SEO“ a co se oháněli slovy jako PageRank a Black hat SEO? A u kolika z nich jste měli pocit, že opravdu vědí, o čem mluví? Kolika z nich byste svěřili svůj web?
Soubory na internetu mizí. Mizí i celé weby, propadají se do digitálního zapomnění. To už známe. Ale před nedávnem začaly mizet knížky z čteček. Tuhle prý zmizely i nějaké programy, nainstalované v mobilech. Dřívější jistoty se mění v prach a nové nejsou. Budeme mít v budoucnu všechno jenom půjčené?
Otázka, kterou si položí každý majitel webové prezentace, za niž zaplatil nezanedbatelný peníz, zní: „Jak zařídím, aby naše stránky nikdo nezkopíroval?!“ Kdyby někdo sestavil žebříček nesmyslných činností, bude určitě „vymýšlení protikopírovacích opatření“ minimálně v první desítce. Hned za sestavováním podobných žebříčků.
Škodolibější čtenáři si otázku z titulku již zodpověděli. Umím si představit jadrné podstatné jméno, které použili. Ti už dále číst nemusí, ale připraví se o krátký výlet do internetové historie. Také se nikdy nedozvědí, co se skrývá pod pojmem blogerské války. Jak a proč vzniklo „komentářové harakiri“. Co znamená „digitální trojkombinace.“ Nepochopí také, proč by Albert Einstein nad Twitterem ohrnul nos.
Už jste slyšeli, že ten, kdo si blokuje reklamu, je příživník, ujídá provozovateli stránek ze zisku a vůbec se chová nemorálně? Že AdBlock ničí webový ekonomický ekosystém a nabourává „normální“ ekonomické vztahy? Ano? A není to třeba naopak? Není normální AdBlock a nenormální reklama? Minimálně některá…?
Neexistuje snad webdesigner, který by jednoho dne nebyl postaven před zásadní problém, jak nejlépe představit světu svou dosavadní práci. Zatímco vytvořit webovou prezentaci pro zákazníka, který mívá velmi konkrétní představu o její výsledné podobě, je hračka a šedivá rutina, tvorba portfolia vlastního bývá noční můrou z Web Street.
Co je to Fluentd? Je další generací logování? Jak v něm fungují pluginy a pipelines pattern?
Jak správně a úspěšně zkopírovat objekt v JavaScriptu. Popíšeme různé metody a rozdíly mezi nimi.
Lze v Google Analytics rozpoznat uživatele s asistivními technologiemi? Jak tyto uživatele oslovit? Co je výjimka v zákoně o nepřístupnosti pro nepřiměřenou zátěž a kdy ji použít? Co musí obsahovat Prohlášení o přístupnosti?