Webové technologie se stále vyvíjejí a prohlížeče přicházejí s novými a novými možnostmi. V dnešním článku si ukážeme, jak byly vyřešeny nedávno zmiňované bezpečnostní problémy v protokolu WebSocket, a představíme si jednu novinku, která by mohla zlepšit „prožitek“ z některých webových aplikací.
Když se občas na přednáškách ptám, jakou verzi HTML posluchači používají, jsem vždy překvapen tím, že naprostá většina se hlásí k XHTML. Při bližším ohledání stránek tvůrců v XHTML však vyjde najevo, že káží víno a pijí špinavou vodu. Svůj validní XHTML kód podsouvají prohlížeči se špatným MIME typem text/html a nutí jej používat parser HTML. HTML5 přináší některé změny syntaxe, které konečně umožňují tuto praktiku dělat tak, abychom se za ni nemuseli stydět.
HTTP je jedním z těch starých dobrých protokolů (jako třeba SMTP nebo POP3), u kterých člověk nepotřebuje žádný zvláštní klientský program a k tomu, aby se serverem navázal smysluplnou komunikaci a získal od něj odpověď, mu stačí telnet. V textu se podíváme na HTTP trochu techničtěji, „pod kapotu“.
V předchozím článku jsme podrobně probírali třídy Blob, File a metody rozhraní FileReader. Ukázali jsme si, jak v prohlížeči otevřít soubor, předaný buď pomocí drag-n-drop, nebo pomocí INPUT FILE. V dnešním pokračování si ukážeme možnosti vytváření souborů v prohlížeči a jejich ukládání, jak na server, tak na místní disk.
Před deseti lety bylo moderní dělat weby v XHTML a v tento jazyk byly vkládány velké naděje. Pak nastalo jisté vystřízlivění a s mohutnou propagací HTML5 v posledních několika letech i jisté zatracení XHTML. Nenechme se však zmást. HTML5 a XHTML se nevylučují, naopak specifikace HTML5 je v mnoha ohledech nejlepší specifikací XHTML, jaká kdy existovala.
HTML5 je nový standard, a ačkoli vychází z toho, co už všichni webdesignéři a kodéři dobře znají, tak jeho novinky, zejména tzv. „sémantické“ tagy, nemusí být vždy a za všech okolností jasně srozumitelné. V článku si ukážeme nejčastější situace, kde se právě při práci s těmito elementy nejčastěji chybuje.
Lámete si hlavu, jak vyřešit přístupnost vašeho webu pro mobilní zařízení? Nevymýšlejte kolo a podívejte se do tohoto Průvodce – připravil po vás seznam základních strategií při „mobilizaci“, jejich výhody, nevýhody a pár tipů, které oceníte nejen při návrhu mobilních webů.
Už několikrát jsme v článcích na Zdrojáku použili FileAPI, relativně novou součást webových technologií, která umožňuje číst, zpracovávat a ukládat soubory. V této minisérii se podíváme na nejrůznější nástroje a rozhraní, která využijete při zpracovávání souborů v prohlížečích, trochu podrobněji.
Možná znáte výrok: „Vesmír existuje, jen když se na něj někdo dívá“. Mottem dnes popisované novinky – Page Visibility API – by mohla být parafráze tohoto výroku, nějak takto: „Stránka pracuje, jen když si ji někdo prohlíží“. Jak to celé funguje a jaký to má praktický význam? Ukážeme si v článku.
Ve světě nových webových technologií se nashromáždilo zase několik drobností a novinek, o nichž jsme na Zdrojáku nepsali. Teď je vhodná příležitost to trochu napravit a na některé se podívat. Začneme datovými URL, které sice nejsou až taková novinka, ale někteří webdesignéři a kodéři o nich stále nevědí.
Jen v loňském roce si lidé stáhli 194 miliard mobilních aplikací. Centrem jejich vývoje se 31. května stane už po osmé Praha, to díky největší konferenci pro mobilní nadšence ve střední Evropě – mDevCamp.
CSS Grid je možné za pomoci Autoprefixeru v řadě případů použít i v Internet Exploreru. Podíváme se na problematickou oblast, kterou je automatické umísťování prvků do mřížky.
Celý smysl veletrhu, který se letos koná již potřetí, je umožnit vám nakouknout přímo do programátorských týmů firem a to bez větší námahy a během jediného dne. Souběžně s veletrhem bude probíhat konference s řadou odborných přednášek. Nepůjde o přednášky, jak hledat práci, ale o odborné přednášky pro programátory od českých i zahraničních speakrů.