Má cenu chodit na VŠ?
Nálepky:
S touto provokativní otázkou se na čtenáře obrací Jan Řezáč ve svém zápisku. Zaměřuje se pouze na roli vysokoškolského studia pro práci tvůrce webů, a dochází k závěru, že v současné době neexistuje v ČR vysoká škola, která by dokázala v tomto směru poskytnout hodnotné vzdělání. V diskusi čtenáři víceméně souhlasí, ale upozorňují na to, že vysoká škola není zcela bezpředmětná, protože dává např. příležitost udělat chyby, nebo učí člověka se učit. Jak na tuto otázku hledíte vy?
Martin Malý
Začal programovat v roce 1984 s programovatelnou kalkulačkou. Pokračoval k BASICu, assembleru Z80, Forthu, Pascalu, Céčku, dalším assemblerům, před časem v PHP a teď by rád neprogramoval a radši se věnoval starým počítačům.
Pokud Jan Řezáč s naprostou jistotou vi, ze se az do smrti bude chtit zivit tvorbou webu, tak at na VS nechodi.
Pokud Jan Řezáč s naprostou jistotou vi, ze se az do smrti bude chtit zivit tvorbou webu, tak upřímnou soustrast.
Má cenu chodit do práce?
Už dvacet let má každý student vysokou školu takovou jakou si zařídí – a to počínaje výběrem – od velkochovů až po výběrové obory, tak vlastním studiem. Pro autora článku byla VŠ bokovka, a když se ptá, zda-li mu to k něčemu bylo, tak si odpovídá, správně, že kromě titulu mu to bylo k ničemu. Pokud si zvolím nenáročnou VŠ, tak je jasné, že jediným výsledkem je titul. Pro takového člověka je VŠ skutečně zbytečná – a studium na VŠ mu nic moc nepřinese.
V podstate je to tak, ale v praxi se bohuzel ukazuje, ze VS pouze pro titul neni zbytecna, zejmena pro ty hromady slecinek co miri do statni spravy. Jen se podivejte na privatni vysoke skoly nebo ruzne podnikatelske fakulty. Tam se to „studentama“ s timhle jednoduchym cilem jen hemzi.
S tím lze souhlasit. Ovšem s původním názorem autora, že z VŠ by měli padat hotoví „webdesigneři“ nebo jiní úzce specializovaní řemeslníci se neshodnu. To je podobné jako tvrdit, že strojní VŠ musí produkovat automechaniky servisující VW a jiný obor Škodovky ..
Mimochodem, kterou (zbytečnou) VŠ autor studoval? V článku informace chybí, i když vzhledem k obsahu není nedůležitá.
FI MUNI
http://abstrusegoose.com/strips/computer_science_major.PNG
:-) :-) nice
Vypadá to, že to mnozí na FI tak skutečně vidí…
Zrovna na FI MUNI je pěkný výběr oborů už na bakalářské studium. Jen si vybrat ten pravý… Pokud člověk něco zná a chce něco z té školy získat, možná pro něj obory ze aplikované informatiky nebudou to pravé.
Jinak jsem hledal Jana Řezáče v ISu muni a jediný, kterého jsem našel, asi nebude on: https://is.muni.cz/osoba/216776
To jste asi hledal špatně: https://is.muni.cz/osoba/140493?abs=1 BTW nepsal tu někdo, že VŠ naučí člověka hledat informace? ;)
Aha, k tomu bych měl dvě poznámky:
* Potvrzuje to moji doměnku, že studoval aplikovanou informatiku. A závěrečná práce, řekl bych, potvrzuje poznámky „Co si vybral, to má.“. Srovnám-li téma s tématy některých maturitních prací (svojí i některých spolužáků), myslím si, že ty maturitní práce budou mnohem zajímavější.
* Hledání osob v ISu funguje trošku nezvykle – jsem zvyklý, že bez ližšího upřesnění hledám v maximálním možném rozsahu. Tady to nehledá v neaktivních.
Víte, trošku se mi nelíbí ad hominem „diskuse o Řezáčovi bez Řezáče“ vedená zde – bylo by asi mnohem lepší vést ji na jeho stránkách, kde může reagovat. Mohu Vás tedy o to požádat…? Myslím že bude fair, když vyjádříte své opovržení jeho oborem i závěrečnou prací přímo na jeho stránkách, než zde.
To je pravda, na druhou stranu, zprávička samotná k tomu trošku vybízí slovy „Jak na tuto otázku hledíte vy?“ a částečně k tomu vybízí i reakce. Možná by bylo v takovýchto případech lepší diskuzi k dané zprávičce zakázat, pokud to jde.
Zprávička vybízí slovy „Jak na tuto otázku hledíte vy?“, nikoli „Co si o Janu Řezáčovi, jeho studiu, schopnostech a oprávnění kritizovat myslíte vy?“
Ono to především úzce souvisí (subjektivní pohled člověka je ovlivněn jeho zkušenostmi apod.) a někdy je těžké k tomuto tématu nesklouznout. Zvlášť při reakci. I proto bych byl pro zákaz komentářů tady.
Jinak jsem nekritizoval až tak jeho práci, jako jsem spíše chtěl poukázat na to, že volba jednoduchých témat „to zvládnu levou zadní“ nepřispívá k tomu, aby mu škola něco dala.
Jinak jsem si názory na jeho webu pročetl a sestříhal a doplnil svoje názory apod. a dal to do komentářů. Doplňující komentář se objevil ihned, původní čeká na schválení :(
… i kdyz vzhledem k obsahu je dulezita.
nebo lepe
… prestoze vzhledem k jeho obsahu stoji za zmineni.
Prosim noflame. Neminim to osobne, jen mi to trha usi. A kdyz je dnes tak krasne rano :-).
Přesně tak, rozhodně nesouhlasím s faktem, že v ČR není vysoká škola, která by nabízela podprůměrné vzdělání, zkušenosti nebo nedokázala připravit pro vyšší práci v profesionálním prostředí.
„po absolvování VŠ určitě nebudete skvělý programátor pro web, SEO expert, webdesigner, webový analytik, koder, webový marketér, UXák, UIčkář či iAček“
Tohle je přece úkol pro odborné střední školy! Dobrý truhlář nebo automechanik taky nepotřebuje vysokou školu – je to řemeslo. VŠ bych doporučil spíš pro lidi, kteří se chtějí věnovat teorii (ať už v komerční nebo akademické sféře) nebo vědecké práci, nebo třeba podnikání*. A nebo prostě pro ty, kterým vyhovuje studentský styl života :-) (nebo těm, kdo neberou studium jen jako přípravu na zaměstnání, ale hlavně jako rozvoj osobnosti).
*) podnikání != prodej domén na webtrhu
Chtěl jsem napsat přesně totéž :-)
Přesně.
> „Tohle je přece úkol pro odborné střední školy!“
Prosim ukaz mi nejakou stredni odbornou skolu, ktera z tebe udela „programátora pro web, SEO experta, webdesignera, weboveho analytika, kodera, weboveho marketéra, UXáka nebo UIčkáře.
Moc prosim!
Píšu, že je to úkol pro SŠ. Jestli ho střední školy plní nebo ne, nevím, už je to pěkných pár let, co jsem se o jejich nabídku zajímal. Strávit čtyři roky na gymplu a pak jít na VŠ, kde mne naučí, jak funguje motor a jak se spravuje, přece není úplně ono, ne? IMHO by to pro ty lidi* byly vyhozené čtyři roky. Navíc hodně z nich začíná s webem už v pubertě a různě to bastlí – jim by ta střední škola se zaměřením na web, základy programování, databáze, grafiky atd. vyloženě pomohla, protože by dostali potřebnou teorii a vyhnuli by se začátečnickým chybám a zlozvykům, které by se pak museli pracně odnaučovat.
*) beru jako předpoklad, že se chtějí věnovat webu jako řemeslu – odkazovaný článek chápu jako kritiku VŠ pro tento účel, ne jako kritiku VŠ obecně (pokud se pletu, tak mě opravte).
Gymnázium Arabská na Praze 6 má k tomu velmi blízko. Vystudoval jsem ji
Pokud dokazete v zivote menit a vymyslet nove veci, tak vam vysoka da dobry teoreticky zaklad. Nemusite zrovna studovat obor, abyste ho pak mohli delat. HTML5 se na zadne vysoke skole nevyucovalo pred tim, nez bylo vymysleno. Pokud od vysoke cekate to, ze vam tam presne nadiktuji, co a jak mate delat, tak vam ta vysoka bude pak stejne k nicemu a nejspise budete delat praci, kde VS nepotrebujete.
Ono je to tak, ze na VS se kazdy tvari, ze vsichni budou delat vedu.
Je jedno, zda delate univ. nebo techniku, vsude same zbytecnosti, dosiroka uceni prekonanych veci, z tech modernich jen nacrtnuti a drobne seznameni, spise diky civilkarum, ted uz jen doktorantum, kteri ale casem ztrati zajem, nebo budou vystipani do komerce, nebot tim ohrozuji stare konzervy, co uci IT z dob II svetove, kdy tomu vladl jisty Turing ;-(
Nase skoly by se mely soustredit striktne na vedecke a prakticke.
Vedecke by nemely mit zadneho studenta, ktery uvazuje o komercni nevyzkumnicke sfere, melo by tedy odpovidat i pocet studentu, to jest minimum studentu.
Technicke by mely uzce zamereny a nektere zkraceny na 2 roky!
jit k veci a nebrat predmety, ktere by se treba i mohly hodit … ale pak se stejne nehodi ;-))
Jak k tomu dojit, preden je treba aby stat platil jen provoz skoly, ale plat aby byl primo umerny poctu studentu, kteri se zapisi na zkousku, za zapis na skousku by se platilo ono skolne, to te doby NE.
Student by mohl skolu studovat jak dlouho chce, bude si platit jen ty predmety, na ktere pujde, tedy si to bude moct natahnout klidne na 4 roky, dejme tomu, ze se zaplati i nejaky poplatek za rok studia pausalne, treba 5.000 za semestr a pak za kazdou zkousku, klidne 10.000 …. a kdyz ho ucitel nic nenauci, nepujde k nemu na zkousku, ucitel nedostane plat a skonci, misto nej to vezme nekdo jiny … tedy zaci budou hodnotit svym zaplacenim uroven toho, co se naucili, timto principem se neuzivi buz*eranty a neumelove(ctecky script) …
pak bych zrusil souborne zkousky a statnice, nahradil bych je jen zaverecneou praci, ktera ale bude odpovidat casu, ktery ziskal student navic.
jeste by bylo dobre, kdyby uz jsme skoncili s rekouskouherskym VS modelem z dob MarieTerezie a prestali zkouset z 30otazek etc, ale dali otazku studentovi predem, on se na ni doma pripravi a z materialy na ni pak erudovane odpovi, zase na vysoke urovni, tedy mu nebude stacit odrikat basnicky, ale bude muset tomuto tematu skutecne rozumnet a umet to vysvetlit.
Timto se VS stane jednoduchou pro lidi jako ja a nevystudovatelnou pro basnickare, kterym staci se nazpamet nasrotit nejake vety, o kterych nic nevi.
Ja dostat skolstvi do ruky, tak jej dostanu na uroven beznou v civilizovanem svete, hlavne uroven absolventu by vzrostla, bylo by tam kupa praxe a misto souystredeni se na nauceni veci nazpamet budou stejny cas neco smysluplneho resit … v dobe internetu je praxe spise o zakladim orientovani se a schopnosti si informace dohledat, hlavne tomu rozumet, vse ostatni uz si clovek najde, kdyz vi co hleda a jak to pouzit.
Ted lezou z VS lidi, co nemi skoro nic najit, neznaji souvislosti a vecem nerozumi.
V podstate to co popisujete, řešili dříve nástavby – dnes by to měly řešit bakalářská studia. Tady hodně záleží na oboru – rozhodně bych nechtěl, aby mne léčil doktor, který bude diagnózu hledat na google – to samé platí pro některé inženýrské obory – kvalitního inženýra za dva roky rozhodně nevychováte. Na druhou stranu běžný kódér si vystačí i klidně s ročním kurzem – na tuhle práci VŠ skutečně není nutná – dokonce je spíš na škodu – protože VŠ by měla učit rozhledu, univerzálnímu přístupu, – což evidentně nechcete.
VŠ jsem studoval a také jsem na ní dost let učil – a běžný student bude zkoušku primárně skládat tam, kde bude mít největší šanci – tj. půjde k známým dávačům – bez ohledu na kvalitu výuky – navíc VŠ není střední škola – vysokoškolský učitel je tam od toho, aby vyzdvihl to podstatné a důležité, ale rozhodně tam není, aby někoho připravoval na zkoušku. Na ní se musí připravit každý student sám – koneckonců ve téměř dvaceti letech jsou studenti téměř dospělí, a tak se s nimi zachází – chceš / nechceš.
sorry s/řešili/řešily/
>Re: Ono je to tak, ze na VS se kazdy tvari, ze vsichni budou delat vedu.
>Je jedno, zda delate univ. nebo techniku, vsude same zbytecnosti, dosiroka >uceni prekonanych veci, z tech modernich jen nacrtnuti a drobne seznameni, >spise diky civilkarum, ted uz jen doktorantum, kteri ale casem ztrati zajem, >nebo budou vystipani do komerce, nebot tim ohrozuji stare konzervy, co uci IT z >dob II svetove, kdy tomu vladl jisty Turing ;-(
blabol, nemuzu souhlasit. ono pokud chcete studovat IT a ne „code monkey“, tak vas zajima prave slozitost, analyza, treba i jine nahledy(neproceduralni prg, silne oop-smalltalk) apod. To jsou veci, ktere platily uz od strycka Turinga. Tim nerikam, ze byt programator v jave je neco spatneho, a co se tyce penez, vetsinou naopak lepsi volba.
Nesmysl co se kvality tyce, ceske vysoke skoly jsou na tom celkem dobre, neni to MIT nebo Cambridge, ale i tak to neni zase tak spatne. Ziju v zahranici, konkretne v Anglii a s ceskou vysokou skolou si vystacim. Delam R&D. Pracoval jsem i v Americe a lidi z MIT nebyli nijak zvlast lepsi nez ja. Proste jsme byli vsichni ve stejnem tymu a delali stejnou praci.
VS je i pro ty, kteri se hodlaji venovat komerci. Viz Google, Amazon, SUN a dalsi. Nektere americke skoly dokonce nabadaji studenty ke zpenezeni sve prace – viz. Google, kdy skola ty dva studentiky podporovala nejen financne, ale i moralne, aby do toho proste sli a udelali ze studentskeho vyhledavace komercni. Amazon je taky vysledek vysokoskolskeho projektu a Facebook neni zase tak jiny.
Placeni skolneho – v Anglii musi studenti prvniho rocniku zvladnout zkousky na 40%, aby se dostali do druhaku, pricemz vysledky z prvniho rocniku se nezapocitavaji. Proto tady taky kde kdo ma Bc. s cervenym diplomem. To je cesta, jak nalakat co nejvice platicich studentu, kteri prijdou ke zkousce.
…Ja dostat skolstvi do ruky, …
je docela imponujici, jak byste na to sel, ale ja bych preci jen tu reformu skolstvi vlozil do rukou pana prezidenta, jeho genialita se prece jen uz mnohokrat prokazala v praxi (Klaus to vzdy vi dopredu, jak to dopadne) a jak se rika , proc chodit ke kovarickovi, kdyz je mozno jit za kovarem.
vas bych tim zaukoloval tehdy, kdyby se pan profesor musel neodkladne venovat nejakym jinym, svetovym problemum.
Cenu te teorije kterou se čloěk snaži nějak přežit oběvi až časem když začne věci vidět v souvislostech a pak i občas zalituje že něco odflák.
Připominka k vaší představě volby předmnětů většina študáku si vždy zvolí cestu nejmenšího odporu ne kvalitu svho vzdělání.
Uz to vidim – ingenieur pro Win 98, ingenieur pro Win7, … :-)))
Chapu, ze leckomu by se libilo nechodit na zkousku k znamemu rasovi (pametnici zamcknou slzu pri vzpomince na zkousku u demona – Demuth), ale to neni cesta. Resp. je, ale do pekla. Timto zpusobem by doslo jen k dalsi degradaci vzdelani. A to SNAD nikdo nechce!
Ad „jit k veci a nebrat predmety, ktere by se treba i mohly hodit … ale pak se stejne nehodi“
To je právě chyba – dobrý informatik má kromě informatiky ještě znalosti z jiného oboru – třeba fyzika, matematika, ekonomie, chemie nebo i to zemědělství na zemědělce… Umět jen informatiku nebo IT je hodně málo, i to zemědělství je lepší než nic ;-) Skvělé jsou v tomhle univerzity, kde si můžeš zapsat i předměty z úplně jiných oborů a získat přehled.
Ad „pak bych zrusil souborne zkousky a statnice“
Další chyba – opakování je matka moudrosti, zažil jsem oba systémy (se soubornými zkouškami i bez), tak snad můžu trochu hodnotit, souborné zkoušky jsou možná trochu náročnější a možná trochu otrava a stres, ale nakonec je za to člověk rád – odneseš si z toho víc, než když se jen jednou naučíš na test a napíšeš seminárku a pak už o tom předmětu neuslyšíš.
Ad „bylo by tam kupa praxe“
Praxe je takové módní slovo (nebo spíš bylo, v 90. letech?), ale myslím, že její význam se přeceňuje – praxe je velice pomíjivá, zvláště v oboru jako je IT, který se rychle vyvíjí – vysoká škola by člověku měla dát něco do celého života, ne jen do příštích dvou/tří let po absolvování, kdy nastoupí na nějakou nízkou pozici v oboru. Praxi člověk získá např. při práci při studiu nebo první roky po studiu, to není problém, navíc je to skutečná praxe, ne „praxe“ zprostředkovaná akademickými pracovníky (jakási emulace nebo zkreslený obraz reality). Je asi celkem fajn, když škola umožní studentům dostatečně flexibilní rozvrh, aby stíhali prací (z oboru!) při studiu, ale úkolem školy je poskytnout hlavně teorii, kritický způsob myšlení, základy vědecké práce atd., obecně ty nadčasovější hodnoty – ne pomíjivé praktické věci: např. teď frčí na webu UX, tak se bude učit UX, dřív frčelo SEO, tak ten, kdo by šel na školu před pár lety by uměl SEO… ale tohle všechno je pomíjivé – až vyleze ze školy, bude umět SEO, jenže všichni zrovna chtějí UX → absolvent má znalosti na prd a neodnesl si ze školy prakticky nic, protože jeho znalosti mezi tím zastaraly. Totéž v podnicích – firmy chtěly ERP, když ho měly, tak chtěli CRM, dneska chtějí třeba BI nebo třeba Enterprise 2.0 – jasně, že se to učí, ale nemůže to být hlavní náplň studia – daleko důležitější jsou ty obecné „nepraktické“ znalosti, které budou platit i za třicet let, než ty „praktické“ znalosti, které jsou ovšem už zastaralé – i kdyby administrativa ve škole neměla žádné zpoždění (fantazie), budeš studovat (aspoň) tři roky, studijní plán musí být hotový před tvým nástupem → v době absolvování budeš mít minimálně čtyři roky staré znalosti. Kam se za čtyři roky posunul třeba ten web (když už jsme na Zdrojáku)?
Celkově mi přijde, že si školu představuješ jako ústav, který má připravit specialisty na příštích pár let praxe – to je ale prostě takový učňák, sice absolventi mají vyšší nástupní plat, ale pořád je to učňák. K vysoké škole ta (zdánlivá) nepraktičnost patří. Je to o dlouhodobějším horizontu, v kterém člověk uvažuje.
Neříkám, že české VŠ jsou dokonalé, to ani zdaleka ne, ale dělat z nich elitní učiliště nebo vysoké (ale v principu střední) odborné školy je krok špatným směrem.
Vždyť ono to tak je. V rámci programů celoživotního vzdělávání si vyberete předmět, který vás zajímá a za pár korun ho absolvujete.
Kromě toho jsou zde VOŠ, které mají poskytovat přesně to, po čem voláte: zúžené vzdělání praktického směru.
Celé mi to přijde, že jako když tu brečíte: „nechci studovat širší obor, chci dostat titul za své vybrané dva předměty, co mne baví“. A nakonec i dostanete, jen ne Ing. ale DiS.
A ta trocha teorie, kterou vyžadují bakalářské obory na VŠ navíc, ta v životě určitě nikomu překážet nebude.
Pokud vy jste byl na škole, kde po vás chtěli něco úplně mimo váš vysněný obor, pak jste si zjevně vybral školu blbě vy sám.
Na FI MU spíše Mgr. než Ing. Ale jinak souhlas.
U programátorů se např. budou školní autority smát nejrozšířenějšímu jazyku pro tvorbu webů, jako by jeho použití bylo cosi podřadného.
Poprosim citaciu, kto a kedy :)
U nas skor vraveli, ze php je nepravom zatracovany jazyk, lebo ho pouziva vela neskusenych programatorov.
Bezne sa robia u nas skolske projekty hoci v php, ruby, smalltalku, alebo v pythone.
osobně: vysokou školu doporučují. Tahle otázka by se vůbec neměla byt položena. Člověk který nebyl na vysoké škole, ve svém životě udělal obrovskou „díru“. To co nabízí vysoko škola pro vývoj osobnosti už nikde jinde nenasbírate. Lídí které tam potkavaš, diskuze, různé akce.. tohle vše pak člověku chybi. A nepochopi to ten který tam nebyl!!! Když si vezmenete kohokoliv z lidí co něco dokazali tak každý z nich měl VS, byl v prostředí které ho hnalo, nabizelo to co on potřeboval a co v sobě vyvíjel.
Druhá věc, že takové školy, sorry lidi, ale nejsou v čechach. Dobře, možna na 1-2 vyjimky, ale když se podívate na uroven absolventu v CR a jinych zemich, uvidite že je to rozdil jak hrom. Program který je v naších školach je naprosto nepromyšlený, učitele, až na výjimky, jsou pouze „lidi“ co si chtějí vydělat penize. (Druhá věc že za to může stat, tím že vytváří tyhle situace, že nic jinýho panu profesoroví nezbývá, ale to tu nebudu rozebírat + etika studentu take hraje roli, když jdou na hodinu s tím jen to odsedět a jit zakalit do parku či zahulit). Postupem času lidstvo degraduje a VS člověka v te degradace brzdi. A když se podívate kolem otevřenyma očima a s otevřeným pohledem + se zkušenosti jak to chodi v jiných zemich, tak zjistite že je to VELICE špatný. To co bude za 10 let nepřejí vůbec našim dětem, které tu budou vyrustavat.
(Další věc že to nikdo krom nás na takových forech nebude řešit, protože když budeme chytřejší, budeme dělat problémy těm který se na nás přiživují)
Tohlecto vše leží v základu problému tady v CR, lidí jsou hloupí, nepřemýšlí, arogantní, jejich assertivita vychází za ramec vubec možného.
Junak, mluvim tu o lidech které chtějí jit na vysokou školu kvuli něčemu jinému než aby proflaknout čas (drahocenný!!!), a nemit starosti další x-let. Člověk to zas musí ocenit, proč tam jde, co od toho očekáv etc etc
torchu zmatané, ale smysl jsem snad předal :)
„lidí jsou hloupí, nepřemýšlí, arogantní, jejich assertivita vychází za ramec vubec možného“ plati o spouste narodu.
S vysokou skolou se zivim vedeckou praci v zahranici, dokonce mam obycejnou strojarnu na VSB Ostrava a vubec jsem s tim nikdy nemel problem a to jsem pracoval v Americe, Cine, Francii, Nemecku a ted pracuju v Anglii. Vsude vedeckovyzkumna prace.
Ne nadarmo zahranicni firmy oteviraji vyvojova centra v CR.
„… učitele, až na výjimky, jsou pouze „lidi“ co si chtějí vydělat penize …“
Patrne neznate uroven platu na VS. Tech, kteri maji solidni prijem, je jen par, zbytek tu praci dela jen proto, ze je to bavi.
Když jsem studoval VŠ, všechny předměty jsem snadno rozdělil do dvou kategorií: buď to byly předměty, které mě nezajímaly, a na ty jsem samozřejmě nechodil, protože plýtvat časem na něco, co mě nezajímá, je nerozum. Jen jsem se naučil na zkoušku, udělal ji a zapomněl.
A nebo to byly naopak předměty, které mě zajímaly, ale tam jsem velmi záhy zjistil, že už probíranou látku znám, a tudíž také nebylo zapotřebí na ně chodit, stačilo jen udělat zkoušku (na kterou se tentokrát navíc ani nebylo prakticky zapotřebí učit).
Ty předměty u mě byly tak v poměru jedna ku jedné.
Přesto samozřejmě má cenu studovat VŠ. Je to totiž škola, kde se naučíte tu nejdůležitější a nejpraktičtější věc do celého následujícího života:
Získat z minima maximum.
Totiž na vysoké škole nic neokecáte, výsledky tam musí být, zkoušky a státnice musíte udělat, občas sice může pomoci štěstíčko, ale nelze na to spoléhat. Na to všechno můžete samozřejmě celou dobu dřít a šrotit, ležet v knížkách a ke zkouškám Vás budou spolubydlící odnášet, a nebo použijete hlavu a najdete způsob, jak mít výsledky a přitom si užít, bavit se, prostě mít co nejlepší poměr cena / výkon. A protože teprve na vysoké škole jste sami za sebe, zodpovědní, bez dohledu rodičů, když výsledky nebudou, tak školu nedokončíte, tak teprve na vysoké škole se tu efektivitu můžete skutečně naučit.
Nic lepšího mě vysoká škola nenaučila.
Tu poslední větu bych vlastně změnil: Nic užitečnějšího ani sebelepší vysoká škola vlastně ani naučit nemůže.
Vždy se najde nějaký obor, o kterém člověk moc neví. (To bych prohlásil za axiom.) Pokud ten obor člověka zaujme (obecně nemusí), pak se mohou najít i takové předměty, které člověka baví a u kterých mu stojí za to jít i na přednášku. Ale chce to vědět, co člověk chce. Pokud takový obor nenajde, škola ho víc nenaučí a naučit asi nemůže. Já jsem takový obor, doufám, našel.
Říká se, že VŠ ti dá jenom to, co si sám vezmeš. Něco na tom je. Některýma školama se dá proplout úplně pasivně.
Problém je taky v učitelích. Nemůžeme čekat, že za nějakých 30 hrubýho tam půjde pracovat někdo, kdo má sebemenší šanci uchytit se v praxi. Čest výjimkám, který považujou učení za svoje poslání (ale pozor, tvrdí to o sobě všichni). Proto jsem silným zastáncem placení školného, ale to je jiný téma.
Od školy bych aspoň očekával, že studentovi otevře nový obzory a ukáže mu něco zajímavýho, co člověka „chytne“ a v čem se pak dovzdělává sám. Bohužel moje zkušenost je přesně opačná. Na VŠ jsem přicházel jako nadšenec do několika oborů, včetně např. městské a příměstské kolejové dopravy a škola mi to dokonale zhnusila. Takovou koncentraci vylízaných debilů (fakt mě jemnější označení nenapadá), jako najdete mezi „vláčkaři,“ snad v jiným oboru najít ani nelze.
Takže VŠ mě akorát naučila překonávat překážky – naučíte se vypořádat se s tím, když vám nějakej zakomplexovanej primitiv začne házet klacky pod nohy. Mám titul inženýr (z ČVUT) a zásadně ho nikde neuvádím. Bohužel, když ho někde uvedu, tak pořád je patrná změna v přístupu.
studoval jsem pred mnoha lety a mohu potvrdit to co zde jinde rika uzivatel Radim, vysoke skoly technickeho smeru mely drive skutecne mezinarodni uroven.
Za mych dob byli pouze na technickych skolach lide s rozhledem a pateri, protoze pruhyb nosniku nebo prutok proudu se nezajimaly o zaverecna ustanoveni sjezdu KSC. To co vypravite je tristni a patrne z novejsi doby ??
Jinak k tomu skolnemu bych rad upozornil na skutecnost, ze v rade zapadnich zemi to bylo v minulych letech zavedeno a co se da dnes 100% rici je , ze se uroven ucitelu, vyuky, vybaveni vubec nezmenily. To skolne je skutecne jenom dalsi dan.
Bohužel – úroveň VŠ až na pár výjimek jde dolů – slyším to docela často. Zvětšuje se nabídka, zvyšuje se počet VŠ a zároveň klesá absolutně počet studentů + finance jsou nastavené na studenta. Takže školy berou vše a zdaleka tak se nezbavují studentů jako dříve. A do toho ještě trochu schopnější studenti si najdou práci a VŠ je vedlejší (což dřív bylo také). Jinak souhlasím, že školné vůbec nic neřeší – v 99% školné budou hradit rodiče, takže se v motivaci studentů vůbec neprojeví.
Co by pomohlo – celkem radikální redukce počtu VŠ a nástup na VŠ až po dvou třech letech práce někde u pásu nebo v zemědělství :).
Na VS jsem mel dva spoluzaky, prvni sel po skole na vojnu a pak makal rok u pasu. Druhy byl rok po stredni nezamestnany. Oba si, nezavisle na sobe, rekli, ze takhle to nejde a sli na vysokou. Oba udelali s cervenym diplome. Prvni pak sel studovat PhD. do Berlina a dneska pracuje ve Vidni. Druhy sel delat PhD na Queens do Londyna a nakonec zustal na skole, kde dela vedu a uci. To vse studenti z Ostravy a ostravska skola neni povazovana za spicku. Taky jsem mel kolegu, co studoval motory na CVUT a vyhral cenu Porsche, za diplomovou praci. Dostal nabidku z F1 a dneska ziije v Anglii a stavi formule. Taky znam par programatoru, kteri delaji pro Google a MS.
Skola je o studentech a kdyz budete studovat neco, co vas bavi, tak v tom budete pravdepodobne dobri a nakonec vas ceka zajimava prace a casto i velmi dobre placena. Jen se nesmite nechat odradit nekterymi profesory, ale spatny profesor je skvela priprava na spatneho sefa v praci :-)
Ja jsem na VS nastupoval v r. 1997, takze zase tak dlouho ze skoly nejsem. Mozna sla kvalita dolu, ale to jsem poslouchal uz v dobe, kdy jsem studoval. Taky mi rikali, ze to neni jako pred par lety.
Ta otazka z nadpisu je podle me prekvapive prozirava. Vetsina prispevku vyse se da shrnout do: „ano, uroven jde dolu, ale porad se to oplati, protoze se naucite samostatnosti, prekonavat prekazky, samostatne myslet, zodpovednosti“… Jenze – kdyz misto na VS nevalne kvality (a do teto kategorie bych ja osobne zaradil dneska uz snad 90% ceskych VS) pujdete do trochu rozumne firmy, tak se hodne z toho naucite taky. A nejakou takovou nic moc VS zvladnete dalkove k tomu navrch. Programy pro dalkove studium (v ramci „boje o studenty“) se totiz namnozily jak houby po desti. Osobne bych to shrnul: „Pokud nechcete delat zrovna lekare nebo delat ve vede, tak si dejte polovicni uvazek v nejake pokud mozno solidni firme a VS dalkove.“
S tymto nazorom sa tiez stotoznujem.
Potom je otázka, proč student na tu VŠ nevalné kvality chodil. A jsme tu opět u studenta.
Psal jsem to na odkazovaný blog, ale asi jsem byl jako nepřizvukující smazán, tak to zkusím znovu sepsat sem:
1. Pokud má student pocit, že mu konkrétní VŠ nic nedává, neměl sem tam hlásit. Sylaby předmětů jsou přeci k dispozici předem. Hlásit se na školu s pro mne nezajímavým zaměřením je hloupost studenta, nikoliv školy. A jestli tam šel jen pro titul nebo aby se vyhnul práci, tak právě on je tím slabým článkem školství, ne systém.
2. Pokud má student pocit, že ho škola naučila se flákat, tak je to opět o jeho vlastním přístupu. Bez ohledu na nároky školy pro zkoušky, projet skutečně poctivě všechnu doporučenou literaturu i na velmi lehké škole dá zabrat. Kdo školu proflákal a stačilo mu přežít zkoušku, nehodnotí přínosy školy ale přínosy svých proflákaných pěti let.
3. Protože neexistují školy se studijním plánem zcela na přání, vždy se musí absolvovat i nějaké pro konkrétního studenta nezajímavé předměty. Jako že na to občas nadávám (protože aktuálně studuji), tak zpětně (po zkoušce) jsem to zatím bral vždy jako přínos. Donutilo mě to učit se věci, do kterých bych se jinak nerozhoupal. I pro mne lehké předměty s obsahem, který znám dávno z praxe hlouběji, mi alespoň daly utřídění některých znalostí.
4. Slabinou jsou někteří přednášející, kteří neumí ukázat, co je na daném předmětu vlastně zajímavé. Nebo jiní, kteří se studentů bojí a jen čtou slajdy. I takový předmět lze absolvovat přínosně samostudiem. Některé předměty přednáší lidi z praxe. Ti téměř vždy vypíchnou alespoň to, co je osobně zajímá. I kdyby člověk nesouhlasil, je to vždy k dobru.
5. Odkazovaný blogger hodně vypichuje webdesign. Chybně míchá do tohoto úzkého oboru zaměřeného na grafiku a použitelnost i hromadu dalších činností okolo tvorby webu, které on sám třeba musí vykonávat. A má pocit, že by snad měla existovat vysoká škola, která přesně toto učí. A že nejde o řemeslo, protože jeho vlastní ego mu dává pocit nadřazenosti nad řemeslníky.
To je úplně postaveno na hlavu. Tvorba webu (nikoliv webdesign) může zahrnovat části grafiky, informatiky, marketingu a dalších oborů. Pořád mu jde ale primárně o praktické znalosti, které mohou být klidně vyučovány už na středních školách, učňácích či VOŠ. Povyšovat se nad řemeslníka je nesmysl, pravděpodobně vycházející z mylného záměny za porovnání podnikatel vs zaměstnanec. Řemeslníka živnostníka lze také šířeji chápat jako někoho, kdo kromě řemesla musí ovládat marketing, účetnictví, plánování zdrojů a pod. Řemeslník živnostník tak může oprávněně poukázat na potřebný mnohem vyšší stupeň znalostí hned několika oborů v porovnání se zaměstnancem webdesignerem kroutícím osmičky.
A tak jako nemáme vysokou školu truhlářskou, logicky nemáme ani vysokou školu webdesignerskou. Ale máme hromadu škol s informatikou, ze které může dotyčný později v praxi vycházet. Ostatně s nástupem silných webových aplikací si firmy na web zaměřené již jen se znalostí tvorby webového frontendu nevystačí.
6. za programy dálkového studia jsem vděčen, protože tak studuji. Ve svém věku a rodinném stavu už jednoduše nemohu nevydělávat.
7. Co se učí na VŠ si může samozřejmě každý nastudovat i bez školy. Ale škola je dobrá motivace, plus navíc vhodně vybraná škola má již připravený vhodný studijní plán. Naopak, pokud chce někdo absolvovat jen některé konkrétní předměty a celek ho nezajímá, školy nabízí za poměrně malý peníz (v porovnání se školícími firmami), možnost ho absolvovat.
a kdo o to nestojí, ať tam nechodí.