Proč děláte programy zadarmo?
Nálepky:
Zajímavá otázka zazněla v diskusi na serveru Programmers Stackexchange: proč programátoři dělají programy a dávají je uživatelům zdarma? Autor nemá na mysli open source – ptá se na případy, kdy autor napíše program jako closed source a dá ho k užívání zdarma. Proč za to nechce peníze? Několik možností, které diskutující zmínili:
- Nechce řešit podporu („Hej, dal jsem za váš software 4.99US a pokud mi nebude fungovat, budu vás žalovat!“)
- Nechce řešit problémy s prodejem a případným vracením peněz
- Připadá jim špatné brát peníze za něco, co udělali pro zábavu
- Připadá jim nemravné požadovat třeba 20 USD za „mizerný software“ a jsou přesvědčeni, že je lepší ho napsat znovu a dát ho zdarma.
Souhlasíte? Nesouhlasíte? Napsali jste nějaký closed-source program a dali ho k dispozici zdarma? A proč?
Martin Malý
Začal programovat v roce 1984 s programovatelnou kalkulačkou. Pokračoval k BASICu, assembleru Z80, Forthu, Pascalu, Céčku, dalším assemblerům, před časem v PHP a teď by rád neprogramoval a radši se věnoval starým počítačům.
Ale no tak, „na serveru StackExchange“ ? Od autora ako skuseneho vyvojara by som cakal, ze pozna koncepciu *.stackexchange.com, resp jeho prvy koncept stackoverflow.com, tzn nezavisle q&a sajty. Cize v tomto pripade je dolezite to Programmers :)
Ne, neznám tu koncepci, resp. nedošla mi podobnost se stackoverflow. Díky za info, upravil jsem.
Jeste zbyva moznost „Chce co nejrychleji a s malym usilim rozsirit svuj bot/backdoor…“ :-)
Napsal jsem jich spoustu, protože jsem prostě chtěl. Některý jsem potřeboval sám, o některý mě někdo požádal, některý prostě potřebovali známý a jiní, některý protože žádnej takovej sw neexistoval nebo neměl dostatečný parametry, co jsem myslel, že by měl mít atd. A proč zadarmo? A proč ne? Nemusí se všechno přepočítávat na prachy, jsou i jiný věci – včetně pocitu z dobře vykonaný práce a pocit, že jsem někomu mohl pomoct.
Srdce páně podnikatelova, kápitalisti a ékonomové by kroutili hlavou: to je ale debil, ale já je prostě všechny fuckuju, a mydlim zdarma kód o stošest. Closed sw z důvodu know-how, ale ani open source se nebránim, taky jsem ho napsal spousty – většinou pod licencí: http://sam.zoy.org/wtfpl/COPYING
Takže tak.
Proc by kapitalisti a ekonomove meli kroutit hlavou? Altruismus je tema, ktere je teorii pomerne slusne zpracovane.
Důvodů je hodně.
Sám používám cizí kód uvolněný zdarma a chci něco vrátit.
Je tam i ta varianta, že to někdo vezme a takzvaně forkne – tedy začne si to vyvíjet po svém a posune to řešení mnohem dál, než jsem původně zamýšlel. Sám pak třeba použiju fork a mám zadarmo lepší produkt.
Mnohdy naprogramuju throw-away řešení, které jednou použiju a pak vyhodím – a někomu by se mohlo hodit.
Je v tom kousek propagace smíchaný s tím, že se třeba ozve někdo, kdo používá podobný software (typicky když jsem před pár týdny spouštěl http://www.mercurial.cz, dostal jsem dost e-mailů s podněty ke zlepšení a s díky, že se vůbec mercurialu někdo věnuje).
Je za tím průzkum trhu. (nejkratší věta, za kterou ale vidím opravdu hodně možností)
Taky pokud se software sám aktualizuje, je možné neustále udržovat určitou formu komunikace: „hej, je tady verze 1.2 a ty máš 1.1, přidali jsme X, Y a Z.“ a člověk se třeba koukne na web, koupí další software, který už za peníze bude.
Taky může být business model postavený na doplňkových službách. Třeba Linux je zdarma… až na ty desetitisíce adminů a programátorů, které živí. :)
Jirko, nepřehlédl jsi, že se NEJEDNÁ o Open Source? Že otázka je, proč někdo dává closed source SW zdarma? :)
Martine, promiň, přehlédl jsem se.
Samozřejmě dál platí většina toho, co jsem napal. Jen nechcou dotyční dát k dispozici 100 % svého díla (např. 1 ze 4 DLL používají komerčně a kdyby dali zdrojáky ke 3 ze 4, lidi by je možná paradoxně kritizovali víc, než když dají jen výsledné dílo, nebo naprasili zdrojáky, nebo neví, že by někdo o ty zdrojáky vůbec stál atd.)
Dle mého názoru tam vstupují tři hlavní věci: Zaprvé fandovství (dotyčného to prostě baví), zadruhé potřeba zpětné vazby (dotyčný chce slyšet názory na svůj experimentální program) a zatřetí snaha udělat si renomé (pokud se dotyčnému podaří udělat software, který se rozšíří a stane se známým, je to plusový bod při získávání komerčních zakázek a zaměstnání).
Pokud software podporuje nebo je dokonce nutný k využití nějaké služby, pak klidně může být zadarmo. Mnohdy teda může být i open-source, ale to závisí na případu. U Skype třeba asi ne…
V komentářích jsem v tom tématu na programmers.stackexchange.com našel odkaz na <a href=“http://www.youtube.com/watch?v=u6XAPnuFjJc&feature=youtube_gdata_player“tohle video a divím se jedné věci: celou dobu tam tvrdí, že je dobře známý a výzkumy potvrzený fakt, že v práci vyžadující přemýšlení mají nejlíp placení lidi nejhorší výsledky (výzkumy jim to potvrdily). Vůbec z toho ale není jasné proč a zní to jako blbost. Tvrdí tam sice, že u práce je důležité i aby měla smysl, ale vzhledem k tomu, že všechny skupiny (málo, středně a hodně placení) dělají stejnou práci, tak by měla být i stejně smysluplná, takže to by nemělo mít vliv. Hodně placení nebudou dělat míň smysluplnou práci, budou dělat stejnou práci a navíc za ni dostanou víc peněz. Takže by měli být stejně dobří nebo lepší, nedává smysl, aby byli horší.
Oprava odkazu: http://www.youtube.com/watch?v=u6XAPnuFjJc&feature=youtube_gdata_player
Hůře placení pracují pro lásku k řemeslu, lépe placení pracují pro lásku k penězům. Otázka priorit.
Ale tam dělali experimenty, kde lidem zadali práci a některým dali míň, jiným víc. Ti, co dostali víc, pracovali hůř. To nedává smysl. Všichni dělali stejnou práci. Pokud nechali lidi v těch experimentech vybrat si práci podle ohodnocení, tak to bylo ovlivněné jejich výběrem, pak by to dávalo smysl.
existují lidi co se rádi o své nástroje podělí, ale jsou unavení z poslouchání rejpalů, co místo konstruktivní kritiky začnou řvát a ukazovat si na ně, jak si mohli dovolit něco tak „naprasit“