JavaScriptové MVC frameworky (reakce na článek Ondřeje Žáry)
Jaký je současný stav MVC frameworků v JavaScriptu. Jsou tou správnou cestou? Minule nám svůj subjektivní pohled předložil Ondřej Žára, dnes na něj reaguje Daniel Steigerwald.
Jaký je současný stav MVC frameworků v JavaScriptu. Jsou tou správnou cestou? Minule nám svůj subjektivní pohled předložil Ondřej Žára, dnes na něj reaguje Daniel Steigerwald.
To je tak typické! Ptáte se co? Že po mnoha letech alibistického ujišťování se, že statické typování v JavaScriptu není vlastně nutné, že lze vše pokrýt testy, se najednou jak houby po dešti rodí desítky projektů, jichž hlavním smyslem je přivést do vývoje webových aplikací statické typování. Záměrně píšu webové aplikace a ne javascriptové, protože to co se děje, už se netýká jen JavaScriptu.
Jak se javascriptový ekosystém bouřlivě vyvíjí, vzniká stále více nástrojů pro pohodlnější a robustnější vývoj webových aplikací. Proklestit se tou záplavou novinek není snadné, a proto jsem se rozhodl napsat další článek o několika výtečných exemplářích, které nám open source komunita připravila.
Co to znamená být Google Developer Expert? Jak proběhl GDE sraz v San Franciscu? Jaká je budoucnost Google Closure, Angularu a Dartu? Co je to Este.js? To se dozvíte v dnešním článku.
Google Closure Library považuji za nejrobustnější, nejrychlejší a nejlépe navrženou javascritovou knihovnu, navíc doplněnou unikátním Google Closure Compilerem. Dlouho a aktivně jsem používal jQuery, Mootools i YUI, mám tedy s čím srovnávat.
…aneb Lightbox implementovaný na dva způsoby. Ukážu vám dvě implementace notoricky známého widgetu Lightbox. Ta první je maximálně naivní, ta druhá sofistikovaná. Obě jsou postavené nad Google Closure Library, což ale není to podstatné. Podstatné je, jak jsou napsané.
Před tři čtvrtě rokem, v prosinci 2010, jsme si na stránkách Zdrojáku představili CoffeeScript – nový jazyk, postavený nad JavaScriptem, který akcentuje třídy, lambda funkce a podobné rysy. Pojďme se podívat, jak se za tu dobu CoffeScript ujal (či neujal) a jak se proměnilo jeho vnímání.
Páteční odlehčení v podobě osobních subjektivně komentovaných tipů na více či méně vývojářské čtení dnes připravil Daniel Steigerwald, enfant terrible mezi českými JavaScriptaři, známý např. jako autor mapového rozhraní a API Atlasu či jako autor článků o JavaScriptu.
V předchozích článcích na téma objektově orientovaného programování v Javascriptu jsme probrali způsoby, jak k objektům v JS lze přistupovat a řekli jsme si, jaký způsob je přijatelný a proti kterým lze mít výhrady. Na závěr se podíváme, jak se k problému staví ostatní javascriptové knihovny a jak řešit OOP efektivně.
V předchozím článku jsme si ukázali, jak se v Javascriptu řeší zapouzdření a objekty, ukázali si nejčastěji používané postupy a vysvětlili si, proč jsou špatné. V dnešním pokračování si ukážeme, jak se dědičnost v Javascriptu implementuje správně, pomocí prototypů.
Když jsem se před časem poprvé ponořil do světa WebGL, začínal jsem na zelené louce. Kdybych chtěl mít rychle nějaký výstup, jistě bych sáhl po hotovém řešení, poskytujícím přímo graf scény (například vynikající three.js). Já chtěl ale vědět, jak a proč ty věci fungují; každou funkci si vyzkoušet a pochopit její účel. Své poznatky budu sepisovat, kdyby se náhodou někomu hodily…