Aktuální články

Opera začíná podporovat prefix -webkit. Další prohlížeče uvažují o tomtéž. Proč se to děje? A co si o tom má webdesigner nakonec myslet?

Ve finále Ligy mistrů hrál i Bastian Schweinsteiger, Franck Ribéry, Anatoliy Tymoshchuk, José Bosingwa, Florent Malouda. Zvládnete to přečíst? A zvládnete to i stejně napsat? Já ne.

V předchozích dílech tohoto seriálu jsme si řekli spoustu zajímavých tipů, jak vyvíjet v Pythonu lépe a rychleji. Od syntaktických tipů přes různé tipy na vestavěné funkce, moduly atp. až po zajímavé řešení některých návrhových vzorů. Zbývá už jen poslední a pravděpodobně nejnáročnější povídání – o metatřídách. Co to vlastně je, jak se tvoří a kde se dají využít.

Deméteřin zákon (Law of Demeter) je další z důležitých návrhových principů. Tento princip definuje omezení v tom, s jakými objekty bychom měli přímo komunikovat a s jakými ne. Při dodržování těchto doporučení je výsledný kód mnohem méně vzájemně provázaný a jeho udržování je mnohem jednodušší.

Programátor tvrdej chleba má. Musí se pořád učit nové a nové věci. Doktoři třeba taky, ale jim se za pět let nezměnila pod rukama anatomie na verzi 2.0. Naštěstí se dnes nemusí učit už jen z knížek. Může se učit i online, ale hlavně: může se učit i naživo! Školení totiž nemusí být jen nudný den!

V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se zabývali tipy, které by měl znát určitě každý, kdo programuje v Pythonu, aby si dokázal usnadnit práci. Dnes se posuneme trošku dál. Podíváme se, jak lze v Pythonu elegantně uplatnit několik návrhových vzorů. Konkrétně si vyzkoušíme udělat singleton, flyweight, dekorátor a další.

V dnešním článku si představíme knihovnu Android Query, která se po vzoru jQuery snaží zjednodušit některé úkoly na Androidu. Podíváme se na její koncepci a pak si naprogramujeme prohlížeč obrázků z Flickru.

V současné době jsou stále populárnější návrhové vzory, které nám ukazují, jak řešit typické problémy při návrhu software v objektově orientovaných jazycích. Návrhové vzory jsou však jen konkrétní aplikace hlubších principů, na kterých by měl být objektově orientovaný návrh založen. Tento článek má za úkol čtenáře stručně seznámit s návrhovými principy SOLID, které formuloval Robert „Uncle Bob“ C. Martin.

Poslední dobou se celkem intenzivně zabývám dependency injection a s ním spojenými problémy. Při zkoumání DI jsem narazil na problém, který vám zde budu prezentovat.

Mobile First? Content First? Responsive? Zeldman nový design svého blogu navrhl rychle a efektivně a narodil se jeden z prvních Mobile Only webů.

Ak pracujete na aspoň trochu rozsiahlejších projektoch, určite sa nevyhnete používaniu cudzích knižníc. Či už ide o open-source, komerčné alebo vlastné knižnice, princíp ich použitia je vždy rovnaký. Knižnicu treba nájsť, stiahnuť správnu verziu, rozbaliť, nalinkovať do projektu, nakonfigurovať. Našťastie existuje Nuget, ktorý vykoná všetky tieto operácie za vás.

Drtivá většina uživatelů vašich webů má nadprůměrný počet prstů. Tato informace je pravdivá (pokud nejste provozovatelem webu pro lidi po amputaci). Pro její ověření můžete udělat rozsáhlý průzkum a pak výsledky vyhodnocovat statistickým softwarem a analytickými nástroji. Dá se na to přijít i bez toho výzkumu. Ale zajímá to někoho?

Asynchrónne programovanie sa v súčasnosti dostáva stále viac do pozornosti, pomaly sa stáva nutnosťou a budeme sa s ním stretávať stále častejšie. Napríklad vo Windows Phone 7 je dobrým zvykom vykonávať náročné operácie asynchrónne v osobitnom vlákne, aby UI aj naďalej reagovalo na vstup používateľa, vo Windows 8 je dokonca nutné všetky operácie, ktoré môžu trvať dlhšie ako 50 milisekúnd, vykonávať asynchrónne.

Tomáš Zvěřina je nejen androidí vývojář, jehož aplikace vyhrály několik soutěží, je také organizátorem loňského androidího protestu „We want to sell our Apps!“ Cíl protestu byl splněn, vývojáři z ČR už své androidí aplikace prodávat můžou; jak současnou situaci vnímá jeho organizátor?

Algoritmy lze implementovat do elektromagnetických vlastností (jako v běžných počítačích), máme zde i více či méně použitelné DNA počítače nebo počítače kvantové. Nicméně existují ještě mnohem kurióznější přístupy.

Git dokáže mnohem více, než jen verzování kódu aplikací. Je také praktickým nástrojem pro sledování změn software, který používáte. Naučte se, jak snadno spravovat verze WordPressu díky vendor branch a spravovat větší množství webů.

Nedávno jsme oznámili, že Zdroják projde jistými změnami, několik prvních už proběhlo, další čekají. Pojďme se na ně podívat. Představíme také projekt Devel.cz.

V předchozích dílech tohoto seriálu jsme si ukázali spoustu syntaktických tipů. Dnes už necháme syntaktické tipy být a posuneme se trochu dál: vestavěné funkce, užitečné metody slovníku, na co si dát pozor u defaultních parametrů funkce, zajímavé moduly a další.

Tablety začínají v určitých oblastech nahrazovat počítače. A Android je jedním z nejrozšířenějších tabletových operačních systémů. Dnes si ukážeme, jak s pomocí Fragmentů upravit androidí aplikaci tak, aby se dokázala přizpůsobit telefonu i tabletu.

V minulém díle jsme se podívali na několik jednoduchých syntaktických tipů, které nám usnadní vývoj v programovacím jazyce Python. Dnes navážeme generátory, lambda funkcemi, with konstrukcemi a dynamickými parametry.

Trvalé lokální úložiště je jednou z oblastí, kde měly nativní klientské aplikace (desktopové) výhodu nad webovými aplikacemi. Představme si současné možnosti webových aplikací pro lokální ukládání dat.

Programovací jazyk Python přispívá k rychlému vývoji. Dovolí nám nesoustředit se na technické detaily a nechává nám více prostoru na skutečné řešení problému. Python se sice snaží být intuitivní, ale obsahuje věci, které nejsou všední, a příliš se o nich neví. Tímto dnes začínajícím seriálem vám chci Python více přiblížit a odkrýt vám jeho krásu.

Jak vytvořit aplikaci využívající Foursquare API. Vytvoříme jednoduchou aplikaci v JavaScriptu a ukážeme základní principy tvorby takové aplikace.

Podívejme se na canvas z HTML5. Předvedeme si kreslení základních tvarů, cest, barevných přechodů a používání obrázků. Nakonec zkusíme v canvasu naprogramovat hru Halma.

V minulých dvou dílech jsme si ukázali rozdíl mezi „klasickou“ cestou ukládání stromu a představili jsme si metodu MPTT. Předtím, než se zběsile vrhneme do implementace v rámci našich CMS, podívejte se, na jaké problémy jsme během tří let narazili my.

Milí čtenáři, nastala chvíle loučení. Před měsícem jsem psal, že „dáme vědět, jaký je budoucí osud Zdrojáku“.

V sobotu 17.3.2012 proběhne konference 13. ročníku soutěže Junior Internet. Nově se bude konat v prostorech VŠE na Žižkově. Dalším novým prvkem je pozvání finalistů, jejichž presentaci v dopoledním bloku zhodnotí odborná porota.

V minulém díle miniseriálu jsme si osvěžili klasickou metodu ukládání stromů do databáze tak, jak ji každý z nás zná. Dnes se podíváme na tzv. MPTT – traverzování kolem stromu. Rovnou se podíváme i na reálnou implementaci tak, jak ji můžete použít ve svých projektech.

Hledáte vhodný zmenšovač JS kódu a napadá vás, že by možná nejjednodušší bylo napsat si něco vlastního, než přizpůsobovat svůj toolchain některému z existujících zmenšovačů? Nebo že se vám nelíbí licence, pod kterou je zmenšovač šířen? Možná vám následující článek ušetří mnoho hodin vlastní práce!

Krátce poté, co zde vyšel seriál Jdu hacknout váš server, máme další článek na stejné téma. Tentokrát ale „žhavě aktuální“ o tom, jak jeden ruský programátor hacknul github (a poukázal na chybu v Rails, která se projevuje i na dalších serverech). A přitom stačilo, aby tým vývojářů Rails naslouchal…