Přejít k navigační liště

Zdroják » JavaScript » Jaká byla JSConf.eu 2014

Jaká byla JSConf.eu 2014

Články ‐ ‐ JavaScript ‐

Podzimní komplement přední světové konference JSConf se odehrál na tradičním místě v Berlíně, tradičním způsobem a za tradičního deště. Co zajímavého bylo k vidění, co se líbilo a co nelíbilo? Dojmy jednotlivce shrnuje tato krátká reportáž.

asd

Hlavní přednáškový sál

Ještě než začneme…

Každoroční největší evropská konference na téma JavaScriptu a přidružených technologií je provařenou záležitostí. Pod palcem ji již šestým rokem drží ten samý tým organizátorů – a je to znát. Profesionální příprava, kvalitní (ale meziročně neměnné) stravování, top technologické vybavení, obdobné publikum. Celosvětová webařská/vývojářská komunita tak dobře ví, co lze od akce očekávat; náhodného kolemjdoucího však může zaskočit jak vysoká cena vstupenky (700€), tak nezvyklý předkonferenční harmonogram (prodej vstupenek ⇒ CFP ⇒ zveřejnění speakerů/programu týden před akcí).

Namísto komplikovaného hledání nových konferenčních prostor volba letos znovu padla na osvědčený Radialsystem V, ve kterém byly krom dvou sálů v přízemí zprovozněny i prostory ve vyšších patrech, používány k relaxaci, diskuzím a obecnému poflakování.

Tradičním rysem konference JSConf.eu je jistá dávka pompéznosti, se kterou jsou chystány přednáškové sály. Loňské světelné kontejnery tak letos nahradil laserový videomapping, který oba dva dny v kuse dodával industriálnímu interiéru dosti technokratický ráz. Ostatní mimopřednáškové „featury“ zůstaly stejné: neomezené jídlo, neomezené pití, tři celovečerní parties.

Berlínská hackerská subkultura staví mj. na slanině a Club Mate

Berlínská hackerská subkultura staví mj. na slanině a Club Mate

Tohle je rovnoprávnost, hošánku

Dlouhodobým trendem, zvolna pronikajícím přes velkou louži až do Evropy je snaha o rovnoměrné zastoupení mužů a žen na akci. A opravdu; velmi solidní počet přednášejících žen je důkazem, že se to daří. Škoda jen, že tohoto výsledku je dosaženo mimo jiné i (neoficiálním) upřednostňováním žen při výběru řečníků; hovořil jsem na toto téma s několika účastníky a zpravidla vyslechl názor, že by u některých přednášek raději jiné téma, než za každou cenu ženu za pultem.

Za zmínku také stojí, že ženy si mohly (na rozdíl od mužů) požádat o oficiální grant na vstupenku a cestovné; k dispozici bylo také několik tzv. Diversity Support Tickets (zaplatím dva lístky; jeden sobě, druhý organizátoři věnují dle svého gusta).

I v publiku meziročně vzrostl počet žen; v rámci diskutabilního „Code of conduct“ se ale naštěstí organizátoři omezili víceméně jen na konstatování „Be awesome to each other“ – a fungovalo to prostě skvěle.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Přednášky

Přednášelo se opět oba dva víkendové dny ve dvou sálech naráz; nebylo tedy v lidských silách obsáhnout celý program konference. Během několika dnů by ale měly být k dispozici záznamy všech přednášek online. Pro přehled je tu soupis všech přednášek na Lanyrdu, odkaz na YouTube kanál konference a soupis dostupných slajdů.

Témata z technologických konferencí mohou často sloužit coby ukazatele trendů a směrů, kterými se bude tato oblast ubírat. Do této malé tabulky jsem si proto dovolil shrnout některé nedávné i aktuální buzzwordy a počty tématicky souvisejících přednášek:

Téma Počet přednášek
AngularJS 0
ES6/ES7 4
Web Components 2
IoT 3
CoffeeScript a jeho sourozenci 0
JIT a další implementační techniky 4
Crypto 2
NodeJS 3
Web Audio API 3
Webové technologie na mobilních zařízeních 2
Řada přednášek se nebojí polemizovat se zažitými představami

Řada přednášek se nebojí polemizovat se zažitými představami

Následuje výčet přednášek, které mne zaujaly nejvíce:

  • Jake Archibald zahájil konferenci přednáškou o Service Workeru; plánované náhradě za problematickou AppCache. Namísto práce s deklarativním manifestem používá Service Worker programovatelný přístup k problematice cachování, notifikací a synchronizace.
  • Mathias Bynens se dlouhodobě věnuje problematice lokalizace a práci s Unicode; ve své (ne zcela nové) přednášce se soustředil na omezení JavaScriptu při práci s astrálními symboly (surrogates) a popsal novinky v ES6, určené pro práci s těmito omezeními. Mimochodem, nepokoušejte se do redakčního systému Zdrojáku zadat symbol U+1F4A9 PILE OF POO, přijdete o rozepsaný draft.
  • Přednáška Parallel JavaScript od Jaswantha Sreerama představila nová API pro paralelní zpracování dat. Jedná se o triviální rozšíření funkcionálních operátorů polí (map, reduce, filter, …) o jejich paralelní verze (mapPar a podobně): pokud zadaná funkce nemá žádné vedlejší účinky, prohlížeč tuto operaci automaticky paralelizuje. Implementace je kompletní ve Firefoxu Nightly (35) a urychlení je skutečne významné.
  • Neotřelé téma z oblasti žurnalistiky otevřel Michael Donohoe; představoval metodu, pomocí které lze odkazovat (linkovat) na konkrétní místo v HTML stránce, s vysokou granularitou (věta v odstavci) a bez nutnosti používat HTML anchor. Takový odkaz pak funguje, i když dojde třeba ke změnám v textu článku nebo v pořadí odstavců.
  • Tradičním mnohovrstevnatým zážitkem bylo vystoupení Vyacheslava Egorova (V8, Dart) na téma JITu a problémů spojených s kompilací jiných jazyků do JavaScriptu. Jeho slajdy asi nebudou pro náhodného kolemjdoucího zrovna srozumitelné, proto rozhodně doporučuji shlédnutí videozáznamu.
  • Mathias Buus Madsen popsal principy fungování BitTorrentu a představil vlastní implementaci na úrovni NodeJS modulu. Připoměl (a ukázal), že celá Wikipedie je k dispozici ve formě BitTorrentu a že ji lze takto on-demand prohlížet (bez nutnosti stažení všech dat, samosebou). Na závěr představil torrent-mount, fuse modul pro mountování torrentu coby filesystému.
  • Přednáška Got Make? od Roba Ashtona představovala krátký úvod do GNU Make v kontextu hipsterských moderních task runnerů Grunt a Gulp. Ukázala, čím se liší task runner od build systému a že nástroj otestovaný desítkami let používání může mít své kouzlo.
  • Nezvyklé využití FirefoxOS předvedl Jan Jongboom, který z telefonu vydlabal elektroniku a získal tak velmi levné zařízení se dvěma kamerami, wifi, SD kartou, spoustou užitečných senzorů, podporou GSM a hlavně JS API (Gecko). Představil tak dalšího neotřelého účastníka IoT, včetně několika praktických scénářů využití.
  • Přednáška Iliyana Peycheva s JavaScriptem nesouvisela, ale i tak byla velmi užitečná: představila HTTP 2.0 (aka SPDY/4) a QUIC (HTTP over UDP). Novinek je spousta; protokol je binární (zamáváme telnetu), dovoluje multiplexování streamů (jen jedno spojení na stránku) a také mj. server push (důmyslné řešení problematiky slučování více {skriptů,obrázků,stylů,…} do jednoho).
  • Glen Maddern představil vlastní projekt <x-gif> a využil ho jako ukázku (neexistující!) interoperability mezi současnými MVC frameworky a Web Components pomocí Polymeru. Zároveň konstatoval, že Polymer != Web Components a pro jeho potřeby namísto Polymeru bohatě stačí použít jen platform.js.

Závěrem

Konference JSConf.eu je zážitkem z poloviny technologickým a z poloviny společenským. Pokud vás netrápí ohromná cena vstupenky, lze návštěvu rozhodně doporučit: s ohledem na rozmanitá témata přednášek si přijde na své každý, konverzaci lze bez ostychu navázat s řečníky i běžnými účastníky. Na konec ještě přihodím odkazy na svoje fotky z akce a též oficiální galerii na Flickru. Tak zase za rok!

A je to za námi

A je to za námi

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů

Začal jako projekt studentů Matfyzu. Český BIRD dnes pomáhá řídit provoz na největších internetových uzlech

Internet drží pohromadě i díky místům, kde se propojují sítě poskytovatelů připojení, cloudů nebo videoslužeb. S předáváním informací o tom, kudy jsou jednotlivé sítě dostupné, jim ve Frankfurtu, Londýně i Amsterdamu pomáhá český BIRD. Začal jako studentský projekt, po první verzi z roku 2000 léta spíš dřímal a soustavný vývoj obnovil až CZ.NIC. Ve své úloze uspěl tak výrazně, že největší uzly nakonec začaly platit vývoj konkurenčního softwaru, aby nebyly závislé jen na něm.

WebSocket: Jak dostat webovou aplikaci do reálného času

Chat, živé notifikace, společná úprava dokumentu nebo průběžně aktualizované kurzy. Uživatelé dnes čekají, že se webová aplikace změní ve chvíli, kdy se změní data, a ne až po stisknutí klávesy F5. Protokol WebSocket je nejrozšířenější způsob, jak mezi prohlížečem a serverem vytvořit trvalý obousměrný kanál. V článku se podíváme, jak funguje pod kapotou, jak ho použít v prohlížeči i na serveru a na co si dát pozor při nasazení do produkce.