Ale opět jsme u osobních schopností. "Uložit si mapu do hlavy" je v mém případě rovno "na mapu se ani nepodívat, rozstříhat ji na fidloprčičky, spálit ji a pak to celé udělat ještě jednou." Někomu nastudování mapy přinese pocit suverenity, mně by přineslo jen pocit "včil jsme v řiti, včil jsme v řiti", protože už na první křižovatce bych si nebyl jistý, kudy se vydat.
Samozřejmě ta mapa v telefonu se dá použít mnoha způsoby, třeba stejně jako normální příruční papírová mapa (obohacená o kompas, neboť ten je ve smartphonu zabudován). Pokud nechci, nemusím se nechat navigovat. Nebo se můžu na mobil podívat jednou za půl hodiny, jen abych si ověřil, že šlapu správným směrem.
V článku píšu primárně o oblastech, ve kterých chytrý telefon používám, ale samozřejmě nepíšu, do jaké hloubky jdu. I když jsem hloupý uživatel, pořád na tom ještě nejsem tak špatně, jako ten pán, co věřil autonavigaci tak slepě, že se svým autem vjel do řeky v místě, kde kdysi býval most, protože ho tudy navigace hnala.