V první řadě děkujeme všem, co v našem dotazníku odpověděli. Kdybych tu teď napsal, že si vašich odpovědí velmi vážíme a že nám poskytly cennou zpětnou vazbu, bude to vypadat příšerně uměle, ale ona to je pravda.

To, že jsou naši čtenáři především programátoři, to víme. V anketě jste to potvrdili: 82 % zaškrtlo možnost „programování server side“, 73 procent pak „programování client side“. 68 procent zaškrtlo i „kódování HTML / CSS“.

Pokud tyhle informace přečteme z jiného úhlu, tak vidíme, že minimálně polovina hlasujících zaškrtla kombo „server side programování + kódování“. Nevím jak vy, ale já jsem z tohoto obrázku jen omezeně nadšený. Ano, chápu, že některým freelancerům nic jiného nezbývá, ale bohužel i v mnoha firmách a studiích je normální, že programátor programuje server side, client side a rovnou si píše i HTML/CSS. Někde i navrhuje design a UI. A to není dobře – v první řadě proto, že je, upřímně, jen málo lidí, co všechno tohle umí na velmi dobré úrovni.

Téměř polovina čtenářů má na starosti analýzu, čtvrtina vede projekty či týmy, čtvrtina dělá design. 

Stran přijímání nových technologií je velmi potěšujících 49 procent čtenářů, kteří aktivně hledají novinky a způsoby, jak je využít (před rokem jich bylo 42), a neméně potěšujících je 29 % hlasujících pro možnost „použijeme to, co se nejlíp hodí“ (před rokem 32). Možnost „dlouhodobě odzkoušené“ před rokem zvolilo 26 % čtenářů, letos už jen 22.

Používané programovací jazyky stále drží stejný poměr a víceméně odpovídají světovému žebříčku. Takže přes 70 procent PHP, čtvrtina Java, 17 procent .NET, Python, Ruby. 17 procent pro JavaScript na serveru je poměrně překvapivých, a osobně bych řekl, že část hlasujících přehlédla dodatek „Na serveru“.

Smutnější, ale rozhodně ne překvapující, je stále vysoká preference „modelu vodopád“. Vývojáři jsou velmi konzervativní, to je známá věc, a věci, které fungují, používají (někdy i když už fungovat přestanou). Přístup „rozebereme to, pak to poskládáme, pak to odladíme, pak to předáme“ fungoval desítky let a vývojáři i vedoucí týmů dobře znají jeho slabiny, takže s nimi dokážou počítat. Dvě třetiny to takto praktikují. Jedna třetina respondentů používá některé prvky z agilního programování, nebo dělají čistě agilní vývoj.  Je to nadějná zpráva, a možná časem přestanou kolovat jedovaté vtípky „Naprogramovali jsme to agilně. Vytvořili jsme sice zabugovaný nepoužitelný software, ale měli jsme ho hotový za tři týdny!“

U deploy webového projektu stále vede „FTP ručně“ (40 procent). Jen o tři procentní body míň získala možnost „verzovacím systémem“. 12 % pak zvolilo „jiný automatizovaný postup“. Zajímavé je srovnání s anketou u článku „Prostě to tam nahraju FTPčkem – nebo ne?“, který vyšel v lednu letošního roku.

Sedmatřicet procent pro možnost „deploy verzovacím systémem“ bude asi souviset se 48 % čtenářů, co používá Git. O něco víc než polovina používá SVN. Vypadá to, že verzování „na sdíleném disku“ bude brzy minulostí, což je dobrá zpráva.

Pěkných je i 31 % pro online repozitáře, v tomto směru jsou čtenáři Zdrojáku tedy poučení, progresivní a novinek se nelekají. Další online služba z ankety, Google Docs, má dokonce 48% zastoupení.

Nad deset procent se ještě dostaly CSS preprocesory, a těsně na hranici zůstal Basecamp. CoffeeScript, HTML preprocesory a Node.js získaly svorně po devíti procentech, což na druhou stranu není vůbec špatný výsledek, na to, že se jedná stále o „žhavé novinky“.

Lehce zarážejících je 19 procent čtenářů, co si píšou většinu kódu sami. Ale budeme věřit, že to jsou hlavně čtenáři, pracující na tak specifických úlohách, že žádné knihovny, které by jim pomohly, neexistují, a že zákazník má tak vysoké požadavky na bezpečnost, že si i třídění pole musí napsat sami (co kdyby byl v knihovně backdoor). Každopádně jsem rád, že jsem vynechal původně zvažovanou otázku „Testujete kód?“

Třetina čtenářů by na všechny otázky odpověděla stejně jako loni. Šest procent pak zcela jinak. Polovina zvolila možnost „změna u jedné, dvou otázek“. To je povzbudivé zjištění – víme, že čtenáři nestagnují, že se vyvíjejí. Má tedy smysl přicházet s novými podněty.

Možná by bylo zajímavé zjistit, jak velká byla korelace mezi odpovědí „letos stejně jako loni“ a „Startup je nesmyslný buzzword“. Nebudu spekulovat a jen zmíním, že třetina čtenářů zvolila tuto možnost. 40 procent respondentů by ve startupu klidně pracovalo, a desetina nějaký startup provozuje.

Suma sumárum nám vychází Průměrný Čtenář Zdrojáku:

Programátor, který píše v PHP. K tomu i kóduje HTML/CSS a píše klientský JavaScript. Novinky sleduje, a pokud pro ně má využití, tak je nasadí. Programuje „vodopádem“, agilní techniky spíš nepoužívá. Verzuje SVNkem a vytvořené dílo nasazuje pomocí FTP uploadu na server. Změnám se ale moc nebrání, a napřesrok pravděpodobně už bude používat Git.

Ještě jednou díky všem za odpovědi a za celou redakci přeju všem čtenářům, průměrným, neprůměrným i extrémním, klidný konec roku, bez zmatků, shonů a dodělávání projektů na poslední chvíli…