Názory k článku
Než začneme programovat...

Jsou dokonce i lidé, kteří čas od času naprogramují nějaký menší projekt jen pro zábavu, není třeba za vším vidět peníze a marketing.

I když člověk udělá chybu a začne s něčím s čím by neměl, stejně se zlepší jako programátor, získá nějaký ten přehled a zkušenosti, příště už bude jednat jinak. Na tohle si asi každý musí přijít sám, v tom mu článek nepomůže.

Aneb „Chybami se clovek uci“

Přesně tak. Mělo by se ale dodat, že jen blbec těmi svými :-D

To jistě, ale je potřeba si uvědomit, že provoz velké části projektů má nějaké časové náklady a je potřeba s tím počítat.

A jinak „dělám projekt proto, že chci získat zkušenosti s tou a tou technologií / technikou“ je naprosto validní důvod.

Souhlasím. Pokud se jedná o malé soukromé projekty, pak nemám námitek. Taky si čas od času sednu a začnu programovat bez přípravy, jen proto že mám chuť něco udělat právě teď hned.
Ale právě teď začínám pracovat na něčem větším. Chtěl bych udělat on-line webovou hru. A tady už nejde psát kód přímo z hlavy. Už se na to připravuju několik měsíců – oťukávám si technologii, jednotlivé prvky zkouším samostatně na jiných místech, promýšlím si strukturu kódu… Tenhle článek mi hodně pomohl. Došlo mi, že i když jde o můj soukromý projekt pro zábavu, byl bych moc rád, kdyby se stal časem populární (alespoň v malém okruhu lidí). A možná, kdyby se mi to opravdu povedlo, třeba by ho ode mne někdo i koupil… Proto se musím ještě jednou pořádně zamyslet se nad účelem, jak bych měl začít, jak by se to mělo vyvíjet a kam by to mělo směřovat. Každý trošku větší projekt, který má nějaké ambice, by se měl opravdu důkladně promyslet po všech stránkách.
Ale i kdyby z toho byl naprostý debakl, doufám, že si to vytváření alespoň užiju. Už teď jsem se naučil spoustu nových věcí, takže rozhodně to není ztráta času.

Jednou z nejlepších kombinací odpovědí pak je: „Nevím co to bude, nevím pro koho to bude, nevím k čemu mu to bude, ale vím z čeho to zaplatíme“ (projekty pro státní správu, příp. projekty dotované z fondů EU).

Smutná pravda.

To je dobré, poslední dobou se tu objevují samé takovéto zajímavé články nepopisující konkrétní postupy programování a technologii, ale obecné zásady, kterých bychom se měli držet ^^. Škoda, že na to, co popisuje tento článek jsem si už musel přijít sám, ale aspoň poslouží dalším :).

… v podobě vrozené lenosti velké části programátorů. Sám mám taky v adresářích spoustu „nadějných“ projektů. Naštěstí to vždy dopadlo tak, že jsem napsal proof of concept, abych si dokázal, že myšlenka je realizovatelná, dokázal jsem si, že „já na to mám“ a tím to pro mne haslo. Naštěstí.
Nejhorší byly stavy, kdy jsem na základě jednoho o trošku více důmyslnějšího algoritmu a pár dotazů do aplikace chtěl vystavět ekonomický systém.
Nevím, jak vy ostatní, ale mám pocit, že autor mi bude rozumět.

Jen houšť a větší kapky. Dík za článek

Nejsem webař, jsem někde mezi systémákem a hardwarákem. Osobně když už dělám nějaký „proof of concept“, třeba maličkou testovací utilitu na konkrétní problém, tak nakonec zdroják vystavím na webu. Pokud to bude řešit někdo další, a najde ten můj zárodek přes Google, posune ho to o kus dál. Potažmo všecky věci píšu od začátku tak, aby měly pokud možno hlavu a patu, a aspoņ minimalistickou dokumentaci. Já sám po sobě si za půl roku detaily nepamatuju – píšu dokumentaci i pro sebe. U sebe na lokále si křečkuju jenom informace, které se beztak dají dohledat i jinde (datasheety ke konkrétnímu problému apod).

Když jsem jako malej kluk pořád něco kutil a bastlil, oblíbenou otázkou mého táty bylo ironické: „co to bude, až to zahodíš“? To je docela solidní základ imunity proti růžovým brýlím.
Není větší hnus, než když se Vám na půdě hromadí nedokončená torza všeho možného. To už je lepší, když se hromadí dokončené hračky, které Vás okamžikem dokončení přestaly bavit.

Už jsem se při svém samotářském napůl-hobby-programování dostal taky párkrát do situace, že jsem musel cosi přepsat zgruntu znova – protože jsem pozdeji dalším vývojem a studiem došel k závěru, že původně zvolená struktura kódu nebo implementační nástroje vedou do slepé uličky. Některé věci se člověk naučí jedině z vlastních chyb – a čím složitější problém řešíte, tím delší může být Vaše slepá ulička :-) Dobře míněné zkratkovité hraběcí rady od zkušenějších kolegů na tom mnoho nezmění, barák se nedá stavět od střechy. Ostatně pokud má člověk napsat něco rozsáhlejšího, nutně pro něj musí do jisté míry i cesta být cílem.

Proč píšete místo mě? To vše bych mohl napsat já, jen jsem asi míň schopný, než vy.

Ještě dodám mé postřehy:
- hlavně nápad zapsat !
- zapsat i ostatní nápady a postřehy, dokud prýští
- pravidelně zažívám situace, kdy nevím, jak to vymyslet a naplánovat dál a pak zase nevím, co a jak udělat, když začnu programovat, že to mám málo promyšlené. (ono to je asi se všemi mými myšlenkami, že).
- potřeboval bych začít jeden projekt zgruntu znova, ale už je zaverzovaný na webu. Co mám dělat? Refaktorovat?

Mimochodem – programování není jen vytváření webu :-)

DŮLEŽITÉ!!! Zapsat tak, abych i po roce věděl, co jsem to zapsal!

Já se naučil zapisovat, bohužel občas už po týdnu nevím, co jsem tím chtěl říct… :-/ Takže myšlenku na jednu větu už zapisuju na jednu stránku… :)

A hlavně si zapsat, kam jsem si to zapsal…

Pekný článok, chápem o čom je reč…

>> Počul a zabudol, videl a zapamätal si, urobil a pochopil. <<

Výborný článek. Tohle je potřeba vývojářům opakovat stále dokola.

Přidal bych jednu věc navíc. Pokud máte nápad na startup, nebojte se ho zveřejnit. Pokud se toho bojíte, tak jej alespoň diskutujte s lidmi, kteří k tomu mají co říct. Nebojte se toho, že vám nápad někdo ukradne, protože pokud by byl nápad dobrý, stejnak se najde někdo, kdo to okopíruje později. Z vlastní zkušenosti musím říct, že tenhle „čínský“ přístup tu je (vč. českého internetu) a tihle „chlapíci“ reagují velmi rychle.

Často mě až překvapuje, jak banální věci může člověk při svých startup plánech přehlédnout. Člověk je obvykle „zaslepen“ svým nápadem a má velmi omezený úhel pohledu.

Zase posílám chválu na zajímavé čtení. Není v něm sice nic převratného, ale alespoň se tématu „projektového řízení“ někdo čtivou formou věnuje. Těším se na další.