Společnost WebAim 9 měsíců po prvním průzkumu mezi uživateli screenreaderů, s jehož výsledky jste se mohli seznámit i zde na Zdrojáku, uspořádala další průzkum. Jeho cílem bylo zjistit informace o aktuálních požadavcích a problémech uživatelů screenreaderů a aktualizovat/up­řesnit výsledky prvního průzkumu. Průzkum byl k dispozici v průběhu října 2009 a 29. října byly zveřejněny výsledky. Průzkumu se zúčastnilo 665 respondentů (prvního průzkumu se zúčastnilo 1121 respondentů) a opět přinesl řadu zajímavých zjištění.

Demografie

90 % respondentů používá screenreader kvůli svému zrakovému handicapu. Co se týká znalosti práce se screenreaderem, velká většina respondentů se považuje za pokročilé nebo středně pokročilé uživatele jak screenreaderu, tak Internetu. Z výsledků průzkumu tedy vyplývá, že se jej účastnili spíše pokročilí uživatelé než začátečníci.

Otázky týkající se screenreaderů

Jaké screenreadery jsou používány

JAWS jako primární screenreader používá 66,4 %, stejně tak JAWS patří mezi nejpoužívanější screenreadery (používá jej 75 % respondentů), Window-Eyes používá přibližně 24 % uživatelů. Zastoupení těchto screenreaderů je v porovnání s minulým průzkumem takřka identické, nárůst v používání zaznamenalo NVDA (26% respondentů oproti 8 % v minulém průzkumu) a VoiceOver. Ačkoliv velká většina respondentů (84 %) updatovala svůj screenreader během posledního roku, stále zůstává relativně početná skupina uživatelů, která může používat screenreadery staré i několik let.

43 % respondentů si svůj primární screenreader zvolilo kvůli komfortu používání a také proto, že  mají v jeho používání praxi, 33 % kvůli nabídce jeho funkcí. Na otázku, jak se naučili svůj screenreader ovládat, pak byly odpovědi následující (respondenti mohli zaškrtnout i více možností) : 73% uživatelů získalo znalosti samostudiem, neformálně, od přátel, atp. získalo 33 % respondentů, zaškolením prošlo pouze 24 % z nich.

Pořízení screenreaderu

Co se týká pořízení screenreaderu, 35 % respondentů si jej koupilo samo, prostřednictvím příspěvku od státu si jej pořídilo 23 %, 17 % uživatelům byl poskytnut zaměstnavatelem. Zajímavostí je, že 25 uživatelů se přiznalo k používání pirátské verze komerčního screenreaderu. Bezplatné či levné screenreadery (NVDA, Voice Over) považuje za konkurenceschopné alternativy komerčních screenreaderů skoro 50 % respondentů. Není ale bez zajímavosti, že pouze 36 % respondentů uvedlo, že NVDA či VoiceOver používá. Braillský výstup má pak možnost se screenreaderem používat 29 % respondentů.

Používané prohlížeče

S primárním screenreaderem používají respondenti nejčastěji prohlížeče z dílny Microsoftu – IE8 používá 32 %, IE7 26 % a IE6 13 % respondentů, Firefox 3+ používá 19 % respondentů. Firefox používají mnohem raději respondenti bez zdravotního postižení než respondenti se zdravotním postižením (32 % oproti 17 %). Jedno z největších překvapení celého průzkumu byla odpověď na otázku ohledně využívání screenreaderu v mobilním telefonu či jiném mobilním zařízení, která používá celých 53 % respondentů se zdravotním postižením.

Javascript

Javascript má ve svém prohlížeči zakázáno pouhých 10 % uživatelů, 15 % neumí na tuto otázku odpovědět a 75 %má Javascript zapnutý. Odpovědi na tuto otázku posilují názor, že obsah, vytvořený pomocí skriptování, musí být přístupný, protože drtivá většina respondentů si Javascript nevypíná. Řada webdeveloperů se totiž nesprávně domnívá, že nepřístupnost obsahu vytvořeného pomocí skriptování je přípustná, pokud je web přístupný při vypnutém skriptování nebo je k dispozici alternativní verze bez skriptování.

Obrázky a alternativní text

Popisek k fotografii usmívající se ženy, která má navodit atmosféru přátelské firmy, by 57 % respondentů preferovalo v podobě Fotografie usmívající se ženy, 20 % v podobě Usmívající se dáma, 13 % by o něm vůbec nechtělo vědět a 10 % by přivítalo popisek Naše společnost je přátelská. Tyto výsledky není vhodné interpretovat tak, že každý dekorativní obrázek by měl mít alternativní textový popisek či tak, že by alternativní textový popisek každé fotografie měl začínat slovem Fotografie. Uživatelé screenreaderů upřednostňovali, aby měl tento obrázek alternativní textový popisek i přesto, že textová alternativa plně nevystihne jeho význam. Respondenti bez zdravotního handicapu dávali třikrát více přednost tomu, aby obrázek byl screenreaderem ignorován, protože se jedná o dekoraci. Nelze ale tvrdit, že by pro nevidomé uživatele bylo užitečné, kdyby se náhle ke všem obrázkům tohoto typu začaly přidávat alternativní textové popisky.

Poskytnutí řádné a ekvivalentní textové alternativy grafickému prvku tak stále zůstává jedním z nejobtížnějších aspektů přístupnosti webu.

Obsahově bohaté obrázky

U otázky, jakým způsobem poskytnout textovou alternativu k obsahově bohatým obrázkům (grafy, diagramy, komiksy), které nelze popsat několika slovy, neexistuje jednoznačná odpověď. Variantám v podobě textu na webové stránce, který je umístěn hned za obrázkem, a textu, který je umístěn na stejné stránce, ale je k dispozici až ve chvíli, kdy si jej uživatel vyžádá potvrzením odkazu, dávalo přednost vždy přibližně 27 % respondentů. Text na samostatné stránce, dostupný po potvrzení odkazu, by přivítalo 20 % respondentů. Není bez zajímavosti, že aktuálně doporučované řešení (atribut longdesc) preferovalo pouhých 9% respondentů.

Oblasti stránky (ARIA Landmarks)

Odpovědi na otázku ohledně oblastí stránky ukázaly, že v této oblasti je třeba další osvěta. 42% respondentů vůbec nevědělo, o co se jedná a 95 respondentů na tuto otázku vůbec neodpovědělo. Potěšující je, že pouze 5% respondentů používá screenreader, který oblasti stránky nepodporuje.

Nejproblematičtější věci na webu

V další otázce měli respondenti vybrat tři věci, které považují na webu za nejproblematič­tější, a seřadit je dle důležitosti. Na prvním místě skončila CAPTCHA, následovaná nepřístupným Flashem a odkazy, jejichž označení nedává uživatelům smysl.

Nejméně problematické věci na webu

Za nejméně problematické věci respondenti považovali chybějící skip to odkazy, obrázky s chybějící či nedostatečnou textovou alternativou a příliš mnoho odkazů na stránce.

Web a přístupnost

68% respondentů se domnívá, že na zlepšení přístupnosti mají vliv lepší (přístupnější) webové stránky, 32% si myslí, že větší vliv mají lepší asistivní technologie. Jako hlavní důvod, proč webdevelopeři netvoří weby přístupně, je podle 38% respondentů nedostatek povědomí   přístupnosti, 28% si myslí, že na vině je nedostatek znalostí, jak vytvořit přístupný web a 26% respondentů považuje za důvod strach developerů z toho, že přístupnost bude na obtíž funkčnosti či vzhledu webu

Sociální sítě

Mezi nejpoužívanější sociální sítě patří YouTube (51 % respondentů), blogy (48 %), Facebook (42%) a Twitter (38 %), naopak nejméně používané jsou LinkedIn (13 %) a MySpace (9 %). YouTube považuje za naprosto nebo v zásadě přístupné 79 % respondentů, blogy 93% respondentů, Facebook 59 % a Twitter 91 % respondentů. Za nejméně přístupné považují respondenti LinkedIn.

Přístupnost Flashe

Odpovědi na přístupnost Flashe jsou velmi podobné odpovědím v minulém průzkumu. Flash je respondenty stále vnímán jako velmi nepřístupná technologie. Ačkoliv lze Flash udělat přístupně, stále zůstává problémem z hlediska přístupnosti, protože autoři Flashe při jeho tvorbě neberou přístupnost v potaz.

Vyhledávání informace na rozsáhlé webové stránce

Při vyhledání informace na rozsáhlé webové stránce 51 % respondentů používá pohyb po nadpisech. Odpovědi na tuto otázku tedy opět potvrzují naprosto zásadní význam správného strukturování stránky pomocí nadpisů. Vyhledání pomocí funkce pro hledání používá 23 % respondentů, po odkazech stránku prochází 16 % respondentů a celou stránku si postupně pročítá pouhých 10 % respondentů.

Závěr

Průzkum opět potvrdil závěr z minulého výzkumu – typický uživatel screenreaderu neexistuje. Nejvýznamnější změnou oproti minulému průzkumu je posun v používání prohlížečů a screenreaderů směrem k bezplatným či levným screenreaderům. Některé výsledky také potvrdily to, co už jsme zjistili v minulém průzkumu – správné strukturování stránky pomocí nadpisů je z hlediska přístupnosti naprosto zásadní, stejně tak že Flash je uživateli screenreaderů vnímán jako velká překážka v přístupnosti.

Z průzkumu také vyplynulo, že web v mobilním zařízení je uživateli screenreaderů velmi často využíván, ačkoliv je to oblast, které není ze strany odborníků na přístupnost věnována velká pozornost.

Obrázky jsou převzaty z WebAim.org