Tluste mezivrstvy: je toho vic, ale napriklad: pokud neco delate objektove, pak k vetsine "verejnych" atributu objektu pisete accessor a mutator funkci, ruzne konstruktory, operatory pretypovani a prirazeni a podobne, aby to "vypadalo kompletne", a v tom vsem kodu je jen hodne malo radku toho, co skutecne dela neco netrivialniho. Java je na tom jeste hur, tam se ktem vsem generovanym acessorum a mutatorum pridavaji ty javadoc komentare, takze zdrojak pak nejen ze nejde v normalnim textovem editoru napsat, ale on nejde ani normalnim lidskym okem precist, protoze tech mist kde se "skutecne neco deje" je fakt malo. Tohle je proste fakt, ze objektove jazyky v podstate nuti cloveka psat tak, ze se vsechno obaluje do mezivrstev.
Jinak Linus tam uvadel i racionalni duvody proc ne C++ (treba tu refaktorizaci).
-Yenya
Názor k článku
Štěpán Škrob: Horkým kandidátem byl WebKit, ale vybrali jsme Gecko
